Zviditelnění

Země původu

Česká republika

Copyright

1997

Rok výroby

1997

Premiéra

8. 12. 1997

Minutáž

157 min

Kategorie

povídkový film

Žánr

fantastický, povídka, dokument

Typologie

hranýdlouhometrážní

Originální název

Zviditelnění

Český název

Zviditelnění

Anglický název

Visualization

Anotace

Snímek Zviditelnění je celovečerním debutem režiséra jihoamerického původu Rodriga Moralese, jenž mimo jiné studoval dokumentaristiku na pražské FAMU. Tvůrce na filmu pracoval od roku 1993, kdy získával přátele na cestách po zemích bývalého socialistického bloku. V pěti mikropříbězích, odehrávajících se (zpravidla) v metropolích Bosny, Ruska, Slovenska, Bulharska a Lotyšska, Morales "zviditelňuje" sny, vzpomínky, představy či obavy několika obyčejných lidí. Zasazením neherců do fiktivních situací v reálném prostředí, jež hraje zásadní úlohu, přitom tvůrce svérázně pomíjí tradiční dokumentaristické metody; jeho přístup je do jisté míry srovnatelný s netradičními metodami Karla Vachka, jenž byl ostatně Moralesovým učitelem. – Sekvence z Bosny, nazvaná Hotel Sarajevo aneb Sny obyčejného svatebčana je elegickou hudebně-obrazovou básní, založenou na kontrastu obrazů svatebního veselí a pozůstatků války, odvíjejících se v mysli bývalého vojáka a básníka (jeho komentář se objevuje v titulcích). V části Moskevské motivy Morales zkoumá nekonečné množství tváří proměňující se ruské metropole (sídliště, Rudé náměstí, přístav, různá tržiště, rozdílné typy lidí) očima mladé malířky, již na jejích toulkách doprovází blíže nedefinovaná spřízněná duše (projevující se básnickým komentářem v mužském přednesu). Bratislavská "povídka" Trávička zelená o muži, jenž se nedopatřením stane významným disidentem, tvoří ironický komentář k politické situaci na Slovensku. Bulharská epizoda Málem... vypráví o marném snažení univerzitního profesora, který chce varovat svět před válečnou apokalypsou, jejíž příchod předvídá. Lotyšská Zkouška je zase meditativní úvahou o ztracenosti člověka v bludišti vyprázdněných mezilidských vztahů (symbolicky ztvárněném nekonečnými chodbami úřadu či spletitými ulicemi staré části Rigy, jimiž bezcílně prochází manžel nevěrné sboristky). – Morales záměrně potlačuje příběhovou rovinu; jde mu především o syrovou atmosféru jednotlivých prostředí, vytvářenou s vydatnou pomocí syntezátorové hudby skupiny Betula Pendula, "předimenzovaných" ruchů, básnických komentářů a především sjednocující kamery Karla Slacha (jenž výrazně spolupracoval na obou nedávných opusech Karla Vachka). Problematickým rysem snímku je fakt, že jeho tvůrce se odmítl "svazovat" jasnější koncepcí. Zejména proto si dvouapůlhodinová básnická fikce bude velmi těžko hledat cestu k divákům.

Obsah

Hotel Sarajevo aneb Sny obyčejného svatebčana (Bosna). Co je to válka? Nic zvláštního. Je to cosi, kde vždycky umírají ti ostatní a vždy jsou to ti nejskvělejší a nejmilejší druzi. A to je všecko. – Ve vzpomínkách básníka a bývalého vojáka, jenž se účastní svatebního obřadu, se mísí obrazy z doby před válkou (prosluněné koupaliště, slunečnicové pole) a výjevy z rozbořeného hotelu Sarajevo, připomínajícího válečné hrůzy. – Svatebčané se po hostině bezstarostně oddávají tanci. Básník se však v mysli vrací na ulici, proměněnou v hromadu suti. Jsou lidé, kteří říkají – někteří se mě snaží přesvědčit – že nejsem jako dřív. Další se na mne usmívají, jakoby se nic nestalo, jiní na mě hledí s útrpností, a několik málo téměř s úctou... ostatně ani já sám se v tom nevyznám... (E.R.F. 1994).Moskevské motivy (Rusko). Mladá malířka má ateliér v kuchyni obyčejného bytu na předměstí Moskvy. – Umělkyně pozoruje lidi, vracející se domů z malého nádraží, kotě a psy, spící na betonových dlaždicích. (Komentář) Byl jsem s tebou před i po tvé smrti. I ve chvíli, když jsi upřeně hleděla na malé kotě. A ono patřilo na tebe. Pozorovalas je tak, jak to děláš se vším, stejně jako já. – Malířka rozmlouvá o životě, o rodinných tragediích a o kruté inflaci se starší paní. – Na procházce zabloudí žena do přístavu. Pozoruje procházející lidi a mileneckou dvojici na jedné z lodí, pořizuje si náčrtky. Byl jsem s tebou, když jsi chodila po přístavu. Byl jsem s tebou i tehdy, když tě děda učil zpívat ty smutné písně z Gulagu. – Malířka doma usne při rozžaté lampě. Směs zvuků z činžovního domu nevnímá. Motivy z procházky se objevují na jejích akvarelech. – Byl jsem s tebou při každém tvém kroku. Provázel jsem tě všude při tvém bloudění divokou Moskvou. Malířka prochází nevlídným tržištěm s potravinami a s exotickými zvířaty. Neměj strach. Vím, kde jsi. Život občas bolí. – Žena rozjímá o smyslu života na svém oblíbeném místě v parku. Pozoruje staré muže, dítě v kočárku... Ve jménu otce, syna... a matky. Otec beze jména, matka beze jména, syn beze jména. Ve jménu otce, syna... a klonování. – Později žena navštíví tržnici a ohromným množstvím masa. Pak prochází kolem lidí, sledujících německý zpravodajský štáb na Rudém náměstí. V noci se k nim přidá. – Ráno je byt osamělé malířky prázdný. Tak vidíš, jsem s tebou více než kdy jindy. Před tím i po tom všem. A ty snad o mně ani nemáš zdání.Trávička zelená (Slovensko). Mladá dívka, Lucia Slováková, uvažuje, jak je nesnadné se rozhodnout pro to, co bude člověk v životě dělat. – Její otec Ján tráví čas sledováním televize v panelákovém bytě. – Lucia se stýká s přáteli v kavárně, a pak si vybírá desky v prodejně. Po městě se pohybuje na kolečkových bruslích. – Otec každé ráno u snídaně poslouchá Svobodnou Evropu. Právě se zde mluví o zbabělosti Slováků, z nichž půl milionu podepsalo petici za přímou volbu prezidenta, ale na demonstraci se jich odvážilo přijít jen tisíc. Byla to zároveň organizační nechopnost opozičních aktivistů. – Otec si zajde na pivo do bufetu pod otevřeným nebem v sadech Janka Kráľa na břehu Dunaje. Večer v televizi sleduje pokrytecké oficiální zpravodajství. Raději přepne program na jakýsi krvák. – Ján s dcerou u snídaně opět poslouchají Svobodnou Evropu. Prakticky spolu vůbec nemluví. – V dešti je bufet na nábřeží zavřený. Otec se sem vrátí večer, když je tu shromáždění mladých disidentů. Hledá svou dceru. Při policejní razii je zatčen spolu s ostatními. – Po několika měsících se Ján Slovák vrací z vězení jako přední disident. Na nádraží je vítán skupinou přívrženců. Má nastoupit do funkce premiéra nově vytvořené vlády. (Fiktivní) prezident Malík vyjádří spokojenost nad demokratickým vývojem v zemi. – Ján Slovák s dcerou Lucií opět sedí u snídaně. Bariéra mezi nimi je prolomena. Oba se na sebe usmívají. – Málem... (Bulharsko). Rodrigo Morales shání telefonem profesora Valentina Petrossenka. – Příbuzní přejí k padesátinám milovanému strýčkovi Giorgymu, mafiánskému bossovi. Podle profesora Petrossenka je to šťastný blázen, stejně jako profesorův bratranec, skrývající se před společností na břehu Černého moře. – Valentin učí historii na univerzitě v hlavním městě. Přemítá o souvislostech teroristických akcí ve světě. – Petrossenko u zkoušky ani neposlouchá nepřipravenou studentku. Tuší něco zlého. Chce varovat ostatní, ale neví, před čím. Vojenská hrozba může přijít jedině z Asie, zřejmě od Číňanů. – Valentin se marně pokouší spojit se telefonem s americkým prezidentem. Kolegy na univerzitě varuje před čínskou agresí. – Těhotná profesorova žena Ada marně hledá manžela v knihovně. – Valentin získává proti čínské militarizaci mladé lidi v hospodě. Ale zmobilizuje jen jednu studentku. – Profesor je doma, zatímco žena jej hledá na jakési demonstraci. – Na pláži se ukáže, že "získaná" studentka se chtěla stát Valentinovou milenkou. – Valentin odjede ze Sofie s manželkou do svého rodného města za otcem. Parta mladých opilců v kupé nebere jeho výstrahy vážně. – Valentin vypráví otci, že jeho žena bude brzy rodit, ale že on má obavy z konce světa. – Petrossenko se hodně zmýlil, ale ne úplně ve všem...Zkouška (Lotyšsko). Členka Rižského filharmonického sboru pózuje pro uměleckého fotografa u klavíru. Schází se s ním i v kavárně. – Její manžel, bankovní úředník, tráví čas bezcílnými procházkami. Chodby banky pro něj tvoří velké bludiště. – Manželé pravidelně večeří spolu s dětmi a se starou matkou. O chod domácnosti se stará muž. – Sboristka odjede s fotografem pryč na celý den. Manžel ji začne podezírat z nevěry. – Jednou muž zahlédne manželku s fotografem v kavárně. Dlouho pak bloumá ulicemi města, jež jsou pro něj také bludištěm. Skončí v kostele na mši. – Sboristka je ve skutečnosti milenkou německého žurnalisty. Vztah ji však neuspokojuje. – Zatímco filharmonický sbor zkouší náročnou skladbu, děti si na zahradě hrají s gramodeskami jako s létajícími talíři. Manžel tu pořádá bezútěšný rodinný piknik...

Hrají

Eduardo R. Flores

básník a voják

Světlana Tvrdochlebová

malířka

Miriam Gergelová

Lucia Slováková

Ján Sedal

Ján Slovák

Valentin Petrussenko

profesor

Virginia Kelmelityová

profesorova žena

Frederic Jugeau

spojka

Pedža Pejdžov

profesorův otec

Janis Zeidmanis

manžel

Ieva Zeidmaneová

manželka

Agris Birzulis

fotograf

Matthias Lufkens

milenec

Rižský filharmonický sbor

Komentář

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Rodrigo Morales

Střih

Renata Pařezová

Zvuk

Michal Janoušek

Zvláštní efekty

Robert Carrithers

Vedoucí výroby

Alexej Guha

Hudba

Použitá hudba

Betula Pendula (archivní), Abu Babu (archivní)

Nahrál

Rižský filharmonický sbor

Produkční údaje

Originální název

Zviditelnění

Anglický název

Visualization

Kategorie

povídkový film

Typologie

hraný

Žánr

fantastický, povídka, dokument

Země původu

Česká republika

Copyright

1997

Rok výroby

1997

Premiéra

8. 12. 1997

Distribuční slogan

Zviditelnění je film básnických fikcí, který putuje realitou s magií v duši, v emocích a výmyslech několika existencí žijících v pěti zemích na východ od ráje.

Výrobce

Morales Rodrigo Produkce audiovizuálních děl, Česká televize, TS Čestmíra Kopeckého (Česká televize), Rada Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (s přispěním)

Distribuce

AČFK

Výrobní skupina

Čestmír Kopecký, Alexej Guha (ČT)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

157 min

Verze

česká

Titulky

české