Ďáblova past

1722. Svobodný mlynář Spálený je trnem v oku regenta Valečského. Regentovi se nelíbí, že si lidé mlynáře váží pro jeho moudrost, dobrotu a znalost přírody. Proto regent se zlobou reaguje na mlynářovo varování před stavbou nové stodoly v místě, kde se říká „Na propadlém“. Svému hostu biskupovi Dittrichštejnovi dokonce vypráví, že mlynář a jeho rod jsou podezíráni z čarodějnictví. Kdysi švédští vojáci zapálili mlýn, ale mlynářova rodina jako zázrakem smrti unikla. Biskup pošle regentovi na pomoc fanatického kněze, zřejmě významného církevního hodnostáře. Kněz se také domnívá, že mlynář škodí věci církve. Proto prohledá mlýn, hovoří s mlynářem i jeho synem Janem a snaží se je usvědčit. Využívá ke svým cílům i myslivce Filipa, který usiluje o Janovu dívku Martinu. Knězova nenávist vzroste ještě víc, když se v době sucha mlynářovi podaří najít pramen vody a při tancovačce se propadne nová regentova stodola. Po tomto neštěstí mlynář zmizí. Kněz se pokusí proti němu poštvat vesničany, ale nepodaří se mu to. Rozjede se proto s regentem a Filipem do mlýna. Zde Jan najde otcův dopis, v němž mu ukazuje cestu do podzemí. Brzy na to vkročí do podzemí i kněz s regentem a Filipem a pustí se chodbou, před níž otec Jana varoval. Všichni tři zahynou. Jan a Martina jsou svobodní.