Po strništi bos

Země původu

Dánsko, Česká republika, Slovensko

Copyright

2017

Rok výroby

2016—2017

Minutáž

111 min

Kategorie

film

Žánr

tragikomedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Po strništi bos

Český název

Po strništi bos

Anglický název

Barefoot on Stalks

Anotace

Režisér Jan Svěrák se po šestadvaceti letech vrátil ke svému úspěšnému celovečernímu debutu Obecná škola (1991). Podle knižní předlohy Po strništi bos, v níž jeho otec Zdeněk Svěrák vzpomíná na dětství za protektorátu, natočil stejnojmenný prequel. Děj, pokrývající větší část protektorátní éry, sledujeme z pohledu chlapce Edy Součka. Ten po přestěhování z města na venkov zažívá řadu úsměvných i napínavých příhod a objevuje obyčejné hrdinství své i svých nejbližších. Právě různé projevy odvahy jednotlivých postav jsou jedním z témat, které nostalgický snímek provázejí, přičemž zůstává patrný epizodický ráz knižní předlohy (autorem scénáře je tentokrát Jan Svěrák; jeho otec psal pouze dialogy a zahrál si menší roli ředitele venkovské školy). Hladké přechody mezi humornými a poetickými momenty nebo schopnost vystihnout beze slov atmosféru určitých míst či charakter postav znovu prokazují filmařovu obratnost v kombinování tradičních českých motivů s hollywoodskými vyprávěcími postupy. Určité zjednodušení a zkratkovitost lze přičíst na vrub dětské perspektivě vyprávění, jíž se film po celou dobu důsledně drží. Odpovídá tomu také pouze periferní zachycení rozhodujících událostí druhé světové války. Prim hrají drobné mezilidské konflikty, jež v mnohém s ironickou nadsázkou zrcadlí „velké dějiny“ (kradení cukru, natírání úlů do barev trikolóry nebo přelévání leteckého benzinu jako „plebejské“ variace na činnost odboje). – Předpremiéry zřejmě nejočekávanější tuzemské filmové události roku 2017 proběhly na festivalu ve Slavonicích, kde se podstatná část filmu natáčela, a na Letní filmové škole v Uherském Hradišti. Do široké distribuce osmý společný snímek otce a syna Svěrákových vstoupil 17. srpna 2017. Během prvního víkendu jej vidělo 120 996, s předpremiérami až 134 044 diváků (a stal se tak šestým nejúspěšnějším českým filmem během premiérového víkendu). Do poloviny září jej vidělo přes 370 000 tisíc diváků. Film byl v kinech, vybavených patřičným zařízením, zpřístupněn s pomocí popisných titulků nebo doplňujícího audiokomentáře také nevidomým a neslyšícím. – Na Slovensku vznikl krátký film o přípravách na natáčení snímku s názvem Jan Svěrák: Lekcia filmu a hudby (TV–2017; r. Juraj Krasnohorský). – Režisér měl původně v úmyslu uvést do distribuce zároveň barevnou a černobílou verzi, jež se jen velmi mírně liší střihem (je rozdělena do sedmi kapitol; kromě úvodní jsou pojmenovány Babička, Maminka, Dědeček, Tatínek, Vlk a Já), délkou a mixem zvuku. Do distribuce byl titul uveden pouze v barevných kopiích. Černobílá verze byla výjimečně uvedena v kině Atlas ve dnech 4. a 5. ledna 2018. – V souvislosti s uvedením filmu vyšla výpravná publikace Jana Svěráka Příběh filmu Po strništi bos (nakladatelství Mladá fronta, Praha 2017) s množstvím barevných fotografií, dokumentů a s vyprávěním o natáčení. –mrš–

Obsah

Malý Eda Souček žije s otcem Františkem a matkou u pražské elektrárny, kde tatínek pracuje. Když dospělí hrají volejbal, chlapec neuváženě vykřikne, že na otce řekne, jak tajně poslouchá zakázané londýnské vysílání. Táta za to Edovi nařeže. Kvůli poslechu cizího rozhlasu je později gestapem odvlečen soused Součkových Chrást. – Součkovi jsou nuceni opustit služební byt, protože tatínek v elektrárně odmítl před novým německým správcem hajlovat. – Rodina se stěhuje za příbuznými na venkov do městyse Kalvařov. Domek Součkových s malým hospodářstvím sousedí se hřbitovem, přes nějž si chlapec zkracuje cestu. Eda se seznámí s tichou babičkou Annou, pyšným dědečkem, halasnou tetou Ludmilou, bodrým strýcem Venoušem, bývalým legionářem, a jejich miminem Luďkem. Dozví se i o druhém strýci Karlovi, zvaným Vlk, pracujícím pro statkáře Bartoše; členové rodiny se od něj odvrátili poté, co se pokusil uškrtit svou matku. Edovi proto rodina zakáže stýkat se s ním. Otec začne pracovat jako pomocník u kováře Moravce a v sezoně je zaměstnán v místním cukrovaru. – Eda se rychle začlení do klukovské party, tvořené Otou, Satíkem, Prckem a starším Vlastíkem, jemuž německý obrněný pásák při okupaci Sudet přejel nohy. Nyní se pohybuje s pomocí speciálně upravené motorové trojkolky. – Chlapci mají „doupě“ pod hromadou starých pohřebních věnců vedle márnice. Když věnce začnou během jednoho jejich setkání hořet, podezřívají z jejich zapálení Satíka; vyloučili ho totiž z party, protože pochodoval s německými vojáky. Později se ukáže, že oheň zapálil nic netušící hrobník Kudrna, a Satík je přijat zpět. – Eda začne chodit do místní školy. Doma pomáhá s venkovskými pracemi (sběr jablek, pasení hus) a také tatínkovi, který se nepříliš úspěšně pokouší o holubaření a včelaření. Z nádraží přivádí otylé zákazníce, jimž babička pomocí baněk odčerpává „špatnou krev“. Když jde koupit okurky na salát, okouzlí jej spící dcera majitele zahradnictví Košťála, podobající se dívce z protektorátní desetikorunové bankovky. Zahradník spí také, a tak Eda dostane okurky od Vlka. Doma to neřekne, protože by je nikdo nejedl. - Rodina přinutí Edu propašovat z cukrovaru cukr. Při prohlídce vrátným se chlapec strachem pokaká. – V říjnu 1943 ředitel školy oznámí, že budova bude sloužit jako lazaret pro německé vojáky. Žáci se musejí přemístit. – Eda se postupně sbližuje s Vlkem. – Ve škole má chlapec konflikt se spolužákem Škaloudem. – Před Vánoci se otec s Edou vypraví pro stromek. Potkají Vlka, mířícího s plným batohem hlouběji do lesa, kde se údajně schovávají partyzáni. – Díky Vlkovi se Eda i s kamarády před Štědrým dnem projede na saních tažených koňmi. Rozzlobený otec pak přinutí syna ke slibu, že už se strýcem nepromluví. – Na jaře 1944 spadne z nebe do potoka rezervní nádrž amerického letadla. Chlapci z ní tajně získají palivo pro Vlastíkovu trojkolku. – Edovi se následně zdá sen, jak mrzák na trojkolce díky leteckému benzinu poletuje nad vsí. – Strýc Venouš přemluví Edova otce k odbojové akci. Dům Součkových v noci tajně navštíví muž v klobouku, aby odtud pomocí přenosné vysílačky odvysílal šifrovanou zprávu. – Kvůli přípravě na souboj se Škaloudem cvičí Eda s činkami a boxuje do pytle na dvorku. – Když se maminka s Edou v létě vracejí domů po koupání v rybníku, zastihne je silná bouřka. Schovají se na poli v panáku slámy. Po návratu zjistí, že babička, která jim šla naproti, při bouřce kvůli blesku zemřela. Její pohřeb dědeček špatně nese. Na konci průvodu jde i Vlk. – Na jaře dalšího roku procházejí vsí zástupy Němců, prchajících ze Slezska. Na obecní studni je německý nápis, že voda není pitná. Vlk zbědovaným utečencům nabízí vlastní vodu. Členové rodiny jej kritizují, jen Edova matka se švagra zastane. – Chlapec zajde k panímámě Pazdírkové pro kvasnice a dozví se od ní, že když Vlk matku škrtil, byl opilý a chtěl zabránit, aby dala poslední peníze otci, který celý statek i s koňmi prohrál v kartách. Edův tatínek pak zachránil aspoň část hospodářství díky manželčině věnu. – Němci opouštějí školu. Škaloud při tom napadne Edu, ale ten se ubrání. – Vlk učí kluky střílet ze vzduchovky a salutovat. Eda se raději drží stranou. Povstalci, včetně strýce Venouše, obsadí nádraží. I Edův otec se opatrně zapojí do povstání: obnoví v železničním skladu přívod elektřiny. Chlapci sledují, jak na ukořistěném obrněném vlaku odjíždí s ostatními do boje i usmívající se Vlk. Zpět jsou dopraveni tři mrtví bojovníci. V jednom z nich Eda pozná strýce. Když to oznámí doma, všichni jsou zaražení, jen dědeček na sobě nedá nic znát. – Vsí projdou vlasovci. Od Součků získají československou vlajku. Krátce po nich přijedou na tancích vojáci Rudé armády. Celý městys je nadšeně vítá. Eda se sveze na jednom z tanků. – Součkovi hostí tři Rusy a popíjejí s nimi vodku. Jeden z vojáků si i přes jejich námitky odnese vysavač. Matka se strýcem Venoušem to ohlásí ruskému veliteli, ale dotyčného nakonec jako pachatele neoznačí, protože by byl za krádež zastřelen. – Strýc Venouš se přes nesouhlas dědy účastní v legionářské uniformě Vlkova pohřbu. Eda přeleze zídku a jde tam také, aby mohl s kamarády naposledy hrdinovi zasalutovat. Otec, jenž by se pohřbu také rád zúčastnil, ze vzteku začne štípat dříví. – Eda se s rodiči stěhuje zpět do Prahy. Kamarádům slíbí, že za nimi přijede na prázdniny. –mrš–/–jl–

Poznámka

Souběžně vznikla také režisérská černobílá verze, lišící se střihem i mixem zvuku. Ve filmu jsou použity archivní nahrávky Českého rozhlasu: Projev Emanuela Moravce k narozeninám Adolfa Hitlera, rozhlasové vysílání ze dne 21. ledna 1944 (zprávy z fronty), Nadporučík Karel Kuttelwascher hovoří o spojeneckém letectvu, šifrované zprávy z 6. dubna a 3. května 1945.

Hrají

Alois Grec

Eda Souček

Ondřej Vetchý

František, Edův otec

Oldřich Kaiser

Karel Souček zvaný Vlk, Františkův nejstarší bratr

Jan Tříska

František, Edův dědeček

Viera Pavlíková

Anna, Edova babička

Petra Špalková

Ludmila, Františkova sestra

Hynek Čermák

železničář Venouš Havelka, Ludmilin muž

Zdeněk Svěrák

ředitel školy

Václav Hubka

Ota, Edův kamarád

Niklas Klinecký

Satík, Edův kamarád

Josef Bedlivý

Prcek, Edův kamarád

Petr Uhlík

invalida Vlastík, Edův kamarád

Sebastian Pošmourný

žák Škaloud

Zuzana Stivínová

Josefova žena

Miroslav Hanuš

statkář Bartoš

Petr Brukner

soused Chrást

Miroslav Táborský

zahradník Karel Košťál

Martin Havelka

hrobník Kudrna

Lenka Loubalová

otylá paní

Ivana Valešová

sousedka panímáma Pazdírková

Lucie Březinová

Míla, Košťálová dcera

Dominika Frydrychová

Věra Uhrová, Edova kamarádka

Marek Šimon

četník Kalina

Petr Reidinger

četník Mysliveček

Jan Svěrák

muž v klobouku s vysílačkou

Alexandr Minajev

ruský voják s hodinkami

Jaroslava Pokorná

sousedka Mlejnková

Anton Tataru

voják

Matěj Šplíchal

druhák

Štěpán Knobloch

třeťák

Viktor Antonio

kluk od sousedů

Roman Vejdovec

velitel německého družstva

Eliáš Vyskočil

starší kluk

Vlastimil Trojan

kovář Moravec

Sergej Jegorov

vlasovec

Zuzana Hodková

Chrástova manželka

Ivana Lokajová

Věřina matka

Robert Bárta

muž z pohřebního ústavu

Ela Lehotská

Košťálova žena, Mílina matka

Vladimír Čema

vlasovec

Yevhen Shokalo

ruský velitel

Jan Dvořák

vrátný Melichárek

Andrej Matko

německý poddůstojník

Tomáš Koch

řidič tanku

Ladislav Steiner

řidič tanku

Jan Vejvančický

řidič tanku

Pavel Vandrák

řidič

Tomáš Vykopal

řidič

Milan Ungr

řidič

Tomáš Ungr

řidič

Jaroslav Kolečník

řidič

Igor Bondarenko

rudooký voják

Karel Mach

hudebník na pohřbu

Josef Trs

hudebník na pohřbu

Miroslav Kříž

hudebník na pohřbu

Josef Mach ml.

hudebník na pohřbu

Josef Mach st.

hudebník na pohřbu

Jan Mach

hudebník na pohřbu

Jan Halák

hudebník na pohřbu

František Nohava

hudebník na pohřbu

Jan Lukášek

hudebník na pohřbu

Ladislav Bleha

hudebník na pohřbu

V. Svobodová

poštovní úřednice

Zdenka Doležalová

Jana Seidlová

Adam Kyznar

Mojmír Vaca

Jaroslav Vonlehmden

Kryštof Mach

Milena Hercogová

Jakub Vořech

Zdeňka Schubrtová

Jaroslav Böhm

Martin Foltýn

David Andraško

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Martin Stádník

Asistent režie

Tomáš Chlost

Předloha

Zdeněk Svěrák (Po strništi bos – román)

Scénář

Jan Svěrák, Zdeněk Svěrák (dialogy)

Dramaturg

Jack Sidey, Jaroslav Sedláček (hlavní dramaturg FC ČT), Kristián Suda (FC ČT), Jana Kákošová (šéfdramaturgyně RTVS), Dana Garguláková (RTVS)

Kamera

Vladimír Smutný, Adam Dvořák (letecké záběry), David Rauch (letecké záběry), Adam Dvořák ml. (letecké záběry)

Druhá kamera

Anton Evdoshenko (operátor druhé kamery)

Asistent kamery

Václav Zajíček (ostřič), Robert Smutný, Jiří Holec

Architekt

Jan Vlasák

Assistent architekta

Jana Nosková

Výprava

Marcel Hána, Jiří Freml, Jan Kříž (rekvizitář), Petr Kantor (rekvizitář), Jiří Hybeš (rekvizitář), Jan Fišman (rekvizitář), Flash Barrandov (zbraně a vojenské vybavení), Muzeum 20. století Slavonice (zbraně a vojenské vybavení)

Návrhy kostýmů

Simona Rybáková

Kostýmy

Ivana Řezáčová, Zuzana Kolínová, Vanda Exnerová, Zdeněk Křížek, Božena Měchurová, Klára Vostárková, Samiha Máleh /ž/, Anna Hrušková, Karolína Martínková, Veronika Jedličková, Markéta Byková, Naděžda Řeřichová, Jana Konečná

Masky

Milan Vlček, Romana Karlíková, Milada Marková, Martin Valeš, Renata Nyklová, Martin Větrovec, Tereza Voborníková, Michaela Zrucká, Martina Buhrová, Alžběta Tešedíková

Střih

Alois Fišárek, František Svěrák (druhý střihač)

Zvuk

Jakub Čech (záznam střih zvuku), Viktor Prášil (záznam kontaktního zvuku), Claus Lynge (design a mix zvuku), Michal Pekárek (záznam a mix hudby), David Tintěra (střih dialogů), Martin Jílek (záznam sborů), Michaela Patríková (střih sborů), Hans Christian Kock (střih a mix zvuku)

Asistent zvuku

Dominik Čech, Ľuboš Války

Vizuální efekty

Viktor Müller (supervize), Lenka Líkařová (producentka), Jaroslav Matys (vedoucí výroby), Ivo Hejcman (koordinátor), Barbora Vávrová (asistentka produkce), Lucie Mužátková (asistentka produkce)

Zvláštní efekty

Trick SFX, Vít Petrášek (hlavní technik)

Postprodukce

UPP, Vít Komrzý (producent UPP), Viktor Müller (producent UPP), Ivo Marák (producent UPP), Bedřich Strnad (produkce UPP), Tomáš Kalhous (2D supervize UPP), Vít Rumler (3D supervize UPP), Soundsquare (zvuk), Pavel Rejholec (supervize Soundsquare), Adam Voneš (produkce Soundsquare), Ministi (zvuk)

Návrhy titulků

František Svěrák

Koordinátor kaskadérů

Luděk Jelen

Kaskadéři

Double Team, Radek Kašpar, Daniel Trsek, Josef Pochman, Tomáš Tesarczyk, Michal Boltnar, Jaroslav Stich, David Trsek, Jan Lupáč

Výkonná produkce

U. F. O. Pictures, David Rauch (U. F. O. Pictures), Monika Effenbergerová (U. F. O. Pictures), Jaroslav Kučera (výkonný producent FC ČT), Ivana Kurincová (výkonná producentka RTVS)

Producent

Jan Svěrák

Koproducent

Eric Abraham, Helena Uldrichová (kreativní producentka FC ČT), Tibor Búza (RTVS), Petr Tichý (Barrandov Studio), Lubomír Konečný (Barrandov Studio)

Produkce

Martina Moudrá (Biograf Jan Svěrák), Danuta Krasnohorská (Novinski), Bára Bajgarová (koordinátorka), Eva Pavlíčková (koordinátorka)

Vedoucí výroby

Vendy Fenclová

Vedoucí produkce

Jiří Koštýř (FC ČT)

Zástupce vedoucího produkce

Zuzana Vrbová (FC ČT)

Odborný poradce

Michal Chára (kostýmy a rekvizity)

Spolupráce

Dagmar Vyhnálková (fotografka), Tomáš Teplý (fotograf), Julie Vrabelová (fotografka), Jiří Hanzl (fotograf), Václav Tomšovský (práce se zvířaty), Lenka Nitschová (práce se zvířaty), Kluby vojenské historie pod patronací Klubu pro záchranu vojenských historických památek Březnice, Oldtimer Fundus (historické automobily), Jaroslav Šebek (historické automobily), František Koch (vojenská technika), Zababa (historické vlaky), Herkules KHKD (historické vlaky), České dráhy (historické vlaky), EQUI Hanuš (koně a povozy), Stáj Trojan (koně a povozy), Vlastimil Trojan (koně a povozy), Vanda Trojanová (koně a povozy), František Přinosil (koně a povozy), Jiří Nesvačil (koně a povozy)

Hudba

Nahrál

Komorný orchester Simfonietta Bratislava (Dirigent Adrián Kokoš), Vladislav Šarišský /klavír/, Karolína Huráyová-Zívalíková /violoncello/, Adriana Antalová /harfa/, Peter Kosorín /vibrafon/, Pavel Bogacz ml. /housle/, Tomáš Uríček /okarína/

Zpívá

Nikolay Torský (sbory), Sven Ofner (sbory), Denis Torský (sbory), Boris Wilke (sbory), Alexander Stepanov (sbory), Philip Schenker (sbory), Valentin Shapovalov (sbory), Florian Föster (sbory), Anatoliy Finaev (sbory)

Hudební režie

Petr Pýcha

Písně

Maxmilián

Hudba k písni Sebastian de Yradier

Lví silou

Hudba k písni František Kmoch

Za sokolským praporem

Hudba k písni František Kmoch

Kde domov můj

Hudba k písni František Škroup

Ein Heller und ein Batzen

Hudba k písni Albert von Schlippenbach
Text písně Albert von Schlippenbach
Zpívá mužský sbor

Malý hošík černovlasý

Hudba k písni lidová píseň

Lehké odpočinutí

Hudba k písni Emil Štolc

Na Pankráci

Text písně Karel Hašler
Zpívá Ondřej Vetchý

Znám já jeden krásný zámek

Text písně lidová píseň
Zpívá Viera PavlíkováPetra ŠpalkováIvana ValešováIvana Lokajová

Kalinka

Hudba k písni Ivan Petrovič Larionov

Letěla bělounká holubička

Zpívá Tereza Voříšková

Lokace

Slavonice, náměstí Míru (Slavonice), hřbitov (Slavonice), okolí (Slavonice), Kroučová, Nové Sady u Písečné, náves (Nové Sady u Písečné), okolí (Nové Sady u Písečné), Praha, Vltava (Praha), železniční most (Vltava), Smíchov (Praha), nádraží (Smíchov), Vyšehrad (Praha), Podskalí (Praha), Bohdalec (Praha), Dejvice (Praha), Bubeneč (Praha), Stará čistírna odpadních vod (Bubeneč), Michle (Praha), ulice Nad Vršovskou horou (Michle), Staré Město pod Landštejnem, rybník (Staré Město pod Landštejnem), Staré Hobzí, okolí (Staré Hobzí), Písečné, okolí (Písečné), Terezín, zahradnictví (Terezín), Opočnice, Zvolněves (okolí), Smečno, Lužná u Rakovníka, nádraží (Lužná u Rakovníka), Nové Strašecí, Pecínov (Nové Strašecí), Hostinec Na Růžku (Pecínov), Poděbrady, kovárna (Poděbrady), Rakovnicko

Produkční údaje

Originální název

Po strništi bos

Český název

Po strništi bos

Anglický název

Barefoot on Stalks

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

tragikomedie

Země původu

Dánsko, Česká republika, Slovensko

Copyright

2017

Rok výroby

2016—2017

Produkční data

začátek natáčení 17. 8. 2016
konec natáčení 11. 1. 2017

Premiéra

předpremiéra 2. 8. 2017 (náměstí Míru, Slavonice)
slavnostní premiéra 16. 8. 2017 (kina Lucerna a Světozor, Praha)
distribuční premiéra 17. 8. 2017 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Zdeněk Svěrák & Jan Svěrák.

Výrobce

Biograf Jan Svěrák, Phoenix Film, Novinski, Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), Rozhlas a televízia Slovenska (koprodukce), Barrandov Studio (koprodukce), innogy (koprodukce)

Distribuce

Bioscop

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

111 min

Distribuční nosič

DCP 2-D

Poměr stran

1:2,39

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, Dolby Digital, digitální zvuk, 7.1

Verze

česká

Mluveno

česky, německy, rusky

Podtitulky

české

Revue

Po strništi bos

Do kin přichází netrpělivě očekávaná domácí novinka – lyrické rodinné retro inspirované vzpomínkami scenáristy Zdeňka Sv...