První samostatnou spoluprací režiséra Martina Friče s Vlastou Burianem se stala veselohra, v níž populární komik ztvárnil výrobce hudebních nástrojů, který má za urážku císařského majestátu skončit do vězení. Anton Špelec totiž nedostal od ostrostřeleckého spolku vytoužené vyznamenání, nehorázně se opil a nedržel jazyk za zuby. Místo sebe se rozhodne poslat do vězení svého zaměstnance, který však za mříže pošle nemocného tuláka... Fraška vracející se do období Rakouska-Uherska vznikla v roce 1932 na motivy divadelní hry Emila Artura Longena, jehož jiná předloha už inspirovala Burianovu populární komedii C. a k. polní maršálek (1930). Po úspěchu Antona Špelce patřil Martin Frič po několik let mezi Burianovy dvorním režiséry: společně realizovali ještě snímky Pobočník Jeho Výsosti, Hrdina jedné noci, Tři vejce do skla, Katakomby a Baron Prášil.
Anton Špelec je sice svým povoláním výrobcem hudebních nástrojů, ale tělem i duší je ostrostřelec. V provinčním maloměstě se chystá velká paráda, při níž budou zasloužilí ostrostřelci dekorováni medailemi. Anton věří, že tentokrát přijde řada i na něho, ale je zklamaný, neboť jedna medaile chybí a on musí zase rok čekat. V hospodě se pak opije natolik, že urazí císaře pána a má jít za to do vězení. Je však třeba dokončit zakázku, a tak se Anton rozhodne poslat za sebe do vězení svého zaměstnance Josefa Kukačku a sám doma tajně pracuje. Ale ani Kukačkovi se do vězení nechce a pošle tam místo sebe tuláka, který by rád přečkal ve vězení zimu. Tulák naneštěstí v době výkonu trestu zemře. Tak se stane, že Anton je oficiálně mrtvý, a v městečku se chystá slavnostní pohřeb. To už Špelec nevydrží a objeví se mezi smutečními hosty jako svůj vlastní bratr Rudolf, který prý žil dlouhá léta v cizině. Je velmi podobný Antonovi, ale chová se zcela jinak. Manželka i příbuzní si tohoto nového Špelce více váží. Stane se také ostrostřelcem...
truhlářský mistr Anton Špelec
Tereza zvaná Rézi, Antonova žena
Kačaba, Špelcův přítel
dělník u Špelce Alois
dělník u Špelce Josef Kukačka
velitel ostrostřelců Čtvrtečka
teta Josefína
známý Rudolfa Špelce z Polska
tulák
předseda senátu
obhájce
soudní votant
soudní úředník
soudní zřízenec
cellista
Kukačkova milá
zástupce velitele ostrostřelců
ostrostřelec
ostrostřelec
ostrostřelec
ostrostřelec
muž v cylindru
strážník
okradený pán
hostinský
host na pohřbu
host na pohřbu
host na pohřbu
host na pohřbu/ostrostřelec Josef Kaufman
divačka
host v hospodě
sousedka v domě
Emil Artur Longen (Už mě vezou – divadelní hra)
Jaroslav Balzar (fotograf)
Melody Boys (Dirigent R. A. Dvorský)
Hudba k písni Jára Beneš
Text písně Jaroslav Mottl
Zpívá Vlasta Burian
Hudba k písni Jára Beneš
Text písně Jaroslav Mottl
Zpívá Vlasta Burian
Anton Špelec, ostrostřelec
Anton Špelec, ostrostřelec
Anton Špelec, Sharp-Shooter
film
hranýdistribuční
komedie
Československo
1932
1932
datum cenzury 12/1932
datum cenzury 07/1938 (konec povolení k promítání 1943)
vyřazení z distribuce 05/1940
datum cenzury 05/1940 (neschváleno do distribuce)
vyřazení z distribuce 1. 4. 1991
premiéra 16. 12. 1932 /nepřístupný mládeži/ (kina Adria /5 týdnů/ a Hvězda /6 týdnů/, Praha)
obnovená premiéra 1. 8. 1950 /přístupný mládeži/
Skvělá filmová veselohra. Vlasta Burian. (1932) / Česká filmová veselohra. (1950)
Meissner (původní 1932), Rozdělovna filmů Československého státního filmu (obnovená 1950)
dlouhometrážní
90 min
2 575 metrů
35mm
1:1,19
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká
česky, německy
bez titulků
české
Akce: Anketa Týdeníku Televize, TV Plus a České televize – Hrdina filmového úsměvu tisíciletí (nejoblíbenější postava české filmové veselohry)
2000
Praha / Česká republika
3. místo Řádu Hurvínkova úsměvu
Vlasta Burian
výsledky vyhlášeny 4. 11. 2000 v Hudebním divadle Karlín in memoriam za postavu Antona Špelce ve filmu