Otakar Vávra

scenárista, pedagog, organizační pracovník, režisér

Datum narození

28.02.1911

Místo narození

Hradec Králové, Rakousko-Uhersko

Datum úmrtí

15.09.2011

Místo úmrtí

Praha, Česká republika

Alternativní jména

Otokar Alois Vávra (rodné jméno)

Životopis

OTAKAR VÁVRA (vl. jm. Otokar Alois Vávra; nar. 28.2.1911, Hradec Králové – zemřel 15. září 2011, Praha, na komplikace po operaci zlomeniny krčku) byl synem bankovního úředníka, který zemřel, když mu bylo sedm let. Od roku 1913 žila rodina v Brně, kde odmaturoval na reálce (1929) a kde začal studovat architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT. Zajímal se o literaturu, avantgardní divadlo a především o film. Během studií se zapojil do činnosti brněnské pobočky Levé fronty jako aktivista její Filmové a fotografické skupiny (organizoval projekce sovětských filmů a publikoval filmové kritiky a úvahy). Po absolvování třetího ročníku a první státnici odešel v roce 1932 na výzvu E. F. Buriana do Prahy, kde vedl filmovou skupinu v jeho kabaretu Červené eso a pak psal scénáře. Ještě rok studoval na pražské ČVUT, ale studia nedokončil. K režii hraného filmu se propracoval krátkými experimentálními a dokumentárními snímky (Světlo proniká tmou, Žijeme v Praze, Listopad) a uměleckou spoluprací na realizaci vlastních scénářů. Jako pragmaticky a konformně uvažující a eklekticky tvořící režisér natočil díky cílevědomému úsilí během své dlouhé kariéry v různých režimech téměř padesát celovečerních hraných i dokumentárních filmů různých žánrů a také několik snímků krátkých, středometrážních a reklamních. Výrazně ovlivnil formování moderního výrazu českého filmu zejména tím, že čerpal podněty ze světové kinematografie. Vždy přistupoval k realizaci s propracovanou koncepcí a s náročnými produkčními podmínkami, dbal na precizní dramaturgii, obrazovou kompozici, přesnou montáž. K charakteristikám jeho stylu náleží využívání paralelních dějů a souběžné vedení řady postav. Projevoval mimořádný cit pro prostředí, krajinu, zvukovou složku, pro výběr představitelů a jemně odstíněný herecký projev. Základ pro český film nacházel od počátku především v domácí literatuře. Na četných adaptacích spolupracoval i s autory předloh, jako byli Marie Majerová (Panenství), Jan Drda (Němá barikáda), Miloš V. Kratochvíl (Jan Hus, Putování Jana Amose, Komediant, Veronika, Evropa tančila valčík), Jan Otčenášek (Občan Brych), František Hrubín (Srpnová neděle, Zlatá reneta, Oldřich a Božena), Ludvík Aškenazy (Noční host), Vladimír Neff (Třináctá komnata). Obracel pozornost také k historickým a životopisným látkám. Zejména v politicky exponovaných titulech se neubránil schematičnosti a tendenčnímu zkreslování v duchu dobové ideologie. Platí to hlavně o výpravných trilogiích, oslavujících husitské hnutí (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) a hrdinství Rudé armády a českých komunistů za nacistické okupace (Dny zrady, Sokolovo, Osvobození Prahy). Natáčel ovšem i komornější látky s tématem hlubokých citů a vášnivých hnutí, v nichž projevoval zájem o emocionální život moderního člověka a o mezilidské vztahy ve vypjatých situacích dospívání či morálních krizí. Tyto tendence nalezneme už v jeho předválečných a okupačních filmech (Panenství, Humoreska, Kouzelný dům, Pacientka doktora Hegla, Pohádka máje, Turbina, Šťastnou cestu), ale mimořádně emotivního a lyrického vyznění dosáhl až v hrubínovské básnické úvaze o lásce, životě a smrti Romance pro křídlovku. V jeho filmografii nechybějí ani komedie, jimž se však věnoval ojediněle a jen do komunistického převratu (Velbloud uchem jehly, Cech panen kutnohorských, Dívka v modrém, Přijdu hned, Nezbedný bakalář). K vrcholům Vávrovy tvorby patří kromě zmíněné Romance pro křídlovku rekonstrukce průběhu jednoho z čarodějnických procesů na panství ve Velkých Losinách koncem 17. století podle románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice, pojatá jako alegorie na politické procesy 50. let. Naposledy stál za kamerou v roce 2006, když točil videoklip k písni Hlava kance z alba Michala Horáčka a Petra Hapky Strážce plamene. Aktivně se podílel na poválečném znárodnění čs. kinematografie, vedl jednu z tvůrčích skupin Filmového studia Barrandov (1947–51 a 1954v56), byl členem jeho kolektivního vedení (1951–54). Velmi významná byla jeho pedagogická činnost na FAMU, kde vedl katedru filmové a televizní režie (1957–71), pro niž koncipoval učební osnovy a na níž vychoval řadu tvůrců nové vlny (mimo jiné Jiří Menzel, Věra Chytilová, Evald Schorm, Miloš Forman, Jan Schmidt). V letech 1968–70 byl prorektorem AMU a své působení na FAMU ukončil v roce 2008. Napsal memoáry Zamyšlení režiséra (Panorama, Praha 1982), Podivný život režiséra (Prostor, Praha 1996) a Paměti aneb Moje filmové 100letí (BVD, Praha 2011). K jeho jubileu byla vydána monografie Otakar Vávra – 100 let (Millennium Publishing, Novela bohemica, Statenice, Praha 2011). Jako žijící klasik se stal objektem několika televizních medailonů: Národní umělec Otakar Vávra (1971, r. Vladimír Kabelík), Život režiséra Otakara Vávry v pohledu Jitky Němcové (1995) z cyklu GENUS, Otakar Vávra (2008; r. Martin Šulík) z cyklu Zlatá šedesátá, Stovku má člověk jednou za život (2011, r. Alena Činčerová, Jitka Němcová, Adéla Sirotková). Z pozice pamětníka vystoupil v řadě dokumentů, mimo jiné Na další štaci? (TV–1999, r. Věra Knappová), Cenzurované sny (TV–1999, r. Bernard Šafařík), Pátrání po Ester (2005; r. Věra Chytilová), Naška, slečna z dobré rodiny (TV–2007; r. Jaroslav Rásocha) z cyklu Příběhy slavných, Martin Frič, klasik českého filmu (TV–2008, r. Zdeněk Zelenka), Andula – Besuch in einem anderen Leben (2008, Anna Letenská: Komička a nacisté; Fred Breinersdorfer, Anne Worstová – KTV). Kromě ocenění za konkrétní tvůrčí počiny byl za komunistické éry jmenován zasloužilým (1955) a národním umělcem (1968). Prezident Václav Klaus mu udělil Medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění (2004). Při příležitosti svých jubileí obdržel Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech (2001), Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu (2002), čestnou cenu Grand Prix za celoživotní přínos světové kinematografii na Film Festivalu Zlín (2011) a Zvláštní cenu Letní filmové školy (2011). Jeho starším bratrem byl spisovatel Jaroslav Raimund Vávra (1902–1990), rovněž spoluautor několika scénářů. Po prvním manželství (1946–1996), z nějž pochází dokumentarista Jiří Vávra (nar. 1946), se v roce 1997 oženil po dlouholeté známosti se svou někdejší žačkou, režisérkou Jitkou Němcovou (nar. 1950). – Filmografie: (scénář nebo podíl na něm) Ze světa lesních samot (1933; r. Miroslav J. Krňanský), Svítání (1933; r. Václav Kubásek), Jedenácté přikázání (1935; r. Martin Frič), Bezdětná (1935; r. Miroslav J. Krňanský), Maryša (1935; r. Josef Rovenský), Vdavky Nanynky Kulichovy (1935; r. Vladimír Slavínský), Tři muži ve sněhu (1936; r. Vladimír Slavínský), Ulička v ráji/Dobrodinec chudých psů (1936; r. Martin Frič; + spol. nám.), Uličnice (1936; r. Vladimír Slavínský), Mravnost nade vše (1937; r. Martin Frič), Hlídač č. 47 (1937; r. Josef Rovenský, Jan Sviták), Její pastorkyně (1938; r. Miroslav Cikán), Hostinec „U kamenného stolu“ (1948; r. Josef Gruss), Revoluční rok 1848 (1949; r. Václav Krška), Botostroj (1954; r. K. M. Walló); (režie a scénář či podíl na něm, není-li uvedeno jinak) kr. experimentální f. Světlo proniká tmou (1930; spol. r. František Pilát, + střih), kr. dok. filmy Zájezd baťovců do Jugoslávie (1930), Výroba moderní obuvi (1931) a Žijeme v Praze (1934; + nám., spol. střih), kr. f. Listopad (1935; + střih), Velbloud uchem jehly (1936; spol. r. Hugo Haas), Panenství (1937), Filosofská historie (1937; Cena ministra průmyslu, obchodu a živností za nejlepší režii), Cech panen kutnohorských (1938; Zlatý pohár LUCE na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách 1938), kr. f. Na sto procent (1938), Humoreska (1939; Svatováclavská cena ministra průmyslu, obchodu a živností za scénář), Kouzelný dům (1939), Dívka v modrém (1939; Cena Filmového studia na Filmových žních ve Zlíně 1940), Pacientka dr. Hegla (1940), Maskovaná milenka (1940), Pohádka máje (1940; Národní cena za scénář), kr. f. Podvod s Rubensem (1940), kr. dok. f. Pohřeb Joži Úprky (1940), Turbina (1941; Národní cena za scénář), Okouzlená (1942), Přijdu hned (1942), Šťastnou cestu (1943), kr. dok. f. Návrat presidenta dr. Edvarda Beneše do Prahy (1945), dok. f. Vlast vítá (1945; spol. r. J. A. Holman), Rozina sebranec (1945), dok. f. Cesta k barikádám/Pravda vítězí (1946; + nám.), Nezbedný bakalář (1946), Předtucha (1947; Cena země České), Krakatit (1948; Cena země České), Němá barikáda (1948; Státní cena), kr. střihový dok. f. Láska (1949), Nástup (1952), Jan Hus (1954; + nám.), Jan Žižka (1955; + spol. nám.), Proti všem (1956), Občan Brych (1958), První parta (1959), střm. dok. f. Národní umělec Zdeněk Štěpánek (1960; + nám.), Policejní hodina (1960), Srpnová neděle (1960), Noční host (1961), Horoucí srdce (1962; + spol. nám.), Zlatá reneta (1965; Zlatá mušle ex aequo, Cena FIPRESCI a Cena CIDALC na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastiánu 1965), Romance pro křídlovku (1966; Zvláštní cena poroty Stříbrná medaile na Mezinárodním filmovém festivalu v Moskvě 1967, Trilobit 1966, Státní cena Klementa Gottwalda), Třináctá komnata (1968), Kladivo na čarodějnice (1969), trilogie Dny zrady I, II (1973; + spol. nám.), Sokolovo (1974) a Osvobození Prahy (1975; Státní cena Klementa Gottwalda za trilogii), Příběh lásky a cti (1977), Temné slunce (1980), Putování Jana Amose (1983), Komediant (1984), Oldřich a Božena (1984), Veronika (1985), Evropa tančila valčík (1989), kr. dok. f. Život herečky Lídy Baarové (1995; + nám.) z televizního cyklu GENUS, střm. dok. f. Moje Praha (2002; + nám.) z televizního cyklu 21 pohledů na Prahu 21. století. -fik-

Filmografie

Pátrání po Ester

2005

Účinkují

režisér

Evropa tančila valčík

1989

RežieTechnický scénářScénář

Velká filmová loupež

1986

Hrají

Role: muž potkávající husity

Veronika

1985

RežieTechnický scénářScénář

Oldřich a Božena

1984

ScénářRežieTechnický scénář

Komediant

1984

RežieTechnický scénářScénář

Putování Jana Amose

1983

NámětRežieTechnický scénářScénář

Temné slunce

1980

Technický scénářScénářRežie

Příběh lásky a cti

1977

RežieTechnický scénářScénář

Osvobození Prahy

1976

RežieTechnický scénářNámětScénář

Sokolovo

1974

RežieTechnický scénářScénářNámět

Všechno nejlepší

1974

Pedagogické vedení

režie

Dny zrady

1973

Technický scénářRežieScénářNámět

Poslední rozhovor

1973

Pedagogické vedení

režie

Inženýr

1973

Pedagogické vedení

režie

Ďábel

1972

Pedagogické vedení

režie

Soud

1971

Pedagogické vedení

režie

Kladivo na čarodějnice

1969

RežieTechnický scénářScénář

Eduard a Bůh

1969

Pedagogické vedení

režie

Třináctá komnata

1968

Technický scénářRežieScénář

Změny a proměny

1967

Pedagogické vedení

režie

Romance pro křídlovku

1966

Technický scénářRežieScénář

Zlatá reneta

1965

RežieTechnický scénářScénář

Tátova škola

1963

Pedagogické vedení

režie

Umřel nám pan Foerster

1963

Pedagogické vedení

režie

Horoucí srdce

1962

RežieTechnický scénářNámětScénář

Večer

1962

Pedagogické vedení

režie

Noční host

1961

Technický scénářRežieScénář

Černobílá Sylva

1961

Pedagogické vedení

režie

Lék

1961

Pedagogické vedení

režie

Strop

1961

Pedagogické vedení

režie

Turista

1961

Pedagogické vedení

režie

Srpnová neděle

1960

Technický scénářScénářRežie

Policejní hodina

1960

ScénářTechnický scénářRežie

Cesta domů

1960

Pedagogické vedení

režie

Kočičina

1960

Pedagogické vedení

režie

Zbytečný motiv

1960

Pedagogické vedení

režie

Národní umělec Zdeněk Štěpánek

1960

Technický scénářRežieScénářAutor komentáře

První parta

1959

RežieTechnický scénářScénář

Zelená ulice

1959

Pedagogické vedení

režie

Občan Brych

1958

RežieTechnický scénářScénář

Proti všem

1956

RežieScénářNámětTechnický scénářVýrobní skupina

vedoucí tvůrčí skupiny

Jan Žižka

1955

RežieNámětTechnický scénářScénářVýrobní skupina

vedoucí tvůrčí skupiny

Jan Hus

1954

NámětTechnický scénářRežieVýrobní skupinaScénář

vedoucí dramaturgické skupiny

Botostroj

1953

Výrobní skupinaScénář

vedoucí dramaturgické skupiny

Přepadení

1953

Předloha

Výstraha

1953

Výrobní skupina

vedoucí dramaturgické skupiny

Nástup

1952

RežieScénářTechnický scénářVýrobní skupina

vedoucí dramaturgické skupiny

První setkání

1952

Předloha

Haškovy povídky ze starého mocnářství

1952

Výrobní skupina

vedoucí dramaturgické skupiny

Racek má zpoždění

1950

Výrobní skupina

vedoucí I. tvůrčího kolektivu

Posel úsvitu

1950

Výrobní skupina

vedoucí I. tvůrčího kolektivu

Revoluční rok 1848

1949

ScénářVýrobní skupinaNámět

vedoucí I. tvůrčího kolektivu

Láska

1949

Technický scénářRežieScénář

Rodinné trampoty oficiála Tříšky

1949

Výrobní skupina

vedoucí I. tvůrčího kolektivu

Dva ohně

1949

Výrobní skupina

vedoucí I. tvůrčího kolektivu

Krakatit

1948

Technický scénářRežieScénářVýrobní skupina

umělecký šéf V. výrobní skupiny

Němá barikáda

1948

ScénářTechnický scénářRežieVýrobní skupina

umělecký šéf V. výrobní skupiny

Hostinec „U kamenného stolu“

1948

NámětScénářVýrobní skupina

umělecký šéf V. výrobní skupiny

Na dobré stopě

1948

Výrobní skupina

umělecký šéf V. výrobní skupiny

Bílá tma

1948

Výrobní skupina

umělecký šéf V. výrobní skupiny

Vzbouření na vsi

1948

Výrobní skupina

umělecký šéf V. výrobní skupiny

Předtucha

1947

RežieScénářVýrobní skupina

umělecký šéf V. výrobní skupiny

Muzikant

1947

Výrobní skupina

umělecký šéf V. výrobní skupiny

Až se vrátíš...

1947

Výrobní skupina

umělecký šéf V. výrobní skupiny

Dravci

1947

Výrobní skupina

umělecký šéf V. výrobní skupiny

Nezbedný bakalář

1946

RežieScénář

Cesta k barikádám

1946

RežieNámětScénář

idea a montáž

Rozina sebranec

1945

RežieScénář

Vlast vítá

1945

RežieScénářNámět

II. část – cesta z Wilsonova nádraží na Pražský hrad
II. část
II. část

Šťastnou cestu

1943

RežieScénář

Přijdu hned

1942

RežieScénář

Okouzlená

1942

RežieScénář

Turbina

1941

RežieScénář

Pohádka máje

1940

RežieScénář

Pacientka dr. Hegla

1940

RežieScénář

Maskovaná milenka

1940

ScénářRežie

Kouzelný dům

1939

ScénářRežie

Humoreska

1939

ScénářRežie

Dívka v modrém

1939

ScénářRežie

Podvod s Rubensem

1939

Režie

Cech panen kutnohorských

1938

ScénářRežie

Na sto procent

1938

NámětScénářRežie

Její pastorkyně

1938

Scénář

Panenství

1937

ScénářRežie

Filosofská historie

1937

ScénářRežie

Hlídač č. 47

1937

Scénář

Mravnost nade vše

1937

Scénář

Velbloud uchem jehly

1936

RežieStřihScénář

Ulička v ráji

1936

NámětScénář

Tři muži ve sněhu

1936

Scénář

Uličnice

1936

Scénář

Listopad

1935

StřihRežieScénářNámět

Maryša

1935

Scénář

Bezdětná

1935

Scénář

Svítání

1933

Scénář

Žijeme v Praze

1933

RežieNámětScénářStřih

Světlo proniká tmou

1930

RežieNámětScénářStřih

Ocenění

Vítěz

Festival: 51. mezinárodní festival filmů pro děti a mládež Zlín Film Festival

2011
Zlín / Česká republika
Grand Prix Zlín Film Festivalu za celoživotní přínos světové kinematografii

Vítěz

Akce: 11. evropské ceny TREBBIA

2011
Praha / Česká republika
Mimořádná evropská cena za celoživotní dílo TREBBIA
udělena 13. 3. 2011

Vítěz

Akce: Výroční ceny Asociace českých filmových klubů

2011
Plzeň / Uherské Hradiště / Česká republika
Zvláštní cena Letní filmové školy
udělena na 37. Letní filmové škole Uherské Hradiště

Vítěz

Festival: 4. filmový festival Küstendorf

2011
Drvengrad na hoře Zlatibor / Srbsko
Cena za celoživotní dílo
udělena Emirem Kusturicou v lednu 2011 a předána 21. 7. 2011 v Praze na vernisáži v Galerii Dea Orh

Vítěz

Akce: Medaile Artis Bohemiae Amicis /Přátelé českého umění/ – rezortní vyznamenání za dlouhodobý přínos a šíření dobrého jména české kultury doma i v zahraničí

2011
Praha / Česká republika
Medaile Artis Bohemiae Amicis /Přátelé českého umění/
udělena 28. 2. 2011 ministrem kultury České republiky Jiřím Besserem v Praze

Vítěz

Akce: Státní vyznamenání České republiky

2004
Praha / Česká republika
Medaile Za zásluhy o stát v oblasti umění I. stupně
státní vyznamenání České republiky udělené 28. 10. 2004 prezidentem České republiky Václavem Klausem

Vítěz

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001

2002
Praha / Česká republika
Český lev 2001 za dlouholetý umělecký přínos českému filmu
udělen 2. 3. 2002 Českou filmovou a televizní akademií

Vítěz

Festival: 36. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

2001
Karlovy Vary / Česká republika
Cena za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii

Vítěz

Festival: 3. mezinárodní nekomerční soutěžní festival celovečerních hraných evropských filmů EUROFILM festival '98 Luhačovice

1998
Luhačovice / Česká republika
Cena za celoživotní přínos české kinematografii

Vítěz

Festival: 36. filmový festival pracujících – léto ´85

1985
70 měst / Československo
Cena Vladislava Vančury
Oldřich a Božena
udělena 27. 6. 1985 v Chomutově

Vítěz

Festival: 23. festival českých a slovenských filmů Praha

1985
Praha / Československo
Zvláštní cena
Komediant
ex aequo za filmy Komediant a Oldřich a Božena

Vítěz

Festival: 23. festival českých a slovenských filmů Praha

1985
Praha / Československo
Zvláštní cena
Oldřich a Božena
ex aequo za filmy Komediant a Oldřich a Božena

Vítěz

Akce: Kniha cti Svazu československo-sovětského přátelství

1980
Praha / Československo
Zápis do Knihy cti Svazu československo-sovětského přátelství
Sokolovo
za filmy Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy

Vítěz

Akce: Kniha cti Svazu československo-sovětského přátelství

1980
Praha / Československo
Zápis do Knihy cti Svazu československo-sovětského přátelství
Osvobození Prahy
za filmy Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy

Vítěz

Akce: Řád Republiky

1980
Praha / Československo
Řád Republiky
propůjčen 19. 12. 1980 a udělen u příležitosti sedmdesátých narozenin

Vítěz

Akce: Kniha cti Svazu československo-sovětského přátelství

1980
Praha / Československo
Zápis do Knihy cti Svazu československo-sovětského přátelství
Dny zrady
za filmy Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy

Vítěz

Akce: Čestné diplomy Za záslužnou práci pro rozvoj československé socialistické kinematografie

1980
Praha / Československo
Čestný diplom Za záslužnou práci pro rozvoj československé socialistické kinematografie
předán 23. 12. 1980 ústředním ředitelem Československého filmu Jiřím Puršem v pražském Klubu pracovníků kultury a školství u příležitosti 35. výročí zestátnění československé kinematografie

Vítěz

Akce: Ceny hlavního města Prahy

1979
Praha / Československo
Cena hlavního města Prahy
Osvobození Prahy

Vítěz

Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda

1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Osvobození Prahy
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil k 1. 5. 1977 prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky

Vítěz

Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda

1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Sokolovo
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil k 1. 5. 1977 prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky

Vítěz

Festival: 28. filmový festival pracujících – léto ´77

1977
52 měst / Československo
Cena ústředního ředitele Československého filmu
Osvobození Prahy
udělena 2. 7. 1977 v Boskovicích a předána 9. 2. 1978 ředitelem Filmového studia Barrandov Františkem Marvanem režiséru při příležitosti slavnostní premiéry filmu Příběh lásky a cti

Vítěz

Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda

1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Dny zrady
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil k 1. 5. 1977 prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky

Vítěz

Festival: 11. mezinárodní filmový festival HEMISFILM ´77 San Antonio

1977
San Antonio / Spojené státy americké
Bronzová medaile
Dny zrady

Vítěz

Akce: Cena Antonína Zápotockého

1973
Praha / Československo
Cena Antonína Zápotockého za film
Dny zrady
udělena při příležitosti 25. výročí Února

Vítěz

Festival: 10. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1970
Mar de Plata / Argentina
I. cena poroty argentinského filmového klubu NÚCLEO
Kladivo na čarodějnice

Vítěz

Festival: 10. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1970
Mar de Plata / Argentina
Zvláštní cena za vysokou uměleckou hodnotu
Kladivo na čarodějnice

Vítěz

Přehlídka: Přehlídka českých a slovenských filmů 69 Sorrento

1969
Sorrento / Itálie
Stříbrná Siréna
Romance pro křídlovku
udělena režiséru za film

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1967

1968
Praha / Československo
Státní cena
Romance pro křídlovku
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda

Vítěz

Akce: Múzy pražských diváků

1968
Praha / Československo
Múza Kalliopé za vynikající filmový přepis básně
Romance pro křídlovku
udělena jako Cena ředitele filmového podniku a rady Národního výboru hlavního města Prahy

Vítěz

Akce: Čestný titul Národní umělec

1968
Praha / Československo
Národní umělec
propůjčen 16. 12. 1968

Vítěz

Akce: Ceny ministra kultury a informací Československé socialistické republiky v oboru filmové tvorby

1968
Praha / Československo
Cena ministra kultury a informací Československé socialistické republiky za vynikající tvůrčí přínos české a slovenské kultuře v období 1945 – 1968
udělena v oblasti hraného filmu 16. 12. 1968 na návrh tří porot v pražském kině 64 U Hradeb ministrem kultury a informací Miroslavem Galuškou u příležitosti 50. výročí vzniku samostatnosti československého státu a 70. výročí československé kinematografie za tvůrčí přínos do poválečného vývoje československé kinematografie a za mimořádně prospěšnou činnost filmového pedagoga

Vítěz

Akce: Odměna vedení Československého filmu za nejúspěšnější film roku 1966

1967
Praha / Československo
Odměna vedení Československého filmu
Romance pro křídlovku
mezi 9 filmy

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1966

1967
Praha / Československo
Trilobit za film
Romance pro křídlovku

Vítěz

Akce: Pamětní medaile k 20. výročí zestátnění Československého filmu

1965
Praha / Československo
Pamětní medaile k 20. výročí zestátnění Československého filmu
udělena na slavnostním zasedání k 20. výročí zestátnění československé kinematografie 30. 8. 1965 na Barrandově Československým filmem a Svazem československých divadelních a filmových umělců

Vítěz

Akce: Čestné uznání Filmového studia Barrandov

1961
Praha / Československo
Čestné uznání Filmového studia Barrandov
uděleno za třicet let práce

Vítěz

Akce: Řád práce

1961
Praha / Československo
Řád práce
propůjčen 4. 2. 1961 u příležitosti padesátých narozenin

Vítěz

Akce: Čestný titul Zasloužilý umělec

1955
Praha / Československo
Zasloužilý umělec
udělen k 6. 8. 1955 v pražském Obecním domě u příležitosti 10. výročí zestátnění československé kinematografie, za vynikající režijní výkony v oboru uměleckého filmu

Vítěz

Akce: Umělecké prémie

1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
Nástup

Vítěz

Akce: Národní ceny za rok 1950

1950
Praha / Československo
Národní cena
Láska
udělena 28. 8. 1950 v Divadle státního filmu v Karlíně k pětiletému výročí zestátnění československého filmu za ideové a umělecké vytvoření dokumentárního filmu

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1949 v oboru filmu, rozhlasu a grafického vypravení knihy

1949
Praha / Československo
Státní cena
Němá barikáda
udělena k 28. 10. 1949 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu režiséru pro tématickou a ideovou závažnost a uměleckou úroveň, v níž jsou v rovnováze všechny ideové, tvůrčí i technické složky díla

Vítěz

Akce: Cena země České za rok 1947

1948
Praha / Československo
Cena země České
Předtucha
udělena 10. 5. 1948 za nový slohový přínos (společně s filmem Krakatit)

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
II. prémie s nejvyšším uznáním za filmový scénář
Krakatit
v hodnotě 10 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie za filmový scénář
Předtucha
v hodnotě 20 000 korun udělena 6. 1. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie s uznáním za filmovou režii
Předtucha
v hodnotě 40 000 korun udělena 6. 1. 1948

Vítěz

Akce: Cena země České za rok 1947

1948
Praha / Československo
Cena země České
Krakatit
udělena 10. 5. 1948 za myšlenkové dotvoření Krakatitu Karla Čapka (společně s filmem Předtucha )

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie s nejvyšším uznáním za filmovou režii
Krakatit
v hodnotě 90 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1946
Praha / Československo
II. prémie za filmový scénář
Nezbedný bakalář
v hodnotě 10 000 korun udělena 2. 12. 1946 spolu se Zdeňkem Štěpánkem

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1946
Praha / Československo
I. prémie za filmovou režii
Nezbedný bakalář
v hodnotě 40 000 korun udělena 2. 12. 1946

Vítěz

Akce: Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí vévody Václava

1944
Praha / Československo
Čestný štít protektorátu Čechy a Morava s orlicí vévody Václava I. stupně bez věnce

Vítěz

Akce: Národní ceny umělecké

1942
Praha / Československo
Národní cena za umění filmové
udělena k 12. 7. 1942 v peněžité výši 5 000 korun ministrem školství a lidové osvěty na návrh odborné poroty ve Smetanově síni pražského Obecního domu u příležitosti narozenin prezidenta Emila Háchy za průbojnou režijní tvorbu filmovou

Vítěz

Akce: Národní ceny za umění filmové

1941
Praha / Československo
Národní cena za scénář
Turbina
udělena k 28. 9. 1941 ministrem průmyslu, obchodu a živností Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty v peněžité výši 5 000 korun za filmy Pohádka máje a Turbina, které jsou opravdu filmovými přepisy literárních předloh a s přihlédnutím k celé scénáristické práci

Vítěz

Akce: Stuhy časopisu Český filmový zpravodaj

1941
Praha / Československo
Červená stuha za nejlepší režii českého filmu v roce 1940
Pohádka máje
udělila redakce Českého filmového zpravodaje k 1. 1. 1941

Vítěz

Akce: Národní ceny za umění filmové

1941
Praha / Československo
Národní cena za scénář
Pohádka máje
udělena k 28. 9. 1941 ministrem průmyslu, obchodu a živností Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty v peněžité výši 5 000 korun za filmy Pohádka máje a Turbina, které jsou opravdu filmovými přepisy literárních předloh a s přihlédnutím k celé scénáristické práci

Vítěz

Akce: Ceny ministra průmyslu, obchodu a živností

1939
Praha / Československo
Svatováclavská čestná filmová cena za scénář
Humoreska
udělena k 28. 9. 1939 ministrem Vlastimilem Šádkem na návrh odborné poroty v peněžité výši 5 000 korun

Vítěz

Festival: 6. mezinárodní filmový festival Benátky

1938
Benátky / Itálie
Zlatý pohár LUCE L´Unione di Cinematografia Educativa
Cech panen kutnohorských

Vítěz

Akce: Ceny ministra průmyslu, obchodu a živností

1937
Praha / Československo
Čestná filmová cena za nejlepší filmovou režii
Filosofská historie
udělena k 28. 10. 1937 ministrem J. V. Najmanem na návrh Filmového poradního sboru v peněžité výši 5 000 korun

Vítěz

Akce: Soutěž Filmového studia na původní filmové drama

1936
Praha / Československo
Doporučení filmovým podnikatelům
vybrán 27. 5. 1936 odbornou porotou námět Avantura, jenž zasluhuje pozornost pro obsahovou nebo formální zajímavost

Revue

Krakatit

V září tohoto roku se do kin v digitálně restaurované podobě vrací dvojice čapkovských adaptací – Krakatit (1948) a Bílá...

Nezbedný bakalář – pozadí vzniku a uvedení filmu

Renesanční komedie Otakara Vávry Nezbedný bakalář podle povídek Zikmunda Wintera je jedním z mála komediálních filmů, kt...

Rozina sebranec

O historickém velkofilmu Otakara Vávry Rozina sebranec se v minulosti vždy psalo jako o mezníku v dějinách české kinemat...