Luboš Ogoun

choreograf, tanečník, sportovec, trenér

Datum narození

18.02.1924

Místo narození

Praha, Československo

Datum úmrtí

14.02.2009

Místo úmrtí

Praha, Česká republika

Alternativní jména

Bohumil Ogoun (rodné jméno)

Životopis

LUBOŠ OGOUN (vl. jm. Bohumil Ogoun, nar. 18.2.1924, Praha – zemřel 14. února 2009, Praha) začínal s baletem jako student reálky pod vedením Roberta Brauna a Heleny Štěpánkové. Po válce současně se svým prvním tanečním angažmá v Národním divadle (1945-52) studoval v Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy, poté absolvoval choreografii na DAMU (1952). Několik let řídil taneční složky v armádních souborech, pak vedl balet v Plzni (1957-61), kde se začal výrazně projevovat jako choreograf. Svůj umělecký program rozvinul v brněnském Státním divadle, kde jako choreograf (1961-64, 1968-92) a šéf baletu (1968-70, 1990-91) stanul v čele tzv. nové vlny československé choreografie, usilující o důslednou modernizci tanečního umění, o rozšíření jeho výrazových možností a metaforické působivosti. Jako tanečník těžil ze své sportovní erudice a kariéry výkonného atleta a trenéra čs. družstva gymnastek (a zejména Evy Bosákové). Byl zakladatelem a ředitelem experimentálního Studia Balet Praha (1964-68). Spolupracoval jako choreograf, pohybový režisér a poradce s většinou našich divadel i televizí (byl autorem několika set choreografií v baletech, operách, operetách, muzikálech, činohrách, v Laterně magice, v ledních revuích i v TV inscenacích), ale svůj umělecký vklad zanechal také v české kinematografii, kde se jako choreograf podílel např. na filmech Císařův pekař – Pekařův císař (1951; r. Martin Frič), Komedianti (1953; r. Vladimír Vlček), Smyk (1960; r. Zbyněk Brynych), Bláznova kronika (1964; r. Karel Zeman), Strašná žena (1965; r. Jindřich Polák), Rozmarné léto (1967; r. Jiří Menzel), Kulhavý ďábel (1968; r. Juraj Herz), Svět otevřený náhodám (1972; r. Karel Steklý), Třicet panen a Pythagoras (1973; r. Pavel Hobl), Romance za korunu (1975; r. Zbyněk Brynych), Prodaná nevěsta (1975; r. Václav Kašlík), Adéla ještě nevečeřela (1977; r. Oldřich Lipský), Oldřich a Božena (1984; r. Otakar Vávra) a Sen noci… (1985; r. Vladimír Sís). Ve třech filmech se dokonce sám objevil: jako artista v politickém dramatu Únos (1952; r. Ján Kadár, Elmar Klos), baletní mistr a trenér gymnastky Evy (Eva Bosáková) v psychologickém filmu O něčem jiném (1963; r. Věra Chytilová) a jako tělocvikář v hudební komedii Třicet panen a Pythagoras (r. Pavel Hobl). Profesní zkušenosti zhodnotil při své pedagogické činnosti (na katedře tance VŠMU Bratislava 1986–90) a ve statích v domácích i zahraničních odborných periodikách. Získal mj. Prémii Českého literárního fondu (1991), cenu Nadace ČLF za celoživotní tvorbu (1998) a zejména státní vyznamení medaili Za zásluhy III. stupně (2002). Jeho manželkami byly tanečnice Danuše Ogounová a Ludmila Ledecká. -fik-

Filmografie

Sen noci...

1985

Choreografie

Oldřich a Božena

1984

ChoreografieHrají

Role: tanečník

Adéla ještě nevečeřela

1977

Choreografie

Romance za korunu

1975

Choreografie

Prodaná nevěsta

1975

Choreografie

Třicet panen a Pythagoras

1973

ChoreografieHrají

Role: profesor tělocviku

Svět otevřený náhodám

1972

Choreografie

Kulhavý ďábel

1968

Choreografie

Rozmarné léto

1967

Choreografie

Strašná žena

1965

Choreografie

Bláznova kronika

1964

Choreografie

O něčem jiném

1963

Odborný poradceHrají

Role: baletní mistr, Evin trenér

Smyk

1960

Choreografie

Komedianti

1953

Choreografie

Únos

1952

Hrají

Role: artista