Nechte zpívat Mišíka

hudební, životopisný

Typologie filmu

hraný dokument

Anglický název

Let Misik Sing!

Minutáž

100

Země původu

Česká republika

Copyright

2017

Rok výroby

2016

Premiéra

08.03.2017

Režie

Jitka Němcová

Anotace

Televizní režisérka Jitka Němcová se po celovečerním debutu pro kina, hudebním dokumentu Zuzana Michnová – Jsem slavná tak akorát (2013), věnuje i ve druhém distribučním dokumentu Nechte zpívat Mišíka výjimečné osobnosti české hudební scény. Portrét Vladimíra Mišíka (nar. 1947), ikony českého blues rocku, který zpíval a hrál v legendárních kapelách, zhudebnil básně Františka Gellnera, Josefa Kainara, Václava Hraběte a Jiřího Dědečka, z nichž se staly kultovní písně, a který byl pro posluchače jedním ze symbolů odporu proti komunistickému režimu, vznikl při příležitosti jeho životního jubilea (70 let). Název kopíruje nápisy, které se v osmdesátých letech v době jeho zákazu objevovaly po Praze. – Tvůrci využili skutečnost, že po Mišíkovi byla nazvána jedna planetka a stvořili ji v ateliéru. Podomácku zařízený prostor „na planetce“, zabydlený slepicemi, poskytuje rockerovi příležitost k poklidnému bilancování nekonvenčního osudu (ovlivněného absurditami dějin) i naplněné profesionální dráhy. – V dokumentu s bohatým soundtrackem Němcová rovnoměrně střídá protagonistovo vyprávění slepici Evičce se vzpomínkami kolegů a přátel, s klipy, televizními archivy, záznamy z koncertů, amatérskými videi, fotografiemi a s hranými pasážemi (románek rodičů, stříhání chlapečka, vojenský odvod atd.). Součástí je i pravděpodobně jeden z posledních přátelských rozhovorů mezi Mišíkem a nedávno zesnulým kytaristou a skladatelem Radimem Hladíkem. Důležitou linii tvoří pátrání po muzikantovu americkém otci: díky internetu a genealogickým serverům je po půlroční snaze nalezena rodina Johna Gaughana, který údajně padl v Koreji. Na „americkou krev“ vždy pyšný Mišík, jinak patriot z pražské Letné, zjistí, že má kolem sto dvaceti příbuzných a naopak i pro americkou rodinu je jeho existence „big news“. – Němcová se vyvarovala neduhů svého celovečerního debutu (přidala např. titulky u účinkujících, význam hraných pasáží vyplývá z kontextu) a natočila pečlivě zkomponovaný, otevřený, důvtipný i humorný, ale pro rockerské diváky příliš uhlazený medailon, vymykající se z běžných titulů obdobného žánru. – Snímek měl distribuční premiéru v den Mišíkových 70. narozenin, na niž dorazil z Texasu nevlastní mladší bratr Daniel s manželkou Claudií, stejně starý nevlastní bratr Thomas a další příbuzní. Tři dny poté byl titul uveden na ČT Art. – Součástí distribuční projekce může být jako předfilm koprodukční animovaný krátký snímek Superbia (2016, Superbia; r. Luca Tothová). -kk-

Obsah

Ředitelka observatoře Kleť Jana Tichá a její manžel, astronom Miloš Tichý, od mládí obdivují písně s „hvězdnými“ texty Vladimíra Mišíka. Proto po rockerovi pojmenovali v březnu 1995 objevenou planetku sluneční soustavy, jež dostala katalogové označení 18456, a mohli mu předat certifikát s modelem-balvanem. – Mišík „na své“ vesmírné oběžnici (postavené v ateliéru) připomíná klíčové životní a muzikantské peripetie. Maminka Alžběta byla původem Slovenka od Topolčan. Koncem války skončila na útěku před ruskými jednotkami v německém městečku Wetzlar u Wiesbadenu, kde se na podzim 1945 sblížila s americkým důstojníkem Johnem. Po repatriaci do Prahy se jí narodil syn Vladimír Jan (8. března 1947), kterému říkala Johnny. Dalšího muže už nenašla. O otci dorůstající Vladimír věděl jen, že údajně padl ve válce v Koreji. Vojenský historik Eduard Stehlík, spolupracující s tvůrci filmu na pátrání po něm, nenašel v seznamech padlých Američanů žádného důstojníka s domnělým jménem Gaugham. Vladimírova matka po válce pracovala na americké ambasádě, a byla proto v hledáčku StB. Stehlík tak v jejím spisu s krycím jménem Věra získal další důležité informace. – Dospívající Mišík díky návštěvám v matčině práci „ochutnal“ Ameriku: pil colu, jedl donuts a viděl filmy, o nichž se českým teenagerům nesnilo, třeba Love Me Tender s Elvisem Presleym. Když dostal vytouženou kytaru, kopíroval nahrávky, jež mu obstarávala matka. – V letenské restauraci Mišík vzpomíná s vážně nemocným kytaristou a skladatelem Radimem Hladíkem (1946-2016) na společnou kariéru ve třech kapelách. Seznámili se ve skupině Komety, oba přešli do legendárních The Matadors, odkud Mišík odešel k orchestru Karla Duby, a později spolu byli v Blue Effectu. Na náročných šňůrách holdovali alkoholu. V té době si zpěvák začal léčit astma, čehož využil k získání modré knížky. Tu sice nedostal, ale na vojně nikdy nebyl. – Cestou z vršovického New Clubu nad ránem 21. srpna 1968 narazil Vladimír s kamarády na policisty. Mysleli si, že je zátah na máničky. Fakt, že je okupace, jim vyrazil dech. – Z koncertů The Matadors v Mnichově se do vlasti vrátil jenom Hladík. Jiří George Kozel inicioval vznik nové kapely, na které se podílel bubeník Vlado Čech a Mišík. Ten navrhl, aby se jmenovali Blue Effect (původně The Special Blue Effect), neboť většina měla zmíněnou modrou knížku. Vladimíra u Effectů na počátku 70. let nahradil česky zpívající Lešek Semelka, a tak zpěvák odešel do Flamenga. Angažmá tam netrvalo dlouho, skupina se rozpadla ještě před vydáním kultovní desky Kuře v hodinkách, na niž jim dodal texty národní umělec Josef Kainar, kterého navštívili v Domově spisovatelů na Dobříši. Část honoráře za desku prohýřil Mišík s budoucí manželkou Katarínou a hromadou přátel v kavárně Slávia. Po tahu usnul s balíkem peněz v křoví před budovou ministerstva vnitra na Letné. – Do pátrání po původu Vladimírova otce zapojila režisérka kamarádku z USA Janu Křenovou. Ta hledala pomocí drobného podvodu v tamních vojenských archivech. – Svou novou kapelu rocker pojmenoval Vladimír Mišík a Etc…, aby nemohl být jako zpěvák lehce nahrazen. - Kolegové Jiří Veselý a Pavel Skála vzpomínají na přízeň posluchaček. Chvilkové známosti Mišík časem vyměnil za vážnější vztahy (Helena Dubová, Ivana Jurná) a posléze se oženil s talentovanou fotografkou, živelnou Katarínou, se kterou má syna Martina (nar. 1975). Po pár letech se rozvedli. S další osudovou ženou, překladatelkou Evou, jsou manželé dodnes. – Vladimír přiznává, že kvůli profesi se dětem moc nevěnoval. Syn Martin vzpomíná na dětství i na to, jak později u otce nacházel klidnou rodinnou atmosféru, zatímco s mámou to prý byla „divočina“. – S druhou ženou má Mišík dceru Báru (nar. 1985), která se věnuje tanci, a Adama (nar. 1997), filmového herce a muzikanta. Potomci společně připomínají různé zážitky. – V pátrání po otci nastal průlom. John T. Gaughan (1918-2007) nezemřel v Koreji. Vladimír se tak dozví, že má v USA šest žijících sourozenců (z devíti) a přes sto příbuzných. Jeho otec sloužil v ozbrojených silách, pracoval v textilním průmyslu a jako letec odešel z Pan American Airlines s hodností kapitána. Badatelka Petra Verzichová díky genealogickým serverům kontaktovala Johnovu snachu Claudii, která se obratem ozvala. – V roce 1982 se Mišík s Etc... vezl na vlně přízně posluchačů. Při legendárním koncertu v Lucerně pověsil sochař Petr Císařovský na pódium velké bílé trenky (protože sál byl kvůli vlhku proslulý jako „velká prádelna“), na které se promítal „nezávadný“ dokument „obrázky ze smutného života Vládi Mišíka“, natočený Peterem Kršákem, Martinem Bezouškou a Dušanem Kukalem. Neschválený film zabavila StB, Mišíkovi byla na dva roky zakázána produkce a kapele byla „pozastavena činnost“. V bezvýchodné situaci se umlčený muzikant, zodpovědný za skupinu, nenechal vlákat do nabízené spolupráce s StB. V „jalové“ době pobýval hodně po putykách. Chyběl mu kontakt s publikem. Povzbuzení mu dodaly nápisy Nechte zpívat Mišíka, jež se objevovaly na Letné i jinde po Praze. Příležitostně koncertoval s proměnlivým uskupením ČDG (Čundrground). – K řadě Mišíkových vážných nemocí (astma, vysoký tlak, plicní embolie, Adddisonova choroba, vysoký cholesterol, diabetes) se přidalo odvápnění nožních kleneb. I přes úspěšnou léčbu musí při vystoupeních sedět. – Události Listopadu 1989 Mišíka „vynesly“ na letenskou tribunu s písní Láska je jako večernice. Vzápětí si Rolling Stones vybrali Etc... jako předkapelu na svůj první megakoncert na Strahově (1990). Na tuto životní událost vzpomínají bývalí členové skupiny Vladimír Guma Kulhánek a Stanislav Klásek Kubeš. V témže roce byl Mišík za Občanské fórum zvolen na dva roky jako poslanec do České národní rady, přestože byl na kandidátce jenom jako „lákadlo“. – Současní i bývalí hráči jsou pyšní, že byli či jsou s mírumilovným a nekonfliktním Mišíkem v kapele. „Šéf“ pravomoci deleguje, on sám si hlídá texty a hudební kulisu, v aranžích mají navrch ostatní. Všichni si cení přátelské a demokratické atmosféry při zkouškách i hraní. – Přestože zpočátku chtěl Mišík přijmout od Miloše Zemana státní vyznamenání, nakonec po trýznivém rozhodování sdělil prezidentovi, že vzhledem k jeho některým rozhodnutím Medaili za zásluhy nepřijme. – Adam Mišík se přes skype spojí s Danielem Gaughanem v Americe a představí mu rozrušeného tátu. Pro sedmdesátiletého Mišíka je objev americké rodiny „vesmírnou událostí“. -kk-

Poznámka

Divadelní představení Balkán, NOD (hudba Cirkus problem, Jiří Čevela, Martin Sedlák, Bohdan Skibinski, Martin Závoďan, Tomáš Knotek).

Použité archivní video materiály: AEIOU (1979; r. Dušan Kukal, Martin Bezouška), soukromý archiv Vladimíra Mišíka, soukromý archiv Daniela Gaughana, Paměť lásky Vladimíra Mišíka (V-2008; r. Zdeněk Suchý), New York 64 (1964; r. Pavel Kaňka), Československý filmový týdeník 1945/15.

Použité archivní materiály ČT: Takoví jsme byli my, dobří rodáci aneb Z letopisů Máselné Lhoty (1996; r. Petr Burian), Portrét Vladimíra Mišíka (1992; r. Zdeněk Tyc), ČT Live: Michal Prokop & hosté (2006; r. Jiří Věrčák), Vladimír Mišík (2002; r. Jiří Vondráček), 13. Komnata Vladimíra Mišíka (2009; r. Alena Derzsiová), Pop Art (2004; r. Jan Mudra), Intervence na 38. rovnoběžce (1973; r. Jiřina Hubáčková, Pavel Herold), Stráž na východě (1970; r. Ladislav Chocholoušek), Život hudebníka Vladimíra Mišíka v pohledu Jana Hřebejka (1996; r. Jan Hřebejk), Vladimír Mišík (2005; r. Rudolf Tesáček), seriál Bigbít (1998; r. Václav Křístek, Václav Kučera, Zdeněk Suchý), Televizní noviny (1963), Kronika našeho života 1951 1984), Sběrný materiál Srpen 1968 (1968), Kdopak by se beatu bál (1969; r. Ivan Roch), Vladimír Mišík (1994; r. Petr Orozovič), Písničky z obrazovky 127 (1990; r. Tomáš Šimerda), Hitšaráda (1978; r. Miroslav Cerha), Kabaret U dobré pohody 29 (1980; r. Lubomír Lipský ml.), Cesty někam (1990; r. Alan Lederer), ČT Live: Vladimír Mišík & Etc. (2007; r. Martin Vondráček, 100 Promotion), Koncert Chmelnice (1991; r. Zdeněk Tyc), Pocta Václavu Havlovi (2011; r. Rudolf Vodrážka), Sólo pro… Vladimíra Mišíka – speciál (2011; Vojtěch Fatka), Letenská pláň 25.11.1989 (1989), Letenská pláň 26.11.1989 (1989; r. Mojmír Čapek), Rolling Stones 1990 (1990; r. Jan Rubeš), Rolling Stones (1990; r. Václav Vodička), Mišík, Etc. Na Chmelnici (1992; r. Zdeněk Tyc).

Archivní fotografie: soukromé archivy - Vladimír Mišík, Daniel Gaughan, Radim Hladík, Marcela Hovorková, Blue Effect, Etc., Flamengo a Matadors, Jiří George Kozel, Alan Pajer, Jarek Prokop, Jan Brachtl.

Citace z knih: Ondřej Bezr: Vladimír Mišík - Letní rozhovor s Ondřejem Bezrem (1999).

Účinkují

Petr Kulich Pokorný

Vladimír Pavlíček

Jiří Kulhánek

Bára Mišíková

Martin Maťo Mišík

Zelí Zelenka

Eva Mišíková

Daniel Gaughan

John T. Gaughan

Stanislav Klásek Kubeš

Jana Tichá

Miloš Tichý

Martin Bezouška

Dušan Kukal

Jan Biederman

Eduard Stehlík

Jiří George Kozel

Jana Křenová

Peter Kršák

Petr Císařovský

Petra Verzichová

Pavel Bohatý

primář MUDr. Viktor Kašák

Dan Bárta

skupina J.A.R.

Sven Plachý

Jan Liška

Jana Třísková

Romana Jelínková-Jehličková

Jan Matoušek

František Kahoun

Libor Váňa

Fred Lewandowski

Sylvie Kratochvílová

Monika Michálková

Michaela Hradecká

Barbora Debnárová

Kateřina Votočková

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Jan Liška

Asistent režie

Věra Horníková, Petra Verzichová (rešerše)

Původní filmový námět

Jitka Němcová

Asistent kamery

Petr Houdek (švenkr), Vojtěch Filčev (švenkr), Jiří Bytčánek (švenkr), Luboš Riedl (švenkr)

Architekt

Petr Pištěk

Výprava

Alfréd Štěpán (vedoucí výpravy), Roman Šplíchal (rekvizitář), Jan Dvořák (rekvizitář)

Návrhy kostýmů

Petr Kolínský

Kostýmy

Simona Ledererová, Lenka Cháberová, Naděžda Rejmanová

Asistent střihu

Monika Marková

Zvuk

Lukáš Moudrý (zvuk, střih, mix zvuku), Pavel Kovařík (záznam kontaktního zvuku), František Šec (záznam kontaktního zvuku), Luka Šuto (střih zvuku), Jan Richtr (střih zvuku), Petr Lenděl (mix zvuku)

Vizuální efekty

Daniel Tučka (supervizor ČT), Jitka Chaloupková (vedoucí produkce ČT), Anna Švehelková (produkce ČT)

Zvláštní efekty

Jan Kovalčík (ČT), Milan Burda

Kaskadéři

Luděk Jelen, Radek Kašpar, Josef Pochman

Výkonná produkce

Věra Ferdová, Petr Morávek (výkonný producent ČT)

Koproducent

Věra Krincvajová (kreativní producentka ČT), Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT)

Vedoucí produkce

Petra Zelinková (ČT), Barbora Svobodová (ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Markéta Sedláčková (ČT), Dagmar Chudomelová (ekonom)

Asistent vedoucího produkce

Kateřina Myslíková (asistent produkce ČT)

Odborný poradce

plukovník PhDr. Eduard Stehlík, MBA

Spolupráce

Petra Verzichová (badatelská spolupráce), Jiří Veselý (hudební spolupráce), Ondřej Bezr (hudební spolupráce), Václav Tomšovský (práce se zvířaty), Václav Tichý (práce se zvířaty), Michaela Buchtová (fotograf), Petr Pištěk (fotograf)

Hudba

Hudba

Jiří Veselý, Pavel Skála, Petr Pokorný

Použitá hudba

Vladimír Mišík

Písně

Dvacet deka duše, Byl jsem dobrej, Jenom láska ví kam, Cesta do dětství, Proč ta růže uvadá, Relativistický zádrhel, Sochy, Stříhali dohola malého chlapečka, Tma stéká do kaluží, Variace na renesanční téma, Jednohubky, Jo, jo, jo, S nebem to mám dobrý, Balada, Velkej hever, Špejchar blues, Malej zvon co mám, Summertime, Sluneční hrob, Sun Is So Bright, Andělé nade mnou, Sen není věčný, Já a dým, Doky, vlaky, hlad a boty, Taxůvku jsme chytli, Já mám schůzku o půl páté, Nejlepší ženská našich dnů, Dopis, Obelisk, Šmajdák a ploužáky, Jailhouse Rock, Love Me Tender, Sad Sad Sad, Koukni na tu fotku, Páteční Cajun, Co ti dám, A kdybych měl umřít

Hudba k písni

Vladimír Mišík (Dvacet deka duše), Jaroslav Olin Nejezchleba (Byl jsem dobrej), Vladimír Mišík (Jenom láska ví kam), Vladimír Mišík (Cesta do dětství), Pavel Fořt (Jenom láska ví kam), Ivan Khunt (Jenom láska ví kam), Jaroslav Erno Šedivý (Jenom láska ví kam), Jan Kubík (Jenom láska ví kam), Vladimír Guma Kulhánek (Jenom láska ví kam), Vladimír Mišík (Cesta do dětství), Vladimír Mišík (Proč ta růže uvadá), Vladimír Mišík (Relativistický zádrhel), Vladimír Mišík (Sochy), Vladimír Mišík (Stříhali dohola malého chlapečka), Vladimír Mišík (Tma stéká do kaluží), Jan Hrubý (Tma stéká do kaluží), Vladimír Guma Kulhánek (Tma stéká do kaluží), Vladimír Mišík (Variace na renesanční téma), Vladimír Mišík (Jednohubky), Vladimír Mišík (Jo, jo, jo), Vladimír Mišík (S nebem to mám dobrý), Pavel Skála (S nebem to mám dobrý), Vladimír Mišík (Balada), Jan Hrubý (Velkej hever), Vladimír Mišík (Špejchar blues), Vladimír Mišík (Malej zvon co mám), George Gershwin (Summertime), Vladimír Mišík (Sluneční hrob), Radim Hladík (Sun Is So Bright), Vladimír Mišík (Sun Is So Bright), Jiří Kozel (Sun Is So Bright), Vlado Čech (Sun Is So Bright), Miloš Svoboda (Sun Is So Bright), Vladimír Mišík (Andělé nade mnou), Radim Hladík (Sen není věčný), Vladimír Mišík (Já a dým), Jan Kubík (Doky, vlaky, hlad a boty), Vladimír Mišík (Taxůvku jsme chytli), Vladimír Mišík (Já mám schůzku o půl páté), Vladimír Mišík (Nejlepší ženská našich dnů), Jiří Veselý (Nejlepší ženská našich dnů), George R. Poulton (Love Me Tender), Vladimír Mišík (Dopis), Vladimír Mišík (Obelisk), Vladimír Mišík (Šmajdák a ploužáky), Jerry Leiber (Jailhouse Rock), Mike Stoller (Jailhouse Rock), Mick Jagger (Sad Sad Sad), Keith Richards (Sad Sad Sad), Vladimír Mišík (Koukni na tu fotku), Jiří Veselý (Páteční Cajun), Vladimír Mišík (Co ti dám), Vladimír Mišík (A kdybych měl umřít)

Text písně

Jiří Dědeček (Dvacet deka duše), Vladimír Mišík (Byl jsem dobrej), Josef Kainar (Jenom láska ví kam), Vladimír Merta (Cesta do dětství), Jiří Suchý (Proč ta růže uvadá), R.T. Field (Relativistický zádrhel), Josef Kainar (Sochy), Josef Kainar (Stříhali dohola malého chlapečka), Václav Hrabě (Tma stéká do kaluží), Vladimír Mišík (Variace na renesanční téma), Vladimír Mišík (Jednohubky), Vladimír Mišík (Jo, jo, jo), Jiří Dědeček (S nebem to mám dobrý), František Gellner (Balada), Jiří Dědeček (Velkej hever), Ivan Jan Wünsch (Špejchar blues), Vladimír Mišík (Malej zvon co mám), Edwin DuBose Heyward (Summertime), Ira Gershwin (Summertime), Jiří Smetana (Sluneční hrob), Karel Kozel (Sun Is So Bright), Vladimír Mišík (Andělé nade mnou), Jiří Smetana (Sen není věčný), Josef Kainar (Já a dým), Josef Kainar (Doky, vlaky, hlad a boty), Vladimír Mišík (Taxůvku jsme chytli), Jan Vodňanský (Já mám schůzku o půl páté), Josef Kainar (Nejlepší ženská našich dnů), Josef Kainar (Obelisk), Vladimír Merta (Šmajdák a ploužáky), Jerry Leiker (Jailhouse Rock), W.W. Fosdick (Love Me Tender), Mike Stoller (Jailhouse Rock), Vladimír Mišík (Dopis), Jiří Suchý (Cesta do dětství), Mick Jagger (Sad Sad Sad), Keith Richards (Sad Sad Sad), Vladimír Mišík (Koukni na tu fotku), Vladimír Mišík (Páteční Cajun), Pavel Šrut (Co ti dám), Václav Hrabě (A kdybych měl umřít)

Zpívá

Vladimír Mišík (Summertime), Elvis Presley (Jailhouse Rock), Elvis Presley (Love Me Tender)

Interpret

Vladimír Mišík a Etc. (Dvacet deka duše), Vladimír Mišík a Etc. (Byl jsem dobrej), Vladimír Mišík (Jenom láska ví kam), Flamengo (Jenom láska ví kam), Vladimír Mišík a Etc. (Cesta do dětství), Vladimír Mišík a Etc. (Cesta do dětství), Vladimír Mišík a Etc. (Proč ta růže uvadá), Vladimír Mišík a Etc. (Relativistický zádrhel), Vladimír Mišík a Etc. (Sochy), Vladimír Mišík a Etc. (Stříhali dohola malého chlapečka), Vladimír Mišík a Etc. (Tma stéká do kaluží), Vladimír Mišík a Etc. (Variace na renesanční téma), Vladimír Mišík a Etc. (Jednohubky), Vladimír Mišík a Etc. (Jo, jo, jo), Vladimír Mišík a Etc. (Balada), Vladimír Mišík a Etc. (S nebem to mám dobrý), Vladimír Mišík a Etc. (Velkej hever), Vladimír Mišík a Etc. (Špejchar blues), Vladimír Mišík (Malej zvon co mám), Orchestr Karla Duby (Summertime), Vladimír Mišík a Etc. (Sluneční hrob), Blue Effect (Sun Is So Bright), Vladimír Mišík a Etc. (Andělé nade mnou), Blue Effect (Sen není věčný), Flamengo (Já a dým), Flamengo (Doky, vlaky, hlad a boty), Vladimír Mišík a Etc. (Taxůvku jsme chytli), Vladimír Mišík a Etc. (Já mám schůzku o půl páté), Vladimír Mišík a Etc. (Nejlepší ženská našich dnů), Vladimír Mišík a Etc. (Dopis), Vladimír Mišík a Etc. (Šmajdák a ploužáky), Rolling Stones (Sad Sad Sad), Vladimír Mišík a Etc. (Koukni na tu fotku), Vladimír Mišík a Etc. (Páteční Cajun), Vladimír Mišík a Etc. (Co ti dám), Vladimír Mišík a Etc. (A kdybych měl umřít)

Lokace

Česká republika, Praha (Česká republika), Letná (Praha), hospoda Špejchar /dnes neexistující/ (Letná), Cafe Letka (Letná), restaurace Vegtral (Letná), vinárna Zlatá stoupa (Letná), kavárna Pod Lipami (Letná), Malostranská beseda (Praha), Palác Lucerna (Praha), Ústav pro studium totalitních režimů (Praha), Vojenský historický ústav/Armádní muzeum Praha Žižkov (Praha), experimentální prostor NOD (Praha), Nemocnice Na Františku (Praha), České Budějovice (Česká republika), hvězdárna Kleť (České Budějovice), Spojené státy americké, New York (Spojené státy americké)

Produkční údaje

Původní název

Nechte zpívat Mišíka

Anglický název

Let Misik Sing!

Pracovní název

Nechte hrát Mišíka

Copyright

2017

Rok výroby

2016

Premiéra

08.03.2017

Přístupnost

přístupné bez omezení

Distribuční slogan

Celovečerní dokumentární film Jitky Němcové o legendárním českém rockerovi.

Výrobce

Cineart TV Prague, Česká televize, Filmové centrum (Česká televize) (koprodukce), Innogy Česká republika a.s. (koprodukce)

Distribuce

CinemArt

Technické údaje

Titulky

české