Rozpuštěný a vypuštěný

komedie

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Dissolved and Discharged

Minutáž

Země původu

Československo

Copyright

1984

Rok výroby

1984

Premiéra

01.01.1985

Jazyková verze

česká

Režie

Ladislav Smoljak

Scénář

Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák

Anotace

V osmdesátých letech realizovalo pražské Divadlo Járy Cimrmana prostřednictvím svých vůdčích autorských osobností – Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka – trojici „cimrmanovských“ filmů. Životopisná mystifikace Jára Cimrman ležící, spící (1983), detektivní komedie Rozuštěný a vypuštěný (1984) a tragikomedie o osudech autorského divadla Nejistá sezóna (1987) ucelují představu o ryze českém fenoménu fiktivního geniálního všeuměla a jeho tvůrcích. Snímek, na němž se Smoljak podílel jako režisér a Svěrák jako spoluscenárista, využívá motivů z cimrmanovských divadelních her, především však z detektivní činohry, jež byla vedle série tradičních odborných referátů součástí představení Vražda v salónním coupé (1970). Rozpuštěný a vypuštěný tedy funguje nezávisle na postavě Cimrmana. Hrdinou příběhu je c. a k. policejní inspektor Trachta (Jiří Zahajský), který spolu s mladým praktikantem Hlaváčkem (Marek Brodský) vyšetřuje rafinovanou vraždu továrníka Bierhanzla. Ten zmizel doslova beze stopy: byl zřejmě rozpuštěn ve vaně a vypuštěn do kanalizace. Okruh podezřelých se zužuje na oběti výrobce továrníkova nešťastného patentu – masti proti plešatosti, která ve skutečnosti způsobuje úplnou ztrátu vlasů. Ve hře ovšem není jen ke všemu odhodlaný vrah a pomstychtiví zákazníci, ale i Trachtův nadutý kriminalistický sok Klečka. V hlavních rolích sofistikované komedie se sice objevili renomovaní herci (mj. Rudolf Hrušínský, Petr Čepek, Josef Abrhám, Vlastimil Brodský), členové Divadla Járy Cimrmana se však ujali řady menších partů. Například Zdeněk Svěrák si tak v nestárnoucí komedii zahrál průmyslového básníka Jelínka, Ladislav Smoljak ztvárnil roličku listonoše a Jaroslav Weigel se objevil v roli ševce Pecháčka. Cimrmanovský divadelní soubor se obejde bez žen (ženské role v něm hrají muži), ve filmu však něžné pohlaví zastupují i Veronika Jeníková a Valerie Zawadská.

Obsah

Inspektoru Trachtovi, pověstnému zvláštními vyšetřovacími triky, odebere policejní ředitel případ zmizelého továrníka Bierhanzla a přidělí ho povýšenému Klečkovi. Na Trachtu a praktikanta Hlaváčka zbude nalézt zloděje, který oloupil ševce Pecháčka. K továrníkovu případu se oba brzy vrátí, neboť Klečka byl v továrníkově vile přepaden. Trachta vyslechne všechny svědky z vily. Básník Jelínek hovoří o tom, že Bierhanzl se po návštěvě u dentisty zamkl v koupelně, kde byl zřejmě rozpuštěn a vypuštěn. Nalezené věci ve vaně pak dokazují, že se tak stalo. Mezi svědky je i továrníkův dědic Sýkora a Trachta se domnívá, že už má viníka. Všichni ho však přesvědčí, aby pokračoval, takže se dozví, že Bierhanzl vyráběl mast na plešatost. Nové poznatky zavedou vyšetřovatele k výrobci klobouků, do sanatoria profesora Žaluda, kde skončili někteří Bierhanzlovi zákazníci, když zjistili, že po použití masti přišli o poslední zbytek vlasů. U sanatoria také objevili kachní farmu, odkud bral Bierhanzl vejce na výrobu své masti. Další stopa je zavede k dentistovi Krejzovi a zde najdou továrník s hlavou napůl holou. Krejza se mu tak pomstil za ztrátu svých vlasů. Předtím pomáhal Bierhanzlovi a Žaludovi odstraňovat oběti Bierhanzlova výrobku. Kající se Bierhanzl varuje Trachtu před Žaludem. A vskutku, na kolejích je autokar bez pneumatik, plný holohlavých pacientů,k němuž se řítí vlak. Mistrovské střely otce Hlaváčka daly autokaru zpátečku. Trachtovi a jeho pomocníkům se podaří zatknout všechny ničemníky a také zloděje, který kradl u ševce Pecháčka. Hlaváček chce v cukrárně oslavit s Trachtou úspěch. Ten mu však ukáže noviny, kde se píše jen o Klečkovi. Naplnilo se tak Trachtovo přesvědčení: „Na světě je to tak, že jedni orají a vláčejí, a druzí sklízejí.“