Vlastenecký časopis Slovan, vydávaný v Kutné Hoře Karlem Havlíčkem, je trnem v oku stále silnějšímu rakouskému bachovskému režimu. Jeho vydávání je zakázáno a Havlíček je postaven před soud. U soudu se však skvěle obhájí a lidé ho oslavují. Aby bylo zabráněno šíření jeho myšlenek, je na příkaz ministra Bacha poslán do vyhnanství do tyrolského Brixenu. Svou izolaci od rodiny a přátel snáší Havlíček těžce, přestože pobývá v překrásné horské krajině. Později za ním může přijet manželka Julie s dcerkou. Julie však záhy onemocní a odjede i s dítětem zpět do Prahy. V roce 1855 smí opustit místo vyhnanství i Havlíček. Vrací se s podlomeným zdravím do Prahy, kde mezitím Julie zemřela. Nešťastný Havlíček nenachází útěchu ani ve vlastenecké činnosti. Je dále sledován a přátelé se mu vyhýbají z obavy před pronásledováním. Jeho nemoc se zhoršuje. Před smrtí ho navštíví jediná neohrožená žena, spisovatelka Božena Němcová.
Tento námět byl již v českém filmu zpracován pod stejným názvem (r. Karel Lamač a Theodor Pištěk, 1925).
Karel Havlíček Borovský
Havlíčkova žena Julie
Havlíčkův bratr František
Havlíčkův švagr Jaroš
Josef Kajetán Tyl
MUDr.Podlipský
komisař Dedera
ministr Bach
Havlíčkova matka
tiskař Procházka
Havlíčkův přítel Žák
předseda soudu
státní zástupce
porotce
přísedící u soudu
porotce Schütz
porotce
místodržitelský úředník
místodržitelský úředník
Jarošová
sluha Kalenda
sazeč Kastránek
herec Tylovy družiny
rakouský plukovník
vládní zmocněnec u ministra Bacha
četník
četník
četník
tajný policista
tiskař
písař
četník v Brixenu
občan
soudní sluha
Žákův otec
sekretář u ministra Bacha
soudní doručovatel
vrchní oficiál
ponocný
sluha u ministra Bacha
občan
služka u Jarošů
spisovatelka Božena Němcová
hostinský
divačka v soudní síni
divačka v soudní síni/cestující v dostavníku
Pořád nám dávali (na nápěv Ach není, tu není), Ještě v Čechách svítí slunce zář, Nešťastný farářův dvoreček, Červená bílá fiala, Pásli ovce Valaši, Jede, jede poštovský panáček, Spi, Havlíčku, v svém hrobečku, Moje barva červená a bílá
František Hais (Spi, Havlíčku, v svém hrobečku), Erno Košťál (Moje barva červená a bílá)
František Hais (Spi, Havlíčku, v svém hrobečku), J. Kytka (Moje barva červená a bílá)
mužský sbor (Pořád nám dávali (na nápěv Ach není, tu není)), František Smolík (Ještě v Čechách svítí slunce zář), sbor (Nešťastný farářův dvoreček), mužský sbor (Červená bílá fiala), mužský sbor (Pásli ovce Valaši), mužský sbor (Spi, Havlíčku, v svém hrobečku), František Smolík (Moje barva červená a bílá)
Karel Havlíček Borovský
Karel Havlíček Borovský
1931
1931
25.09.1931
česká
Akce: Stuhy časopisu Český filmový zpravodaj
1932
Praha / Československo
Modrá stuha za nejlepší český film v roce 1931
Julius Schmitt
udělila redakce Českého filmového zpravodaje k 1. 1. 1932 výrobci