Baron Prášil

Země původu

Československo

Copyright

1961

Rok výroby

1959—1961

Premiéra

21. 9. 1962

Minutáž

80 min

Kategorie

film

Žánr

dobrodružný, fantastický, trikový

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Baron Prášil

Český název

Baron Prášil

Anglický název

Baron Műnchhausen

Anotace

Do kin se v distribuci Asociace českých filmových klubů v létě 2016 vrátil legendární fantastický výpravný trikový film Karla Zemana Baron Prášil. Tvůrce za scenáristické spolupráce Jiřího Brdečky a Josefa Kainara využil motivy světoznámé novely Gottfrieda Bürgera Baron Prášil (1786) a po výtvarné stránce se inspiroval rytinami francouzského malíře a grafika Gustava Dorého. V době bouřlivého rozvoje kosmonautiky nese přepis aktualizované prvky, kdy se protihráčem romantického fantazírujícího kavalíra barona Prášila stává moderní mladý astronaut Toník. Do kontrastu se tak dostává svět fantazie a kouzel se světem vědy a techniky. Ačkoliv byla Bürgerova předloha v kinematografii zpracována několikrát, Zemanova verze (vznikající v letech 1959–1961) je nepochybně jednou z nejoriginálnějších. – Baron Prášil prožívá svá nejslavnější dobrodružství. Z Měsíce, obývaného kromě něj také Cyranem z Bergeracu a Verneovými astronauty, se s Toníkem dostane na Zemi. Unesou ze sultánova paláce krásnou zajatkyni, princeznu Biancu, prchají s ní po souši i po moři, prožijí námořní bitvu a ztroskotání lodi. V břiše velryby projede baron s Biancou všechny oceány světa, podnikne krátký let ve spárech bájného ptáka Noha a jízdu na mořském koníku, proletí se i na dělových koulích... Jen jedno baron Prášil nedokáže: získat lásku a srdce mladé princezny, jež patří jen Toníkovi, s nímž se dívka posléze znovu setká, aby jejich dobrodružství mohla pokračovat. – Na svou dobu velkolepé, náročné a po právu ve světě oceňované Zemanovy trikové snímky jsou z dnešního pohledu pro svou „nedokonalost“ překonané, vizuálně výtvarná stránka, plná fantazijních nápadů a s jemným ironickým humorem je však stále obdivuhodná a působivá. – Film byl restaurován v rámci projektu Čistíme svět fantazie za finanční podpory Nadace české bijáky, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kinematografie ČR a za spolupráce Ludmily Zemanové, Muzea Karla Zemana, Národního filmového archivu, studií UPP a Soundsquare. Poprvé byl v této podobě uveden 27. května 2016 na Zlín Film Festivalu. Na vyžádání byl film distribuován i s anglickými titulky. –jl–

Literární předloha německého spisovatele Gottfrieda Augusta Bürgera z roku 1786 volně inspirovala režiséra Karla Zemana, který také – ve spolupráci s básníkem Josefem Kainarem – napsal scénář poetického filmového dobrodružství. Scifistický motiv (spojený s přistáním astronauta Toníka na Měsíci), který je v rámci Zemanovy tvorby nezvyklý, se rozpouští v proudu fantazijního vyprávění. Legendární baron Prášil (elegantní Miloš Kopecký) vezme „Měsíčňana“ do svého světa, kde moderní hrdina spolu s ním prožívá nejrůznější romantická dobrodružství. Jejich součástí je i krásná princezna Bianca v podání Jany Brejchové. Výtvarnou inspirací se pro Zemana a jeho tým tentokrát staly rytiny francouzského grafika Gustava Dorého. Film si udržuje diváckou popularitu nejen díky bravurní a nápadité technické stránce, ale i díky řadě známých herců v menších rolích. -ap-

Obsah

Na Měsíci objeví astronaut Toník lidské šlápoty a rukavici. Přivítají ho ti, jimž odedávna tento souputník Země patří: nesmrtelný Cyrano z Bergeracu a tři astronauté z románu Julesa Verna - Nicholl, Barbicane a Ardan. Cyrano Toníka pozve na hostinu, uspořádanou na počest největšího kosmického cestovatele všech dob – barona Prášila. Šokovaný Toník ve skafandru zarytě mlčí a všichni jej považují za Měsíčňana. Baron Prášil ho proto pozve na návštěvu modré planety. Bájnou lodí, taženou několika páry černých a bílých pegasů, se dostanou na Zemi. Během plavby baron Toníkovi, který se vysvlékl ze skafandru, nevěří, že pochází ze Země. Cestou potkají čarodějnice na koštěti. Nejprve se oba vydají do Turecka. Po přistání korábu na mořské hladině odlétnou pegasové na baronův pokyn do dálek. S lodí dvojice zamíří ke břehům Cařihradu. Zde jsou baron i Toník v paláci přijati samotným sultánem. Toník vzdor zákazu zkouší podivný mechanismus, chránící sultánovu bezpečnost. Vládce dá cestovatelům najevo, aby odešli. Toníkovo počínání z balkonu sleduje sultánova zajatkyně, mladá a krásná princezna Bianca. Je nadšena jeho odvahou a vroucím dopisem ho poprosí o vysvobození. Baron Prášil v duchu romantického rytířství ihned vypracuje smělý plán útěku. Oběma mužům se podaří po několika peripetiích princeznu unést. Prášil nelibě nese, že se princezna sblížila s Toníkem. Trojice prchá na koních před pronásledovateli tři dny a tři noci. U propasti se jí sice podaří setřást pronásledovatele, ale ocitne se na vysokém srázu nad mořem. V dálce pluje holandská obchodní plachetnice. Prášil a po něm i Toník s Biancou se odvážně vrhnou do moře, aby loď dohonili. Kapitánem plachetnice je baronův dobrý přítel. Uprchlíci se domnívají, že jsou zachráněni. Avšak loď je obklíčena tureckou flotilou. Baron ji dá zahalit kouřem nesčetných námořnických dýmek. Turecké loďstvo se pak navzájem zničí dělostřelbou. Avšak i plachetnice je těžce poškozena a potopí se. Cestující i posádka se uchýlí do dvou záchranných člunů. Baron se postará o oddělení princezny od Toníka, aby se jí mohl nerušeně, ale marně dvořit. Bianca nepřestává myslit na domnělého Měsíčňana. Nechápe baronův zázračný svět plný draků, létajících ryb, obřích pavouků a ostatních příšer. Jejich člun pohltí obří velrybou. V jejím břiše se setkají s dalšími loděmi, s vraky i s piráty, které potkal stejný osud. Baron se spící Biancou vejde na palubu pirátské lodi, což je důvodem k bouřlivé oslavě. Velryba s nimi pluje polárními končinami, Rudým, Žlutým a Černým mořem. Mine i Evropu, kde po ní střílejí z děl. Baron uspořádá ples, během nějž zasáhne velrybu harpuna. Mrtvý tvor skončí na břehu pustého ostrova, kde se trosečníci setkají s Toníkem, s holandským kapitánem a se zbytkem jeho posádky. - Toník se pokouší sestavit ze zbytků ztroskotaných lodní parník. Baron Prášil ironicky kritizuje jeho „utopistické“ pokusy s párou. Vzápětí je šlechtic unesen bájným obřím ptákem Nohem. Sice se mu let líbí, ale nechce opustit Biancu, a proto se vrhne do moře (chlazeného mělnického) a na mořském koníku za obdivu mořských děv se pod hladinou vrátí k ostrovu. V kabině spravené lodi vypráví svá podmořská dobrodružství, zatímco na palubě Bianca a Toník zamilovaně hovoří o hvězdách. Loď přistane u obležené pevnosti na skále. Její velitel, Prášilův přítel generál Elemele, cestovatele pohostí. Po zahájení nepřátelského útoku nabídne baron generálovi pomoc. Na vystřelené dělové kouli prozkoumá nepřátelské pozice a na jiné kouli se vrátí zpět do pevnosti. Generál jej i Toníka vyznamená. Večer u krbu Toník s Biancou sní o cestě do vesmíru. Baron s generálem nad sklenkou vzpomíná na své královské milenky. Při dalším útoku nepřítele nemohou generálova děla střílet. Toník ukryl všechny zásoby střelného prachu pevnosti do staré studny. Tato nálož ho má podle propočtů a nákresů vynést s Biancou ke hvězdám. Nepřítele zažene Prášil pomocí bomby plněné tureckým tabákem. Pevnost je zachráněna. Za krádež prachu je Toník uvězněn, čeká ho soud a poprava. Astronaut se za pomoci lsti a Biančina závoje dostane z vězení. Baronu Prášilovi se Toníkův nápad zalíbí. - V kritické chvíli hodí šlechtic do studny svíci. Exploze rozmetá pevnost a vymrští k nebi barona v křesle a Toníka s Biancou v brněních, jež se cestou promění na kosmonautické skafandry. Dopadnou na Měsíci, kde je nadšeně vítá Cyrano a Verneovi astronauti. Doposud patřila luna básníkům, snílkům, fantastům, dobrodruhům, postavám z románů a milencům, nyní však i budoucím odvážným cestovatelům do vesmíru... –jl–

Poznámka

Výtvarná inspirace pochází z rytin francouzského malíře a grafika Gustava Doré, kterými byla ilustrována původní vydání Bürgerova románu. V Národním filmovém archivu se dochovaly nepoužité záběry ve formě DNO Orwo čb. 2 626,8 m.

Snímek byl v roce 2016 digitálně restaurován. Digitální restaurování provedli Ivo Marák (hlavní restaurátor), James Mockoski (supervize), Universal Production Partners (restaurování obrazu), Vít Komrzý (producent UPP), Jan Krupička (supervize UPP), Soundsquare (restaurování zvuku), Pavel Rejholec (supervize a mix), Benjamin McCulloh (digitální restaurování), Národní filmový archiv (spolupráce).

Hrají

Miloš Kopecký

baron Prášil

Jana Brejchová

princezna Bianca di Castelo Negro

Rudolf Jelínek

astronaut Toník

Karel Höger

básník Cyrano z Bergeracu

Jan Werich

kapitán holandské lodi

Eduard Kohout

generál Elemele, velitel pevnosti

Karel Effa

důstojník pevnostní stráže

Naděžda Blažíčková

tanečnice ze sultánova harému

František Šlégr

španělský námořník

Josef Hlinomaz

harpunář-trosečník

Zdeněk Hodr

Mluví Josef Langmiler
kapitán Nicholl

Richard Záhorský

Impey Barbicane, předseda dělového klubu

Otto Šimánek

vzduchoplavec Michel Ardan

Jan Libíček

vrchní eunuch Hadži Baban

Jarka Pižla

námořník

Miloslav Holub

velitel nepřátelského vojska

Miroslav Homola

hráč šachů

Vítězslav Černý

hráč šachů

Ladislav Gzela

námořník na holandské lodi

Antonín Soukup

Mluví Oldřich Musil
voják v pevnosti

Komentář

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Zdeněk Rozkopal, Jan Mimra

Původní filmový námět

Karel Zeman

Předloha

Gottfried Bürger (Baron Prášil /Baron Münchhausen/ – novela)

Scénář

Karel Zeman, Josef Kainar (dialogy), Jiří Brdečka (vyprávění)

Autor komentáře

Jiří Brdečka

Technický scénář

Karel Zeman

Druhá kamera

Bohuslav Pikhart

Asistent kamery

Arne Parduba, Emil Bártek, Miroslav Sinkule

Assistent architekta

Leoš Karen, Bohumil Pokorný

Výtvarník

Karel Zeman

Výprava

Josef Pavlík, Vilém Janlík, Marie Smržová

Návrhy kostýmů

Lída Novotná

Animace

Arnošt Kupčík, Jindřich Liška, František Krčmář

Triky

Zdeněk Ostrčil (scény), Josef Zeman (scény), Jiří Tarantík (kamera), Bohuslav Pikhart (druhý kameraman), Antonín Buráň (asistent), Marie Smržová (asistentka), J. Čepel (asistent), V. Soukup (asistent), R. Wölfel (asistent), J. Čep (spolupráce), M. Jakubíček (spolupráce), O. Líbal (spolupráce), B. Smejkal (spolupráce)

Vedoucí výroby

Josef Ouzký

Zástupce vedoucího výroby

Jiří Kutil

Výtvarník pozadí

Ferdinand Martinásek (malíř pozadí)

Odborný poradce

Jan Čep (2)

Spolupráce

Jaroslav Skála (fotograf), Antonín Stránský (fotograf)

Hudba

Lokace

Zlín /dříve Gottwaldov/, Kudlov (Zlín /dříve Gottwaldov/), přehrada Fryšták (Zlín /dříve Gottwaldov/), okolí (Zlín /dříve Gottwaldov/)

Produkční údaje

Originální název

Baron Prášil

Český název

Baron Prášil

Anglický název

Baron Műnchhausen

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

dobrodružný, fantastický, trikový

Země původu

Československo

Copyright

1961

Rok výroby

1959—1961

Produkční data

začátek natáčení 1. 9. 1959
schválení technického scénáře 16. 9. 1959
konec natáčení 17. 12. 1961
promítání povoleno 22. 12. 1961

Premiéra

předpremiéra 31. 8. 1962 (kino Sevastopol /1 týden/, Praha)
premiéra 7. 9. 1962 /přístupný mládeži/ (kina Lucerna /4 týdny/, Flora /1 týden od 21. 9./ a Dukla /1 týden od 28. 9./, Praha)
premiéra 21. 9. 1962 /přístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 1. 8. 2016 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Fantasticko-dobrodružný film Karla Zemana. (1962) / Digitálně restaurovaná kopie filmu Karla Zemana. (2016)

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1962), Asociace českých filmových klubů (obnovená 2016; monopol do 31. 12. 2017)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

80 min

Původní metráž

2 279 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: 4. mezinárodní setkání filmů pro mládež Cannes

1964
Cannes / Francie
Velká mezinárodní cena v kategorii celovečerních filmů

Vítěz

Festival: 3. mezinárodní festival Boston

1963
Boston / Spojené státy americké
Stříbrná mísa Paula Revera – cena mezinárodní poroty

Vítěz

Festival: 8. mezinárodní festival veseloherních filmů Bordighera

1963
Bordighera / Itálie
Zlatá palma
Karel Zeman

Vítěz

Festival: 13. filmový festival pracujících

1962
25 měst / Československo
Individuální cena
Karel Zeman
udělena za pozoruhodné výtvarně-trikové řešení filmu, v němž osobitým způsobem objevil nové prvky a možnosti výtvarného filmu, 2. 7. 1962 v pražském kině Blaník

Vítěz

Přehlídka: Mezinárodní filmový týden Vídeň

1962
Vídeň / Rakousko
Čestný diplom Mezinárodní federace filmového tisku

Vítěz

Festival: 6. filmový festival Londýn

1962
Londýn / Velká Británie
Čestný diplom

Vítěz

Festival: 4. festival českých a slovenských filmů Košice

1962
Košice / Československo
Čestné uznání

Vítěz

Akce: 3. mezinárodní soutěž o technickou filmovou cenu při zasedání V. mezinárodního kongresu Mezinárodní unie filmových technických sdružení Moskva

1962
Moskva / Rusko
První cena

Vítěz

Přehlídka: 5. světová přehlídka vítězných festivalových filmů Acapulco

1962
Acapulco / Mexiko
Zlatá hlava mayského krále z Palenque
Karel Zeman
udělena mezinárodní porotou za zvládnutí fantazie a iluze

Vítěz

Festival: 13. filmový festival pracujících

1962
25 měst / Československo
Individuální cena
Zdeněk Liška
udělena za vynikající podíl na rozvoji filmové hudby, který znovu dokázal hudbou k festivalovým filmům Baron Prášil a Zelené obzory, 2. 7. 1962 v pražském kině Blaník

Vítěz

Festival: 15. mezinárodní filmový festival Locarno

1962
Locarno / Švýcarsko
II. hlavní cena Stříbrná plachta
udělena za technickou a poetickou invenci

Revue

„Třetí muž je dáma“ aneb Zemanův Baron Prášil

Romantické dobrodružství Karla Zemana se po čtyřiapadesáti letech v „omlazené“ verzi vrací do kin v rámci projektu Čistí...

Zlínský filmový festival zahájí digitalizovaný Baron Prášil

Digitálně restaurovaný snímek Baron Prášil zahájí letošní zlínský filmový festival pro děti a mládež. Film Karla Zemana ...