Vlasta Burian

herec, dramatik, spisovatel, zpěvák, textař, imitátor, publicista, ředitel, mim, komik, podnikatel, humorista, sportovec, divadelní podnikatel, režisér, kabaretiér

Datum narození

09.04.1891

Místo narození

Liberec, Rakousko-Uhersko

Datum úmrtí

31.01.1962

Místo úmrtí

Praha, Československo

Alternativní jména

Josephus Wlastimil Burian (rodné jméno), Josef Vlastimil Burian, dr. Buffiel (pseudonym), Král komiků

Životopis

VLASTA BURIAN (vl. jm. Josef Vlastimil Burian, podle matriky Josephus Wlastimil Burian, nar. 9.4.1891, Liberec – zem. 31.1.1962, Praha) vyrůstal v rodině krejčího a nadšeného ochotníka. Nedokončil obchodní školu v Praze a vyučil se příručím v obchodě s textilem. S velkým zájmem se celý život věnoval sportu; byl mj. brankářem fotbalového mužstva A.C. Sparta a hrál závodně tenis i hokej. Jako zpěvák mimořádného hlasového fondu, parodista, imitátor a excentrik nezaměnitelné klaunské dikce začínal na předměstích, ale brzy se dostal do pražských kabaretů (Varieté, U Deutschů, Montmartr, U kuřího oka, Rokoko, Červená sedma, Bum, Revoluční scéna) a zároveň působil jako sborista v operetních souborech v Praze, Brně a Plzni. V roce 1924 hostoval poprvé v Národním divadle, kde později, v roce 1943, hrál s velkým úspěchem principála v Prodané nevěstě. V letech 1925-44 provozoval vlastní repertoárové Divadlo V. Buriana. Soustředil kolem sebe stálý soubor herců (mj. Jaroslav Marvan, Čeněk Šlégl a Václav Trégl), s nimiž vystupoval i před kamerou. Pro údajnou kolaboraci s nacisty, jež mu nebyla nikdy prokázána, byl v roce 1947 odsouzen k peněžité pokutě a k tříměsíčnímu vězení. Plně rehabilitován byl až v roce 1994. Po válce nesměl pět let na jeviště, pak získal angažmá ve Státním divadle v Karlíně a od roku 1953 až do smrti vystupoval na estrádních zájezdech. Představoval jedinečný komediální typ, schopný nejen virtuózního excentrického humoru, ale i spontánního, obecně sdělného tragikomického výrazu. Vynikl bohatým rejstříkem hlasových a mimických prostředků, smyslem pro detail, a schopnostmi groteskní nadsázky a situační či konverzační improvizace. Jeho projev byl symbiózou pěveckého, pohybového, deklamačního i klaunského mistrovství, jež z něho i díky cílevědomosti učinilo nejpopulárnějšího českého komika. K výsadnímu postavení „krále komiků“ přispěl značnou měrou film, v němž začínal v němé éře. Teprve nástup zvuku mu však umožnil plně vyniknout. Díky jazykovým znalostem natáčel filmy i v německých verzích. Řada jeho snímků vycházela z frašek nebo výstupů, v nichž exceloval již na jevišti, ale na plátně je mnohdy interpretoval pod jinými názvy a v novém pojetí. Jeho hrdinové zůstávají povětšinou trochu podivínští, jsou často popudliví až choleričtí a mají furiantské či šibalské rysy. Vesměs to bývají staří mládenci, často úředníci (To neznáte Hadimršku, Ducháček to zařídí, Katakomby) či postavy v různých, nejen vojenských uniformách (C. a k. polní maršálek, Lelíček ve službách Sherlocka Holmese, Anton Špelec, ostrostřelec, Pobočník Jeho Výsosti, Tři vejce do skla, On a jeho sestra, Funebrák, Hrdinný kapitán Korkorán, Přednosta stanice, Nejlepší člověk). Výtečně se cítil v postavách obyčejných lidí solidního stavu s jejich malichernostmi, spořivostí a chytráctvím. Výjimečně překvapil nezvykle uměřenými a ukázněnými výkony, např. jako Chlestakov v přepisu Gogolova Revizora nebo rytmistr Kyllian v dramatu U snědeného krámu podle románu Ignáta Herrmanna. K nejhodnotnějším z třiadvaceti filmů jeho vrcholného období (1930-42) patří zejména Lamačovy a Fričovy komedie. Ačkoliv se po poválečné perzekuci, jež podlomila jeho zdraví i psychiku, vrátil před kameru, jeho projev už postrádal někdejší jiskru a ani velikost rolí neodpovídala jeho formátu. V hereckém duelu s Janem Werichem, po jehož boku se objevil v pohádce Byl jednou jeden král…, namluvil Trnkův animovaný film Dva mrazíci (1954). Nepříliš známé jsou jeho literární pokusy: několik frašek, humoristický román ze sportovního prostředí Klub fotbalových panen (1937) a čtyři nadiktované svazky pohádek. O jeho tvorbě vznikly střihové filmy Kolotoč humoru (1953; r. Miroslav J. Krňanský, Bohumil Brejcha), Vlasta Burian (1958; Bohumil Brejcha), Král komiků (1963; r. Rudolf Jaroš, Vladimír Sís) a Portrét krále komiků (1987; r. Bohuslav Musil) a jeho pohnutými osudy se kromě řady povrchních publikací zabývají na seriózní bázi knihy E.A. Longena Král komiků (1928, 1979), Antonína a Petra Králových Vlasta Burian (1969), Jiřího Hrbase Vlasta Burian (1983), Ondřeje Suchého Vlasta Burian – komik století (1991), Vladimíra Justa Věc: Vlasta Burian (1991) a Vlasta Burian – Mystérium smíchu (1993). – Filmografie (herec, není-li uvedeno jinak): Tu ten kámen (1923; r. Karel Anton), Falešná kočička (1926; r. Svatopluk Innemann), Lásky Kačenky Strnadové (1926; r. Svatopluk Innemann), Milenky starého kriminálníka (1927; r. Svatopluk Innemann), C. a k. polní maršálek (1930; r. Karel Lamač), On a jeho sestra (1931; r. Karel Lamač, Martin Frič), To neznáte Hadimršku (1931; r. Karel Lamač, Martin Frič), Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa (1932; r. Karel Lamač), Funebrák (1932; r. Karel Lamač), Anton Špelec, ostrostřelec (1932; r. Martin Frič), Pobočník Jeho Výsosti (1933; r. Martin Frič), Dvanáct křesel (1933; r. Martin Frič, Michał Waszyński), Revizor (1933; r. Martin Frič), U snědeného krámu (1933; r. Martin Frič), Hrdinný kapitán Korkorán (1934; r. Miroslav Cikán), Nezlobte dědečka (1934; r. Karel Lamač), Hrdina jedné noci (1935; r. Martin Frič), Tři vejce do skla (1937; r. Martin Frič), Ducháček to zařídí (1938; r. Karel Lamač), U pokladny stál… (1939; r. Karel Lamač), Ulice zpívá (1939; spol. r. Čeněk Šlégl, Ladislav Brom; + spol. režie), Katakomby (1940; r. Martin Frič), Baron Prášil (1940; r. Martin Frič; v 60. letech znovu uveden pod názvem Když Burian prášil), Přednosta stanice (1941; r. Jan Sviták), Provdám svou ženu (1941; r. Miroslav Cikán), Ryba na suchu (1942; r. Vladimír Slavínský), Zlaté dno (1942; r. Vladimír Slavínský), Slepice a kostelník (1950; r. Oldřich Lipský, Jan Strejček), Nejlepší člověk (1954; r. Václav Wasserman, Ivo Novák), Byl jednou jeden král… (1954; r. Bořivoj Zeman), Muž v povětří (1955; r. Miroslav Cikán), Zaostřit prosím! (1956; r. Martin Frič). -fik- (2008)

Filmografie

Jan Werich: Když už člověk jednou je

2021

Účinkují

archivní záběry

Zpívající film

1972

Text písněZpívá

Král komiků

1963

ZpíváText písně

Zaostřit prosím!

1956

Hrají

Role: účetní na stavbě Dušek

Muž v povětří

1955

HrajíZpívá

Role: pyrotechnik Silvestr Čáp

Nejlepší člověk

1954

Hrají

Role: poštmistr Čeněk Plíšek

Dva mrazíci

1954

Mluví

Role: mrazík Rudonoska

Byl jednou jeden král...

1954

ZpíváHrají

Role: rádce Atakdále

Slepice a kostelník

1950

Hrají

Role: kostelník, švec a hodinář Josef Kodýtek

Zlaté dno

1942

Hrají

Role: papírník Cyril Putička

Ryba na suchu

1942

HrajíZpívá

Role: majitel půjčovny loděk František Ryba

Provdám svou ženu

1941

Hrají

Role: docent botaniky Blahomrav Ducánek

Přednosta stanice

1941

HrajíZpívá

Role: černý pasažér Ťopka

Katakomby

1940

HrajíZpívá

Role: oficiál Borman

Baron Prášil

1940

Hrají

Role: baron Jan Maria Archibald Prášil

Ulice zpívá

1939

HrajíZpíváRežie

Role: cirkusový klaun Emil Beruška

U pokladny stál...

1939

HrajíZpívá

Role: ošetřovatel v nemocnici Kryštof Rozruch

recitace

Ducháček to zařídí

1938

Hrají

Role: ředitel advokátní kanceláře Jan Damián Ducháček

Tři vejce do skla

1937

HrajíZpívá

Role: detektiv Vincenc Babočka/kníže Nariškin/mezinárodní dobrodruh Leon Weber

Tři muži na silnici (slečnu nepočítaje)

1935

Hrají

Role: on sám, Vlasta Burian

Hrdina jedné noci [německá verze]

1935

ZpíváHrají

Role: krejčí Florian Kerzl

Nová píseň

1935

Hrají

Role: poslední rybář v řadě

Hrdina jedné noci

1935

ZpíváHrají

Role: krejčí Florian Svíčička

Nezlobte dědečka

1934

HrajíZpívá

Role: Eman Vovísek/strýc Jonathan

Hrdinný kapitán Korkoran

1934

HrajíZpívá

Role: kapitán vltav. paroplavby Adam Korkorán

Revizor

1933

HrajíZpívá

Role: Ivan Alexandrovič Chlestakov, úředník z Petrohradu

Pobočník Jeho Výsosti

1933

HrajíZpívá

Role: nadporučík Alois Patera

Dvanáct křesel

1933

HrajíZpívá

Role: holič Ferdinand Šuplátko

Pobočník Jeho Výsosti [německá verze]

1933

HrajíZpívá

Role: nadporučík Alois Patera

U snědeného krámu

1933

ZpíváHrají

Role: rytmistr ve výslužbě Kyllian

Anton Špelec, ostrostřelec

1932

HrajíZpívá

Role: truhlář Anton Špelec

Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa

1932

HrajíZpívá

Role: František Lelíček/král Fernando XXIII.

Funebrák

1932

HrajíText písněPředlohaZpívá

Role: zaměstnanec pohřebního ústavu Pleticha

On a jeho sestra [německá verze]

1931

ZpíváHrají

Role: listonoš Spatz

On a jeho sestra

1931

HrajíZpívá

Role: listonoš Jarda Brabec

To neznáte Hadimršku

1931

HrajíZpívá

Role: účetní vrchní revident Popelec Hadimrška/vrchní andělský revident strážný ve snu

To neznáte Hadimršku [německá verze]

1931

ZpíváHrají

Role: účetní vrchní revident Eduard Krištof Silvestr Haselhuhn/vrchní andělský revident strážný ve snu

C. a k. polní maršálek

1930

ZpíváHrají

Role: František Procházka, c. k. setník v. v./Napoleon Bonaparte ve snu

C. a k. polní maršálek [německá verze]

1930

HrajíZpívá

Role: Alois Buscheck, c. k. rytmistr v. v./Napoleon Bonaparte ve snu

Milenky starého kriminálníka

1927

Hrají

Role: továrníkův strýc Cyril Pondělíček/kriminálník Alois Kanibal

Falešná kočička

1926

Hrají

Role: tulák Vendelín Pleticha

Lásky Kačenky Strnadové

1926

Hrají

Role: čeledín Vincek Kroutil

Tu ten kámen

1923

Hrají

Role: Fridolín

Ocenění

Vítěz

Akce: Anketa České televize – Hvězda mého srdce (nejoblíbenější herec a herečka)

2008
Praha / Česká republika
2. místo v kategorii herci
výsledky vyhlášeny 21. 6. 2008 v Divadle na Vinohradech u příležitosti 110 let českého filmu

Vítěz

Akce: Anketa České televize – Největší Čech (nejvýznamnější osobnost Čech, Moravy a Slezska)

2005
Praha / Česká republika
31. místo
výsledky vyhlášeny 10. 6. 2005

Vítěz

Akce: Anketa Týdeníku Televize, TV Plus a České televize – Hrdina filmového úsměvu tisíciletí (nejoblíbenější postava české filmové veselohry)

2000
Praha / Česká republika
3. místo Řádu Hurvínkova úsměvu
Anton Špelec, ostrostřelec
výsledky vyhlášeny 4. 11. 2000 v Hudebním divadle Karlín in memoriam za postavu Antona Špelce ve filmu

Vítěz

Akce: Anketa Týdeníku Televize a České televize – Král českého filmového úsměvu (nejpopulárnější komik století)

1999
Praha / Česká republika
1. místo
výsledky vyhlášeny 13. 11. 1999

Vítěz

Akce: Stříbrná plaketa městského kulturního odboru

1958
Brno / Československo
Stříbrná plaketa městského kulturního odboru

Vítěz

Akce: Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí vévody Václava

1944
Praha / Československo
Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí vévody Václava I. stupně bez věnce

Vítěz

Akce: Národní ceny umělecké

1942
Praha / Československo
Národní cena za umění herecké
udělena k 12. 7. 1942 v peněžité výši 5 000 korun ministrem školství a lidové osvěty na návrh odborné poroty ve Smetanově síni pražského Obecního domu u příležitosti narozenin prezidenta Emila Háchy za vynikající výkony herecké v posledním údobí s přihlédnutím k činnosti filmové

Vítěz

Akce: Stuhy časopisu Český filmový zpravodaj

1934
Praha / Československo
Bílá stuha představiteli za nejlepší herecký výkon v roce 1933
U snědeného krámu
udělila redakce Českého filmového zpravodaje k 1. 1. 1934 za roli rytmistra Kylliana

Vítěz

Akce: Anketa časopisu Český filmový zpravodaj – O popularitě našich kinoherců

1933
Praha / Československo
1. místo
předběžné výsledky ankety vyhlášeny 21. 1. 1933

Vítěz

Akce: Anketa časopisu Kukr – O nejpopulárnějšího našeho komika

1931
Praha / Československo
1. místo
čtenářská anketa vyhlášena programovou revue Kukr 11. 4. 1931 se ziskem 550 hlasů z 550 došlých odpovědí