Radúz a Mahulena

Země původu

Československo

Copyright

1970

Rok výroby

1969—1970

Premiéra

14. 5. 1971

Minutáž

111 min

Kategorie

film

Žánr

pohádka

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Radúz a Mahulena

Český název

Radúz a Mahulena

Anglický název

Radúz and Mahulena

Anotace

Film Petra Weigla (1939–2018) Radúz a Mahulena představuje adaptaci stejnojmenné divadelní hry Julia Zeyera, premiérované v roce 1898 v Národním divadle v Praze. – Vypráví dávnověký strastiplný příběh zamilovaného páru ze dvou znepřátelených královských rodů. Magurský kralevic Radúz (Jan Tříska) zabloudí do nepřátelských lesů, kde uloví bílého jelena. Při útěku za hranice je i se svým sluhou Radovidem (Vladimír Ráž) dostižen, spoután a zajat zlou královnou Runou (Jaroslava Adamová), matkou princezny Mahuleny (Magda Vašáryová). Nenávist, kterou Runa k Radúzovi chová, je podnícena láskou jejího muže, krále Stojmíra (Jiří Adamíra), k magurské královně a Radúzově matce Nyole (Dana Medřická). V době svého zajetí se čestný a pohledný Radúz setká s krásnou a citlivou Mahulenou. Jejich láska je pokoušena duševním i fyzickým trápením, pramenícím ze zášti a sebestřednosti lidí, kteří dokáží mít rádi jen sami sebe. Radúz a Mahulena jsou ale bytosti, které milují i vítr, stromy, zvířata, svět a život jako takový. – Petr Weigl se filmu chopil poeticky. Se spisovatelem Jáchymem Topolem napsal scénář plný dialogů v básnickém jazyce, mnohdy až ve verších. Na metaforický jazyk přistupuje i kostýmní provedení, a to zejména hrou barev, kterou využívá i práce s mizanscénou. O tu se zasloužil scénograf Vladimír Labský, mezi jehož další filmové počiny patří například Panna a netvor (1978; režie Juraj Herz) či Obecná škola (1991; režie Jan Svěrák). Jako kameraman je pod snímkem podepsán Jiří Kadaňka, který se posléze stal Weiglovým dlouholetým spolupracovníkem. Ve filmu zazní scénická hudba Josefa Suka, složená přímo pro tuto divadelní hru. Titul Radúz a Mahulena byl pro režiséra dlouhometrážním filmovým debutem, díky němuž se v podstatě okamžitě prosadil. I pro své další filmy jako Romeo a Julie (1971) či Rusalka (1977) si získal celosvětovou pověst mistra hudebně dramatických snímků. Divadelní povaha jeho filmů zřejmě pramení z jeho velmi úspěšné divadelní, baletní i operní dráze, s níž si taktéž vysloužil mezinárodní uznání. -šg-

Obsah

Syn magurského krále Radúz zabloudil při lovu na území tatranského krále Stojmíra. Od věrného sluhy Radovida se dozví důvod sporu mezi zeměmi. Radúzova matka Nyola se kdysi provdala za jeho otce a odmítnutý nápadník Stojmír se oženil se zlou kněžnou Runou. Ta ze žárlivosti neustále rozdmýchává nenávist k Maguře. Dříve než stačí Radúz s Radovidem překročit hranice, jsou zadrženi vojskem vedeným Runou. Bílý jelen, kterého Radúz zabil, patřil nejmladší ze tří Stojmírových dcer, krásné a něžné Mahuleně. Radovid je propuštěn a Radúz uvržen do věže a později přikován ve skalách. Klíč od pout hodí Runa do propasti, ale ovčák Vratko jej najde a dá Mahuleně. Oba mladí lidé se do sebe hluboce zamilují. Runa Mahuleně podstrčí pro Radúze otrávený nápoj a pošle ji za ním do hor. Dívka však jed odhalí a naopak mladíka osvobodí. Radúz odmítá odejít bez Mahuleny. Runa je zastihne, a když ji mladík přemůže a přiváže ke stromu, královna je oba prokleje. Milenci odejdou do Magury. Kralevic se dozví, že jeho otec mezitím zemřel, zanechá Mahulenu před hradem a sám spěchá za matkou. Kletba způsobí, že po matčině polibku na Mahulenu zapomene. Dívka se ze zoufalství promění v topol. Radúz ztrácí zdravý rozum a Nyola chce podetnout topol, u něhož hledá mladík útěchu. Mahulenina krev, která vytryskne ze stromu, Radúze uzdraví a Runino zlé kouzlo pomine.

Poznámka

Premiéra v Československé televizi byla 1. ledna 1971.

Hrají

Jan Tříska

magurský kralevic Radúz

Jaroslava Adamová

královna Runa

Jiří Adamíra

tatranský král Stojmír, Mahulenin

Vladimír Ráž

Radovid, Radúzův sluha

Dana Medřická

královna Nyola, Radúzova matka

Vladimír Menšík

dřevorubec Vratko

Naďa Urbánková

Prija, Mahulenina sestra

Jaroslava Obermaierová

Živa, Mahulenina sestra

Jiří Hospoda

milenec

Miloslav Korn

tanečník

Jan Rosák

člen Radúzovy družiny

Komentář

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Miroslav Voštiar

Předloha

Julius Zeyer (Radúz a Mahulena – dramatizace pohádky)

Scénář

Josef Topol (úprava dialogů), Petr Weigl

Technický scénář

Petr Weigl

Dramaturg

Josef Bouček

Asistent kamery

Jan Osten, Antonín Mařík

Assistent architekta

Aleš Voleman

Výprava

Jaroslav Lehman, Ladislav Rada

Návrhy kostýmů

Jan Skalický, Fernand Vácha

Asistent střihu

Ivana Götzová

Vedoucí výroby

Miloslav Vaněk

Zástupce vedoucího výroby

Rudolf Mos, Vlasta Synkulová

Odborný poradce

František Michálek (jezdectví), Hofman Zdenek inž.

Hudba

Nahrál

Velký symfonický orchestr (Dirigent Libor Pešek)

Hudební dramaturgie

Luboš Fišer

Choreografie

Jarmila Jeřábková

Tančí

taneční skupina Jarmily Jeřábkové, Miroslav Kůra

Produkční údaje

Originální název

Radúz a Mahulena

Český název

Radúz a Mahulena

Anglický název

Radúz and Mahulena

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

pohádka

Země původu

Československo

Copyright

1970

Rok výroby

1969—1970

Produkční data

schválení literárního scénáře 4. 6. 1968
schválení technického scénáře 07/1969
začátek natáčení 23. 7. 1969
konec natáčení 8. 7. 1970
schválení první kopie 9. 11. 1970
promítání povoleno 23. 11. 1970

Premiéra

nedistribuční premiéra 1. 1. 1971 (televizní uvedení ČST 1 a ČST 2)
premiéra 14. 5. 1971 /přístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 20. 5. 1971 /přístupný mládeži/ (kino Paříž, Praha)

Distribuční slogan

Klasická pohádka Julia Zeyera a Josefa Suka v českém barevném filmu.

Nositelé copyrightu

Česká televize

Výrobní skupina

Skupina zakázkových filmů, Jan Klement (vedoucí Skupiny zakázkových filmů)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

111 min

Původní metráž

3 162 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české