Nemocný bílý slon
Země původu
ČeskoslovenskoCopyright
1989Rok výroby
1989Premiéra
1. 3. 1990Minutáž
98 minRežie
Karel SmyczekKategorie
filmŽánr
satiraTypologie
hranýdistribučnídlouhometrážníOriginální název
Nemocný bílý slonČeský název
Nemocný bílý slonAnglický název
The Sick White ElephantAnotace
Neprávem zapomenutý snímek Karla Smyczka sdílí osud těch projektů, které se realizovaly před „sametovou revolucí“, ale k divákům se dostaly až po listopadu 1989. Na dobu svého vzniku byla komedie Nemocný bílý slon odvážným počinem, po pádu komunismu ovšem zapadla jako dílo, jež bývalý režim kritizovalo jen s opatrným odstupem. Protagonisty alegorického vyprávění jsou manželé, kteří se rozhodnou po odchodu dospělé dcery z domu začít nový život. Marie by se ráda vystěhovala mimo Prahu, Konrádovi (Oldřich Navrátil) však stačí po vzoru mužů trpících krizí mužů středního věku začít běhat. Navíc přijme místo ředitele kulturního domu, který však ještě nebyl ani dostavěn. Kvůli rozdílným názorům nejrůznějších zájemců všechny Konrádovy snahy krachují. Dům – podobně jako nemocný bílý slon – není schopen existence.
Obsah
Pražský byt manželů Outlíkových opouští jejich vdaná těhotná dcera Klára. Konrád a Marie Outlíkovi plánují nový život. Muž začne kondičně běhat. Žena chce vyměnit byt a odstěhovat se za mladými mimo Prahu. V Konrádově podniku - kulturním výzkumném ústavu začíná reorganizace, Konrád proto přijme nabídku na místo ředitele nového kulturního domu na sídlišti. Dostane chřipku, ale nechce stonat i když zjistí, že dům je zatím pouhá stavba. V horečkách si zařídí na staveništi provizorní kancelář. Brzy zjistí, že se realizace naprosto rozchází se schválenými plány. Architekt mu ukáže maketu a vysvětlí kolik změn nařídil investor. Konráda navštěvují zájemci o prostory v nové budově. Místní občanský výbor rezolutně žádá, aby byl v kulturním domě zřízen mandl, mlékárna a agitační středisko. Konrád je vyhodí a jeho nadřízený Vršínek ho ostře napomene, sám slíbil prostory hasičům Konrád marně hájí kulturní zájmy. V ústavu mezitím proběhla reorganizace - všichni si vzájemně vyměnili funkce. Lékař chce, aby Konrád vyležel horečky, ten ale vytrvá přesto, že mu v kanceláři prší na hlavu. Hygienici mají námitky proti nedostatečnému sociálnímu vybavení ale nikdo nechce Konrádovi podepsat žádost o jeho rozšíření. Stavbyvedoucí nazve rozestavěný kulturní dům nemocným bílým slonem, jenž nemůže přežít.
Poznámka
Sochy dětí v ateliéru jsou dílem Marie Uchytilové (1924–1989). Vytvářela je od roku 1969 do své smrti jako sádrové modely, na počest osmdesáti dvou lidických dětí, zavražděných za 2. světové války. Nedostatek peněz a nezájem institucí způsobily, že do bronzu byly sochy odlévány postupně za peníze dárců až v letech 1995–2000. Celé sousoší je instalované v Lidicích.
Galerie
Hrají
Oldřich Navrátil
Konrád Outlík, ředitel kulturního domu
Miloslav Štibich
místopředseda OV pro kulturu Vršínek
Marie Durnová
Outlíkova žena Marie
Simona Stašová
inspektorka kultury Vladana Říhová
Bořík Procházka
Oldřich, ředitel obvodních kulturních domů
Jaroslav Sypal
Karel, náměstek ředitele
František Řehák
tajemník OV
Gabriela Wilhelmová
vedoucí odboru Olejníková
Raoul Schránil
docent
Vladimír Javorský
lékař
Leoš Suchařípa
architekt Kemr
Mojmír Maděrič
sochař Suchánek
Marián Labuda
vedoucí Restaurací a jídelen Kocan
Ladislav Gerendáš
hostinský Ruda zvaný Egypťan
Alice Dvořáková
Vršínkova sekretářka
Pavlína Mourková
sekretářka ÚVK Kristýna
Oldřich Vlach
stavbyvedoucí Machata
Jiřina Jelenská
členka občanského výboru číslo 37
Eugen Jegorov
člen občanského výboru číslo 37
František Husák
inspektor bezpečnosti práce
Barbora Srncová
Klára, dcera Outlíkových
Jiří Langmajer
Adam, Klářin muž
Zuzana Schmidová
zdravotní sestra
Vlastimil Venclík
kontrolor nemocných
Elmar Klos
akademik, ředitel Ústavu pro výzkum kultury
Jan Foll
zaměstnanec ÚVK
Radovan Holub
zaměstnanec ÚVK
Miloš Petana
Vambera, zaměstnanec ÚVK
Jiří Patočka
zaměstnanec ÚVK
Mirka Spáčilová
zaměstnankyně ÚVK
Zdeněk Štábla
zaměstnanec ÚVK
Jan Jaroš
zaměstnanec ÚVK
Jan Bernard
zaměstnanec ÚVK
Věra Míšková
Vávrová, zaměstnankyně ÚVK
Stanislav Bensch
zaměstnanec ÚVK
Milica Pechánková
zaměstnankyně ÚVK
Pavel Taussig
Haas, zaměstnanec ÚVK
Valentina Thielová
Fastová, zaměstnankyně ÚVK
Antonín Bubeník
Toníček, zaměstnanec ÚVK
Karel Smyczek
zaměstnanec ÚVK
Ivan Šlapeta
zaměstnanec ÚVK
Michal Suchánek
zedník
Josef Kubíček
lesní inspektor Doutnáč
Adolf Kohuth
funkcionář
Rostislav Kuba
funkcionář
Igor Smržík
funkcionář
Ladislav Brothánek
funkcionář
Alena Štréblová
zaměstnankyně OV
Jitka Asterová
sekretářka
Pavel Brümer
Vršínkův služební řidič
Jan Hraběta
hostinský
Ladislav Goral
Ďuro, šéf stavební party
Štáb a tvůrci
Režie
Pomocná režie
Asistent režie
Renata Čihulková, Jarmila Čajová
Původní filmový námět
Scénář
Dramaturg
Kamera
Druhá kamera
Asistent kamery
Architekt
Assistent architekta
Výtvarník
Konstantin Galas, Marie Uchytilová
Výprava
Ivan Břešťák, Jaroslav Česal, Petr Průša, Marek Šíma
Návrhy kostýmů
Kostýmy
Střih
Asistent střihu
Zvuk
Václav Vondráček, Jitka Zvirocká (zvukové efekty)
Vedoucí výroby
Zástupce vedoucího výroby
Asistent vedoucího výroby
Petr Kellner, Ladislava Kašáková
Spolupráce
Zdeněk Mihle (vrchní osvětlovač), Jitka Bylinská (fotografka)
Hudba
Hudba
Nahrál
Studiová skupina Michala Pavlíčka (Dirigent Michal Pavlíček)
Písně
Špičková kultura jako řemen
Hudba k písni Michal Pavlíček
Zpívá Michael KocábStudiová skupina Michala Pavlíčka
Produkční údaje
Originální název
Nemocný bílý slon
Český název
Nemocný bílý slon
Anglický název
The Sick White Elephant
Kategorie
film
Typologie
hranýdistribuční
Žánr
satira
Země původu
Československo
Copyright
1989
Rok výroby
1989
Produkční data
začátek natáčení 21. 3. 1989
konec natáčení 26. 5. 1989
schválení první kopie 12. 9. 1989
promítání povoleno 15. 9. 1989
vyřazení z distribuce 31. 12. 1992
Premiéra
premiéra 1. 3. 1990 /přístupný mládeži/
Distribuční slogan
Tragikomický příběh člověka, který na chvíli uvěřil.
Výrobce
Nositelé copyrightu
Distribuce
Výrobní skupina
5. tvůrčí skupina, Miloslav Vydra (vedoucí 5. tvůrčí skupiny)
Prodej práv
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
98 min
Původní metráž
2 752 metrů
Distribuční nosič
16mm, 35mm
Poměr stran
1:1,37
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
mono
Verze
česká
Mluveno
česky
Podtitulky
bez titulků
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Vítěz
Festival: 12. festival české a slovenské filmové veselohry Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1990
Nové Město nad Metují / Československo
Cena novinářů za scénář
Ivan Bednář
Vítěz
Festival: 12. festival české a slovenské filmové veselohry Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1990
Nové Město nad Metují / Československo
Cena za nejlepší mužský herecký výkon
Miloslav Štibich
Vítěz
Festival: 12. festival české a slovenské filmové veselohry Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1990
Nové Město nad Metují / Československo
Cena novinářů za scénář
Mirko Halm
Vítěz
Festival: 12. festival české a slovenské filmové veselohry Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1990
Nové Město nad Metují / Československo
Cena novinářů za scénář
Karel Smyczek
