Jára Cimrman, ležící, spící

Země původu

Československo

Copyright

1983

Rok výroby

1982

Premiéra

1. 10. 1983

Minutáž

82 min

Režie

Ladislav Smoljak

Kategorie

film

Žánr

absurdní, komedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Jára Cimrman, ležící, spící

Český název

Jára Cimrman, ležící, spící

Anglický název

Jára Cimrman, Lying Asleep

Pracovní název

Jára Cimrman

Anotace

Komediální detektivka Rozpuštěný a vypuštěný (1984), tragikomedie o osudech divadelního souboru Nejistá sezóna (1987) a životopisná mystifikace Jára Cimrman ležící, spící (1983) – to jsou tři filmy, jejichž prostřednictvím se v osmdesátých letech pražské Divadlo Járy Cimrmana prosadilo na filmovém plátně. Neplánovaná „trilogie“ představuje komplexní svědectví o svébytném českém fenoménu fiktivního geniálního všeuměla, o jeho díle a o jeho tvůrcích. Brilantní komedie Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka rozkrývá životní příběh neprávem zapomenutého génia, odhaluje rozsah a obsah jeho díla a umisťuje protagonistu do historických souvislostí. Jára da Cimrman (1969/1874, Vídeň – 19??, Liptákov) je sice fiktivní postavou vymyšlenou v roce 1966, jeho tvůrci ho však opatřili důkladnou biografií, pevně ukotvenou v reálném českém (kulturním, vědeckém, politickém či lyžařském) kontextu. To vše se Svěrkovi a Smoljakovi jako scenáristům povedlo ústrojně převést do vyprávění, jež rámuje návštěva divadelního vědce (Josef Abrhám) v liptákovském Muzeu peří. Tam ho stará průvodkyně (Valerie Kaplanová) seznamuje s osudy Cimrmana (Zdeněk Svěrák) členěnými do kapitol týkajících se protagonistova dětství, inspirace, kterou poskytl bezradným kolegům z rozličných oborů, i vynálezů, o jejichž autorství přišel vinou chronických pozdních příchodů na patentní úřad. Jára Cimrman je ovšem i přítelem českých celebrit a vlastencem, jenž se zasloužil o samostatnost české země. Stárnoucí génius pak zažívá trpké nepochopení a v Liptákově ho zastihuje konec starých časů – počátek 1. světové války... Snímek Jára Cimrman ležící, spící je dodnes divácky hravou, důvtipnou mystifikací, která neobsahuje jen ironickou nostalgii za starými časy, ale i vážný příspěvek k diskusi na téma českého charakteru, vlasteneckých ikon a národní důstojnosti.

Obsah

„Největším světovým spisovatelem, vynálezcem, malířem, fyzikem, lyžařem a filozofem za posledních sto let byl český velikán Jára Cimrman. Můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.“ Slova staré kostnaté průvodkyně v liptákovském Muzeu peří zaujala divadelního vědce, pátrajícího po stopách zapomenutého génia. V Járově světničce je expozice předmětů, které po něm zbyly. Průvodkyně vzpomíná. – Jára Cimrman, školní léta, Praha 18??. Rodiče Járovi tajili, že je chlapec, aby donosil šaty po starší sestře Luise. Až v patnácti letech uviděl poprvé nahou ženu, převlékající se učitelku. Po zjištění, že on sám je muž, byl vyloučen z dívčí školy. – Jára Cimrman, inspirující. Potkává vynálezce, spisovatele, konstruktéry, skladatele. Svými nápady je vede ke špičkovým výkonům. – Jára Cimrman pozdě přicházející. Vynalézá, ale na patentní úřad přichází pozdě. S totožnými objevy ho předešli Bell, bratři Lumièrové, Edison i Nobel. – Jára Cimrman, tvořící, Praha 1897. Je přítelem slavných českých žen a mužů. Nemá-li Praha moře, Jára ho alespoň na půl hodiny vytvoří v centru města ve formě iluzivního obrazu. – Jára Cimrman, bořící, Konopiště 1909. Stane se vychovatelem dětí následníka trůnu, aby mohl využít arcivévodova dvojníka, vraha Nývlta. Jeho hrubý nátlak má císaře Franze Josefa II. přinutit podepsat Čechům samostatnost. Z muže v císařově pracovně se vyklube rovněž dvojník a také zručný škrtič – Nývltův bývalý spoluvězeň Macháně. – Jára Cimrman, Pacov 1911. Potulná divadelní společnost nemá s Járovými hrami úspěch. Před nespokojenými diváky prchá za pomoci scénky Vichr z hor. Imaginární silný vítr „odnese“ z jeviště herce i s rekvizitami a dekoracemi. – Jára Cimrman, Liptákov 1914. Po zemřelé sestře se zde stane učitelem, ale s počátkem války odchází. Na místě, kde byl naposled spatřen, je pamětní deska. – Je večer, turisté odjeli. Jen vědec zůstává. Šokován vidí oknem světničky průvodkyni, která oblékne Járovu košili, ulehne do jeho postele a zapálí si zbytek památečního doutníku. Scéna připomíná muzejní exponát Jára Cimrman, ležící, spící.

Více →

Poznámka

V kapitole Jára Cimrman, inspirující se měl český génius setkat také s ruským vynálezcem raket Konstantinem Ciolkovským, jehož představoval herec Ladislav Šimek. Scéna byla také natočena, pro údajné znevažování ruské vědy musela být vystřižena. Lví silou, vzletem sokolím – jako autor skladby bývá mylně uváděn František Kmoch, přestože byl pouze úpravcem.

Film online

Galerie

Hrají

Zdeněk Svěrák

génius Jára Cimrman/krejčí Leopold, Cimrmanův otec

Valerie Kaplanová

Jaruška, průvodkyně v Muzeu peří

Josef Abrhám

divadelní vědec

Marie Drahokoupilová

vedoucí zájezdu

Vladimír Svitáček

profesor Kingsley

Jaroslav Vozáb

tlumočník profesora Kingsleyho

Lena Birková

turistka

Václav Kotva

turista

Josef Kubíček

turista

Jan Laibl

turista

Josef A. Stehlík

turista

Nina Strnadová

turistka

Eva Trunečková

turistka

Jana Viščaková

turistka

Gustav Vondráček

turista

František Hajský

řidič autobusu

Filip Švarc

génius Jára Cimrman jako šestiletý

Jan Unger

génius Jára Cimrman jako patnáctiletý

Alice Štěchová

rakouská herečka Marlene, Cimrmanova matka

Eliška Sirová

Luisa, Cimrmanova starší sestra

Petr Kostka

malíř Josef Mánes

Míla Myslíková

ředitelka Minervy

Boris Hybner

učitel biologie

Jaroslav Weigel

učitel fyziky

Edita Dindělová

učitelka tělocviku

Zdeňka Rosolová

učitelka zdravovědy

Ladislav Smoljak

rodič v ředitelně

Ladislav Šimek

vynálezce Konstantin Ciolkovskij

Ivan Lukeš

vynálezce Guglielmo Marconi

Leoš Suchařípa

francouzský konstruktér Alexandre Eiffel

Pavel Vondruška

skladatel Johann Strauss ml./sbormistr

Jiří Hálek

spisovatel Anton Pavlovič Čechov

Václav Král

úředník patentního úřadu/člen orchestru

Bořík Procházka

vynálezce Alfred Bernhardt Nobel

František Volf

vynálezce Alexander Graham Bell

Ladislav Frej

malíř Luděk Marold

Jaromír Kučera

spisovatel Jaroslav Vrchlický

Gustav Skála

houslový virtuos Jan Kubelík

Petr Brukner

vynálezce turbiny Viktor Kaplan

Jiří Wimmer

konstruktér František Křižík

Věra Bublíková

spisovatelka Karolina Světlá

Jan Cmíral

sochař Josef Václav Myslbek

Karel Houska

hudební skladatel Antonín Dvořák

Jiří Zahajský

cestovatel Emil Holub

Nina Divíšková

Růžena, žena cestovatele Holuba

Zdeněk Václavík

černoch z Afriky, sluha Holubových

Zdeněk Mašek

Maxmilián, starší syn arcivévody

Martin Šotola

Ernst, mladší syn arcivévody

Veronika Vrabcová

Žofie, dcera arcivévody

Marian Cingroš

starosta v Liptákově

Zdeněk Barášek

člen orchestru

Zdeněk Bulín

člen orchestru

Jiří Kaucký

člen orchestru

Zuzana Hojdová

trubačka

Josef Horák

trubač

Lubomír Krystlík

trubač

Olga Michálková

trubačka

Zdeněk Pok

trubač

Jiří Schmiedt

trubač

Jindřich Sejk

trubač

Zdeněk Skalický

trubač

Marie Srbová

trubačka

Olga Světelská

trubačka

Antonín Cingl

člen sokolské kapely

František Doksanský

člen sokolské kapely

Pavel Kutka

člen sokolské kapely

František Maximovič

člen sokolské kapely

Miroslav Nováček

člen sokolské kapely

Taras Petrenko

člen sokolské kapely

Karel Sommer

člen sokolské kapely

Václav Šebor

člen sokolské kapely

Viktor Šejna

člen sokolské kapely

Jan Šimek

člen sokolské kapely

Jaroslav Šimek

člen sokolské kapely

Stanislav Šimek (2)

člen sokolské kapely

Jaroslav Tyl

člen sokolské kapely

Oldřich Vitouš

člen sokolské kapely

Slavomil Vrzal

člen sokolské kapely

Václav Šimek

kapelník

Stanislav Šimek

hudebník

Karel Duchoslav

člen pěveckého sboru

Roman Gottlieb

člen pěveckého sboru

Ivan Havlíček

člen pěveckého sboru

Jiří Honus

člen pěveckého sboru

Vladimír Janoušek

člen pěveckého sboru

František Klimeš

člen pěveckého sboru

Tomáš Kopecký

člen pěveckého sboru

Jindřich Mendl

člen pěveckého sboru

Jaroslav Novák

člen pěveckého sboru

Oldřich Panovský

člen pěveckého sboru

Eduard Pavlíček

člen pěveckého sboru

Milan Půlkrábek

člen pěveckého sboru

Břetislav Rychlík

člen pěveckého sboru

Miroslav Svoboda (2)

člen pěveckého sboru

Milan Šmíd

člen pěveckého sboru

Jan Švanda

člen pěveckého sboru

Jaroslav Tlapák

člen pěveckého sboru

Jaromír Vogel

člen pěveckého sboru

Rostislav Zeman

člen pěveckého sboru

Jaroslav Zvěřina

člen pěveckého sboru

Milan Zvěřina

člen pěveckého sboru

Kateřina Smoljaková

holčička na ulici

Alžběta Smoljaková

holčička na ulici

A. Bulfas

Ing. J. Zíka

Štáb a tvůrci

Režie

Ladislav Smoljak

Pomocná režie

Jiří Ostrý

Asistent režie

Zuzana Hojdová, Jan Hraběta

Spolupráce

Hana Suchá (klapka), René Michalička (vrchní osvětlovač), Miloslav Mirvald (fotograf), J. Piskáček

Hudba

Petr Skoumal

Použitá hudba

Johann Strauss ml. (Na krásném modrém Dunaji), Antonín Rejcha (Kvartet pro čtyři lesní rohy)

Nahrál

FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)

Písně

Hej, Slované

Hudba k písni lidová slovenská píseň
Text písně Samo Tomášik
Zpívá Petr ČepekMartin Šotola

Svoji k svému

Hudba k písni Karel Bendl
Text písně Bedřich Peška
Zpívá sbor

Lví silou, vzletem sokolím

Hudba k písni František Josef Pelz

Ktož jsú boží bojovníci

Produkční údaje

Originální název

Jára Cimrman, ležící, spící

Český název

Jára Cimrman, ležící, spící

Anglický název

Jára Cimrman, Lying Asleep

Pracovní název

Jára Cimrman

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

absurdní, komedie

Země původu

Československo

Copyright

1983

Rok výroby

1982

Produkční data

konec natáčení 11. 10. 1982
vyřazení z distribuce 1. 9. 1993

Premiéra

premiéra 1. 10. 1983 /přístupný mládeži/

Distribuční slogan

Český film. Životopis nezapomenutelného muže, který upadl v zapomenutí.

Výrobce

Filmové studio Barrandov

Nositelé copyrightu

Státní fond audiovize

Ateliéry

Barrandov

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů

Výrobní skupina

2. dramaturgicko-výrobní skupina, Josef Císař (vedoucí 2. dramaturgicko-výrobní skupiny)

Prodej práv

Národní filmový archiv, Obchodní oddělení

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

82 min

Původní metráž

2 353 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Revue

„Jsem to já a nejsem to já“ aneb Postava Zdeňka Svěráka

Jedna z nejoblíbenějších osobností českého kulturního prostoru oslaví 28. března osmdesátiny. Ceněný herec, divadelník a...