„Já to tedy beru, šéfe...!“

Země původu

Československo

Copyright

1977

Rok výroby

1976—1977

Premiéra

6. 1. 1978

Minutáž

92 min

Kategorie

film

Žánr

komedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

„Já to tedy beru, šéfe...!“

Český název

„Já to tedy beru, šéfe...!“

Anglický název

O. K., Leave it to Me, Boss...!

Pracovní název

Pět karafiátů pro Renátu

Anotace

K řadě satirických komedií kritizujících nešvary socialistické společnosti přidal scenárista a režisér Petr Schulhoff snímek Já to tedy beru, šéfe…! Film, který si svou premiéru odbyl v roce1977, si jako cíl vybral nečestné praktiky náborářů pracovních sil. V tom se liší od řady jiných Schulhoffových snímků, které se věnovaly především kritice mezilidských vztahů (Hodíme se k sobě, miláčku…? /1974/, Zítra to roztočíme, drahoušku…! /1976/, Co je doma, to se počítá, pánové… /1980/). Protagonisty oddechově laděného příběhu, který do děje zakonzervoval řadu dobových praktik, jsou dva pracovníci státního podniku Pragokov. Láďa Pitras a Oto Vacák v rámci vlastnoručně založeného Výzkumného oddělení náboru pracovních sil začnou využívat metody hraničící se zákonem či dobrými mravy. Do podniku tak sice získají dělníky z nedostatkových profesí (svářeč, jeřábník, topič pro nepřetržitý provoz), zneužijí ovšem hrůzy nevěrníka Niederleho z žárlivé manželky i dramatických sporů manželů Nyklíčkových. Sami se pak málem stanou obětmi vlastních machinací: Pitras kvůli nově přijaté kolegyni, vychytralé Miriam, vzbudí žárlivost své manželky Renáty a na usedlého Vacáka si políčí energická slovenská jeřábnice. Největším nebezpečím pro samozvané manipulátory se však stanou jejich kolegové-konkurenti… V hlavních rolích snímku, který je svým laděním poplatný dobové ideologizované produkci, využil režisér komiky Petra Nárožného (Vacák) a Luďka Soboty. Ten coby Pitras znovu vytvořil roli nesmělého, navenek neobratného muže, která se ovšem svým negativním nábojem lišila od Sobotových sympatických hrdinů z filmů Jáchyme, hoď ho do stroje! (1974) nebo Jen ho nechte, ať se bojí (1977). V roli žárlivé Renáty své dravé herectví zužitkovala Iva Janžurová. V roli babičky Pitrasové se objevuje neselhávající Marie Rosůlková.

Obsah

Láďa Pitras a Oto Vacák založili v Pragokovu Výzkumné oddělení náboru pracovních sil. Pro získávání pracovníků nedostatkových profesí si oba náboráři vypracovali účinné, i když často až nelegální metody. Svářeče Niederleho například tajně sledovali, až se jim podařilo nahrát na magnetofon jeho roztoužené namlouvání kolegyně Aničky. Hrůza z žárlivé manželky snadno Niederleho přiměla k nástupu do Pragokovu. Vhodné topiče pro nepřetržitý provoz získali náboráři v manželském páru Nyklíčkových, jejichž spory by mohly brzy přerůst v násilí - žena nastoupila na denní a muž na noční směny. Láďova žena Renáta musela opustit práci v propagaci. Hrozilo, že jim její jedovatá matka, hlídající syna Ivánka, zničí rodinu. Pitras sehnal na její místo nepohlednou Myriam Hornovou. Brzy se ukázalo, že jde o ženu atraktivní, používající zošklivují převlek jen jako ochranu před žárlivým ex-manželem. Renáta na ni začne celkem bezdůvodně žárlit. Temperamentní jeřábnice Križuchová, úspěšně přetažená do Prahy z Popradu, se rozhodla svést usedlého plešatého Vacáka. Ohrožené manželské štěstí Pitras i Vacák nakonec úspěšně zachrání. Podlehnou však vydírání náborářů z konkurenčního podniku, kteří si jejich metody pečlivě zdokumentovali. Napříště z Pitrase a Vacáka budou po přeškolení zedník a pokrývač.

Film online

Hrají

Iva Janžurová

propagační referentka Renáta Pitrasová

Luděk Sobota

náborář Láďa Pitras, Renátin muž

Petr Nárožný

náborář Oto Vacák

Míla Myslíková

kadeřnice Květa, Vacákova žena

Alena Vránová

Myriam Hornová, Renátina nástupkyně

Lubomír Lipský

Filip Vaněček, Renátin kolega a ctitel

Marie Rosůlková

babička Pitrasová

Jana Kasanová

jeřábnice Marie Križuchová

Josef Větrovec

Saša Paul, Renátin vedoucí

Karel Augusta

svářeč Alois Niederle

Dana Hlaváčová

Božena, Niederlova žena

Zdeněk Dítě

ředitel Pragokovu Richter

Jiří Lír

topič Josef Nyklíček

Božena Böhmová

Nyklíčkova žena

Václav Lohniský

náborář Vogel z Drupospolu

Vladimír Hrubý

Vogelův spolupracovník a komplic z Drupospolu

Valérie Čižmárová

zpěvačka ve Virginii

Arnošt Faltýnek

strážný Pragokovu

Otto Lackovič

vrchní Laco Kuchárik

Darja Hajská

sousedka Nyklíčkových

Věra Tichánková

mzdová účetní

Hana Brejchová

Anička Vitlichová, Aloisova milenka

Olga Blechová

svačinářka Jiřinka

Milan Neděla

Horn, Myriamin bývalý muž

Kamil Hlavatý

Ivánek, syn Pitrasových

Karel Vavřík

vrátný Pragokovu

Jiří Havel

mistr v Pragokovu

Miloslav Homola

náměstek

Olga Michálková

žena u baru

Svatava Smoláková

žena na ulici

Josef Střecha

muž v divadle

Jiřina Bílá

dáma v divadle

Slávka Hamouzová

dáma v divadle

Ela Šilarová

dáma v divadle

Anna Štrosová

dáma v divadle

Marta Richterová

kamarádka Križuchové

Ivo Hrdina

číšník v kavárně

František Bechyně

hudebník

Petr Kulhánek

hudebník

Mikuláš Petrík

hudebník

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Věra Pištěková

Asistent režie

Jana Vohryzková, Eva Kolářová

Původní filmový námět

Petr Schulhoff

Technický scénář

Petr Schulhoff

Dramaturgie

Zdeněk Dufek

Druhá kamera

Vladimír Smutný

Asistent kamery

František Kučera

Výprava

Bedřich Čermák, Karel Karas, Josef Pavlík, Bohuslav Varhaník

Návrhy kostýmů

Irena Greifová

Návrhy titulků

Stanislav Holý

Vedoucí výroby

Ladislav Novotný

Zástupce vedoucího výroby

Jaroslav Smola, Jiří Radil

Asistent vedoucího výroby

Rudolf Störzer

Hudba

Nahrál

FISYO (Dirigent Štěpán Koníček),

Písně

Tak nekonečne krásna

Hudba k písni Gejza Dusík
Text písně Pavol Braxatoris
Zpívá Valerie Čižmárová

Valčík na rozloučenou

Hudba k písni lidová irská píseň
Zpívá Iva Janžurová

Produkční údaje

Originální název

„Já to tedy beru, šéfe...!“

Český název

„Já to tedy beru, šéfe...!“

Anglický název

O. K., Leave it to Me, Boss...!

Pracovní název

Pět karafiátů pro Renátu

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

komedie

Země původu

Československo

Copyright

1977

Rok výroby

1976—1977

Produkční data

schválení literárního scénáře 10. 11. 1976
začátek natáčení 15. 12. 1976
schválení technického scénáře 13. 1. 1977
konec natáčení 22. 6. 1977
promítání povoleno 1. 7. 1977

Premiéra

premiéra 6. 1. 1978

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

Dramaturgická skupina Miroslava Hladkého, Miroslav Hladký (vedoucí dramaturgické skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

92 min

Původní metráž

2 635 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české