Luboš Ogoun

choreograf, tanečník

Datum narození

18.02.1924

Místo narození

Praha, Československo

Datum úmrtí

14.02.2009

Místo úmrtí

Praha, Česká republika

Alternativní jména

Bohumil Ogoun

Životopis

LUBOŠ OGOUN (vl. jm. Bohumil Ogoun, nar. 18.2.1924, Praha – zemřel 14. února 2009, Praha) začínal s baletem jako student reálky pod vedením Roberta Brauna a Heleny Štěpánkové. Po válce současně se svým prvním tanečním angažmá v Národním divadle (1945-52) studoval v Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy, poté absolvoval choreografii na DAMU (1952). Několik let řídil taneční složky v armádních souborech, pak vedl balet v Plzni (1957-61), kde se začal výrazně projevovat jako choreograf. Svůj umělecký program rozvinul v brněnském Státním divadle, kde jako choreograf (1961-64, 1968-92) a šéf baletu (1968-70, 1990-91) stanul v čele tzv. nové vlny československé choreografie, usilující o důslednou modernizci tanečního umění, o rozšíření jeho výrazových možností a metaforické působivosti. Jako tanečník těžil ze své sportovní erudice a kariéry výkonného atleta a trenéra čs. družstva gymnastek (a zejména Evy Bosákové). Byl zakladatelem a ředitelem experimentálního Studia Balet Praha (1964-68). Spolupracoval jako choreograf, pohybový režisér a poradce s většinou našich divadel i televizí (byl autorem několika set choreografií v baletech, operách, operetách, muzikálech, činohrách, v Laterně magice, v ledních revuích i v TV inscenacích), ale svůj umělecký vklad zanechal také v české kinematografii, kde se jako choreograf podílel např. na filmech Císařův pekař – Pekařův císař (1951; r. Martin Frič), Komedianti (1953; r. Vladimír Vlček), Smyk (1960; r. Zbyněk Brynych), Bláznova kronika (1964; r. Karel Zeman), Strašná žena (1965; r. Jindřich Polák), Rozmarné léto (1967; r. Jiří Menzel), Kulhavý ďábel (1968; r. Juraj Herz), Svět otevřený náhodám (1972; r. Karel Steklý), Třicet panen a Pythagoras (1973; r. Pavel Hobl), Romance za korunu (1975; r. Zbyněk Brynych), Prodaná nevěsta (1975; r. Václav Kašlík), Adéla ještě nevečeřela (1977; r. Oldřich Lipský), Oldřich a Božena (1984; r. Otakar Vávra) a Sen noci… (1985; r. Vladimír Sís). Ve třech filmech se dokonce sám objevil: jako artista v politickém dramatu Únos (1952; r. Ján Kadár, Elmar Klos), baletní mistr a trenér gymnastky Evy (Eva Bosáková) v psychologickém filmu O něčem jiném (1963; r. Věra Chytilová) a jako tělocvikář v hudební komedii Třicet panen a Pythagoras (r. Pavel Hobl). Profesní zkušenosti zhodnotil při své pedagogické činnosti (na katedře tance VŠMU Bratislava 1986–90) a ve statích v domácích i zahraničních odborných periodikách. Získal mj. Prémii Českého literárního fondu (1991), cenu Nadace ČLF za celoživotní tvorbu (1998) a zejména státní vyznamení medaili Za zásluhy III. stupně (2002). Jeho manželkami byly tanečnice Danuše Ogounová a Ludmila Ledecká. -fik-

Filmografie

Sen noci...

1985
Choreografie

Oldřich a Božena

1984
Choreografie, Hrají
Role: tanečník

Adéla ještě nevečeřela

1977
Choreografie

Romance za korunu

1975
Choreografie

Prodaná nevěsta

1975
Choreografie

Třicet panen a Pythagoras

1973
Choreografie, Hrají
Role: profesor tělocviku

Svět otevřený náhodám

1972
Choreografie

Kulhavý ďábel

1968
Choreografie

Rozmarné léto

1967
Choreografie

Strašná žena

1965
Choreografie

Bláznova kronika

1964
Choreografie

O něčem jiném

1963
Odborný poradce, Hrají
Role: baletní mistr, Evin trenér

Smyk

1960
Choreografie

Komedianti

1953
Choreografie

Únos

1952
Hrají
Role: artista