Adelheid

Země původu

Československo

Copyright

1969

Rok výroby

1968—1969

Premiéra

6. 2. 1970

Minutáž

99 min

Kategorie

film

Žánr

drama, psychologický, tragédie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Adelheid

Český název

Adelheid

Anglický název

Adelheid

Anotace

Komorní psychologické drama Františka Vláčila Adelheid z roku 1969 bylo ve své době prvním snímkem, zabývajícím se adekvátním neideologickým způsobem poválečnou situací v pohraničí v době tzv. odsunu. Vzniklo podle novely Vladimíra Körnera, jejímž základem byl původní nerealizovaný scénář. V pozměněné verzi se tvůrci soustředili především na vztah dvou osamělých a vykořeněných lidí. Poručíka v záloze Viktora Chotovického, který byl za války v Británii a který přijíždí na podzim 1945 jako národní správce do moravskoslezského pohraničí, a mladé Němky Adelheid, pocházející z rodiny zdejšího továrníka Heidenmanna. Muž se usídlí v továrníkově napůl vyrabovaném zámečku a Adelheid mu zde musí dělat služku. Do sbližování dvou osamělců fatálně zasáhne Adelheidin bratr Hansgeorg, uprchlý nacistický voják. - Melancholický baladický příběh o nemožnosti vzájemného pochopení, dané národnostním antagonismem i skutečnými či domnělými křivdami, se vyznačuje především sugestivní atmosférou a neokázalými hereckými výkony Petra Čepka a Emmy Černé, pro niž se Adelheid stala životní rolí. – František Vláčil natočil podle Körnerových scénářů již dříve Údolí včel (1967) a později středometrážní snímek Sirius (1974) a čapkovský Stín kapradiny (1984). Novela Adelheid je prvním dílem Körnerova volného triptychu Podzimních novel, jejichž další části tvoří Zánik samoty Berhof (1973), jejž pod stejným názvem zfilmoval v roce 1983 Jiří Svoboda, a Zrození horského pramene, adaptované v Kachyňově snímku Cukrová bouda (1980). – V roce 2015 Národní filmový archiv snímek Adelheid digitálně restauroval díky grantům z Islandu, Lichtenštejnska a Norska a díky podpoře Ministerstva kultury ČR. -tbk-

V historickém dramatu odehrávajícím se těsně po válce v sudetském pohraničí se režisér František Vláčil poprvé vypravil do nedávné české historie. Ke svým mistrovským opusům Ďáblova past (1961), Marketa Lazarová (1967) a Údolí včel (1967) ovšem přidal další příběh, ve kterém se „velká“ historie dramaticky střetává s osudy jednotlivců. Protagonistou vyprávění je bývalý poručík československé zahraniční armády Viktor Chotovický, který přijíždí do zapadlé vísky Černý potok jako národní správce konfiskovaného majetku. Ubytován je ve zdevastovaném sídle místního nacistického aktivisty Heidenmanna, který čeká ve vězení na smrt. Jako hospodyni dostane nemluvný muž přidělenu Heidenmannovu dceru, hrdou a zoufalou mladou ženu čekající spolu s ostatními Němci na odsun. Mezi dvěma osamělými, traumatizovanými bytostmi bez iluzí a budoucnosti – Viktorem a Adelheid – vzniká silné citové pouto, které však akceleruje nevyhnutelnou tragédii. Se spisovatelem Vladimírem Körnerem se režisér František Vláčil setkal už při realizaci svého předchozího snímku – středověkého dramatu o síle a slabosti náboženského fanatismu Údolí včel. Spisovatelova novela inspirovala film, který svým silným, hořkým, pesimistickým vyzněním navazuje na návraty generace československé nové vlny k tématu druhé světové války. Podobně jako v jiných Vláčilových dílech, i v Adelheid (která je prvním barevným snímkem v jeho filmografii) hraje klíčovou roli vizuální stránka vyprávění. Na té se v úzké spolupráci s režisérem podílel kameraman František Uldrich, jenž už od Údolí včel patřil k Vláčilovým oblíbeným spolupracovníkům. Silné zázemí našel autor už tradičně v hereckém obsazení – hlavní mužské role se ujal Petr Čepek a postavě Adelheid vdechla zranitelnou neústupnost začínající Emma Černá. V postavě strážmistra Hejny podává jeden ze svých nejsoustředěnějších výkonů Formanův „profesionální neherec“ Jan Vostrčil. -ap-

Obsah

Podzim roku 1945. Do moravskoslezské obce Černý Potok (Schwarzbach) v pohraničí přijíždí poručík v záloze Viktor Chotovický. Jako příslušník zahraničního odboje (sloužil ve Skotsku v zásobovacím skladu) byl jmenován národním správcem konfiskovaného majetku tamního německého továrníka Heidenmanna, čekajícího v Olomouci na soud. Viktor se dostane do sporu se členem Revoluční gardy Jindrou. Zdejší četnický strážmistr Hejna ubytuje poručíka v napůl vyrabovaném sídle Heidenmannových, kde nejde elektrika. Ráno se psychicky labilní muž, hledající hlavně klid, setká se služkou, kterou poslal Hejna. Je to Heidenmannova dcera Adelheid, která v domě až donedávna žila. Její bratr, nacista Hansgeorg údajně padl v Rusku. Oba mladí lidé, kteří se kvůli jazykové bariéře jen stěží domlouvají, jsou ostražití a jeden druhému nedůvěřují. Protože Chotovický trpí chronickou nemocí žaludku a potřebuje pravidelně teplou stravu, souhlasí Hejna, aby Němka, zařazená stejně jako její soukmenovci do odsunu, v sídle přespávala. – Adelheid se stará o domácnost, ale je odtažitá a chová se chladně. – V zámečku se staví Hejna s Jindrou. Oba se tu opijí koňakem, který Viktor nalezl v knihovně za knihami. Na Viktorovu přímluvu dají napít i Adelheid. Když začne Hejna Němku osočovat, pošle ji Chotovický do svého pokoje a později opilce vyhodí. Žena mu mlčky udělá vedle sebe místo v posteli, ale nedovolí, aby se jí dotkl. Až druhý den po dalším sblížením jde Viktor za ní do jejího pokoje a zůstane tam přes noc... – Ráno se Adelheid dozví od dvou starých Němek, že jejího otce popravili. Zavře se v pokoji a celý den nevychází. – Viktor slyší podezřelé zvuky, a když otevře dveře ven, kdosi po něm vystřelí. Chodbou jde proti němu Adelheid. On ji strhne a mladá žena omdlí. – Hejna varuje Chotovického, že po okolí se patrně potuluje raněný Hansgeorg. Pro jistotu zůstane v zámečku přes noc. Adelheid k sobě Viktora nepustí. Ráno muž najde strážmistra zabitého v tratolišti krve. Objeví Hansgeorga, který po něm střílí z Hejnova samopalu. Oba muži se pak porvou. Adelheid, připravená s bratrem utéct, několikrát udeří peroucí se muže železnou tyčí a zasáhne Viktora do hlavy. Do domu přijdou vojáci. Poraněný Viktor si vyžádá setkání se zatčenou Adelheid. S pomocí staré Němky jako tlumočnice mluví o jejich vztahu, chce jí odpustit a začít s ní znovu. Adelheid je však apatická a zhroucená ze smrti otce i bratra. Později ji najdou na záchodě oběšenou. Viktor odchází zasněženou krajinou kolem božích muk...

Poznámka

V úvodních titulcích i výrobních listech je uveden Bohumil Vávra, který hrál roli faráře, scéna s ním však byla vystřižena ještě před uvedením filmu.

Film byl v roce 2015 digitálně restaurován.

Hrají

Petr Čepek

Viktor Chotovický, poručík v záloze

Emma Černá

Adelheid Heidenmannová

Jan Vostrčil

strážmistr Hejna

Pavel Landovský

gardista Jindra

Jana Krupičková

děvče

Lubomír Tlalka

Mluví Josef Somr
gardista Karel

Miloš Willig

štábní kapitán

Karel Hábl

poručík

Zdeněk Mátl

Mluví Oto Ševčík
Hansgeorg Heidenmann, bratr Adelheid

Alžběta Frejková

stará Němka

Vlasta Petříková

žena

Bohumil Vávra

německý farář /v konečné verzi vystřižen/

Mluví

Jindřich Narenta

hlas Němce na poli

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Aleš Dospiva

Asistent režie

Milena Třešková

Předloha

Vladimír Körner (Adelheid – novela)

Druhá kamera

Jiří Macák

Asistent kamery

Vladimír Murat

Assistent architekta

Jaromír Švarc

Výprava

Jiří Cvrček, Jaromír Dědek, Oldřich Halaza

Návrhy kostýmů

Theodor Pištěk ml.

Asistent střihu

Vilemína Binterová

Vedoucí výroby

Věra Kadlecová

Zástupce vedoucího výroby

Miroslav Dousek, Václav Havlík

Asistent vedoucího výroby

Vladimír Tišer

Spolupráce

Jan Kuděla (fotograf)

Hudba

Použitá hudba

Johann Sebastian Bach (Ježíši, má radosti /Jesu, meine Freude/), Johann Sebastian Bach (Dobře temperovaný klavír /Das Wohltemperierte Klavier/), Johann Strauss ml. (Povídky z vídeňského lesa), Johann Strauss ml. (Veselá vojna /Der lustige Krieg/), Georg Fürst (Badonviller-Marsch)

Hudební dramaturgie

Zdeněk Liška

Písně

Jesu, meine Freude

Hudba k písni Johann Sebastian Bach
Text písně Johann Franck
Zpívá Kühnův smíšený sbor

Produkční údaje

Originální název

Adelheid

Český název

Adelheid

Anglický název

Adelheid

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, psychologický, tragédie

Země původu

Československo

Copyright

1969

Rok výroby

1968—1969

Produkční data

schválení literárního scénáře 22. 5. 1968
schválení technického scénáře 30. 9. 1968
začátek natáčení 10. 11. 1968
konec natáčení 21. 4. 1969
schválení první kopie 11. 9. 1969
promítání povoleno 25. 9. 1969
vyřazení z distribuce 30. 4. 1991

Premiéra

festivalová premiéra 15. 10. 1969 (20. filmový festival pracujících – podzim ´69)
premiéra 15. 1. 1970 /nepřístupný mládeži/ (kino Paříž /3 týdny/, Praha)
premiéra 6. 2. 1970 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 28. 1. 2016 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Český film podle novely Vladimíra Körnera. (1969) / První celovečerní barevný film Františka Vláčila. Voják. Němka. Touha. Sudety. (2016)

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Barrandov

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1970), Národní filmový archiv (obnovená 2017)

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Novotný – Kubala, Bedřich Kubala (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Ladislav Novotný (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

99 min

Původní metráž

2 800 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, německy, slovensky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 4. festival českých a slovenských filmů FINÁLE Plzeň

1990
Plzeň / Československo
Hlavní cena Ledňáček
ex aequo kompletní kolekce předvedených děl v hodnotě 120 000 korun

Vítěz

Festival: 8. filmový festival mladých Trutnov

1970
Trutnov / Československo
Hlavní cena Velké zlaté slunce

Vítěz

Festival: 20. filmový festival pracujících – podzim ´69

1969
100 měst / Československo
Pečeť města Chebu
udělena v Chebu jako cena místní poroty

Revue

Príliš viditeľné švíky – dobová recepce filmu Adelheid

Působivá barevná kamera, která se nesnaží hrát na efekt, jistá vypravěčská neobratnost, opomenutí širšího politického ko...

Vláčilova Adelheid a pozadí jejího vzniku

Ačkoliv Adelheid byla po Marketě Lazarové (1967) a Údolí včel (1968) třetí Vláčilův film uvedený v krátké době necelých ...

Adelheid

Od premiéry ceněného psychologického dramatu Františka Vláčila uplyne 6. dubna šestačtyřicet let. Stravující milostný př...