Božská Ema
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1979Rok výroby
1978—1979Premiéra
21. 12. 1979Minutáž
109 minRežie
Jiří KrejčíkKategorie
filmŽánr
životopisnýTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Božská EmaČeský název
Božská EmaAnglický název
Divine EmaAnotace
Jedním z vrcholů režisérské filmografie Jiřího Krejčíka se stalo životopisné drama inspirované osudy operní pěvkyně Emy Destinnové (1878–1930). Ve spolupráci se spisovatelem a scenáristou Zdeňkem Mahlerem se tehdy jednašedesátiletý Krejčík po letech působení v televizi vrátil v roce 1979 na výsluní pozornosti filmem, který v historických kulisách vyprávěl aktuální příběh. Dramatické osudy slavné operní umělkyně využila Božská Ema jako nosiče vlasteneckého poselství o potřebě vnitřní svobody ve světě podezřívavosti, zrady a totalitních mocenských praktik. Protagonistkou stylového vyprávění je velká česká dramatická zpěvačka Ema Destinnová, která zaslouženě sklízí úspěchy ve světě. Přestože v Evropě zuří první světová válka, rozhodne se pěvkyně navzdory varování svých blízkých vrátit ze Spojených států domů, do Čech. Tam se však kvůli svým sympatiím k protirakouskému odboji dostává pod trvalý dohled rakousko-uherské policie. Nezlomná vlastenka však odmítá pod nátlakem sloužit těm, které vnímá jako utiskovatele milované vlasti... Životní peripetie Destinnové v cituplném podání slovenské herečky Božidary Turzonovové se v ceněném snímku neomezují jen na protagonistčiny občanské a politické aktivity. Důležitou roli ve vyprávění hrají i milostná vzplanutí krásné operní divy – především k atraktivnímu lesnímu správci Viktorovi. Toho si zahrál krajan hlavní představitelky – Juraj Kukura. Kameraman Miroslav Ondříček pomohl Krejčíkovi vytvořit přesvědčivou vizi světa na počátku minulého století. O tvrdohlavém nasazení všech tvůrců, kteří se na Božské Emě podíleli, svědčí i skutečnost, že architekt Jindřich Goetz si v hostivařských ateliérech tajně půjčoval vybavení z životopisného filmu o Antonínu Dvořákovi Koncert na konci léta, který na Barrandově natáčel František Vláčil souběžně a který se odehrává ve stejné historické době.
Obsah
Operní pěvkyně Ema Destinnová září na amerických jevištích. V Evropě však zuří válka a ona se rozhodne vrátit domů do Čech. Jako nadšená vlastenka převezme pelerínku, na jejímž rubu je kódovací tabulka určená protirakouskému odboji. Ema přejíždí hranice a všude je vítána nadšenými davy. Jakési udání ale způsobí, že je zadržena a její majetek podroben prohlídce. Hrozící trest za vlastizradu odvrátí tajná intervence německého císaře - ctitele jejího zpěvu. Velitel akce, rakouský plukovník, Emu propustí. Dá ji však hlídat a ovlivňuje její další život ve snaze objevit adresáta zásilky. Emino vystoupení v Národním divadle v Praze je zrušeno, noviny o ní nesmějí psát. Ona sama je internována na svém venkovském zámečku. Lesní správce Viktor, její láska, které věnuje vždy týdny dovolené v Čechách, chce ženu na celý rok a děti, a to mu Ema nemůže poskytnout. Viktor ji opustí, ale plukovník jej přinutí vrátit se a podávat o Destinnové zprávy. Ema odmítne sňatek se svým americkým manažerem, který by jí pomohl opustit zemi. Zpívá po Čechách na dobročinných koncertech. Viktor je zatčen, ale uprchne. Sejde se tajně s Emou a vše jí řekne. Plukovník na něj uspořádá štvanici se psy. Zoufalá Ema za Viktora oroduje, ale odmítne za to sloužit špionáži. Navštíví Národní divadlo v Praze a z hlediště zazpívá Libušino proroctví. Zchudlá a osamělá se dočká vzniku samostatného Československa. Její vlast jí však není příliš vděčná. V dražbě je prodána část jejího majetku na uhrazení daňového dluhu, který si na ni vymyslely c. a k. úřady.
Poznámka
Kameraman Jiří Šámal film roztočil (letní scény a Národní divadlo), ale nemoc mu nedovolila pokračovat. Kameraman Miroslav Ondříček, který natáčení převzal, si přál, aby byl v titulcích uveden pouze on sám. V průběhu natáčení byl rovněž vyměněn produkční Jaroslav Solnička za Jana Syrového. V hostivařských ateliérech byl zároveň natáčen film Koncert na konci léta. Protože šlo o stejnou historickou dobu, půjčoval si architekt Jindřich Goetz občas tajně vybavení z jednoho filmu do druhého.
Galerie
Hrají
Božidara Turzonovová
operní pěvkyně Ema Destinnová
Juraj Kukura
Mluví Radoslav Brzobohatý
myslivec Viktor
Jiří Adamíra
plukovník kontrašpinážní služby
Miloš Kopecký
Čechoameričan Herold Samuel
Josef Somr
nadporučík kontrašpionážní služby
Čestmír Řanda
ředitel Národního divadla Gustav Schmoranz
Josef Kemr
dirigent vesnické kapely
Václav Neužil
velitel celníků
Václav Lohniský
přednosta stanice
Karel Augusta
exekutor z berního úřadu /fenďák/
Vlastimil Bedrna
exekutor z berního úřadu /fenďák/
Jana Smrčková
společnice Destinnové
Milena Svobodová
komorná
Zdeněk Dítě
okresní hejtman v Prachaticích
Karel Urbánek
správní šéf Národního divadla v Prachaticích
Všemír Němec
náčelník Sokola
František Řehák
kaplan
Oto Ševčík
armádní chemik
Bořík Procházka
redaktor
František Šec
muž v černém
Václav Kyzlink
četník
Stanislav Zindulka
italský dirigent Arturo Toscanini/venkovský divák
František Husák
učitel
Milan Karpíšek
operní pěvec Enrico Caruso
Karel Peyr
ředitel Metropolitní opery
Josef Střecha
režisér Národního divadla v Praze
Radka Fidlerová
služka
Zdeněk Blažek
venkovský muzikant
Jiří Kostka
venkovský muzikant
Ľudovít Kroner
venkovský muzikant, dřevař
František Kubíček
venkovský muzikant
Vilém Pfeiffer
venkovský muzikant
Zdeněk Srstka
venkovský muzikant
Jiří Wohanka
venkovský muzikant
Zdeněk Hodr
starosta
Miloslav Štibich
holič
Ronald Heller
řidič Destinnové
Aleš Bultas
voják kontrašpionáže
Jiří Havel
voják kontrašpionáže
Milan Pěkný
voják kontrašpionáže
Josef Klika
voják kontrašpionáže
Josef Hochmann
vrátný
Jiří Sládek
lapiduch
Karel Vítek
lapiduch
Stanislav Šárský
raněný voják
Jana Vaňková
selka s chlebem
Jan Waldmann
zřízenec v Metropolitní opeře
Vladimír Lebeda
zřízenec v Metropolitní opeře
Zdeněk Hess
kupec
Augustin Kubán
maďarský četník
Vladimír Hrabánek
četník
Karel Chromík
četník
Pavel Robin
četník
Vít Pešina
voják
Petr Hanus
voják
Patricie Limberská
družička
Josef Jarolímek
americký fotograf
Marián Kleis ml.
odsouzenec
Stanislav Kořínek
průvodčí salonního vozu
Václav Kotva
fotograf na nádraží
Ivo Alves
černý nosič
Omar Baldy
černý nosič
Arnošt Böhm
námořní důstojník
Zuzana Bydžovská
nevěsta
Mirko Dostál
kuchař
Jaromír Švarc
pilot
Eva Weissová
žena s koláčky
Jiří Čumpelík
tanečník v Carmen
Nelly Danko
tanečnice v Carmen
Naděžda Blažíčková
tanečnice v Carmen
Jitka Gauggová
tanečnice v Carmen
Jiří Hansel
tanečník v Carmen
Jiří Hladík
tanečník v Carmen
Olga Hlavsová
tanečnice v Carmen
Jaroslav Holeček
tanečník v Carmen
Ludmila Houdková
tanečnice v Carmen
Aranka Hovorková
tanečnice v Carmen
Irena Jedličková
tanečnice v Carmen
Zuzana Jiráčková
tanečnice v Carmen
Helena Joklová
tanečnice v Carmen
Jan Kadlec
tanečník v Carmen
Marigula Karastathi
tanečnice v Carmen
Karel Kmoch
tanečník v Carmen
Jan Kolomazník
tanečník v Carmen
Eva Landová
tanečnice v Carmen
Luděk Ludvík
tanečník v Carmen
Marcela Martiníková
tanečnice v Carmen
Eva Maříková
tanečnice v Carmen
Karel Mašek
tanečník v Carmen
Jiří Merta
tanečník v Carmen
Bohumír Nekut
tanečník v Carmen
Jiří Němeček ml.
tanečník v Carmen
Milada Němečková
tanečnice v Carmen
Jarmila Novotná (tanec)
tanečnice v Carmen
Heda Pašková
tanečnice v Carmen
Miloslava Rešlová
tanečnice v Carmen
Alena Stránská
tanečnice v Carmen
Michal Šebor
tanečník v Carmen
Jindřiška Šulcová
tanečnice v Carmen
Hana Tomsová
tanečnice v Carmen
Jiří Trojan
tanečník v Carmen
Jitka Trojanová
tanečnice v Carmen
Zdeněk Václavík
tanečník v Carmen
Eliška Vitanovská
tanečnice v Carmen
Monika Vjazovcová
tanečnice v Carmen
Daniel Wiesner
tanečník v Carmen
Bohumil Klika
tanečník v Carmen
Ivan Krob
tanečník v Carmen
Jaromír Petřík
toreador v Carmen
Marek Vašut
mladík v obecenstvu v ND
Růžena Smolíková
tlustá žena v davu
Richard Ivar
tanečník v Carmen
Miroslav Jíra
dubl za Stanislava Šárského
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Milan Kadlec
Asistent režie
Josef Jarolímek, Tomáš Tintěra, Jarmila Čajová
Původní filmový námět
Scénář
Technický scénář
Dramaturg
Kamera
Asistent kamery
Architekt
Jindřich Goetz, Květoslav Bubeník (operní scény)
Assistent architekta
Výtvarník
Karel Laštovka
Výprava
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Střih
Asistent střihu
Zvuk
Kaskadéři
Vladimír Čumpelík, Petr Drozda, Karel Engel, Miroslav Falout, Josef Hrubý, Johana Janšíková, Růžena Jedličková, Jiří Kalenský, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Libuše Kosová, Jiří Kraus, Zdeněk Krumpl, Alois Kříz, Ladislav Lahoda, Pavel Myslík, Hana Pokorná, Helena Průšová, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Sládek, Jaroslav Šanda, Stanislav Tůma, Petr Valenta, Jan Váňa, Jaroslav Vlk
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Asistent vedoucího výroby
Spolupráce
Ladislav Štros (režie operních scén), Ivana Malíková (klapka), Karel Ješátko (fotograf)
Hudba
Použitá hudba
Georges Bizet (Carmen /Toreadore smělý/), Antonín Dvořák (Rusalka /árie Měsíčku na nebi hlubokém/), Giacomo Puccini (Bohéma /La Bohéme, O soave fanciulla/), Wolfgang Amadeus Mozart (Don Giovanni /Or sai chi l'onore/), Amilcare Ponchielli (Gioconda /La Gioconda/), Giacomo Puccini (Madame Butterfly), Giacomo Puccini (Tosca), Bedřich Smetana (Hubička /Skřivánčí píseň/), Bedřich Smetana (Libuše), Bedřich Smetana (Prodaná nevěsta), Bedřich Smetana (Večerní písně /Nekamenujte proroky/), Richard Strauss (Salome), Giuseppe Verdi (Aida /předehra/), Giuseppe Verdi (Aida /O patria mia/), Richard Wagner (Bludný Holanďan /Die fliegende Holländer/), Ruggiero Leoncavallo
Nahrál
FISYO (Dirigent František BelfínJosef Chaloupka)
Zpěv role
Gabriela Beňačková (zpěv Emy Destinové), Jiří Zahradníček (zpěv Carusa)
Choreografie
Písně
Zelení hájové
Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Božidara Turzonovová [dab]Gabriela Beňačková
Ó, hřebíčku zahradnický
Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Božidara Turzonovová [dab]Gabriela BeňačkováJana Smrčková [dab]
A já sám, vždycky sám
Hudba k písni lidová píseň
Zpívá sbor
Za císaře pána a jeho rodinu
Zpívá mužský sbor
Nemelem, nemelem
Hudba k písni lidová píseň
Zpívá sbor
Ktož jsú boží bojovníci
Už mou milou do kostela vedou
Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Božidara Turzonovová [dab]Gabriela Beňačková
Kde domov můj
Hudba k písni František Škroup
Text písně Josef Kajetán Tyl
Zpívá Božidara Turzonovová [dab]Gabriela Beňačkovásbor
Produkční údaje
Originální název
Božská Ema
Český název
Božská Ema
Anglický název
Divine Ema
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
životopisný
Země původu
Československo
Copyright
1979
Rok výroby
1978—1979
Produkční data
schválení literárního scénáře 17. 2. 1978
začátek natáčení 11. 5. 1978
schválení technického scénáře 23. 6. 1978
konec natáčení 8. 6. 1979
promítání povoleno 12. 6. 1979
vyřazení z distribuce 31. 7. 1993
Premiéra
premiéra 21. 12. 1979 /přístupný mládeži/
Distribuční slogan
Český film. Fantazie na motiv ze života Emy Destinnové. V titulní roli Božidara Turzonovová.
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Výrobní skupina
Dramaturgická skupina Miroslava Hladkého, Miroslav Hladký (vedoucí dramaturgické skupiny)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
109 min
Původní metráž
3 081 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm
Poměr stran
1:1,66
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
česky, anglicky, německy, italsky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Akce: Československá nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1981
1981
Praha / Československo
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 54. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1981
Vítěz
Festival: 18. festival českých a slovenských filmů Košice
1980
Košice / Československo
Cena za ženský herecký výkon
Božidara Turzonovová
za herecké výkony v českých a slovenských filmech roku 1979
