Karel Anton

scenárista, producent, režisér, herec

Datum narození

25.10.1898

Místo narození

Praha, Rakousko-Uhersko

Datum úmrtí

12.04.1979

Místo úmrtí

Západní Berlín

Alternativní jména

Karl Anton, Charles Anton

Životopis

KAREL ANTON (nar. 25.10.1898, Praha – zem. 12.4.1979, Západní Berlín) pocházel z měšťanské rodiny českých Němců lékaře Wilhelma Antona (1861–1918) a jeho ženy Gisely. Už od dětství se zajímal o umění. Během studií v klášterní střední škole se podílel se švýcarským technikem Schmassmannem na výrobě filmového zvukového přístroje. Na nátlak rodičů začal studovat medicínu, ale po otcově smrti studia zanechal. Začínal jako herec a režisér u divadla ve Vídni, v Linci a v Praze. Následně přešel k filmu, nejprve s přáteli Karlem Lamačem a Otto Hellerem natočil za první světové války v Říčanech u Prahy krátký amatérský dokumentární film. Začátkem 20. let se vypracoval až k režii. V polovině 20. let se kvůli krizi ve filmovém průmyslu krátce živil jako sólový tanečník v baru Lucerna. Poté jako spoluzakladatel a společník působil ve společnosti Elekta Journal. Zfilmoval několik populárních literárních děl nestejné umělecké úrovně a natáčel dramata, poetické filmy, lidové veselohry i grotesky. Po debutu Cikáni podle Karla Hynka Máchy byl považován za prvního básníka českého filmu díky citu pro výtvarnost a smyslu pro krásu filmového obrazu. Tuto poetiku ovšem uplatnil znovu až v Pohádce máje. Uznání získal především za tragické drama Tonka Šibenice, které bylo původně natáčeno jako němé, ale nakonec se stalo jedním z prvních našich zvukových filmů (s francouzskou a německou verzí). Příležitostně působil jako scenárista, herec, střihač a producent. Ve své výrobní společnosti Antonfilm (1923–30), později Sonorfilm (1930–32), produkoval hrané i propagační filmy. Po mezinárodním úspěchu německé a francouzské verze Tonky Šibenice začal postupně působit pod jménem Karl nebo Charles Anton jako komerční režisér ve Francii (1932–35) a od roku 1935 v Německu. V Paříži byl krátce šéfem evropské produkce amerického Paramountu a v Berlíně točil u Tobis Filmu (v letech 1940–45 byl vedoucím jedné z tamních výrobních skupin). Éru v české kinematografii ukončil v roce 1933 bulvární fraškou Jsem děvče s čertem v těle, i když za druhé světové války natáčel německé filmy v pražských ateliérech. Po válce opět tvořil krátce ve Francii, od roku 1952 v Západním Německu, ve Švýcarsku a v Západním Berlíně. V rámci své společnosti Karl Anton–Filmproduktion vytvářel kulturní, průmyslové a reklamní krátké filmy. Navázal spolupráci i se západoněmeckou televizí (seriál Slim Callaghan greift ein / Slim Callaghan zasahuje z roku 1964, který byl jeho poslední prací). Jeho bratrancem byl herec Raoul Schránil (1910–1998) a manželkami herečky Olga Tschechowa (1897–1980) a od roku 1940 Ruth Buchardt–Hansenová (zem. 1999), s níž měl dvě dcery. - Filmografie: (režie, není–li uvedeno jinak) (němé hrané filmy) Cikáni (1921; + sc.), Maharadžovo potěšení (1922; + spol. nám., spol. sc.), Mrtví žijí (1922; r. Jan S. Kolár; herec), Poslední polibek (1922), Tu ten kámen (1923; + nám., sc., výrobce), Únos bankéře Fuxe (1923; + spol. sc.), Do panského stavu (1925), Otec Kondelík a ženich Vejvara I. (1926), Otec Kondelík a ženich Vejvara II. (1926), Pohádka máje (1926), Láska a hřebíky (1927; + herec, výrobce); (zvukové hrané filmy) Lidé v bouři (1930; + nám., spol. sc., střih, výrobce), Tonka Šibenice (1930, + střih, výrobce), Aféra plukovníka Redla (1931; + střih, spol. výrobce), Aféra plukovníka Redla [německá verze] (1931; + střih, spol. výrobce), Jsem děvče s čertem v těle (1933); (dokumentární filmy) Šumava pod sněhem (1924; r. neuveden; kam.), Douglas Fairbanks a Mary Pickfordová návštěvou v ČSR (1926), Jak ukládali peníze předkové (1927), Kdo touží rychle zbohatnout (1927), Mezníky (1927), Můj přítel automobil (1927; spol. režie Theodor Pištěk; + spol. sc.), Nejkrásnější vyhlídka (1927), Svoboda (1927), Dráha presidenta Masaryka (1928; + výrobce), Dvacáté automobilové závody Zbraslav–Jíloviště 28.IV.1929 (1929; + výrobce, distributor), Šumava (1929; + spol. kam., výrobce); (práce ve Francii) Criez–le sur les toits (1932, Křik ze střechy), Je l’attendrai (1932, Počkám), Maquillage (1932, Líčidla), Monsieur Albert (1932), Le corbon bleu (1932, Modrá stuha), Simone est comme ça (1932, Taková je Simona; + herec), Une petite femme dans le train (1932, Ženuška ve vlaku), Le chasseur de chez Maxim’s (1933, Vrátný od Maxima), Les surprises du sleeping (1933, Překvapení ve spacím vagoně), Matricule 33 (1933, Vyzvědač 33), Rien que des mensonges (1933, Nic než lži), Un fil à la patte (1933, Nit na skobě), Un soir de Réveillon (1933, Jeden večer v Réveillonu), La cinquième empreinte (1934, Pátý otisk), Lilas blancs (1934, Bílé šeříky), Monsieur Sans–Gêne (1935), Martha. Les demières roses (1935, Marta. Poslední růže), Arènes joyeuses (1935, Veselé arény), Barry (1948; spol. r. Richard Pottier; + spol. sc.); (práce v Německu) Dnes líbá Paříž (1931, Die nackte Wahrheit), Martha. Letzte Rose (1936, Marta. Poslední růže), Weisse Sklaven (1936, Bílí otroci; + spol. sc.), V tajném poslání (1937, Mit versiegelter Order; + spol. sc.), Tanec kolem světa (1939, Wir tanzen um die Welt), Hvězda z Ria (1940, Stern von Rio), Menschen im Sturm (1941, Lidé v bouři; r. Fritz Peter Buch; spol. nám.), Ohm Krüger (1941, Strýček Krüger; spol. r. Hans Steinhoff, Herbert Maisch), Rozvod s překážkami (1941, Immer nur… Du!; + spol. sc., prod.), Styxův případ (1942, Die Sache mit Styx; + prod.), Vrcholné číslo (1942, Die grosse Nummer; + spol. sc., prod.), Kolega přijde hned (1943, Kollege kommt gleich; + spol. prod.), Peter Voss, der Millionendieb (1943–46, Peter Voss, milionový zloděj; + spol. sc., spol. prod.), Podvodnice (1943, Die Hochstaplerin; + spol. prod.), Šenkýřka U bílého koníčka (1943, Die Wirtin zum Weissen Röss’l; + spol. sc., prod.), Das Dementi/Verlobte Leute (1944–50, Popření/Snoubenci; + spol. prod.), Der grosse Fall (1944–49, Velký případ; + spol. prod.), Pachatel mezi námi (1944, Der Täter ist unter uns; r. Herbert B. Fredersdorf; spol. nám.), Ruf an das Gewissen (1944, Volání svědomí; + spol. prod.), V Krampově věci (1944, Der große Preis; + spol. sc., spol. prod.), Der Weibertausch (1952, Výměna manželek), Der Vetter aus Dingsda (1953, Bratranec, ty víš odkud; + spol. sc.), Die Rose von Stambul (1953, Růže z Istambulu), Von Liebe reden wir später (1953, O lásce budeme mluvit později; + spol. sc.), Clivia (1954; + spol. sc.), Die Christel von der Post (1956, Christel z pošty), Bonjour, Kathrin (1956; + spol. sc.), Der kühne Schwimmer (1957, Odvážný plavec), Viktor und Viktoria (1957, Viktor a Viktorie), Der Rächer (1960, Mstitel), kr. dok. filmy Berlin – die Stadt, die jeder liebt (1959, Berlín – město, které každý miluje; + výrobce) a Grüsse aus Berlin (1959, Pozdrav z Berlína; + výrobce); (práce v Rakousku) Maskenball bei Scottland Yard (1963, Maškarní ples ve Scotland Yardu; r. Domenico Paolella; spol. sc.); (výrobce, není–li uvedeno jinak) Miláček pluku (1931; r. Emil Artur Longen), Poslední bohém (1931, r. Svatopluk Innemann; spol. výrobce); (dokumentární filmy) Co musí každý znát (1928; r. neuveden; + distributor), Po stopách našich legií ve Francii (1928; r. neuveden), Moderní tělovýchova (1929; r. neuveden; + distributor), Návštěva egyptského krále Fuada v Plzni (1929; r. neuveden; + distributor), Otevření letiště a zahájení leteckého provozu na letišti Užhorod dne 5. 5. 1929 (1929; r. neuveden), Počátky (1929; r. neuveden), Praha v zimě (1929; r. Jaroslav Blažek; + distributor), Slavnost otevření nového domu Autoklubu ČSR (1929; r. neuveden; + distributor), Zahájení lodní rychlodopravy Praha–Hamburk (1929; r. neuveden; + distributor), Karel Hašler ve zvukovém filmu (1930; r. neuveden). –jl– (3/2016)

Filmografie

Aféra plukovníka Redla

1931
Režie, Střih

Lidé v bouři

1930
Režie, Scénář

Tonka Šibenice

1930
Výrobce, Režie, Střih

Láska a hřebíky

1927
Režie, Hrají
Role: mladý muž

Pohádka máje

1926
Režie

Do panského stavu

1925
Režie

Tu ten kámen

1923
Režie, Námět, Scénář

Únos bankéře Fuxe

1923
Režie, Scénář

Maharadžovo potěšení

1922
Režie, Námět, Scénář

Poslední polibek

1922
Režie

Mrtví žijí

1922
Hrají

Cikáni

1921
Režie, Scénář

Revue

Tonka Šibenice na DVD

Tragický příběh prostitutky, kterou společnost zavrhne poté, co milosrdně poskytne společnost vrahovi odsouzenému na smr...

Na DVD vychází Tonka Šibenice, jeden z prvních ozvučených filmů

Oceňovaný snímek Tonka Šibenice, který je považován za jeden z prvních českých hraných ozvučených filmů, právě vychází n...

Pohádka máje

Lyrická próza Viléma Mrštíka z roku 1897 inspirovala dvojici významných adaptací: vedle němého snímku Karla Antona z rok...