Filosofská historie
Typologie filmu
hranýAnglický název
A Philosophical StoryMinutáž
91Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1937Rok výroby
1937Premiéra
05.11.1937Jazyková verze
českáRežie
Otakar VávraAnotace
Režisér Otakar Vávra se o klasické předlohy Aloise Jiráska neopíral jen ve známé „husitské trilogii“ (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) z 50. let. Ze spisovatelovy literární předlohy vyšel už v roce 1937, kdy s citem adaptoval jeho románovou povídku Filosofská historie. Revoluční rok 1848 ve filmu předznamenávají rebelské nálady, kterými žije studentská komunita ve starobylé Litomyšli. Navzdory zákazu metternichovské vlády uspořádají studenti majáles a přijímají za to nespravedlivý trest. Kromě politiky však žijí nájemníci domu staropanenské slečny Elis – Frýbort (Jan Pivec), Vavřena (Ladislav Boháč), Špína (Vladimír Hlavatý) a Zelenka (Stanislav Neumann) – i nenaplněnými láskami... Na barikádách v Praze, vzbouřené proti rakouskému absolutismu, jsou naděje hrdinů ubity, přežívá však vlastenecký tón příznačný i pro řadu následujících Vávrových děl.
Obsah
Slečna Elis má na bytě litomyšlské studenty, filozofy Frýborta, Vavřenu, Špínu a Zelenku. Výbojný Frýbort a tichý Špína milují Márinku, dceru paní domácí Krupkové. Špína nedokáže dát Márince svůj cit najevo a trápí se jejím nezájmem. Vavřena je zamilován do schovanky aktuára Roubínka, Lenky. Roubínkovi by však raději viděli, kdyby dal přednost jejich dceři Lotty. Filozofské Majáles je Metternichovým příkazem zrušeno jako ryze česká slavnost, ale studenti Majáles přesto oslaví za účasti celého města. Nájemníci slečny Elis jsou za to potrestáni karcerem. Špína, neúspěšný při závěrečných zkouškách i ve vztahu k Márince, odchází do kláštera Milosrdných bratří v Praze. Rok 1848 přinese zřízením konstituce nový život i do poklidné Litomyšle. Frýbort a Vavřena se stanou důstojníky studentské legie, která se vydá na pomoc Praze, vzbouřené proti rakouskému absolutismu. Na barikádách je jako kněz i Špína. Po porážce revoluce Frýbort a Vavřena prchají domů, Špína však v boji padne. Za čas se studenti vracejí do Litomyšle. Frýbort žádá o ruku Márinku a Vavřena se zasnoubí s Lenkou.
Poznámka
Mimopražská premiéra filmu se uskutečnila již 22. 9. 1937 v Litomyšli. Film byl uveden na VI. mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách roku 1938.
Galerie
Hrají
Jan Pivec
filozof Václav Frýbort
Ladislav Boháč
filozof Vavřena
Vladimír Hlavatý
filozof Špína
Stanislav Neumann
filozof Zelenka
Helena Friedlová
bytná studentů slečna Elis
Jindřich Plachta
aktuár Roubínek
Zdeňka Gräfová
Roubínkova manželka Tereza
Ela Poznerová
Lotty, dcera Roubínkových
Karla Oličová
Lenka, neteř Roubínkových
Zdeňka Baldová
paní domácí Krupková
Elena Hálková
Márinka, dcera Krupkové
Anna Steimarová
Rollerová, bývalá purkmistrová
Jára Kohout
policajt Koníček
František Kreuzmann
katecheta
Svatopluk Beneš
student
Viktor Dintr
student
M. Šebor
student
Alois Dvorský
školník Mouček
Eman Fiala
domácí učitel Brož
Alois Peterka
Frýbortův otec
Otto Rubík
hrabě Georg
František Hlavatý
profesor
Karel Jičínský
profesor
Václav Menger
profesor
Jaroslav Průcha
profesor
Václav Švec
profesor
Jan W. Speerger
rakouský důstojník
Jarmila Švabíková
bojovnice na barikádě
František Beranský
člen městské gardy
Milada Smolíková
zákaznice u řezníka
Milka Balek-Brodská
zákaznice u řezníka
Štáb a tvůrci
Režie
Asistent režie
Předloha
Alois Jirásek (Filosofská historie – novela)
Scénář
Kamera
Architekt
Návrhy kostýmů
Střih
Zvuk
Vedoucí výroby
Spolupráce
Hudba
Hudba
Jan Branberger (úprava)
Použitá hudba
Bedřich Smetana (Pochod studentských legií)
Nahrál
Dirigent
Václav Smetáček (Orchestr F.O.K.)
Písně
Když jsem svou Márinku, Píseň společná, Gaudeamus igitur, Jarní, Již zlaté sluníčko zašlo, Jak se ten měsíček za lesíkem bělá, Studentská píseň
Hudba k písni
Jan Branberger (Když jsem svou Márinku), František Škroup (Píseň společná), Josef Vašák (Jarní), Václav Rosenkranc (Již zlaté sluníčko zašlo), Jan Branberger (Studentská píseň)
Text písně
Václav Hanka (Když jsem svou Márinku), Karel Havlíček Borovský (Píseň společná), František Ladislav Čelakovský (Jarní), J. G. Marek (Již zlaté sluníčko zašlo)
Zpívá
Jan Pivec (Když jsem svou Márinku), Jan Pivec (Píseň společná), mužský sbor (Píseň společná), sbor (Gaudeamus igitur), dětský sbor (Jarní), Jan Pivec (Již zlaté sluníčko zašlo), mužský sbor (Již zlaté sluníčko zašlo), Elena Hálková (Jak se ten měsíček za lesíkem bělá), sbor (Studentská píseň)
Choreografie
Produkční údaje
Původní název
Filosofská historie
Anglický název
A Philosophical Story
Copyright
1937
Rok výroby
1937
Premiéra
05.11.1937
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Prodej práv
Technické údaje
Verze
česká
Ocenění
Vítěz
Akce: Ceny ministra průmyslu, obchodu a živností
1937
Praha / Československo
Čestná filmová cena za nejlepší filmovou režii
Otakar Vávra
udělena k 28. 10. 1937 ministrem J. V. Najmanem na návrh Filmového poradního sboru v peněžité výši 5 000 korun
Vítěz
Akce: Odměny ministra průmyslu, obchodu a živností
1937
Praha / Československo
Odměna ministra průmyslu, obchodu a živností
udělena k 28. 10. 1937 v peněžité výši 50 000 korun Filmovým poradním sborem