Na jugoslávském pobřeží žije ve spokojené domácnosti rybář Ivo Kralj se svou ženou Marií, matkou a synem Vukem. Marie, která svého muže miluje a těší se vždy na jeho návrat z moře, se líbí Nikolovi, s nímž se Ivo na taneční zábavě ze žárlivosti popere. Po vypuknutí I. světové války je Ivo mobilizován. Dostane se do zajateckého tábora, kde musí tvrdě pracovat. Jeho rodina pak obdrží zprávu o jeho smrti. Léta ubíhají a osamělou vdovu Marii navštěvuje občas přítel Nikola. Ivova matka jí radí, aby se znovu provdala. Brzy po svatbě Marie otěhotní. Ivovi, který je pokládán za mrtvého, se podaří uprchnout ze zajateckého tábora, kde strávil několik let. Po příchodu domů nachází své jméno na památníku postaveném obětem války. Potká svého syna, ale ten ho nepozná. Ivo vyhledá svou matku, vyčte jí, že nezabránila Mariinu sňatku, a odchází, nešťastný, opět pryč. Marie porodí krásné dítě a Nikola je šťastným otcem. Život jde dál...
Firma Starfilm započala výrobu filmu v roce 1933 pod názvem Ztracený syn. Po natočení několika scén v Jugoslávii převzala s podporou Ministerstva zahraničí výrobu společnost Praha-Paříž. Carl Junghans režii vzdal a film dokončil roku 1935 Rakušan F. W. Kraemer (v německé jazykové mutaci). Česky mluvené scény a české interiéry režíroval Václav Kubásek. Celkem byl snímek vydán ve čtyřech dabovaných jazykových mutací, v české (...a život jde dál...), v srbochorvatské (A život teče dalje), v německé (Und das Leben geht weiter..., cenzurována byla v říjnu 1935 s délkou 2 475 metrů) a ve francouzské (Et la vie continue). Film byl uveden na III. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách roku 1935. Národní filmový archiv archivuje rovněž duplikátní negativ a kopii francouzsky namluvené DNO-N, DNZ-N 2 350,7 m, KK-A.
Ivo Kralj
Marie, Ivova žena
Mluví Pavla Stolzová
Ivova matka
Nikola, Ivův přítel
Vuko, Ivův synek
úředník okresního hejtmanství
hospodský
krčmář
šílenec v zajateckém táboře
poddůstojník v zajateckém táboře
dozorce v zajateckém táboře
četník
symbol soudnictví
námořník
námořník
námořní důstojník v zajateckém táboře
Ivův druh v zajateckém táboře
venkovanka
člen posádky ponorky
člen posádky ponorky
Carl Junghans (exteriéry 1933 a 1934), F. W. Kraemer (dokončení a německy mluvené scény 1935), Václav Kubásek (česky mluvené scény a české interiéry 1935)
Václav Dryák
Jaroslav Blažek (exteriéry 1933), Jan Stallich (exteriéry 1934), Harry Smeh (exteriéry 1934 a 1935), Otto Heller (interiéry 1935)
Antonín Frič (fotograf)
Orchestr F.O.K. (Dirigent Josef Dobeš)
Pěvecký sbor Lumír, L. H. Struna [dab], F. X. Mlejnek
...a život jde dál...
...a život jde dál...
...and Life Goes On...
A život teče dalje / Und das Leben geht weiter... / Et la vie continue
Ztracený syn
film
hranýdistribuční
drama
Československo, Jugoslávie
1935
1933—1935
začátek natáčení 8. 4. 1935 (ateliéry)
konec natáčení 23. 4. 1935 (ateliéry)
datum cenzury 09/1935
datum cenzury 10/1935 (německy namluvená jazyková mutace)
premiéra 10/1935 /nepřístupný mládeži/ (německy namluvená jazyková mutace)
premiéra 18. 10. 1935 /nepřístupný mládeži/ (kino Fénix /1 týden/, Praha)
Praha-Paříž (exteriéry 1934 a 1935, interiéry 1935), Starfilm (exteriéry 1933)
dlouhometrážní
86 min
2 440 metrů
35mm
1:1,19
černobílý
zvukový
Tobis – Klang
česká, německá, francouzská, srbochorvatská
česky, německy, francouzsky, srbochorvatsky
bez titulků
české, německé, francouzské, srbochorvatské
Festival: 3. mezinárodní filmový festival Benátky
1935
Benátky / Itálie
Čestné uznání
uděleno celé československé produkci, reprezentované filmy ...a život jde dál..., Hej-Rup! a Tatranská romance