Jitka Němcová

herečka, režisérka

Datum narození

05.12.1950

Místo narození

Praha, Československo

Životopis

JITKA NĚMCOVÁ (nar. 5.12.1950, Praha) absolvovala v roce 1978 režii na pražské FAMU. Po krátké stáži v Římě u Federica Felliniho byla pomocnou režisérkou u filmu Otakara Vávry Temné slunce (1980). Již předtím spolupracovala na školním snímku Miloše Bobka Pokoj v suterénu (1974). Většinu svého profesního života spojila především s Československou, respektive Českou televizí. Nejprve v Hlavní redakci zábavných pořadů (1978–1990) a poté jako externí spolupracovnice. Kromě řady TV filmů a inscenací režíruje též seriály a cykly (Přejděte na druhou stranu, Uctivá poklona, pane Kohn, Bakaláři, 3 + 1 s Miroslavem Donutilem, Nadměrné maličkosti, Trapasy, Madame), různé zábavné pořady (Takzvaný večer na přidanou, ABECEDA, Písničky Na zábradlí, Noc s Andělem, Basta fidli a další) či dokumentární snímky. Ocenění získaly její projekty Zabijačka (Cena novinářů na MFT Montreux), Uctivá poklona pane Kohn (Zlatá růže na MFT Montreux), Nevěsta pro Paddyho (Křišťálová vázička a Čestné uznání na DFTF Oty Hofmana Ostrov nad Ohří), Hodina pravdy (Hlavní cena na MFF v Remeši a nominace na Prix Europa 2011 Berlín) a Jseš mrtvej, tak nebreč (nominace na Grand Prix Europa Berlín). Vystoupila též v několika pořadech, v talk show, v dokumentárních cyklech a snímcích. Účinkovala v seriálu Bazén, ve studentských filmech Malá mořská víla (2009; r. Jan Chramosta), Podivný případ (2009; r. Václav Hrzina) a v distribučních dokumentech Pátraní po Ester (2005; r. Věra Chytilová) a Očima fotografky (2015; r. Matej Mináč). Od roku 1993 vyučovala na katedře režie FAMU a spolupracuje na studentských snímcích jako pedagogická vedoucí. Od studentských dob byl jejím životním partnerem režisér, scenárista a pedagog Otakar Vávra (1911–2011), za kterého se v roce 1997 provdala. Oba manželé režírovali videoklip Hlava kance (2006). V rámci významného jubilea uspořádala Němcová velkolepou oslavu mužových narozenin, podílela se na přípravě dokumentárního portrétu Stovku má člověk jednou za život (2010) a na reprezentativním sborníku Otakar Vávra – 100 let (2011). – Filmografie: (neúplná; TV tvorba; režie, není–li uvedeno jinak) Vdovcovy intimní večery (1978), Zabijačka (1980), Objednaná vražda (1981), Dnes vaří Barevná kapela (1982), Vánoční vernisáž – anděl vánoc (1983), Revue za šest korun (1985; + sc.), dok. Lásky Josefa Beka (1988), Románek se vším možným (1988), Kam zmizela 55. ZŠ (1989), Starosta má starosti (1989), Šmokoviny (1989), O babě hladové (1990), Pokoj pro dva (1990), Taneční zábava (1990), President a anděl (1992), dok. Otakar Vávra pohledem Jitky Němcové (1995; + nám., sc.) z cyklu GENUS, Nevěsta pro Paddyho (1999), Hodina pravdy (2000; + herečka), Den, kdy nevyšlo slunce (2001), Zvon Lukáš (2002), Ruth to vidí jinak (2004; + herečka), Jako kočka a pes (2005), Leasing (2005), Sám doma IV. (2005), Křišťálek meč (2007; + sc.), Setkání v Praze, s vraždou (2008), Jseš mrtvej, tak nebreč (2010), dok. Stovku má člověk jednou za život (2010; spol. r. Alena Činčerová, Adéla Sirotková), záznam Zuzana Michnová a hosté (2012); (distribuční filmy; režie a scénář, není-li uvedeno jinak) Kuličky (2007; r. Olga Dabrowská; režijní supervize), dok. Divadlo Svoboda (2010; r. Jakub Hejna; režijní spolupráce), autorské životopisné hudební dokumenty s hranými vložkami Zuzana Michnová – Jsem slavná tak akorát (2013) a Nechte zpívat Mišíka (2016). –jl– (3/2017)

Filmografie

Nechte zpívat Mišíka

2017
Režie, Námět, Scénář

Očima fotografky

2015
Účinkují

Divadlo Svoboda

2011
Spolupráce
režijní spolupráce

Kuličky

2008
Spolupráce
supervize úvodního skeče

Pátrání po Ester

2005
Účinkují
režisérka

Temné slunce

1980
Pomocná režie

Pokoj v suterénu

1974
Spolupráce

Revue

Nechte zpívat Mišíka

Celovečerní dokument režisérky Jitky Němcové si hraje s významy a vysílá legendárního českého hudebníka na planetku obýv...