Jídlo

Snídaně. V zaplivaném periferním bufetu usedne muž za stolek přímo naproti muži strnulému v nepřirozené poloze. Teprve po chvilce si nově příchozí všimne cedulky na krku svého protějšku. Nasadí si brýle, čte jeden bod po druhém a řídí se podle návodu. Nejprve platí, a to tak, že udeří strnulce do hlavy a ten vyplázne jazyk, na nějž je třeba položit mince. Když chlapíkovi zamáčkne oko, ozve se nepříjemný rachot, hruď nehybného se otevře a z ní, odkudsi z hloubi, vyjede kuchyňský výtah s táckem, na němž je párek s hořčicí a půllitr piva. Dalším úkonem, ránou pod bradu, hladový strávník dostane z uší ztuhlého člověka příbor a může jíst. Muž rychle zhltne svou porci a čte poslední pokyn. Kopne chlapíka do holeně a z kapsy strnulcova saka vyjede ubrousek. Když si otře ústa, náhle zcepení stejně jako jeho partner. Ten však po malé chvilce ožije, sejme si cedulku z krku a předá ji svému následovníkovi. Než odejde z místnosti, udělá na zeď čárku, vezme klobouk a zmizí. Přijde nový strávník a situace se opakuje, strnulý muž nově příchozímu poslouží stejným způsobem jako jemu ten předešlý. Nakonec obsluhující znovu obživne a najedený zákazník strne. Když obživlý muž opustí bufet, míjí dlouhou frontu hladových zákazníků, kteří do omrzení budou přežvýkávat věčný párek s hořčicí. – Oběd. V restauraci sedí proti sobě dva muži, marně čekají na číšníka. Jeden je elegán, muž velkého světa, druhý špinavý a zarostlý pobuda. V tuto chvíli, když si jich číšník nevšímá, jsou si však oba rovni. Pobuda pozorně pokukuje po elegánovi a snaží se napodobit všechno, co dělá, ovšem s efektem hygienicky podstatně nižším. Elegán si čistí příbor do ubrousku, on o sako, elegán z hladu sní kytici z vázy na stole, pobuda chvíli honí svou jedinou květinu po talíři. První distingovaně vypije vodu z vázy, druhý rovnou sní vázu celou. Pak přijde na řadu konzumace ubrousku a posmrkaného kapesníku, naleštěných polobotek a špinavých bagančat, která ovšem pobuda spolkne celá a nezdržuje se krájením. Elegán se postupně odstrojí a pojídá jeden kus oděvu za druhým, druhý muž činí totéž. Pak se oba pustí do stolu a židlí, až nakonec zůstanou nazí na podlaze. Kolem běhající číšník si jich ani nevšimne. Elegán, jak se zdá, spolkne nůž a vidličku. Jeho protějšek jej následuje a pak už jen s hrůzou v očích sleduje, jak elegán svůj příbor, který jen schoval do úst, zase vyplivne a s krvelačným, hladovým výrazem se přibližuje. – Večeře. Blahobytný muž si v restaurantu u bohatě prostřeného stolu servíruje na talíř různé laskominy jako nakládané okurky, cibulky, olivy, kečup, fazolky a tak dále. Poté bere kladivo a do dřevěné ruky bezvládně položené na stole přibije hřebíkem lžíci. Na talíři je obložena všemi přílohami jeho vlastní, useknutá ruka. – Vedle večeří atlet číslo 24, který má na talíři vlastní nohu i s tretrou, o kousek dál dáma, právě pokapávající citronem dvě kyprá ňadra, jež připomínají kopečky rýže. – Nakonec, v podniku nejnižší kvality dostane pokrm nahý muž. Ten má vedle půllitru piva položený talíř s knedlíky, gulášovou omáčkou s cibulí a pěkně uvařeným penisem, jejž vbrzku sní stejně jako každý jiný párek. V poslední chvíli ho však cudně zakryje dlaněmi. -jh-