Božská Ema

Země původu

Československo

Copyright

1979

Rok výroby

1978—1979

Premiéra

21. 12. 1979

Minutáž

107 min

Kategorie

film

Žánr

životopisný

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Božská Ema

Český název

Božská Ema

Anglický název

Divine Ema

Anotace

Jedním z vrcholů režisérské filmografie Jiřího Krejčíka se stalo životopisné drama inspirované osudy operní pěvkyně Emy Destinnové (1878–1930). Ve spolupráci se spisovatelem a scenáristou Zdeňkem Mahlerem se tehdy jednašedesátiletý Krejčík po letech působení v televizi vrátil v roce 1979 na výsluní pozornosti filmem, který v historických kulisách vyprávěl aktuální příběh. Dramatické osudy slavné operní umělkyně využila Božská Ema jako nosiče vlasteneckého poselství o potřebě vnitřní svobody ve světě podezřívavosti, zrady a totalitních mocenských praktik. Protagonistkou stylového vyprávění je velká česká dramatická zpěvačka Ema Destinnová, která zaslouženě sklízí úspěchy ve světě. Přestože v Evropě zuří první světová válka, rozhodne se pěvkyně navzdory varování svých blízkých vrátit ze Spojených států domů, do Čech. Tam se však kvůli svým sympatiím k protirakouskému odboji dostává pod trvalý dohled rakousko-uherské policie. Nezlomná vlastenka však odmítá pod nátlakem sloužit těm, které vnímá jako utiskovatele milované vlasti... Životní peripetie Destinnové v cituplném podání slovenské herečky Božidary Turzonovové se v ceněném snímku neomezují jen na protagonistčiny občanské a politické aktivity. Důležitou roli ve vyprávění hrají i milostná vzplanutí krásné operní divy – především k atraktivnímu lesnímu správci Viktorovi. Toho si zahrál krajan hlavní představitelky – Juraj Kukura. Kameraman Miroslav Ondříček pomohl Krejčíkovi vytvořit přesvědčivou vizi světa na počátku minulého století. O tvrdohlavém nasazení všech tvůrců, kteří se na Božské Emě podíleli, svědčí i skutečnost, že architekt Jindřich Goetz si v hostivařských ateliérech tajně půjčoval vybavení z životopisného filmu o Antonínu Dvořákovi Koncert na konci léta, který na Barrandově natáčel František Vláčil souběžně a který se odehrává ve stejné historické době.

Obsah

Operní pěvkyně Ema Destinnová září na amerických jevištích. V Evropě však zuří válka a ona se rozhodne vrátit domů do Čech. Jako nadšená vlastenka převezme pelerínku, na jejímž rubu je kódovací tabulka určená protirakouskému odboji. Ema přejíždí hranice a všude je vítána nadšenými davy. Jakési udání ale způsobí, že je zadržena a její majetek podroben prohlídce. Hrozící trest za vlastizradu odvrátí tajná intervence německého císaře - ctitele jejího zpěvu. Velitel akce, rakouský plukovník, Emu propustí. Dá ji však hlídat a ovlivňuje její další život ve snaze objevit adresáta zásilky. Emino vystoupení v Národním divadle v Praze je zrušeno, noviny o ní nesmějí psát. Ona sama je internována na svém venkovském zámečku. Lesní správce Viktor, její láska, které věnuje vždy týdny dovolené v Čechách, chce ženu na celý rok a děti, a to mu Ema nemůže poskytnout. Viktor ji opustí, ale plukovník jej přinutí vrátit se a podávat o Destinnové zprávy. Ema odmítne sňatek se svým americkým manažerem, který by jí pomohl opustit zemi. Zpívá po Čechách na dobročinných koncertech. Viktor je zatčen, ale uprchne. Sejde se tajně s Emou a vše jí řekne. Plukovník na něj uspořádá štvanici se psy. Zoufalá Ema za Viktora oroduje, ale odmítne za to sloužit špionáži. Navštíví Národní divadlo v Praze a z hlediště zazpívá Libušino proroctví. Zchudlá a osamělá se dočká vzniku samostatného Československa. Její vlast jí však není příliš vděčná. V dražbě je prodána část jejího majetku na uhrazení daňového dluhu, který si na ni vymyslely c. a k. úřady.

Poznámka

Kameraman Jiří Šámal film roztočil (letní scény a Národní divadlo), ale nemoc mu nedovolila pokračovat. Kameraman Miroslav Ondříček, který natáčení převzal, si přál, aby byl v titulcích uveden pouze on sám. V průběhu natáčení byl rovněž vyměněn produkční Jaroslav Solnička za Jana Syrového. V hostivařských ateliérech byl zároveň natáčen film Koncert na konci léta. Protože šlo o stejnou historickou dobu, půjčoval si architekt Jindřich Goetz občas tajně vybavení z jednoho filmu do druhého.

Film online

Hrají

Božidara Turzonovová

operní pěvkyně Ema Destinnová

Juraj Kukura

Mluví Radoslav Brzobohatý
myslivec Viktor

Jiří Adamíra

plukovník kontrašpinážní služby

Miloš Kopecký

Čechoameričan Herold Samuel

Josef Somr

nadporučík kontrašpionážní služby

Čestmír Řanda

ředitel Národního divadla v Praze

Josef Kemr

dirigent vesnické kapely

Václav Neužil

velitel celníků

Václav Lohniský

přednosta stanice

Karel Augusta

exekutor z berního úřadu /fenďák/

Vlastimil Bedrna

exekutor z berního úřadu /fenďák/

Jana Smrčková

společnice Destinnové

Milena Svobodová

komorná

Zdeněk Dítě

okresní hejtman v Prachaticích

Karel Urbánek

správní šéf Národního divadla v Prachaticích

Všemír Němec

náčelník Sokola

Oto Ševčík

armádní chemik

František Šec

muž v černém

Stanislav Zindulka

italský dirigent Arturo Toscanini/venkovský divák

Milan Karpíšek

operní pěvec Enrico Caruso

Karel Peyr

ředitel Metropolitní opery

Josef Střecha

režisér Národního divadla v Praze

Zdeněk Blažek

venkovský muzikant

Jiří Kostka

venkovský muzikant

Ľudovít Kroner

venkovský muzikant

František Kubíček

venkovský muzikant

Vilém Pfeiffer

venkovský muzikant

Zdeněk Srstka

venkovský muzikant

Jiří Wohanka

venkovský muzikant

Zdeněk Hodr

starosta

Ronald Heller

řidič Destinnové

Aleš Bultas

voják kontrašpionáže

Jiří Havel

voják kontrašpionáže

Milan Pěkný

voják kontrašpionáže

Josef Klika

voják kontrašpionáže

Josef Hochmann

vrátný

Jiří Sládek

lapiduch

Karel Vítek

lapiduch

Stanislav Šárský

raněný voják

Jana Vaňková

selka s chlebem

Jan Waldmann

zřízenec v Metropolitní opeře

Vladimír Lebeda

zřízenec v Metropolitní opeře

Augustin Kubán

maďarský četník

Pavel Robin

četník

Patricie Limberská

družička

Josef Jarolímek

americký fotograf

Stanislav Kořínek

průvodčí salonního vozu

Václav Kotva

fotograf na nádraží

Ivo Alves

černý nosič

Omar Baldy

černý nosič

Arnošt Böhm

námořní důstojník

Eva Weissová

žena s koláčky

Jiří Čumpelík

tanečník v Carmen

Nelly Danko

tanečnice v Carmen

Naděžda Blažíčková

tanečnice v Carmen

Jitka Gauggová

tanečnice v Carmen

Jiří Hansel

tanečník v Carmen

Jiří Hladík

tanečník v Carmen

Olga Hlavsová

tanečnice v Carmen

Jaroslav Holeček

tanečník v Carmen

Ludmila Houdková

tanečnice v Carmen

Aranka Hovorková

tanečnice v Carmen

Irena Jedličková

tanečnice v Carmen

Zuzana Jiráčková

tanečnice v Carmen

Helena Joklová

tanečnice v Carmen

Jan Kadlec (2)

tanečník v Carmen

Marigula Karastathi

tanečnice v Carmen

Karel Kmoch

tanečník v Carmen

Jan Kolomazník

tanečník v Carmen

Eva Landová

tanečnice v Carmen

Luděk Ludvík

tanečník v Carmen

Marcela Martiníková

tanečnice v Carmen

Eva Maříková

tanečnice v Carmen

Karel Mašek

tanečník v Carmen

Jiří Merta

tanečník v Carmen

Bohumír Nekut

tanečník v Carmen

Jiří Němeček ml. (tanec)

tanečník v Carmen

Milada Němečková

tanečnice v Carmen

Jarmila Novotná (tanec)

tanečnice v Carmen

Heda Pašková

tanečnice v Carmen

Miloslava Rešlová

tanečnice v Carmen

Alena Stránská

tanečnice v Carmen

Michal Šebor

tanečník v Carmen

Jindřiška Šulcová

tanečnice v Carmen

Hana Tomsová

tanečnice v Carmen

Jiří Trojan

tanečník v Carmen

Jitka Trojanová

tanečnice v Carmen

Zdeněk Václavík

tanečník v Carmen

Eliška Vitanovská

tanečnice v Carmen

Monika Vjazovcová

tanečnice v Carmen

Daniel Wiesner

tanečník v Carmen

Bohumil Klika

tanečník v Carmen

Ivan Krob

tanečník v Carmen

Jaromír Petřík

toreador v Carmen

Marek Vašut

mladík v obecenstvu v ND

Růžena Smolíková

tlustá paní v davu

Richard Ivar

tanečník v Carmen

Miroslav Jíra

dubl za raněného vojáka

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Milan Kadlec

Asistent režie

Josef Jarolímek, Tomáš Tintěra, Jarmila Čajová

Původní filmový námět

Zdeněk Mahler

Technický scénář

Jiří Krejčík

Dramaturgie

Jaroslav Kubát

Asistent kamery

Martin Šec, Jiří Zavřel

Assistent architekta

Jaromír Švarc

Výtvarník

Karel Laštovka

Návrhy kostýmů

Jan Kropáček

Kaskadéři

Vladimír Čumpelík, Petr Drozda, Karel Engel, Miroslav Falout, Josef Hrubý, Johana Janšíková, Růžena Jedličková, Jiří Kalenský, Jaroslav Klenot, Jiří Klenot, Libuše Kosová, Jiří Kraus, Zdeněk Krumpl, Alois Kříz, Ladislav Lahoda, Pavel Myslík, Hana Pokorná, Helena Průšová, Jindřich Sejk, Oldřich Semerák, Jiří Sládek, Jaroslav Šanda, Stanislav Tůma, Petr Valenta, Jan Váňa, Jaroslav Vlk

Zástupce vedoucího výroby

Vladimíra Kopecká, Věra Lukášová

Asistent vedoucího výroby

Václav Eisenhamer

Spolupráce

Ivana Malíková (klapka), Karel Ješátko (fotograf), Ladislav Štros, Astrid Štúrová, Květoslav Bubeník, Jiří Šámal

Hudba

Použitá hudba

Georges Bizet (Carmen /Toreadore smělý/), Antonín Dvořák (Rusalka /árie Měsíčku na nebi hlubokém/), Giacomo Puccini (Bohéma /La Bohéme, O soave fanciulla/), Wolfgang Amadeus Mozart (Don Giovanni /Or sai chi l'onore/), Amilcare Ponchielli (Gioconda /La Gioconda/), Giacomo Puccini (Madame Butterfly), Giacomo Puccini (Tosca), Bedřich Smetana (Hubička /Skřivánčí píseň/), Bedřich Smetana (Libuše), Bedřich Smetana (Prodaná nevěsta), Bedřich Smetana (Večerní písně /Nekamenujte proroky/), Richard Strauss (Salome), Giuseppe Verdi (Aida /předehra/), Giuseppe Verdi (Aida /O patria mia/), Richard Wagner (Bludný Holanďan /Die fliegende Holländer/), Ruggiero Leoncavallo

Nahrál

FISYO (Dirigent František BelfínJosef Chaloupka)

Zpívá

sbor (Kde domov můj – píseň)

Zpěv role

Gabriela Beňačková (zpěv Emy Destinové), Jiří Zahradníček (zpěv Carusa)

Písně

Zelení hájové

Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Božidara Turzonovová [dab]Gabriela Beňačková

Ó, hřebíčku zahradnický

Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Božidara Turzonovová [dab]Gabriela BeňačkováJana Smrčková [dab]

A já sám, vždycky sám

Hudba k písni lidová píseň
Zpívá sbor

Za císaře pána a jeho rodinu

Zpívá mužský sbor

Nemelem, nemelem

Hudba k písni lidová píseň
Zpívá sbor

Ktož jsú boží bojovníci

Zpívá Božidara Turzonovová [dab]Gabriela Beňačkovásbor

Už mou milou do kostela vedou

Hudba k písni lidová píseň
Zpívá Božidara Turzonovová [dab]Gabriela Beňačková

Kde domov můj

Hudba k písni František Škroup
Text písně Josef Kajetán Tyl
Zpívá Božidara Turzonovová [dab]Gabriela Beňačkovásbor

Produkční údaje

Originální název

Božská Ema

Český název

Božská Ema

Anglický název

Divine Ema

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

životopisný

Země původu

Československo

Copyright

1979

Rok výroby

1978—1979

Produkční data

schválení literárního scénáře 17. 2. 1978
začátek natáčení 11. 5. 1978
schválení technického scénáře 23. 6. 1978
konec natáčení 8. 6. 1979
promítání povoleno 12. 6. 1979

Premiéra

premiéra 21. 12. 1979 /přístupný mládeži/

Distribuční slogan

Český film. Fantazie na motiv ze života Emy Destinnové. V titulní roli Božidara Turzonovová.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Hostivař

Výrobní skupina

Dramaturgická skupina Miroslava Hladkého, Miroslav Hladký (vedoucí dramaturgické skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

107 min

Původní metráž

3 081 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky, německy, italsky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Československá nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1981

1981
Praha / Československo
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 54. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1981

Vítěz

Festival: 18. festival českých a slovenských filmů Košice

1980
Košice / Československo
Cena za ženský herecký výkon v československých filmech 1979
Božidara Turzonovová