Dešťová víla

Dešťová víla v podobě žebračky navštíví vesnici, kde prosí o chléb a o úkryt před deštěm, jejž sama vyvolala. Všichni před ní zavírají dveře. Jen chudá Květuška Pařízková ji schová. Víla jí dá dva penízky lásky, jež prý budou svítit v rukou milovaného a milujícího. – Květuška a syn statkáře Lakoty Ondra se mají rádi. Ale mladík si má brát pivovarskou dcerku Bětu Bečkovou. Jejich rodiče navzdory Ondrovým námitkám domluví svatbu po žních. – Květuščin děda, místní ponocný, potká za vsí žebračku. Ta mu řekne, že až bude nejhůř, může za ní přijít jen jeho vnučka. Pak se promění v Dešťovou vílu. Stařík to hned nahlásí Lakotovi, ale ten se mu vysměje stejně jako ostatní. – Večer děda vypráví dětem pohádky. Květuška nevěří ani na víly, ani na spravedlnost. Venku pořád prší. – Na Slunečním hradě si víla před Sluncem stěžuje s ostatními živly na lidskou chamtivost. Vznětlivý Oheň chce lidstvo spálit. Víla přesvědčí Slunce, aby jí dovolilo sebrat lidem vodu. – Udeří sucho. Voda už je jen v obecní studni. Lakota, který je starostou, pošle Květuška za vílou. Slíbí jí, že si pak může vzít Ondru. Matka dívku nechce pustit. – Večer dá Květuška Ondrovi jednu minci; obě se v jejich rukou rozsvítí. Mladík chce jít s ní. – Lakota s poskokem Amidorem zajdou za babou kořenářkou, aby jim dala bylinu na uspání. – Ráno čeká dívka marně, Ondra hluboce spí na peci. Květuška vyrazí sama. – Lakotovi předstírají, že mají o spícího syna strach, a zavolají doktora. – Květuška se trmácí mezi skalami. Najde nocleh u starého chalupníka a jeho ženy. – Doktor, který tuší, oč jde, získá od kořenářky protilék. – Ráno se Ondra probudí a přes otcovy protesty vyrazí na koni za Květuškou. Ta zrovna zabloudila na pobřeží. Vítr ji odnese v náruči. – Ve skalách Ondra prchá před lapky, kteří chtějí jeho koně. – Vítr letí bez cíle. Květuška se mu vysmekne a ocitne se na poli za vsí. Objeví se u ní Dešťová víla. Chce dát vodu jen jí, ale dívka si přeje vodu pro všechny. Proto musí jít s vílou do Slunečního hradu. – Ondra zatím setřásl v lese pronásledovatele. – Květuška dostane tři úkoly. Víla ji varuje, že i když je splní a získá vodu, ona sama prohraje. – Nejdřív je třeba odemknout studnu na poušti, kterou lidé zamkli chamtivostí. Květuška má džbánek vody, ale nesmí se z něj napít. Studnu chrání Oheň rozžhaveným klíčem. Dívka vodou ze džbánku zchladí klíč a odemkne studnu. Ve vesnici se objeví voda v říčce. – Ondra na poušti najde Květuščin náramek. Oheň mu oznámí, že jeho milovaná už nepatří lidem. – Dívka se probudí uvnitř Slunečního hradu. Dalším úkolem je svolat rozuteklé beránky. Květuška je na poušti marně volá. Znovu vytáhne svítící minci, pláče a zpívá. Beránci se objeví jako mráčky na nebi a pak u ní jako ovečky na zemi. – Ve vesnici začne pršet. Když Lakota nakáže chytat vodu, déšť ustane. – Ondru znovu napadnou lapkové. Omráčí ho a seberou mu koně. Jeho penízek lásky spadne do vody. – Třetí úkol zní: najít živou vodu. Je to možné, jen když Květuška obětuje buď svůj život nebo život svého nejdražšího. Dívka zjistí, že její penízek už nesvítí. Když předstoupí před Slunce, nedokáže se rozhodnout, zda obětovat sebe či Ondru. Bojí se. Víla mincí určí, že obětován má být Ondra. – Vesnice se raduje z vody. Lakota, zoufalý steskem po synovi, rozdává peníze. – Do obce dorazí zarostlý tulák. Když ho holič ostříhá a oholí, poznají v něm lidé Ondru. Spokojený statkář tvrdí, že vodu „přinesl“ jeho syn. Ten však skoro nemluví. – Květuška, která se obětovala místo milého, smutní u vodopádu v říši živlů. – Ondra si má brát Bětu. Pokud se tak stane, Květuška zůstane u Dešťové víly jako jedna z vodních žínek. – Ondra řekne Květuščině matce, že její dceru marně hledal. – Dešťová víla svěří Slunci, že mladík Květušku pořád miluje. Vládce dá pozemšťance poslední šanci. – Ondra odmítne Bětu. Bečkovi si stěžují u Lakotů. – Živly pozorují z hradu dění ve vsi jako v televizi. – V noci Lakota předstírá, že umírá, a přiměje tak syna ke slibu, že se ožení s Bětou. Ráno všichni vyrazí na svatbu. – Květuška pořád věří v Ondrovu lásku. – Ženich s Bětou stojí před oltářem. Živly to sledují. Mladík nečekaně řekne ne. Vzápětí mu dívenka dá penízek lásky, který prý našla ve studánce za vsí. Ondra s ním utíká k prameni. Ví, že jeho milá žije. Květuška se zjeví u studánky v drahých šatech. – Koná se nová svatba. Živly i Slunce jsou dojaté. Lakotovým nová nevěsta nevadí: je teď přece bohatá. – Spokojené Slunce chce dát lidem novou šanci. – Dešťová víla přijde na svatební hostinu jako žebračka. Děda Pařízek ji pozve ke stolu. -ivp-