Výpravná kostýmní komedie režiséra Martina Friče z roku 1951 existuje ve dvoudílné podobě (Císařův pekař – Pekařův císař) i ve zkrácené jednodílné verzi, jež byla určena na export a z níž byly vystříhány ideologicky explicitní pasáže. Atraktivní vyprávění situované do barokní Prahy je postaveno na dvojnickém účinkování populárního Jana Wericha, který ztvárnil jednak stárnoucího císaře Rudolfa II, jednak čestného a cílevědomého pekaře Matěje. Zápletka se točí kolem mytického hliněného služebníka – Golema, kterého vladař, posedlý alchymistickými vědami, touží oživit a podřídit ho svým mocenským zájmům. Koncept se opírá o dobové angažované pozice, vtipný, výpravný snímek však volně vychází z dávného, nerealizovaného golemovského filmového projektu Wericha a Jiřího Voskovce. V řadě rolí se ostatně objevují i herci bývalého Osvobozeného divadla. V ženských rolích zazářily Nataša Gollová coby Matějova láska Kateřina a Marie Vášová jako Rudolfova milenka – hraběnka Stradová. V roličce jedné z dvorních dam se mihla příští úspěšná režisérka, tehdy dvaadvacetiletá Věra Chytilová, která se tehdy mimo jiné živila jako modelka.
Císař Rudolf II. je nespokojený. Bolí ho zub a jeho alchymistům se stále nedaří ani výroba zlata, ani výroba elixíru mládí. Nikdo také nenalezl legendárního Golema, po němž císař touží. S vládnutím si starosti nedělá, proto také netuší, že ho rádci chtějí odstranit. Jedné noci na výpravě za kořenem mandragory – důležitou složkou elixíru mládí – sám Rudolf najde hliněného obra Golema. Po návratu mu alchymista Scotta odevzdá údajný elixír. Rudolf po požití nápoje usne a když se probudí, spatří svou omládlou podobu v zrcadle. Neví, že v zrcadlovém rámu stojí pekař Matěj, který se do císařových komnat dostal při útěku z vězení, kam byl vsazen za to, že rozdal císařské rohlíčky chudým. Matěj je k nerozeznání podoben císaři, avšak mladší o dvacet pět let. Rozradostněný císař, v domnění, že se mu skutečně vrátilo mládí, se vydá za milostným dobrodružstvím. Matějovi nezbude než hrát roli císaře. Je odvážný a tak si dokáže poradit s proradnými rádci. Podrobí si i Golema, kterého chtěli pro své záměry rádci využít. Ti se v boji o moc nad Golemem povraždí, posledního pak zničí Golem sám. Rudolf po návratu z cesty pozná svůj omyl a nabídne Matějovi vládu. Ten však odmítne a s pomocí Golemovy síly peče za jásotu obecného lidu bochníky chleba.
Film původně roztočil režisér Jiří Krejčík. Po neshodách s Janem Werichem a po politickém zásahu byl odvolán a projekt převzal Martin Frič. S režisérem se částečně změnilo i herecké obsazení. Původně se ve filmu měli objevit Ljuba Hermanová (hraběnka Anna Marie Stradová), Irena Kačírková (Kateřina alias umělá žena Sirael), Karel Höger (magistr Edward Kelley) a Saša Rašilov (vrchní alchymista Jeroným Alessandro Scotta, vlastním jménem Jan Skoták).
Císařův pekař – Pekařův císař je dvoudílný film (původní metráž jednotlivých částí je 2451 a 1949 metrů). Na konci padesátých let byla uvedena do distribuce režisérem Martinem Fričem zkrácená verze (3064,7 metrů).
císař Rudolf II./pekařský tovaryš Matěj Kotrba
hraběnka Anna Marie Stradová
Kateřina alias umělá žena Sirael
komoří Filip Lang z Langenfelsu
magistr Edward Kelley
maršál císařských vojsk Bernard Russworm
dvorní astrolog
vrchní alchymista Jeroným Alessandro Scotta vlastním jménem Jan Skoták
císařův osobní sluha
uherský vyslanec
dvorní lékař
astronom Tycho de Brahe
velitel stráže
majitel pekárny U pochoutky císařovy
alchymista vyrábějící zlato ze švestek
purkmistr, mluvčí měšťanské delegace
dvorní malíř Hans von Aachen
člen měšťanské delegace
alchymista rozbíjející atom olova
halapartník na chodbě
císařský písař
ceremoniář, císařský stolník
alchymista pracující na výrobě zlata
zahradnice
pekařský tovaryš
muž před pekárnou
dívka z lidu
lazebník
lazebník
žena před pekárnou
žena před pekárnou
chasník
alchymista chtějící zhmotnit tmu
alchymista destilující nápoj neviditelnosti
alchymista sestavující perpetum mobile
dívka z lidu
žonglér
muž nosící psací pultík
pekař
sluha
lékařův pomocník
sluha nosící nádoby
komorník u Langa
havíř v kapuci
dvorní dáma
dvorní dáma
dvorní dáma
dvorní dáma
dvorní dáma
dvorní dáma
muž s papouškem
Rudolf Jaroš, Zdeněk Maršálek (asistent scény)
Marie Moravcová
Jaroslav Horejc (návrh sochy Golema)
Václav Janoušek
Ladislav Terš, Rudolf Hájek (vedoucí štábu)
Klára Barešová
Alois Treybal (malíř pozadí)
Josef Pražák (vrchní osvětlovač), Václav Hojda (fotograf), Václav Oberreiter, V. Novotná, Fr. Počta, E. Strnadová
Milivoj Uzelac (FISYO)
Ten umí to a ten zas tohle, Hopsa hejsa do Brandejsa
Zdeněk Petr (Ten umí to a ten zas tohle)
Jan Werich (Ten umí to a ten zas tohle)
Jan Werich (Ten umí to a ten zas tohle), sbor (Ten umí to a ten zas tohle), Jan Werich (Hopsa hejsa do Brandejsa)
Luboš Ogoun, Jiřina Kottová, Saša Machov (přípravné práce)
Císařův pekař – Pekařův císař
The Emperor's Baker – The Baker's Emperor
film
hraný
historický, komedie
Československo
1951
1951
4. 1. 1952
Výpravná barevná veselohra o dvou částech s Janem Werichem ve dvojí úloze. Historická veselohra o Rudolfu II., tovaryši Matějovi a legendárním Golemovi.
VI. tvůrčí kolektiv Jana Wericha, Jan Werich (vedoucí VI. tvůrčího kolektivu)
dlouhometrážní
144 min
česká
Festival: Mezinárodní filmový festival Zlaté cívky New York
1955
New York City / Spojené státy americké
Zlatá cívka Americké filmové rady
Akce: Umělecké prémie
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Martin Frič
udělena ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Akce: Umělecké prémie
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jiří Brdečka
udělena ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Akce: Umělecké prémie
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jiří Trnka
udělena ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Akce: Umělecké prémie
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jan Zázvorka st.
udělena ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Akce: Umělecké prémie
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jan Stallich
udělena ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Akce: Umělecké prémie
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Gustav Hrdlička
udělena ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Akce: Státní ceny za rok 1951
1952
Praha / Československo
Státní cena I. stupně
Jan Werich
ve výši 100 000 korun s čestným titulem laureát státní ceny udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1952 v oboru umělecké kinematografie za pokrokovou myšlenku, účinné scénáristické zpracování a vynikající herecký výkon ve dvoudílném filmu
Akce: Umělecké prémie
1952
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jan Kohout
udělena ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým za film výrobního roku 1951
Festival: 6. mezinárodní filmový festival Edinburgh
1952
Edinburgh / Velká Británie
Čestné uznání
ve formě diplomu
Akce: Ceny francouzských filmových kritiků
1951
Paříž / Francie
Cena francouzských filmových kritiků