Mír s tuleni

dokument

Typologie filmu

dokumentární

Anglický název

Peace with Seals

Minutáž

96

Země původu

Česká republika, Itálie

Copyright

2007

Rok výroby

2007

Premiéra

01.11.2007

Jazyková verze

česká

Režie

Miloslav Novák

Scénář

Ferdinand Pitrosu

Námět

Ferdinand Pitrosu

Anotace

Film o tom, co je to lidská přirozenost.

"Dokumentární bajku" Mír s tuleni natočil Miloslav Novák (nar. 1978), který v současnosti dokončuje studium na katedře dokumentární tvorby FAMU. Film pojal jako osobní vyprávění o tom, jak se mění člověk a jeho působením i životní prostředí živočichů, z nichž se stávají ohrožené druhy. Vybral si tuleně středomořského, který kdysi hojně obýval pobřeží středomořských ostrovů. S italským filmařem a odborníkem na tohoto ploutvonožce E. Coppolou se (marně) snažil o nalezení zvířete, vytlačeného ze svého přirozeného prostředí plážovou turistikou. Nakonec se zaměřil i na lachtany a připomíná dva konkrétní příběhy: lachtana Gastona, který uplaval z pražské zoo při povodni v roce 2002, a tuleně Odyssea, jenž byl jako atrakce umístěn do římské fontány di Trevi. – Režisér provází vyprávění svým komentářem, ale dává slovo i přírodovědci, filozofovi, ochránci přírody, cvičiteli lachtanů, stařičkému lovci tuleňů a dalším. Pracuje s dobovými dokumenty (fotografie, filmové záběry), využívá animace a do kolážovitého díla vřazuje výňatky z rozhlasového čtení Čapkovy Války s mloky Karlem Högerem z roku 1956. – Autorova upřímná, leč poněkud nejistá a nevyvážená filmová výpověď, která více než o zvířatech hovoří o lidech, zapadá do současného trendu českého dokumentu, hledajícího nové cesty. -dh-

Obsah

Režisér Novák v pražské tramvaji vysvětluje, jaké náhody ho přivedly na středozemní ostrov Foca Monaca, kde začal pátrat po tuleních. Jeho italský kolega Emmanuele Coppola hovoří o vpádu civilizace na místa, kde kdysi tuleni hojně žili. Promítá záběry tuleňů, které natočil před lety. – První pokus o setkání s tuleněm středomořským. Coppola na sardinské pláži neúspěšně láká tuleně na plastikové tulení samice. Tuleň středomořský je nejohroženějším savcem v Evropské unii. Ve volné přírodě žije 485 kusů, v zajetí žádný. – Filozof Stanislav Komárek vysvětluje pojem divoké zvíře a kritizuje lidskou civilizaci. - Teritorialismus je vymezování prostoru, spojené s jeho označováním a obhajováním. Sardští badatelé a starý rybář vyprávějí o dřívějším zabíjení tuleňů. – Kolonialismus je obsazování cizího území za soustavného vykořisťování jeho obyvatel. Na tuleně vzpomíná i starý lovec tuleňů Pietro Cannu. – Bioložka vysvětluje, že tuleni představují archaickou formu života. – Nacionalismus je jednostranné zdůrazňování národa jako společenské jednotky, může vést k nenávisti vůči jiným národům. Filozof hovoří o vnímání etnik jiných národů. Mluví též Václav Semerád, který napsal pokračování Čapkova románu Válka s mloky. – K situaci se vyjadřuje přírodovědec. Na zvířatech se dělají pokusy. Semerád mluví o vzpouře zvířat. – Militarismus je systematická příprava na útočnou válku, spojená s touhou člověka vlastnit zbraně a používat je. Lovec Cannu vypráví o zabíjení tuleňů. V římském přírodovědeckém muzeu je zdařilý preparát tulení samice. – Druhý pokus o setkání s tuleněm středomořským. Coppola na tureckém pobřeží nainstaloval do jeskyně, oblíbené tuleni, kamery, opět bez úspěchu. – Coppola v Národním muzeu v Praze kritizuje špatně vycpaného tuleně. – V roce 1951 byl umístěn do římské fontány di Trevi tuleň. Čin inspiroval Felliniho ke scéně s fontánou ve filmu Sladký život. Coppola připravil výstavu fotek o této události. Zvíře tenkrát pošlo. Děti si v římské zoo prohlížejí tuleně kuželozubého. – Třetí pokus o setkání s tuleněm středomořským. Coppola provádí experiment s podvodními reproduktory. Tuleni mají reagovat na hymny států Evropy. Člen týmu Zbyšek Košťák při potápění pod hladinou zkolaboval. Coppola hledání tuleňů vzdal. – Režisér nechce točit o tuleních, ale o tom, jak jim pomoci. Filozof se zamýšlí nad koncem lidstva. – Antropocentrismus je názor, podle nějž je člověk středobodem světa i vesmíru. Semerád hovoří o vývoji opic. Ředitel pražské zoo Petr Fejk slavnostně křtí Abebu, dceru lachtana Gastona, který při povodních v roce 2002 doplaval po Labi do Německa. Zachránit se ho nepodařilo. Vystoupení lachtanů jsou velmi oblíbená. – Domestikace je přetváření divokých zvířat ve zvířata domácí; proces nelze považovat za skončený. Coppola natáčí lachtany v jihoafrické Namibii. O chování zvířat hovoří tamní odborník. Vadí mu, že vláda zvířatům neposkytuje ochranu na pevnině, kde jsou vybíjena mláďata kvůli kožešinám. – Režisér nechce natáčet umírající lachtany. Jeho silueta pod hladinou se proměňuje v tuleně. Vysvětluje, že jednou byl třetihorní otisk mločí lebky považován za zkamenělinu lidského předka… -dh-

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Ferdinand Pitrosu

Dramaturgie

Darja Macáková (šéfdramaturgyně ČT), Jan Gogola ml. (ČT), Jana Sobková, Jana Šebková

Druhá kamera

Martin Řezníček

Animace

Helena Rosová (animace a výtvarná spolupráce), Massimo Dumma, Martin Búřil

Triky

Michal Bárta (trikové kompozice), Ivan Hřebačka (trikové kompozice), Aleš Killián (trikové kompozice), Ondřej Hebký (trikové kompozice)

Hudba

Písně

hymny evropských států, různé skladby a písně

Technické údaje

Barva

colour/black & white

Zvuk

Dolby Digital, Dolby SR

Verze

česká

Titulky

české