Nemocný bílý slon

Země původu

Československo

Copyright

1989

Rok výroby

1989

Premiéra

1. 3. 1990

Minutáž

98 min

Kategorie

film

Žánr

satira

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Nemocný bílý slon

Český název

Nemocný bílý slon

Anglický název

The Sick White Elephant

Anotace

Neprávem zapomenutý snímek Karla Smyczka sdílí osud těch projektů, které se realizovaly před „sametovou revolucí“, ale k divákům se dostaly až po listopadu 1989. Na dobu svého vzniku byla komedie Nemocný bílý slon odvážným počinem, po pádu komunismu ovšem zapadla jako dílo, jež bývalý režim kritizovalo jen s opatrným odstupem. Protagonisty alegorického vyprávění jsou manželé, kteří se rozhodnou po odchodu dospělé dcery z domu začít nový život. Marie by se ráda vystěhovala mimo Prahu, Konrádovi (Oldřich Navrátil) však stačí po vzoru mužů trpících krizí mužů středního věku začít běhat. Navíc přijme místo ředitele kulturního domu, který však ještě nebyl ani dostavěn. Kvůli rozdílným názorům nejrůznějších zájemců všechny Konrádovy snahy krachují. Dům – podobně jako nemocný bílý slon – není schopen existence.

Obsah

Pražský byt manželů Outlíkových opouští jejich vdaná těhotná dcera Klára. Konrád a Marie Outlíkovi plánují nový život. Muž začne kondičně běhat. Žena chce vyměnit byt a odstěhovat se za mladými mimo Prahu. V Konrádově podniku - kulturním výzkumném ústavu začíná reorganizace, Konrád proto přijme nabídku na místo ředitele nového kulturního domu na sídlišti. Dostane chřipku, ale nechce stonat i když zjistí, že dům je zatím pouhá stavba. V horečkách si zařídí na staveništi provizorní kancelář. Brzy zjistí, že se realizace naprosto rozchází se schválenými plány. Architekt mu ukáže maketu a vysvětlí kolik změn nařídil investor. Konráda navštěvují zájemci o prostory v nové budově. Místní občanský výbor rezolutně žádá, aby byl v kulturním domě zřízen mandl, mlékárna a agitační středisko. Konrád je vyhodí a jeho nadřízený Vršínek ho ostře napomene, sám slíbil prostory hasičům Konrád marně hájí kulturní zájmy. V ústavu mezitím proběhla reorganizace - všichni si vzájemně vyměnili funkce. Lékař chce, aby Konrád vyležel horečky, ten ale vytrvá přesto, že mu v kanceláři prší na hlavu. Hygienici mají námitky proti nedostatečnému sociálnímu vybavení ale nikdo nechce Konrádovi podepsat žádost o jeho rozšíření. Stavbyvedoucí nazve rozestavěný kulturní dům nemocným bílým slonem, jenž nemůže přežít.

Poznámka

Sochy dětí v ateliéru jsou dílem Marie Uchytilové (1924–1989). Vytvářela je od roku 1969 do své smrti jako sádrové modely, na počest osmdesáti dvou lidických dětí, zavražděných za 2. světové války. Nedostatek peněz a nezájem institucí způsobily, že do bronzu byly sochy odlévány postupně za peníze dárců až v letech 1995–2000. Celé sousoší je instalované v Lidicích.

Hrají

Oldřich Navrátil

ředitel kulturního domu Konrád Outlík

Miloslav Štibich

místopředseda OV pro kulturu Vršínek

Marie Durnová

Outlíkova žena Marie

Simona Stašová

inspektorka kultury Vladana Říhová

Bořík Procházka

ředitel obvodních kulturních domů Oldřich

Jaroslav Sypal

náměstek ředitele Karel

František Řehák

tajemník OV

Gabriela Wilhelmová

vedoucí odboru Olejníková

Leoš Suchařípa

architekt Kemr

Mojmír Maděrič

sochař Suchánek

Marián Labuda

vedoucí Restaurací a jídelen Kocan

Ladislav Gerendáš

hostinský Ruda zvaný Egypťan

Alice Dvořáková

Vršínkova sekretářka

Pavlína Mourková

sekretářka ÚVK Kristýna

Oldřich Vlach

stavbyvedoucí Machata

Jiřina Jelenská

členka občanského výboru číslo 37

Eugen Jegorov

člen občanského výboru číslo 37

František Husák

inspektor bezpečnosti práce

Barbora Srncová

Klára, dcera Outlíkových

Jiří Langmajer

Adam, Klářin muž

Zuzana Schmidová

zdravotní sestra

Vlastimil Venclík

kontrolor nemocných

Elmar Klos

akademik, ředitel Ústavu pro výzkum kultury

Jan Foll

zaměstnanec ÚVK

Radovan Holub

zaměstnanec ÚVK

Miloš Petana

Vambera, zaměstnanec ÚVK

Jiří Patočka

zaměstnanec ÚVK

Mirka Spáčilová

zaměstnankyně ÚVK

Zdeněk Štábla

zaměstnanec ÚVK

Jan Jaroš

zaměstnanec ÚVK

Jan Bernard

zaměstnanec ÚVK

Věra Míšková

Vávrová, zaměstnankyně ÚVK

Stanislav Bensch

zaměstnanec ÚVK

Milica Pechánková

zaměstnankyně ÚVK

Pavel Taussig

Haas, zaměstnanec ÚVK

Valentina Thielová

Fastová, zaměstnankyně ÚVK

Antonín Bubeník

Toníček, zaměstnanec ÚVK

Karel Smyczek

zaměstnanec ÚVK

Ivan Šlapeta

zaměstnanec ÚVK

Josef Kubíček

lesní inspektor Doutnáč

Adolf Kohuth

funkcionář

Rostislav Kuba

funkcionář

Igor Smržík

funkcionář

Alena Štréblová

zaměstnankyně OV

Jitka Asterová

sekretářka

Pavel Brümer

Vršínkův služební řidič

Jan Hraběta

hostinský

Ladislav Goral

Ďuro, šéf stavební party

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Petr Hartl

Asistent režie

Renata Čihulková, Jarmila Čajová

Původní filmový námět

Ivan Bednář, Mirko Halm

Dramaturg

Dušan Kukal

Druhá kamera

Jiří Maxa

Asistent kamery

Vladimír Křepelka

Architekt

Boris Halmi

Assistent architekta

Olga Rosenfelderová

Výtvarník

Konstantin Galas, Marie Uchytilová

Výprava

Ivan Břešťák, Jaroslav Česal, Petr Průša, Marek Šíma

Návrhy kostýmů

Petr Kolínský

Asistent střihu

Gabriela Pitráková

Zvuk

Václav Vondráček, Jitka Zvirocká (zvukové efekty)

Vedoucí výroby

Václav Eisenhamer

Zástupce vedoucího výroby

Zdeňka Černá, Hana Štefanová

Asistent vedoucího výroby

Petr Kellner, Ladislava Kašáková

Spolupráce

Zdeněk Mihle (vrchní osvětlovač), Jitka Bylinská (fotografka)

Písně

Špičková kultura jako řemen

Hudba k písni Michal Pavlíček
Zpívá Michael KocábStudiová skupina Michala Pavlíčka

Produkční údaje

Originální název

Nemocný bílý slon

Český název

Nemocný bílý slon

Anglický název

The Sick White Elephant

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

satira

Země původu

Československo

Copyright

1989

Rok výroby

1989

Produkční data

začátek natáčení 21. 3. 1989
konec natáčení 26. 5. 1989
schválení první kopie 12. 9. 1989
promítání povoleno 15. 9. 1989
vyřazení z distribuce 31. 12. 1992

Premiéra

premiéra 1. 3. 1990 /přístupný mládeži/

Distribuční slogan

Tragikomický příběh člověka, který na chvíli uvěřil.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

5. tvůrčí skupina, Miloslav Vydra (vedoucí 5. tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

98 min

Původní metráž

2 752 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 12. festival české a slovenské filmové veselohry Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují

1990
Nové Město nad Metují / Československo
Cena za nejlepší mužský herecký výkon
Miloslav Štibich

Vítěz

Festival: 12. festival české a slovenské filmové veselohry Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují

1990
Nové Město nad Metují / Československo
Cena novinářů za scénář
Mirko Halm

Vítěz

Festival: 12. festival české a slovenské filmové veselohry Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují

1990
Nové Město nad Metují / Československo
Cena novinářů za scénář
Karel Smyczek

Vítěz

Festival: 12. festival české a slovenské filmové veselohry Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují

1990
Nové Město nad Metují / Československo
Cena novinářů za scénář
Ivan Bednář