Staré pověsti české

Země původu

Československo

Copyright

1952

Rok výroby

1952

Premiéra

11. 9. 1953

Minutáž

85 min

Kategorie

film

Žánr

báje

Typologie

animovanýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Staré pověsti české

Český název

Staré pověsti české

Anglický název

Old Czech Legends

Anotace

Klasický loutkový snímek Jiřího Trnky Staré pověsti české (1952) patří nepochybně k předním dílům zlatého fondu české kinematografie a nejen proto byl převeden do digitální podoby a pracně restaurován. Dodnes překvapuje svým novátorským pojetím loutkového filmu a svou uměleckou komplexností, což je mimořádné i v celosvětovém měřítku. Syžet vychází ze stejnojmenného díla Aloise Jiráska, avšak Jiří Trnka a spisovatel Miloš V. Kratochvíl se při psaní filmové povídky opírali i o Kosmovu kroniku nebo o výsledky archeologických výzkumů. Základem je šest epizod z dávnověku Čechů, od jejich příchodu do nové vlasti pod vedením vojvody Čecha, přes legendy o Bivojově souboji s nebezpečným kancem, o Libuši a Přemyslovi, o dívčí válce a o Horymírovi a jeho věrném koni Šemíkovi až k závěrečné báji o Lucké válce. Epizody jsou propojeny komentářem a plynule na sebe navazují, avšak v cizině byly někdy uváděny i samostatně (především v rámci různých přehlídek). Zásadní je výtvarná stránka, v níž Trnka vycházel z historických poznatků, ale zároveň se musel přizpůsobit zažitému vizuálnímu stereotypu, spojenému s malbami či ilustracemi Josefa Mánesa, Antonína Procházky, Mikuláše Alše a Věnceslava Černého (Trnka sám ilustroval Jiráskovu knihu až později). Vytvořil velké množství loutek se stylizovanými a zároveň individualizovanými tvářemi a věnoval se nejen protagonistům, ale také velkým davovým scénám, což kladlo značné nároky na animátory i na další členy štábu. Důraz byl rovněž kladen na provedení kostýmů a rekvizit. Zvuková složka se kromě hlasů několika vypravěčů z řad slavných českých herců a zajímavě vytvořených ruchů skládá z bohatého hudebního doprovodu Václava Trojana, jenž vychází z určitých představ o dobové hudbě, kombinovaných s klasickou symfonickou hudbou, ale zejména z české lidové tradice, což se projevuje v dramaturgickém využití různých písní. – Z dnešního pohledu může vadit určitá naivita a patos komentáře i hudby, to však nijak nesnižuje kvality zcela výjimečného díla. Při restaurování původního materiálu nebylo cílem vytvořit ideální podobu, nýbrž maximálně se přiblížit stavu, v němž byl film poprvé uveden. – Národní filmový archiv vydal též knihu Staré pověsti české (editorka Lucie Česálková, Národní filmový archiv, Praha 2015), což je soubor odborných studií, zaměřených na různé složky filmu, historii jeho vzniku a na jeho dobový kontext, ale také soubor archivních dokumentů. – Film restaurovala v roce 2015 pod dohledem Národního filmového archivu budapešťská laboratoř Magyar Filmlabor z podmětu projektu Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015 a za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, Národního filmového archivu a města Plzně. K digitalizaci obrazu posloužil originální nitrátní negativ Agfacolor a zvuku kopie v nejlepším technickém stavu. Tato verze byla poprvé uvedena 26. dubna 2015 na festivalu Finále Plzeň. -tbk-

Obsah

Lid truchlí nad smrtí vojvody Čecha, který jej přivedl do země pod horou Říp. Vzpomínají na útěk před boji v jejich původní domovině a na strastiplné putování. V nové vlasti klučí lesy, obdělávají pole, radují se z úrody, loví zvěř a ryby. Žijí v bázni před mocnými bohy, zejména před hromovládným Perunem, jemuž přinášejí oběti. Když však blesk zapálí dědinu, musejí si pomoci sami. Zvolí si jméno po svém vojvodovi: Čechové. – Zemřelý vůdce je spálen na hranici. – Po jeho smrti se ujal vlády Krok, jenž nechal zbudovat Vyšehrad a jenž měl tři dcery, Kazi, Tetu a Libuši. Právě ta se stane po otcově smrti vládkyní kmene. – Podle slepého stařešiny ohrožuje lidi v blízkosti hradu nebezpečný kanec. Na toho narazí silák Bivoj, když se ve sněhu vydá do lesa. Přinese ho do hradní síně, kde je velké shromáždění. Tady ho v boji zabije oštěpem. Mladík se zalíbí Kazi a ona jemu. – Libuše panuje moudře. Ale při řešení jednoho sporu mezi bratry se proti ní jeden z nich postaví. Vladyka si stěžuje, že žena vládne mužům. Libuše osamotě v posvátném háji vidí budoucnost. Vyšle tři stařešiny, jež dovede statný bělouš do Stadic za Přemyslem. Oráč v lýkových střevících zatkne do země otku, z níž vyroste strom. Poslové ho přivedou na Vyšehrad a Libuše mu předá Čechovu hůl. Všichni uznají nového vladaře. – Předání moci se však nelíbí Libušiným družkám, které opustí Vyšehrad a na protějším kopci založí hradiště Děvín. – Za slunovratu se ženy lstí zmocní Ctirada a jeho průvodce, když chce mladík pomoci Šárce, záměrně připoutané ke stromu. Zajatci jsou na Děvíně uvrženi do temné světnice. Jenže Šárka a Ctirad se do sebe zamilují. – Malý chlapec který viděl Ctiradovo zajetí, informuje muže. – Ženy z hradu vidí kouřové signály a ve vizi se jim zjevují tančící bojovníci. Muži tajně proniknou do Děvína. Šárka osvobodí Ctirada i jeho druha. Vůdkyně žen Vlasta se nechce smířit s porážkou. Míří oštěpem na Ctirada, před něhož se však postaví Šárka. Ostatní ženy se k ní přidají. Dají se do tance s bojovníky. Osamělá Vlasta odejde. – Po Přemyslovi vládla další knížata (Nezamysl, Mnata, Vojen a Mnislav) než nastoupil kníže Křesomysl. V té době lidé začali kopat zlato a jiné kovy a kvůli tomu opomíjeli práce na poli. To se některým nelíbilo. V jejich čele byl Horymír z Neumětel, který si u Křesomysla na kovkopy marně stěžoval. Kutači, rozhořčení jeho žalobou, napadnou Neumětely. Horymír pak poničí jejich Březové Hory. Kovkopové jej žalují u knížete a ten proti právu vyřkne ortel smrti. Vladyka jej požádá, aby se před popravou mohl ještě jednou projet na svém koni Šemíkovi. Několikrát jezdec zakrouží po vyšehradském nádvoří, pak s koněm přeskočí hradby, přeplave Vltavu a zmizí v dáli. – Po Křesomyslovi zdědí vládu bázlivý Neklan. Tehdy kmen Lučanů pod vedením divokého Vlastislava napadne zemi. Ničí ji a rozsévá zkázu. Nerozhodný Neklan nakonec musí vyslyšet stížnosti poddaných. Jenže místo sebe tajně postaví do čela vojska nebojácného pobočníka Čestmíra. – Lučané vyšlou proti Čechům hejna krkavců a smečky psů. Avšak bojovníci se ubrání ptákům, zvířatům i nepřátelům vojákům. V souboji Čestmír zabije Vlastislava, avšak vzápětí je sám zabit Lučanovými lučištníky. – Bojovníci pohřbí hrdinu. – Slepý stařešina zpívá o tom, že Češi budou dále žít v písních starců jako svobodní. A jejich země dále vzkvétá... -tbk-

Poznámka

Film byl v roce 2015 digitálně restaurován.

Štáb a tvůrci

Předloha

Alois Jirásek (Staré pověsti české – kniha), Kosmas (Kronika Čechů /Chronica Boemorum/ – kronika), Vladislav Vančura (Obrazy z dějin národa českého – motivy z knihy)

Autor komentáře

Jiří Trnka

Technický scénář

Jiří Trnka

Výtvarník

Jiří Trnka

Zvuk

Emanuel Formánek, Emil Poledník, Josef Zavadil, Antonín Jedlička (zvukové efekty), Karel Mann (zvukové efekty)

Asistent vedoucího produkce

Erna Kmínková

Odborný poradce

Dr. Rudolf Turek (archeologie), Albert Pek (historicko-hudební)

Produkční údaje

Originální název

Staré pověsti české

Český název

Staré pověsti české

Anglický název

Old Czech Legends

Kategorie

film

Typologie

animovanýdistribuční

Žánr

báje

Země původu

Československo

Copyright

1952

Rok výroby

1952

Produkční data

promítání povoleno 8. 4. 1953 (konec povolení k promítání 8. 4. 1958)

Premiéra

premiéra 11. 9. 1953 /přístupný mládeži/ (kina Paříž /3 týdny/, Mladých /2 týdny/, Arbes /1 týden od 25. 9./, Aero /1 týden od 2. 10./, Bystrica /1 týden od 9. 10./, Oko /1 týden od 9. 10./, Revoluce /½ týdne od 16. 10./, Dukla /1 týden od 23. 10./ a Odboj /1 týden od 23. 10./, Praha)
obnovená premiéra 26. 4. 2015 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Barevný loutkový film. (1953) / bez sloganu (2015)

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

85 min

Původní metráž

2 480 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD

Animační technika

loutkový

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, komentář

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 4. mezinárodní filmový festival Londýn

1960
Londýn / Velká Británie
Zvláštní čestné uznání
za část Lucká válka

Vítěz

Festival: 2. mezinárodní filmový festival Londýn

1958
Londýn / Velká Británie
Čestné uznání
uděleno za část Lucká válka

Vítěz

Festival: 5. světový festival mládeže a studentstva Varšava

1955
Varšava / Polsko
Velká cena mimo filmovou soutěž
Jiří Trnka

Vítěz

Festival: 1. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1954
Mar del Plata / Argentina
I. cena

Vítěz

Festival: 1. mezinárodní festival dokumentárních a experimentálních filmů Montevideo

1954
Montevideo / Uruguay
Velká cena – I. cena v kategorii loutkových filmů

Vítěz

Akce: Umělecké prémie za rok 1952

1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
Jiří Trnka
udělena ve velkém sále Domu umělců v Praze k 9. 5. 1953 Hlavní správou Československého státního filmu a generálním ředitelem Oldřichem Macháčkem za film výrobního roku 1952 a za objevný, umělecky mistrovský způsob zobrazení nejstarší doby naší vlasti

Vítěz

Festival: 14. mezinárodní filmový festival Benátky

1953
Benátky / Itálie
Čestné uznání
Jiří Trnka
uděleno v soutěži krátkých filmů V. festivalu filmů pro děti a mládež při XIV. mezinárodním filmovém festivalu Benátky za část Pověst o Bivojovi

Vítěz

Festival: 14. mezinárodní filmový festival Benátky

1953
Benátky / Itálie
Stříbrná soška Lva sv. Marka
Jiří Trnka
udělena jako symbolická cena od benátského festivalového obecenstva jako protest proti opomenutí filmu soutěžní porotou

Vítěz

Festival: 7. mezinárodní filmový festival Locarno

1953
Locarno / Švýcarsko
Cena švýcarské filmové kritiky za nejlepší krátký film s historickým námětem a originálním zpracováním
udělena za část Lucká válka

Vítěz

Festival: 14. mezinárodní filmový festival Benátky

1953
Benátky / Itálie
Stříbrná medaile s čestným diplomem
Jiří Trnka
udělena zpětně jako zvláštní cena prezidentem festivalu Giovannim Pontim jako protest proti opomenutí filmu soutěžní porotou

Revue

Digitálně restaurované Trnkovy Staré pověsti vyšly na DVD

Film plzeňského rodáka Jiřího Trnky Staré pověsti české vyšel poprvé na DVD v digitálně restaurované podobě. Celovečerní...

Staré pověsti české

Výstava Budování státu. Reprezentace Československa v umění, architektuře a designu v pražském Veletržním paláci skončil...