Malostranský dům U dvou slunců je svědkem drobných i větších událostí, které prožívají jeho obyvatelé. Na střeše domu předčítá mladý Václav Bavor své verše a sní o dráze novináře. Jeho staří rodiče vlastní pouze malý koloniál, a tak musí Václav pracovat v nudném zaměstnání v c. a k. úřadě. Maminka Bavorová má v noci živý sen a čísla, vyhledaná ve snáři, vsadí do lotynky. Václavův kolega, majitel domu Ferdinand Ebr má spoustu starostí. Nákladný život, který vede, aby byla jeho rodina považována za honoraci, ho přivedl do dluhů. Zatrpklá stárnoucí dcera Matylda se snaží udržet si za každou cenu ženicha, rytmistra Korzinecka. Ten je však sám zadlužený a zruší zasnoubení, když zjistí, že s nevěstou nezíská očekávané věno. Půvabná švadlenka Josefinka má před svatbou. Právníka Loukotu vmanipuluje obratně jeho bytná paní Lakmusová do sňatku se svou dcerou Klárkou. Václav má v úřadě aféru. Jeho karikatury a posměšné poznámky o nadřízených způsobí, že je propuštěn z práce. Matka Bavorová vyhrála v lotynce a koupí si vysněný mandl. Bručlavý otec Bavor se smiřuje s tím, že jeho syn bude spisovatelem.
Variace na Nerudovy verše napsal Jaroslav Seifert.
úřední praktikant Václav Bavor
Anton Bavor, Václavův otec
Barbora Bavorová, Václavova matka
majitel domu Ferdinand Ebr
Ebrova manželka
Matylda, dcera Ebrových
Valinka, mladší dcera Ebrových
správce Lakmus
Lakmusova manželka
Klárka, dcera Lakmusových
JUDr. Loukota, podnájemník Lakmusových
Josefinka Velebová
Katuška, Josefinčina sestra
hostinská Řeřichová
Márinka, dcera Řeřichové
dvorní rada na místodržitelství
rada
úředník Rotnágl
úředník Vaňous
akcesista Walter zvaný Narcis
úřednický praktikant František
Dílec
nadporučík Korzineck
lichvář Menke
Sieglová
Marie, dcera Sieglové
trafikant Floriš Dlabač
tlustý kluk na koncertě
pozůstalý
pozůstalá
pozůstalý
pozůstalá
Karel Vetter, J. A. Novotný
Jan Neruda (Povídky malostranské – povídky)
Jaroslav Prokop, Antonín Kubový, Josef Pitrák, Václav Dobeš
Gioacchino Rossini (Lazebník sevillský /Il barbiere di Siviglia/) (árie Figaro sem, Figaro tam)
FISYO (Dirigent Otakar Pařík),
Zpívá Karel Höger
Zpívá Zdena Matějíčková
Týden v tichém domě
Týden v tichém domě
A Week in the Quiet House
film
hranýdistribuční
příběh
Československo
1947
1947
promítání povoleno 23. 7. 1947 (konec povolení k promítání 23. 7. 1952)
premiéra 22. 8. 1947
Barrandov
Výrobní skupina Vladimíra Kabelíka, Vladimír Kabelík (vedoucí výrobní skupiny)
dlouhometrážní
96 min
2 739 metrů
35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou fotografii
Václav Hanuš
v hodnotě 35 000 korun udělena 4. 11. 1947
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
I. prémie za filmový scénář
J. A. Novotný
v hodnotě 20 000 korun udělena 4. 11. 1947 spolu s Jiřím Krejčíkem s výhradou, že je spíše oceněn výběr látky než její zpracování
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Čestné uznání za herecký výkon
František Kreuzmann
uděleno 4. 11. 1947
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
I. prémie za filmový scénář
Jiří Krejčík
v hodnotě 20 000 korun udělena 4. 11. 1947 spolu s J. A. Novotným s výhradou, že je spíše oceněn výběr látky než její zpracování
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Čestné uznání za herecký výkon
Blanka Waleská
uděleno 4. 11. 1947
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou režii
Jiří Krejčík
v hodnotě 40 000 korun udělena 4. 11. 1947 s poznámkou, že režijní sloh jeví ještě místy známky silné žánrovitosti, která se s Janem Nerudou úplně rozchází
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Prémie za filmovou architekturu
Jan Zázvorka st.
v hodnotě 10 000 korun udělena 4. 11. 1947
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
II. prémie za filmovou hudbu
Jiří Šust
v hodnotě 15 000 korun udělena 4. 11. 1947