Noc bezMoci

Země původu

Makedonie, Slovinsko, Česká republika

Copyright

2015

Rok výroby

2015

Premiéra

21. 3. 2016

Minutáž

90 min

Kategorie

film

Žánr

politický, psychologický

Typologie

hranýdlouhometrážní

Originální název

Noc bezMoci

Český název

Noc bezMoci

Anglický název

Honey Night

Souběžný název

Medena nok

Anotace

Makedonský scenárista a režisér žijící v České republice Ivo Trajkov natočil v makedonsko-slovinsko-české koprodukci pod názvem Noc bezMoci novou adaptaci novely Jana Procházky Ucho, již v roce 1970 realizoval Karel Kachyňa s Radoslavem Brzobohatým a Jiřinou Bohdalovou v hlavních rolích. Snímek okamžitě skončil v trezoru a byl uveden až v lednu roku 1990. Trajkov transponoval děj do Makedonie devadesátých let, tedy do období přestavby země po rozpadu Jugoslávie. Podle vlastních slov se více držel předlohy a nesnažil se akcentovat politickou linii, nýbrž komorní rovinu manželské krize s politickým backgroundem. Snímek je ovšem ve shodě s předlohou ve výsledku jak komorním dramatem, tak politickým thrillerem. Ačkoliv Procházka vycházel přímo z komunistických reálií, jež znal z bezprostřední zkušenosti, jeho příběh má, zdá se, obecnou platnost a odpovídá i dnešní situaci, neboť politika v posttotalitní Evropě je nadále odtržená od skutečnosti a je plná intrik. Témata ochrany soukromí, odposlechy, konformismus a pokrytectví jsou stále aktuální. – V dramatu jedné noci se popisuje vztah papaláškého manželského páru, který po příjezdu z vládní recepce zjišťuje, že v okolí jejich vily i v ní není něco v pořádku. Ministerský náměstek Nikola si útržkovitě vybavuje události z recepce a pochopí, že mu hrozí zatčení, neboť byli zadrženi jeho šéf i lidé z jeho okolí. Situaci mu navíc stěžuje opilá manželka Anna, s níž má ten den desetileté výročí svatby (odtud i anglický název Honey Night). Do bytu vtrhnou tajní, ale jen aby se tu se svým šéfem a Nikolovým kamarádem opili. Po jejich odjezdu a dalších manželských šarvátkách se muž z premiérova telefonátu dozví, že byl jmenován ministrem. Ráno nastupuje do nové funkce. – Barevně jsou odlišeny „aktuální“ události a krátké retrospektivy: večírek je snímán černobíle (ostatně jednou z kvalit Kachyňova Ucha je právě černobílá kamera). – V epizodních rolích se mihnou v postavách českých diplomatů Jitka Schneiderová a Kryštof Hádek. – V roce 1983 natočil Pavel Kohout pro rakouskou televizi ORF druhou adaptaci Das Ohr (Ucho). Vznikla i divadelní hra. – Snímek byl makedonským kandidátem na Oscara za cizojazyčný film, ale neprošel do nominací. -tbk-

Obsah

Ráno po bouřlivé noci budí Nikolu manželka Anna. Muž, který je náměstkem ministra, si postupně vybavuje události uplynulých hodin... – Pár se vrací z velké recepce. Místo „jejich“ řidiče Vlada je veze žoviální Stole. Anna je opilá. U vozu se objeví rovněž opilí fotbaloví fanoušci, s nimiž si žena dobře rozumí. Když manželé dorazí domů, zjistí, že nemají klíče. Nikola vleze dovnitř sklepním okénkem. Nejde proud, ačkoliv naproti u Michičů se svítí a probíhá tam nějaká akce. – Nikola si vybavuje různé momenty z recepce. Chvíli tam mluvil se dvěma českými diplomaty a vzpomínal na to, že po útěku rodičů kvůli poválečné krizi v Řecku vyrůstal v Ostravě. Několik lidí ho varovalo, aby se zbavil nebezpečných dokumentů. Premiér ve svém projevu mluvil opovržlivě o Nikolově šéfovi, ministrovi Lazarevském i o Michičovi. Muž se dovtípí, že jsou oba i s dalšími zatčeni kvůli prosazování názoru, že se strategický podnik RONI nemá prodat. Zprávu k případu zpracovával právě Nikola, který se obává, že je teď na řadě. Anna mezitím zjistí, že branka i dům nebyly zamčené. Jejich synek Stevče spí. Žena v opilosti stále nasazuje na manžela a připomíná mu, že mají právě desáté výročí svatby. Oba vědí, že v domě jsou štěnice. Anna naschvál křičí, že prezident má milenku. S ženinou pomocí najde Nikola dokumenty a pálí je v záchodové míse. Málem způsobí požár. Anna mu musí pomoct. Podle muže však scházejí papíry o RONI. Nikola také pochopí, že auta venku nestojí jen tak a že u Michičů není večírek, ale prohlídka. Anna zahlédne nějakého muže i u nich na zahradě. Vzpomíná si, jak mluvila na recepci s premiérem. Nikola se jí vyptává, zda ji předseda vlády oslovil jménem. Ona tvrdí, že ano, což je podle něj dobré znamení. – Akce u Michičů skončí a jim jde opět proud. – Kdosi zvoní. Zoufalému Nikolovi je jasné, že ho přišli zatknout. Vezme si věci do aktovky a instruuje manželku, co má pak dělat. – Vzbudí se i Stevče. Otec mu řekne, že odjíždí na služební cestu. – Za dveřmi stojí tajní policisté se svým zcela opilým šéfem Simem, zvaným Kozel. To je Nikolův kamarád z vojny, který se s ním bavil už na recepci a vzal ho tam dozadu mezi své podřízené. Muži se vnutí dovnitř a Nikola je musí hostit. Vedou dvojsmyslné řeči. Anna se zlobí. – Vetřelci posléze odjedou. Nikola je opilý, ale šťastný, že ho nezavřeli. Anna se s ním pohádá a nadává mu do zbabělců a pijavic. Chvíli se dvojice honí po bytě a posléze muž použije na Annu sprchu. Ta mu vyčte jeho milenky a tvrdí, že se vyspala se šoférem. Nikola se s ní chce později usmířit, ale ona je stále odmítavá. Při úklidu žena objeví štěnice i na místech, o nichž si mysleli, že tam nejsou, a proto tam nedávali pozor. Baví se o situaci venku na terase. Usmíří se. Muž odejde pro lahev, ale když se nevrací, manželka zjistí, že se zavřel za dveřmi s pistolí. Nikola jí nakonec otevře. Konstatuje, že mu sebrali i pistoli a nechali mu jen pouzdro. Anna vztekle vytrhává odposlouchávací zařízení. Podle Nikoly teď půjdou do kriminálu oba. Připravují se na to. Dají synovi do školního baťůžku rodinné šperky. Svítá. Zvoní telefon. Nikola pak řekne ženě, že mu volal premiér, který ho právě jmenoval ministrem. – (Viz začátek) Anna budí manžela. Čeká na něj šofér Vlad. V rádiu vysílají zprávu o rekonstrukci vlády. Muž před odjezdem říká Anně, že kdyby to nevzal on, vzal by to někdo jiný. Ona mu připomene, aby si zažádal o větší dům. – Na ministerstvu se k němu všichni chovají úslužně. V kanceláři objeví nový ministr na stole svůj spis o RONI. Zničí ho ve skartovačce... -tbk-

Hrají

Nikola Ristanovski

Nikola

Verica Nedeská

Anna

Aleksandar Mikić

Simo zvaný Kozel

Branko Beninov

Stole

Sabina Ajrulaová

hladová ministryně

Boris Damovski

agent

Tony Naumovski

agent

Refet Abazi

agent

Nina Jankovićová

Nina

Goran Stojanovski

šéf

Kryštof Hádek

český diplomat

Jitka Schneiderová

česká diplomatka

Vlado Jačev

Faca

Dime Iliev

Simonov

Sabedin Selmani

asistent ministra

Saška Dimitrovská

Arta

Vesna Stanojevská

Milena

Aleksandra Peševská

Annina přítelkyně

Marija Novaková

Annina přítelkyně

Dragana Milenkovská

Annina přítelkyně

Strezo Stamatovski

tlustý diplomat

Dimitar Doksevski

fanoušek

Zana Trajkovová

zpěvačka hymny

Saško Kocev

manažer Saško

Dragana Levenská

Lenče

Ankica Beninovová

sestra Lenče

Emil Kostovski

Emil

Jovan Bošnjakovski

Stevče

Mluví

Dimitar Gaštarovski

hlas moderátora

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Georgi M. Unkovski (II. režisér)

Asistent režie

Michal Reich

Předloha

Jan Procházka (Ucho, 1970 – novela)

Scénář

Ivo Trajkov

Kamera

Milorad Glušica

Druhá kamera

Dejan Dimeski

Asistent kamery

Marko Gligorijević (operátor)

Architekt

Ivan Bartling

Návrhy kostýmů

Žaklina Krstevska

Masky

Goran Ignjatovski (masky a účesy)

Asistent střihu

Tomáš Elšík, Milan Reich

Zvuk

Tomáš Bělohradský, Robert Dufek, Marek Hart (design), Pavel Rejholec (supervize postprodukce), Soundsquare (zvuková postprodukce)

Vizuální efekty

Jordi Niubò (vedoucí postprodukce), PURE³ (vizuální postprodukce)

Zvláštní efekty

Samoil Ilioski, Pece Ilioski (koordinátor)

České titulky

neuvedeno

Výkonná produkce

Robert Naskov

Koproducent

Jordi Niubò, Pavel Rejholec, Branislav Srdić, Mateja Erika Smislová (RTV Slovenija), Natalija Zafirovská (Macedonian Radio Television)

Hudba

Hudba

Toni Kitanovski

Nahrál

Big Band – RTV Slovenia

Dirigent

Toni Kitanovski (Big Band – RTV Slovenia)

Písně

různé skladby a písně

Lokace

Makedonie

Produkční údaje

Originální název

Noc bezMoci

Anglický název

Honey Night

Souběžný název

Medena nok

Kategorie

film

Typologie

hraný

Žánr

politický, psychologický

Země původu

Makedonie, Slovinsko, Česká republika

Copyright

2015

Rok výroby

2015

Premiéra

21. 3. 2016

Distribuční slogan

Podle novely „Ucho“ od Jana Procházky.

Výrobce

Kaval Film, A Atalanta (koprodukce), i/o post (koprodukce), Soundsquare (koprodukce), Radio Televizija Slovenija (koprodukce), MRT (koprodukce), Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění v Praze (koprodukce)

S podporou

Macedonian Film Agency, Státní fond kinematografie České republiky

Nositelé copyrightu

Kaval Film, A Atalanta, i/o post, Soundsquare

Distribuce

i/o post

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

90 min

Titulky

české