Podzimní návrat

psychologický

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Returning in Autumn

Minutáž

114

Země původu

Česká republika, Řecko

Copyright

2001

Rok výroby

2001

Premiéra

11.10.2001

Režie

George Agathonikiadis

Scénář

George Agathonikiadis

Námět

George Agathonikiadis

Anotace

Po stopách dětství, které smazal čas.

Základní myšlenka autobiografického snímku Podzimní návrat je prostá a ve filmu nijak neobvyklá: muž ve středních letech se vrací na místa svého dětství, která v něm vyvolávají vzpomínky... Řecký režisér George Agathonikiadis měl velice podobný osud jako protagonista jeho snímku Stavros. I on prožil značnou část života v bývalém Československu. Byl jedním z více než tří tisíc řeckých dětí, přivezených sem v květnu 1948, když v jejich zemi vypukla občanská válka. Malý Stavros žil nejdříve v dětském domově a později v Brně u dědečka a babičky. Ti také v emigraci zemřeli. Teď se Stavros do města svého dětství vrací, aby zařídil převoz jejich ostatků do Řecka, jež tak milovali a jehož slunce tolik postrádali... Město, v němž prožil v padesátých letech dětství, v něm vyvolává živé vzpomínky. Zatímco čeká na vyřízení potřebných formalit, chodí po známých místech, a před jeho očima ožívá minulost. – Film je vlastně mozaikou jednotlivých epizod, jež uvízly v mysli dvanáctiletého chlapce (první přátelství, školní léta, setkání se smrtí, svérázná dědečkova vyprávění) a zároveň podává obraz i o odlišnosti řeckého chlapce, o snaze řecké komunity zachovat i v emigraci své tradice a zvyky. – Dospělého Stavrose ztělesnil Jiří Bartoška, jehož úkolem je ovšem pouze spojovat jednotlivé příhody. -kat-

Obsah

V dětském domově si řecké děti zvykají na nové podmínky. Zpívají partyzánské písně a v tělocvičně sledují dokumentární film o sobě. – Vychovatel odvede čtyřletého chlapce na nádraží. Posadí ho do vlaku. Chlapec má na krku ceduli s nápisem: Jsem řecké dítě, jedu za dědečkem a babičkou do Brna. Při přestupování ukáže průvodčí chlapci transparent s portrétem Stalina. Dítě potvrdí, že pána na obrázku zná: je to jeho dědeček. – Z brněnského bytu telefonuje dospělý Stavros do Řecka manželce Sofii. Ptá se na dcery. Pak večeří sám v restauraci. – Stavros zjišťuje na úřadě, kde je hrob jeho prarodičů. – Na hřbitově pokládá na hrob babiččin růženec a slyší slova: „Vítej, můj chlapče.“ Vzpomíná, jak si babička při mytí dědečkových nohou stěžovala, že od té doby, co přijela Brna, se jí nezdál žádný sen. – Stavros sype na hrob trochu řecké půdy. – Dědeček leží v posteli, je protivný až hrůza, protože mu došel tabák. Vzpomíná na Řecko. Stavros ho překvapí, když mu tabák přinese. Dědeček pak radostně tančí. – Dospělý Stavros se jede podívat do dětského domova, kde byl jako čtyřletý chlapec. Budovy jsou opuštěné a na komíně je prázdné čapí hnízdo. – Večer v Brně zajde k domu, kde žil s prarodiči. Je zamčeno. – Na dvorku si dědeček povídá se sousedem Novákem. Domlouvají se, že jednu z hvězd pojmenují Franta. Až bude dědeček zpátky v Řecku, podívá se na oblohu na Frantu a vzpomene si na přítele. – Babička vypráví Stavrosovi, jak ji dědeček v mládí unesl. Rodiče pro ni měli jiného ženicha. Chlapec je rád, že to tak bylo. Jinou babičku by nechtěl. – Dědeček Janis se sousedem Novákem popíjejí na dvorku. Franta se diví, že se Janis dal ke komunistům. Každý sice mluví jenom svou rodnou řečí, ale rozumějí si dobře. – Stavros je na dvorku bývalého domova, kde se říkalo U Řeků. Vzpomíná, jak šli s dědečkem na poštu pro balík. Úředník u přepážky jim balík nechtěl vydat, dokud se děda nepodepíše. Negramotný Janis nakonec do knihy udělá před dvě stránky pár klikyháků. Z Řecka došla chalva, rahat, sušené fíky, alkoholický nápoj ouzo, pro babičku nový černý šátek, olivy a gramofonové desky. Protože nemají gramofon, má si prý Stavros dát desky pod polštář a poslouchat je ve snu. Chlapci nechutnají olivy. Dědeček se zlobí – kdo nejí olivy, není Řek! Stavros se tedy o samotě pokouší přijít trpkým plodům na chuť. – Dědeček ukazuje Stavrosovi vojenskou mapu a slibuje, že ho pošle do Moskvy na vojenskou školu, aby se stal pilotem. Vnuk tím však není příliš nadšen. – Dospělý Stavros koupí v zastavárně obraz, který viděl za výlohou. Malíř Kamil si ho kdysi vybral za model a při sezení se ho ptal, jestli viděl nějakou řeckou sochu. Vzápětí přišla modelka a sezení skončilo. Doma v posteli si chlapec vychutnal svůj honorář: velké zákusky. – Při dalším pózování se Kamil neudrží a začne dítě objímat. Chlapec uteče a malíř se rozpláče. Za pár dní spáchá sebevraždu. – Dospělý Stavros zajde do bytu kamaráda z dětství Rosti. Ocitne se nakrátko v minulosti a vidí sám sebe, jak přišel za Rosťou a jak si povídal s jeho maminkou. Teď si přisedne k posteli Rosťovy matky, ale stará paní ho nevnímá. Její dcera mu vzápětí poděkuje, že zavolal lékaře. – V průchodu dožene odcházejícího muže vnuk staré ženy a dá mu fotografii z dětství, která ležela na nočním stolku. Chlapec se jmenuje také Rosťa. – Ve škole při hodině Stavros vykládá svérázným způsobem o Husovi a o Žižkovi. – Rosťa vypráví kamarádovi, že táta je zavřený za politické vtipy, které vykládal v hospodě. Oba kluci čekají před hospodou na Rosťovu matku. Stavros se po ní jde podívat a vidí ji, jak se miluje na toaletě s nějakým mužem. Rosťovi řekne, že v hospodě není, ale kamarád mu nevěří. – Rosťa odjíždí na Vánoce k babičce. – Učitelka diktuje o úspěších sovětského lidu. Stavros má jít na chodbu. Tam stojí Rosťova matka celá v černém. Chlapec uteče pryč. – Dospělý Stavros v bývalé třídě vzpomíná, jak pro něho při vyučování přijel jeden Řek a odvedl ho domů, aby zazpíval píseň jeho ženě Mirtě, která ráno zemřela. – Přijela pouť a Stavros má v lavici novou spolužačku „od kolotoče“, Dobroslavu. Dívka ho v lese nechá poslechnout, jak jí tluče srdce. Kamarád Martin ukazuje Stavrosovi řecké umění a „půjčí“ mu ochutnat žvýkačku. – Dospělý Stavros jde do sklepa v domě, kde se kdysi díval, jak Martin líbá Dobroslavu, která se mu bránila. – Malý Stavros jde k s botami k ševci Markovi. Ptá se ho, proč děti jeho dospělému synovi nadávají do židáků. Marek vykládá, že Milošova matka Ester byla Židovka. Za války je někdo udal a oba byli v koncentračním táboře. Miloš se vrátil sám a od té doby to nemá v hlavě v pořádku. – Dospělý Stavros čte v kavárně noviny. Oknem vidí starý poštovní vůz na korbě nákladního auta. Vybaví se mu, jak jednou Miloš shodil kočího ze stejného vozu a odjel s koňmi. Brzy nato ho odvezli do blázince. – Stavros vyhledá v hospodě hrobníka. Jdou spolu na hřbitov. Hrobník u hrobu prarodičů slíbí, že začne kopat hned, jak půda rozmrzne. – Soused Novák s dědečkem sedí na dvorku a povídají si o životě po životě. – Dospělý Stavros stojí u prázdného hrobu. Jeho poslání je splněno a on může odletět domů. -kat-

Mluví

Michal Bürger

hlas dvanáctiletého Stavrose

Václav Knop

hlas z nádražního rozhlasu

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

George Agathonikiadis

Dramaturgie

Josef Souchop

Kamera

Josef Pávek, Kristián Hynek, Jan Malíř (letecké záběry)

Architekt

Karel Černý

Výprava

Jakub Dvořák, Martin Franzki, Veronika Humenčáková, Karel Kočí

Návrhy kostýmů

Liběna Rochová

Výkonná produkce

Darina Levová

Zástupce vedoucího výroby

Petr Pinkas

Hudba

Použitá hudba

Gustav Mahler (Symfonie č. 5)

Nahrál

Rozhlasový orchestr populární hudby - ERT, Drahomíra Ritzová (La Wally – úryvek ze skladby) (klavír)

Písně

La Wally, různé skladby

Hudba k písni

Alfredo Catalini (La Wally)

Zpívá

Medea Iasonidi (La Wally)

Produkční údaje

Původní název

Podzimní návrat

Anglický název

Returning in Autumn

Copyright

2001

Rok výroby

2001

Premiéra

11.10.2001

Výrobce

Česká televize, Studio Brno (Česká televize), TS Josefa Souchopa a Dariny Levové (Studio Brno), ERT – HELLENIC BROADCASTING CORPORATION S.A. ET - 1 (koprodukce)

Nositelé copyrightu

Česká televize

Technické údaje

Barva

colour

Zvuk

Dolby Digital

Titulky

české