Skřivánčí ticho
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1989Rok výroby
1989Premiéra
1. 5. 1990Minutáž
98 minRežie
Antonín MášaKategorie
filmŽánr
psychologickýTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Skřivánčí tichoČeský název
Skřivánčí tichoAnglický název
Silence of the LarksAnotace
Režisér Antonín Máša patří k těm tvůrcům, pro které nástup normalizace fakticky znamenal předčasný konec tvůrčí kariéry. V sedmdesátých letech natočil jen dva tituly a k režii se pak vrátil Skřivánčím tichem až v roce 1989. Autorský snímek ovšem poznamenal osud těch filmů, jež se připravovaly před listopadem 1989 a do kin přišly až po sametové revoluci. Příběh skladatele vážné hudby, Chvály, který se marně pokouší najít klid na práci v rodné vsi, se tak nesetkal s vstřícným přijetím u kritiky ani u diváků. V hlavní roli muže, jehož náročné skladby se setkávají s nepochopením, se objevil Ladislav Frej. Part hrdinova bratra Vendy, jenž je coby místní vesnický funkcionář prototypem ziskuchtivého lháře, nabídl nezvyklou, zápornou roli Petru Čepkovi. Ten se objevil i v Mášově posledním snímku – dramatu Byli jsme to my? (1990).
Obsah
Skladatel soudobé vážné hudby Josef Chvála je přecitlivělý na hluk velkoměsta a povrchní lidské vztahy. Dozví se, že jeho poslední dílo je pro uvedení příliš náročné a jeho požadavky nerealizovatelné, a rozhodne se odjet do rodné vsi Dubí. Ale ani zde nenajde klid. Z amplionu se rozléhá dechovka a bratr Venda, náměstek stavebního podniku a vedoucí funkcionář místního národního výboru, zve všechny na brigádu. Ve vsi tak vznikají předimenzované a nepotřebné stavby. Oblíbený beton má Venda i na dvoře rodného domu, takže se může dobře luxovat. Josefova sestra s manželem staví vilu s koupelnami i když na tom místě není voda. Svoji chalupu chtějí výhodně prodat. Odlišná pojetí života způsobí, že mezi Vendou a Josefem dojde k roztržce. Zraněný Josef odjede do Prahy. Vendův místní oponent Béďa o rvačce všem vypráví, ale Venda ji popře a lživě navíc tvrdí, že Josef slíbil pro místní dechovku napsat polku. Starý otec Chvála přemluví Josefa k návratu do vsi. Toho doprovodí přítelkyně Irena a svou laskavostí všechny smíří. Josef má ale podmínku: Venda uvede do původního stavu lesní cesty, které svévolně vyasfaltoval. Josefova polka je pro místní orchestr nakonec příliš náročná, ale profesionální nahrávku hrají v rozhlase a Venda triumfuje. Josef ponořen ve svém světě tvoří v pražském bytě další opus a netuší, že ho opustila doposud trpělivá Irena ani to, že Venda oproti svým slibům právě slavnostně otevírá obludný lesopark.
Poznámka
Použita je nahrávka skladby Svatopluka Havelky: Poggii Florentini ad Leonardum Aretinum Epistole de M. Hieronymi de Praga Supplico (List Poggia Braccioliniho Leonardu Brunimu z Arezza o odsouzení Mistra Jeronýma z Prahy) – oratorium pro sóla, dětský, smíšený a madrigalový sbor, varhany a velký orchestr. V ději je skladba nazývána Zprávou o upálení.
Galerie
Hrají
Ladislav Frej
skladatel Josef Chvála
Taťána Fischerová
spisovatelka Irena, Josefova přítelkyně
Petr Čepek
funkcionář Venda, Josefův bratr
Dana Syslová
Miluše, Vendova žena
Zdena Hadrbolcová
Vlasta, Josefova sestra
Josef Somr
Jára, muž Vlasty
Jiří Pleskot
otec Chvála
Markéta Sedláčková
Milena, dcera Miluše a Vendy
Ondřej Vetchý
automechanik Kája, syn Járy a Vlasty
Michal Pavlata
redaktor Frélich
Jan Schmid
hudební teoretik Sobota
Leoš Suchařípa
pedagog Borový
Jiří Štědroň
dramaturg Kvasil
Vítězslav Jandák
Béďa, tajemník ONV
Naďa Konvalinková
Maruš, Béďova žena
Jiřina Třebická
sousedka Šimková
Evelyna Steimarová
obvodní lékařka Andulka
Jiří Kodet
majitel mlýna Kamil Vaněk
Hana Burešová
Vaňkova žena
Karel Černoch
host u Vaňka
Miloslav Štibich
předseda JZD
Jiří Němeček
družstevník
Jiří Wimmer
host u Vaňka
Jiří Samek
ředitel Státních statků
Antonín Jedlička
pořadatel přednášky dr. Žíla
Raoul Schránil
ušlechtilý muž
Ema Skálová
dáma na přednášce
Gabriela Wilhelmová
úřednice MNV
Václav Babka
kapelník
Jan Teplý
Franta
Josef Vondráček
Sláva
Jaroslav Heyduk
Standík
Ota Filip
družstevník
Jan Hyhlík
družstevník
Jan Kotva
družstevník
Martin Učík
družstevník
Sabina Hánová
slečna
Jiří Zobač
režisér v nahrávacím studiu
Mario Klemens
dirigent v nahrávacím studiu
FISYO
orchestr v nahrávacím studiu
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Josef Loučím, František Nejedlý
Asistent režie
Oldřich Vlasák
Skript
Původní filmový námět
Scénář
Dramaturg
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Architekt
Assistent architekta
Výprava
Vladimír Kvěch, Pavel Svoboda, Miloslav Dvořák
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Střih
Asistent střihu
Zvuk
Asistent zvuku
Zvláštní efekty
Petr Rychetský (pyrotechnik)
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Eliška Sekavová, Jarmila Tomišková
Asistent vedoucího výroby
Eva Dymáková, Vladimír Seiml
Spolupráce
Gabriela Šimková (klapka), Alena Červená (fotografka)
Hudba
Hudba
Nahrál
FISYO (Dirigent Mario Klemens)
Písně
Škoda lásky
Hudba k písni Jaromír Vejvoda
Už troubějí na horách jeleni
Ona se brání
Hudba k písni Vladislav Heráček
Text písně Pavel Žák
Zpívá Karel Černoch
Na Vlachovce /Padla facka na sále/
Hudba k písni Arnošt Mošna
Produkční údaje
Originální název
Skřivánčí ticho
Český název
Skřivánčí ticho
Anglický název
Silence of the Larks
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
psychologický
Země původu
Československo
Copyright
1989
Rok výroby
1989
Produkční data
začátek natáčení 11. 5. 1989
konec natáčení 31. 7. 1989
schválení první kopie 8. 11. 1989
promítání povoleno 24. 11. 1989
vyřazení z distribuce 1. 9. 1993
Premiéra
premiéra 1. 5. 1990 /nepřístupný mládeži/
Distribuční slogan
Český film. Film o velké ráně.
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Výrobní skupina
5. tvůrčí skupina, Miloslav Vydra (vedoucí 5. tvůrčí skupiny)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
98 min
Původní metráž
2 896 metrů
Distribuční nosič
35mm
Poměr stran
1:1,37
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
