Zkouška paměti

Země původu

Česká republika, Itálie

Copyright

1992

Rok výroby

1992

Premiéra

7. 10. 1993

Minutáž

109 min

Kategorie

film

Žánr

kriminální, melodrama

Typologie

hranýdlouhometrážní

Originální název

Zkouška paměti

Český název

Zkouška paměti

Anglický název

The Trial of Memory

Souběžný název

Prova di memoria

Anotace

Koprodukční česko-italský snímek televizního režiséra Marcella Aliprandiho Zkouška paměti líčí melodramatický příběh s bizarní milostnou a špionážní zápletkou. Hrdinou je spisovatel a scenárista Paul Herzog, vracející se po patnácti letech do Prahy. Narazí na stopy, jež ho přimějí ke vzpomínání na jeho dávnou lásku, československou agentku Annelisu. Při pátrání po ní se zaplete do série podivných příhod, provázených vraždami. Nakonec ani on neunikne moci muže, který byl jeho nepoznaným sokem a který se stal prezidentem. – Tvůrci se snažili pochytit atmosféru pseudokafkovského města v době totality, naznačit i politické souvislosti a zároveň natočit napínavý, dramatický film. Nepodařilo se jim to, protože uvízli ve spleti klišé, symbolů a melodramatických motivů. -tbk-

Obsah

Do Prahy přijíždí z Berlína spisovatel a scenárista Paul Herzog. Při procházce městem objeví v galerii portrét mladé ženy, který v něm probudí vzpomínky na patnáct let starou minulost. Byl ženiným milencem. Objevil ji těžce postřelenou a zavolal pro ni sanitku. Sám jen náhodou unikl smrti, kterou mu kdosi připravoval. Dodnes neví, zda žena přežila. – Paul se setká s malířem obrazu, Viktorem Vyhnalem; ten ho šokuje tvrzením, že portrét namaloval před několika měsíci. – Herzog se ubytuje v hotelu Svět. Druhý den se vydá na hřbitov do rodinné hrobky von Manzelů. Rakev, kde by měla ležet Annelise von Manzelová, však najde prázdnou. Pak muže kdosi zavře u pecí v krematoriu. – Vyhnal na něj marně čeká v hospodě, kde si k němu přisedne blondýn Matyáš. – Herzoga zachrání funebráci. Spisovatel jde za Vyhnalem do ateliéru, objeví ho však mrtvého (homosexuální umělec měl předtím návštěvu – patrně Matyáše). – Herzog zachycuje všechny své zážitky v románově formě. – U opuštěné vily von Manzelů se potká s jejím novým majitelem, Erikem Adamem. Vnikne tajně dovnitř. Někdo se ho pokusí zabít padajícím lustrem. – Paul si všimne slepé stařeny (hospodyně von Manzelů), která chodí k hrobce. Sleduje ji do bytu, a tak se seznámí s Clarisou von Manzelovou, Annelisinou mladší sestrou. Podobnost obou dívek jej fascinuje. Clarisa se k němu chová odmítavě, druhý den ho však vezme do zdevastované chaty, kde se Paul osudného večera rozešel s Annelise. Milenčin otec byl vysoký komunistický funkcionář, ale v jeho domě se scházeli disidentští intelektuálové. Po jeho smrti Annelise pokračovala ve večírcích, a na jednom z nich se seznámila s Paulem. Odmítla s ním jít na Západ, a spisovatel pochopil, že pracovala pro státní bezpečnost. Byla přesvědčena, že Herzog je špion. Nedokázala ho však zastřelit. On odjel, a když se po chvíli vrátil do chaty, našel ji těžce zraněnou po výstřelu. Zavolal sanitku a zmizel. Pak se znovu vrátil, aby zlikvidoval stopy. – Teď sleze do vyschlé studny a skutečně tu najde kdysi zahozenou pistoli. – Kdosi zastřelí kulhavého saniťáka, který tehdy odvážel z chaty zraněnou Annelisu. – V hotelu se Paul setká se starým doktorem. Muž mu vypráví, jak byl před patnácti lety donucen ošetřit postřelenou dívku, a dá mu kulku, vyoperovanou z těla zraněné. – Prodavač z obchodu se střelnými zbraněmi Herzogovi řekne, že tato kulka nepochází z Annelisiny pistole. – Paula se pokusí přejet černá volha. Spisovatel odnese Clarise kabelku, zapomenutou u chaty, již mu nechala v recepci nějaká žena. Oba pochopí, že to byla zřejmě Annelise. Clarisino chování se opět změní: dívka se s návštěvníkem pomiluje. – Po návratu do hotelu se spisovatel dozví, že doktora přejelo metro. Uvědomí si, jaké nebezpečí hrozí jemu i Clarise. Zoufale ji hledá. V domě, kam jednou dívku sledoval, narazí opět na blondýna Matyáše a ten ho odveze k prezidentovi – Eriku Adamovi. Muž byl před patnácti lety nadřízeným jedné z nejlepších českých agentek. Tvrdí Herzogovi, že Annelise na něj byla nasazena a že lásku jen předstírala. Ve skutečnosti Adam dívku miloval a nemohl snést soka. Tehdy v chatě na ni po Paulově odchodu v hádce vystřelil on, ale už se mu nepodařilo zlikvidovat Herzoga. Vyléčenou, ale navždy postiženou milenku umístil na psychiatrii a později jí dal udělat mozkovou operaci, po níž prý brzy zemřela. Teď si Adam chce vzít Clarisu, která je v paruce od sestry k nerozeznání. Musí se zbavit nepohodlných svědků minulosti: proto dal odstranit všetečného Vyhnala (který maloval Clarisu) i další dva muže. Podobný osud čeká i Paula. Jenže do hry zasáhne dívka, která pochopila až teď, že její sestru postřelil Adam. Namíří na prezidenta svou zbraň a Matyáš musí Herzoga pustit. – Před odletem z Prahy telefonuje spisovatel s manželkou Julií. Má prý rozpracovaný román, jehož hrdina na konci zemře. Cestou taxíkem na letiště zahlédne Adama s nevěstou – psychicky poznamenanou Annelisou (která tedy nezemřela). Chce vědět, co se stalo s Clarisou. Náhle se k němu otočí taxíkář Matyáš a zastřelí ho... -tbk-

Hrají

Franco Nero

spisovatel Paul Herzog

Karin Giegerich /ž/

Annelise von Manzel/Clarisa von Manzel

Peter Davies

Erik Adam

Karel Roden

taxikář Matyáš

Nelly Gaierová

slepá stařena

Ilona Svobodová

prodavačka

Karel Augusta

saniťák

Miroslav Masopust

Adamův známý

Venantino Venantini

malíř Viktor Vyhnal

Mluví

Václav Postránecký

hlas spisovatele Paula Herzoga

Monika Kvasničková

hlas Annelise von Manzel

Sabina Laurinová

hlas Clarisy von Manzel

Jan Vlasák

hlas Erika Adama

Petr Pelzer

hlas doktora

Miroslav Moravec

hlas malíře Viktora Vyhnala

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Marcello Aliprandi, Viviana Girani /ž/

Druhá kamera

Giancarlo Ferrando

Návrhy kostýmů

Cristina Savelloni /ž/

Zvuk

Zbyněk Mikulík, Lubomír Zajíc (česká verze)

Vedoucí výroby

Lucie Hertlová, Viktor Mayer

Zástupce vedoucího výroby

Zdeněk Krištof, Ivana Šustová, Marco Alfieri

Dialogy české verze

Elmar Kloss

Režie české verze

Elmar Kloss, Studio Kvint, AB Barrandov dabing

Hudba

Produkční údaje

Originální název

Zkouška paměti

Anglický název

The Trial of Memory

Souběžný název

Prova di memoria

Kategorie

film

Typologie

hraný

Žánr

kriminální, melodrama

Země původu

Česká republika, Itálie

Copyright

1992

Rok výroby

1992

Premiéra

7. 10. 1993

Distribuční slogan

Paul Herzog pátrá po kdysi milované ženě, která byla za záhadných okolností prohlášena za mrtvou.

Nositelé copyrightu

ALFAFILM, spol. s r. o.

Distribuce

Heureka Film

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

109 min

Verze

česká, italská

Titulky

bez titulků