Skřivánčí ticho

Země původu

Československo

Copyright

1989

Rok výroby

1989

Premiéra

1. 5. 1990

Minutáž

98 min

Kategorie

film

Žánr

psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Skřivánčí ticho

Český název

Skřivánčí ticho

Anglický název

Silence of the Larks

Anotace

Režisér Antonín Máša patří k těm tvůrcům, pro které nástup normalizace fakticky znamenal předčasný konec tvůrčí kariéry. V sedmdesátých letech natočil jen dva tituly a k režii se pak vrátil Skřivánčím tichem až v roce 1989. Autorský snímek ovšem poznamenal osud těch filmů, jež se připravovaly před listopadem 1989 a do kin přišly až po sametové revoluci. Příběh skladatele vážné hudby, Chvály, který se marně pokouší najít klid na práci v rodné vsi, se tak nesetkal s vstřícným přijetím u kritiky ani u diváků. V hlavní roli muže, jehož náročné skladby se setkávají s nepochopením, se objevil Ladislav Frej. Part hrdinova bratra Vendy, jenž je coby místní vesnický funkcionář prototypem ziskuchtivého lháře, nabídl nezvyklou, zápornou roli Petru Čepkovi. Ten se objevil i v Mášově posledním snímku – dramatu Byli jsme to my? (1990).

Obsah

Skladatel soudobé vážné hudby Josef Chvála je přecitlivělý na hluk velkoměsta a povrchní lidské vztahy. Dozví se, že jeho poslední dílo je pro uvedení příliš náročné a jeho požadavky nerealizovatelné, a rozhodne se odjet do rodné vsi Dubí. Ale ani zde nenajde klid. Z amplionu se rozléhá dechovka a bratr Venda, náměstek stavebního podniku a vedoucí funkcionář místního národního výboru, zve všechny na brigádu. Ve vsi tak vznikají předimenzované a nepotřebné stavby. Oblíbený beton má Venda i na dvoře rodného domu, takže se může dobře luxovat. Josefova sestra s manželem staví vilu s koupelnami i když na tom místě není voda. Svoji chalupu chtějí výhodně prodat. Odlišná pojetí života způsobí, že mezi Vendou a Josefem dojde k roztržce. Zraněný Josef odjede do Prahy. Vendův místní oponent Béďa o rvačce všem vypráví, ale Venda ji popře a lživě navíc tvrdí, že Josef slíbil pro místní dechovku napsat polku. Starý otec Chvála přemluví Josefa k návratu do vsi. Toho doprovodí přítelkyně Irena a svou laskavostí všechny smíří. Josef má ale podmínku: Venda uvede do původního stavu lesní cesty, které svévolně vyasfaltoval. Josefova polka je pro místní orchestr nakonec příliš náročná, ale profesionální nahrávku hrají v rozhlase a Venda triumfuje. Josef ponořen ve svém světě tvoří v pražském bytě další opus a netuší, že ho opustila doposud trpělivá Irena ani to, že Venda oproti svým slibům právě slavnostně otevírá obludný lesopark.

Poznámka

Použita je nahrávka skladby Svatopluka Havelky: Poggii Florentini ad Leonardum Aretinum Epistole de M. Hieronymi de Praga Supplico (List Poggia Braccioliniho Leonardu Brunimu z Arezza o odsouzení Mistra Jeronýma z Prahy) – oratorium pro sóla, dětský, smíšený a madrigalový sbor, varhany a velký orchestr. V ději je skladba nazývána Zprávou o upálení.

Hrají

Ladislav Frej

skladatel Josef Chvála

Taťána Fischerová

spisovatelka Irena, Josefova přítelkyně

Petr Čepek

funkcionář Venda, Josefův bratr

Dana Syslová

Miluše, Vendova manželka

Zdena Hadrbolcová

Vlasta, Josefova sestra

Josef Somr

Jára, manžel Vlasty

Jiří Pleskot

otec Chvála

Markéta Sedláčková

Milena, dcera Miluše a Vendy

Ondřej Vetchý

automechanik Kája, syn Járy a Vlasty

Michal Pavlata

redaktor Frélich

Jan Schmid

hudební teoretik Sobota

Leoš Suchařípa

pedagog Borový

Jiří Štědroň

dramaturg Kvasil

Vítězslav Jandák

tajemník ONV Béďa

Naďa Konvalinková

Maruš, Béďova manželka

Jiřina Třebická

sousedka Šimková

Evelyna Steimarová

obvodní lékařka Andulka

Jiří Kodet

majitel mlýna Kamil Vaněk

Hana Burešová

Vaňkova žena

Karel Černoch

host u Vaňka

Miloslav Štibich

předseda JZD

Jiří Němeček

družstevník

Jiří Wimmer

host u Vaňka

Jiří Samek

ředitel Státních statků

Antonín Jedlička

pořadatel přednášky dr. Žíla

Raoul Schránil

ušlechtilý pán

Ema Skálová

dáma na přednášce

Gabriela Wilhelmová

úřednice MNV

Václav Babka

kapelník

Ota Filip

družstevník

Jan Hyhlík

družstevník

Jan Kotva

družstevník

Martin Učík

družstevník

Sabina Hánová

slečna

Jiří Zobač

režisér v nahrávacím studiu

Mario Klemens

dirigent v nahrávacím studiu

FISYO

orchestr v nahrávacím studiu

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Josef Loučím, František Nejedlý

Asistent režie

Oldřich Vlasák

Původní filmový námět

Antonín Máša

Druhá kamera

Karel Hejsek

Asistent kamery

Václav Zajíček

Architekt

Přemek Longa

Assistent architekta

Martin Malý

Výprava

Vladimír Kvěch, Pavel Svoboda, Miloslav Dvořák

Návrhy kostýmů

Jan Kropáček

Asistent střihu

Růžena Hejsková

Asistent zvuku

Jaroslav Tůma

Zvláštní efekty

Petr Rychetský (pyrotechnik)

Vedoucí výroby

Karel Kochman

Zástupce vedoucího výroby

Eliška Sekavová, Jarmila Tomišková

Asistent vedoucího výroby

Eva Dymáková, Vladimír Seiml

Spolupráce

Gabriela Šimková (klapka), Alena Červená (fotografka)

Hudba

Nahrál

FISYO (Dirigent Mario Klemens)

Písně

Škoda lásky

Hudba k písni Jaromír Vejvoda

Už troubějí na horách jeleni

Ona se brání

Hudba k písni Vladislav Heráček
Text písně Pavel Žák
Zpívá Karel Černoch

Na Vlachovce /Padla facka na sále/

Hudba k písni Arnošt Mošna

Produkční údaje

Originální název

Skřivánčí ticho

Český název

Skřivánčí ticho

Anglický název

Silence of the Larks

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

psychologický

Země původu

Československo

Copyright

1989

Rok výroby

1989

Produkční data

začátek natáčení 11. 5. 1989
konec natáčení 31. 7. 1989
schválení první kopie 8. 11. 1989
promítání povoleno 24. 11. 1989

Premiéra

premiéra 1. 5. 1990 /nepřístupný mládeži/

Distribuční slogan

Český film. Film o velké ráně.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

5. tvůrčí skupina, Miloslav Vydra (vedoucí 5. tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

98 min

Původní metráž

2 896 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české