Jedním z vrcholů režisérské filmografie Jiřího Krejčíka se stalo životopisné drama inspirované osudy operní pěvkyně Emy Destinnové (1878–1930). Ve spolupráci se spisovatelem a scenáristou Zdeňkem Mahlerem se tehdy jednašedesátiletý Krejčík po letech působení v televizi vrátil v roce 1979 na výsluní pozornosti filmem, který v historických kulisách vyprávěl aktuální příběh. Dramatické osudy slavné operní umělkyně využila Božská Ema jako nosiče vlasteneckého poselství o potřebě vnitřní svobody ve světě podezřívavosti, zrady a totalitních mocenských praktik. Protagonistkou stylového vyprávění je velká česká dramatická zpěvačka Ema Destinnová, která zaslouženě sklízí úspěchy ve světě. Přestože v Evropě zuří první světová válka, rozhodne se pěvkyně navzdory varování svých blízkých vrátit ze Spojených států domů, do Čech. Tam se však kvůli svým sympatiím k protirakouskému odboji dostává pod trvalý dohled rakousko-uherské policie. Nezlomná vlastenka však odmítá pod nátlakem sloužit těm, které vnímá jako utiskovatele milované vlasti... Životní peripetie Destinnové v cituplném podání slovenské herečky Božidary Turzonovové se v ceněném snímku neomezují jen na protagonistčiny občanské a politické aktivity. Důležitou roli ve vyprávění hrají i milostná vzplanutí krásné operní divy – především k atraktivnímu lesnímu správci Viktorovi. Toho si zahrál krajan hlavní představitelky – Juraj Kukura. Kameraman Miroslav Ondříček pomohl Krejčíkovi vytvořit přesvědčivou vizi světa na počátku minulého století. O tvrdohlavém nasazení všech tvůrců, kteří se na Božské Emě podíleli, svědčí i skutečnost, že architekt Jindřich Goetz si v hostivařských ateliérech tajně půjčoval vybavení z životopisného filmu o Antonínu Dvořákovi Koncert na konci léta, který na Barrandově natáčel František Vláčil souběžně a který se odehrává ve stejné historické době.
Operní pěvkyně Ema Destinnová září na amerických jevištích. V Evropě však zuří válka a ona se rozhodne vrátit domů do Čech. Jako nadšená vlastenka převezme pelerínku, na jejímž rubu je kódovací tabulka určená protirakouskému odboji. Ema přejíždí hranice a všude je vítána nadšenými davy. Jakési udání ale způsobí, že je zadržena a její majetek podroben prohlídce. Hrozící trest za vlastizradu odvrátí tajná intervence německého císaře - ctitele jejího zpěvu. Velitel akce, rakouský plukovník, Emu propustí. Dá ji však hlídat a ovlivňuje její další život ve snaze objevit adresáta zásilky. Emino vystoupení v Národním divadle v Praze je zrušeno, noviny o ní nesmějí psát. Ona sama je internována na svém venkovském zámečku. Lesní správce Viktor, její láska, které věnuje vždy týdny dovolené v Čechách, chce ženu na celý rok a děti, a to mu Ema nemůže poskytnout. Viktor ji opustí, ale plukovník jej přinutí vrátit se a podávat o Destinnové zprávy. Ema odmítne sňatek se svým americkým manažerem, který by jí pomohl opustit zemi. Zpívá po Čechách na dobročinných koncertech. Viktor je zatčen, ale uprchne. Sejde se tajně s Emou a vše jí řekne. Plukovník na něj uspořádá štvanici se psy. Zoufalá Ema za Viktora oroduje, ale odmítne za to sloužit špionáži. Navštíví Národní divadlo v Praze a z hlediště zazpívá Libušino proroctví. Zchudlá a osamělá se dočká vzniku samostatného Československa. Její vlast jí však není příliš vděčná. V dražbě je prodána část jejího majetku na uhrazení daňového dluhu, který si na ni vymyslely c. a k. úřady.
Kameraman Jiří Šámal film roztočil (letní scény a Národní divadlo), ale nemoc mu nedovolila pokračovat. Kameraman Miroslav Ondříček, který natáčení převzal, si přál, aby byl v titulcích uveden pouze on sám. V průběhu natáčení byl rovněž vyměněn produkční Solnička za Jana Syrového. V hostivařských ateliérech byl zároveň natáčen film Koncert na konci léta. Protože šlo o stejnou historickou dobu, půjčoval si architekt Jindřich Goetz občas tajně vybavení z jednoho filmu do druhého.
operní pěvkyně Ema Destinnová
myslivec Viktor
plukovník kontrašpinážní služby
Čechoameričan Herold Samuel
nadporučík kontrašpionážní služby
ředitel Národního divadla v Praze
dirigent vesnické kapely
velitel celníků
přednosta stanice
exekutor z berního úřadu /fenďák/
exekutor z berního úřadu /fenďák/
společnice Destinnové
komorná
okresní hejtman v Prachaticích
správní šéf Národního divadla v Prachaticích
náčelník Sokola
kaplan
armádní chemik
redaktor
muž v černém
četník
italský dirigent Arturo Toscanini/venkovský divák
učitel
operní pěvec Enrico Caruso
ředitel Metropolitní opery
režisér Národního divadla v Praze
služka
venkovský muzikant
venkovský muzikant
venkovský muzikant
venkovský muzikant
venkovský muzikant
venkovský muzikant
venkovský muzikant
starosta
holič
řidič Destinnové
voják kontrašpionáže
voják kontrašpionáže
voják kontrašpionáže
voják kontrašpionáže
vrátný
lapiduch
lapiduch
raněný voják
selka s chlebem
zřízenec v Metropolitní opeře
zřízenec v Metropolitní opeře
kupec
maďarský četník
četník
četník
četník
voják
voják
družička
americký fotograf
odsouzenec
průvodčí salonního vozu
fotograf na nádraží
černý nosič
černý nosič
námořní důstojník
nevěsta
kuchař
pilot
žena s koláčky
tanečník v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečník v Carmen
tanečník v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečník v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečník v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečník v Carmen
tanečník v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečník v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečník v Carmen
tanečník v Carmen
tanečník v Carmen
tanečník v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečník v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečník v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečník v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečnice v Carmen
tanečník v Carmen
tanečník v Carmen
tanečník v Carmen
toreador v Carmen
mladík v obecenstvu v ND
tlustá paní v davu
tanečník v Carmen
dubl za raněného vojáka
hlas Viktora
Milan Kadlec
Josef Jarolímek, Tomáš Tintěra, Jarmila Čajová
Miroslav Ondříček, Jiří Šámal (neuveden)
Karel Laštovka
Vladimír Čumpelík, Petr Drozda, Karel Engel, Miroslav Falout, Josef Hrubý, Johana Janšíková, Růžena Jedličková, Jiří Kalenský, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Libuše Kosová, Jiří Kraus, Zdeněk Krumpl, Alois Kříz, Ladislav Lahoda, Pavel Myslík, Hana Pokorná, Helena Průšová, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Sládek, Jaroslav Šanda, Stanislav Tůma, Petr Valenta, Jan Váňa, Jaroslav Vlk
Jan Syrový, Jaroslav Solnička (neuveden)
Vladimíra Kopecká, Věra Lukášová
Ivana Malíková, Karel Ješátko, Magda Hájková, Helena Lehovcová, Jaromír Švarc, Ladislav Štros, Astrid Štúrová, Květoslav Bubeník, Jiří Šámal
Georges Bizet (Carmen /Toreadore smělý/), Antonín Dvořák (Rusalka /árie Měsíčku na nebi hlubokém/), Giacomo Puccini (Bohéma /La Bohéme, O soave fanciulla/), Wolfgang Amadeus Mozart (Don Giovanni /Or sai chi l'onore/), Amilcare Ponchielli (Gioconda /La Gioconda/), Giacomo Puccini (Madame Butterfly), Giacomo Puccini (Tosca), Bedřich Smetana (Hubička /Skřivánčí píseň/), Bedřich Smetana (Libuše), Bedřich Smetana (Prodaná nevěsta), Bedřich Smetana (Večerní písně /Nekamenujte proroky/), Richard Strauss (Salome), Giuseppe Verdi (Aida /předehra/), Giuseppe Verdi (Aida /O patria mia/), Richard Wagner (Bludný Holanďan /Die fliegende Holländer/), Ruggiero Leoncavallo
František Belfín (FISYO), Josef Chaloupka
Zelení hájové, Ó, hřebíčku zahradnický, A já sám, vždycky sám, Za císaře pána a jeho rodinu, Nemelem, nemelem, Ktož jsú boží bojovníci, Už mou milou do kostela vedou, Kde domov můj
lidová píseň (Zelení hájové), lidová píseň (Ó, hřebíčku zahradnický), lidová píseň (A já sám, vždycky sám), lidová píseň (Nemelem, nemelem), lidová píseň (Už mou milou do kostela vedou), František Škroup (Kde domov můj)
Josef Kajetán Tyl (Kde domov můj)
Božidara Turzonovová [dab] (Zelení hájové), Gabriela Beňačková (Zelení hájové), Božidara Turzonovová [dab] (Ó, hřebíčku zahradnický), Gabriela Beňačková (Ó, hřebíčku zahradnický), Jana Smrčková [dab] (Ó, hřebíčku zahradnický), sbor (A já sám, vždycky sám), mužský sbor (Za císaře pána a jeho rodinu), sbor (Nemelem, nemelem), Božidara Turzonovová [dab] (Ktož jsú boží bojovníci), Gabriela Beňačková (Ktož jsú boží bojovníci), sbor (Ktož jsú boží bojovníci), Božidara Turzonovová [dab] (Už mou milou do kostela vedou), Gabriela Beňačková (Už mou milou do kostela vedou), Božidara Turzonovová [dab] (Kde domov můj), sbor (Kde domov můj – píseň), Gabriela Beňačková (Kde domov můj), sbor (Kde domov můj)
Gabriela Beňačková (zpěv Emy Destinové), Jiří Zahradníček (zpěv Carusa)
Božská Ema
Divine Ema
film
hraný
životopisný
Československo
1979
1979
21. 12. 1979
dlouhometrážní
107 min
česká
Festival: 18. festival českých a slovenských filmů Košice
1980
Košice / Československo
Cena za ženský herecký výkon v československých filmech 1979
Božidara Turzonovová