Amerika

Země původu

Česká republika

Copyright

1994

Rok výroby

1994

Premiéra

16. 6. 1994

Minutáž

90 min

Kategorie

film

Žánr

psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Amerika

Český název

Amerika

Anglický název

America

Anotace

K řadě filmových děl podnícených tvorbou a osobností Franze Kafky přibývá český snímek Amerika. Jeho autoři, debutující režisér Vladimír Michálek a kameraman Martin Duba, se inspirovali Kafkovým nedokončeným románem, vydaným poprvé Maxem Brodem pod názvem Amerika v roce 1927 (v roce 1990 jej pod přesnějším titulem Nezvěstný přeložil Josef Čermák). Impulzem pro filmové zpracování však byla také úspěšná dramatizace, uváděná v pražské Ypsilonce, z níž byli převzati i někteří herci. Příběh nejistého mladíka, který se ocitá v neznámé zemi a prožije v ní nečekané osudové epizody, vychází z klasického tématu dozrávání. Karel Rossman se v Novém světě uchytí u bohatého a zásadového strýc Jakoba, ale po setkání s fatální ženou Klárou se ocitá na dně společnosti v područí dvou gangsterů. Východisko z krušné situace nalezne hrdina s pomocí věčně opilého námořního topiče v cestě do vzdálené Oklahomy po boku hodné servírky Terezy. – Film překvapuje bohatou obrazností, v níž se střídá průmyslová secese s velkolepými reály a interiéry, s přiznaným malovaným pozadím a trikovými záběry (výtvarník Jaroslav Róna). Dominantní složkou je nabitá zvuková stopa, hýřící mnohostí různých typů hudby a ruchů. Zvukaři Michal Dvořák a Radim Hladík ml. pracovali s nejmodernější technikou a použili ve výsledném tvaru kontaktní zvuk dialogů. V ambiciózní postmodernistické formální stránce se však poněkud vytrácí existenciální rozměr díla, jež nicméně patří k našim nejlepším současným filmovým projektům. -tbk-

Obsah

Praha. Karel Rossman dostane od smutných rodičů povolení k cestě za oceán. – Na palubě zámořského parníku se mladík cítí svobodný. S nadšením pozoruje před přistáním siluety mohutného města. Jeho pocity se záhy změní po vystoupení na břeh. V dlouhé frontě čeká na rozhodnutí imigračního úředníka. Karel nedostudoval inženýrství a přijíždí do země za svým strýcem Jakobem. Nezná však ani jeho adresu a netuší, že jeho příbuzný je známý multimilionář. Úředník prohlásí, že je nezpůsobilý vstupu do země. Zasáhne však Jakobův šofér a mladík dostane do pasu potřebné razítko. Limuzína jej odveze do strýcova velkolepého sídla. Jakob přísně přijme synovce. Dostal dopis od bratra, kterým pohrdá za jeho služebnost. Nicméně se však synovce celkem ochotně ujme. – Karel se ráno budí ve svém pokoji a s úžasem pozoruje z balkónu obrovské město Ramses. Strýc vypráví mladíkovi o svých začátcích. Po příjezdu do země sestrojil své první čerpadlo a začal podnikat s tím, co by nikoho nenapadlo – s vodou. Vyráběl stále větší čerpadla a dnes mu patří skoro všechna voda ve státě. Za tvrdou práci a za své dnešní postavení zaplatil svou samotou. Nadšený Karel chce pro něj pracovat a Jakob ho vezme na poradu vedení. Ctižádostivý pan Mack vykládá o posledních obchodních transakcích, jež v důsledcích proměňují úrodná území v poušť odčerpáním vody. Bankéř Pollunder bleskově spočítá profit a vedoucí výzkumného týmu pan Green mluví o úspěšných pokusech, jež budou znamenat převrat: voda se totiž bude těžit z nevyčerpatelných hlubinných zdrojů. – Mack s Jakobovým svolením zavede Karla za tajemnou bankéřovou dcerou Klárou, skladatelkou hudby pro bicí nástroje. Mladík musí zabubnovat kousek z písničky Když jsme táhli k Jaroměři, kterou hrával kdysi doma s dechovkou. Fatální žena ho uhrane. – Milionářův synovec se zacvičuje u čerpadel. – Jednou pozdě v noci zastihne Karel strýce při preludování na varhany. Stárnoucí muž tak přehlušuje svou osamělost. – Zatímco se společnost nudí na Klářině koncertě, Karel je okouzlen její skladbou pro bicí, v níž poznává tóny své písně. Dívka mu potom vtiskne do ruky lísteček. – Nedočkavý mladík čeká večer pod mostem v přístavu. Klára ho odveze do hospody Sahara. Pozdě v noci skončí dvojice v Karlově pokoji, kde se dívka na ostýchavého společníka vrhne. Ona se na rozdíl od něj mocného milionáře nebojí. – Strýc hraje se zívajícím Karlem šachy a dvojsmyslně ho varuje. Jenže mladík už poznal jiný svět. Večer marně telefonuje ze Sahary Kláře, která někam zmizela. Seznámí se s číšnicí Terezou a s věčně opilým bývalým námořním topičem. Přijde pozdě na mimořádnou poradu. Greenovi se podařil hloubkový vrt. Jakob se na mladíka zlobí: zklamal jeho důvěru. Překvapený Karel pak slyší z úst strýcova úředníka Šubala podrobnou zprávu o svém chování. Pochopí, že byl stále špiclován. Strýc mu vysvětlí, že pro něj musí pracovat dvacet čtyři hodin denně, a dá mu do půlnoci čas na rozmyšlenou, zda přijme nabízené povýšení. - Karel zavolá na číslo nalezené v deníku. Mluví s Klárou, ochotnou přijít na schůzku. Jenže mladík na ni pak marně čeká. Vydá se za ní. Zastihne ji při komponování. Ona se k němu chová odmítavě. Náhle se tu objeví Mack. Vyjde najevo, že je Klářiným manželem. S pohrdáním předá mladíkovi dopis, v němž se Jakob svého synovce zříká. Karel dostane peníze na cestu domů. Může také zůstat v zemi, ale už nikdy se nesmí před strýcem objevit, protože porušil jím dané zásady. – Vyděděnec jde na jediné místo, jež ve městě zná: do Sahary. – Ráno se mladík probouzí v topičově nuzné chajdě. Muž mu ukáže svého králíka Ferdinanda. Opět spolu skončí v Sahaře. Karel se tu stane denním hostem a začne žít s milou Terezou. – Jednou se u ní pozorně dívá na bukolický plakát Oklahoma Theatre. Pořád ještě myslí na Kláru. Odejde z domu. Bloudí po pobřeží, dostane se do kostela, a pak se vydá za topičem. Ten má druhý den skládat zkoušky na parníku plujícím do Evropy. Je to pro něj poslední příležitost, jak se dostat zpět domů. Karel ho povzbuzuje. Potom se vrátí k Tereze. Když se však dívka druhý den zmíní o tom, že by spolu mohli odjet do Oklahomy, znovu ji opustí a jde do Sahary. Opilý topič u zkoušek neuspěl a teď se na mladíka vrhne. Karel ho v sebeobraně srazí k zemi. Když muž nejeví známky života, myslí si, že ho zabil. V nastalém zmatku ho z hospody vyvede gangster Robinson, který se domnívá, že je Jakobovým synem. Seznámí ho se svým komplicem Delamarchem a s jejich společnicí Bruneldou. Zatímco oba muži odejdou „za obchody“, musí Karel umývat Bruneldu ve vaně. Když jsou v nejlepším, vrhne se na něj Delamarche a surově ho zbije. Gangsteři si šli k Jakobovi pro odměnu za záchranu jeho syna, jenže boháč na ně poštval psy, a oni jsou řádně potrhaní. Mladík teď bude muset do smrti sloužit Bruneldě. O něco později ho chce Delamarche přimět k tomu, aby se sám bodnul nožem, jenže zbídačelý Karel odolá a uteče z půdního bytu. Gangsteři si však na něj počíhají dole v uličce a Delamarche ho udeří ocelovou tyčí. Robinson svému šéfovi slíbí, že mu opatří někoho nového. – Karel se probírá v chajdě u topiče, který se už ani na hospodskou scénu nepamatuje. Muž mu nabídne jídlo. Mladík netuší, že to je králík Ferdinand. Opilec je smířený se svým osudem, zatímco Karel je rozhodnutý vrátit se domů. Stále má u sebe platný lodní lístek do Hamburku. – Ráno mladý muž odchází z boudy. Nechá tam spícímu příteli svou jízdenku a jde za Terezou, aby jí vrátil klíče od bytu. Dívka cvičí na trubku, protože „andělé v divadle v Oklahomě musejí umět troubit“. Usmíří se. – Šťastná dvojice se veze na korbě náklaďáčku prašnou oklahomskou silnicí a mizí na horizontu pod vysokými skalami... -tbk-

Hrají

Martin Dejdar

Karel Rossman

Jiří Lábus

strýc Jakob, otec Rossman

Jarka Rytychová

Klára

Kateřina Kozáková

Tereza

Oldřich Kaiser

Delamarche

Milan Riehs

Pollunder

Petr Vacek

úředník imigračního úřadu

Ladislav Škrabánek

řidič

Olga Charvátová

matka Rossmanová

Libuše Tomanová

Brunelda

Jan Unger

student

skupina Dama Dama

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Kryštof Hanzlík

Původní filmový námět

Vladimír Michálek, Martin Duba

Předloha

Franz Kafka (Nezvěstný /Amerika/ – román)

Technický scénář

Vladimír Michálek, Martin Duba

Asistent kamery

Pavel Brynych

Výtvarník

Jaroslav Róna

Výprava

Josef Calta, Ladislav Jásam Kumšta, Milan Šveňha, Bedřich Čermák

Návrhy kostýmů

Monika Drápalová, Petra Jáchimová, Věra Linhartová

Zvláštní efekty

Jaromír Franta

Výkonná produkce

Jaroslav Bouček

Vedoucí výroby

Jaroslav Bouček, Jana Novosadová, Jana Novosadová

Zástupce vedoucího výroby

Martin Mikuláš, Eva Javorská

Spolupráce

Tomáš Čoudil Kroutílek (fotograf), Olga Svobodová (fotografka)

Hudba

Použitá hudba

Ludwig van Beethoven (úryvek ze 7. symfonie)

Písně

Amerika

Hudba k písni skupina Lucie
Text písně skupina Lucie

Brána Slunce

Hudba k písni Vít Zouharskupina Dama Dama

Produkční údaje

Originální název

Amerika

Český název

Amerika

Anglický název

America

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

psychologický

Země původu

Česká republika

Copyright

1994

Rok výroby

1994

Premiéra

premiéra 16. 6. 1994 /přístupný/ (letní kino Julda a kina Pasáž a Eden, Praha)

Distribuční slogan

Příběh českého hrdiny v Americe. Nový český film s hvězdným obsazením.

Výrobce

SIMPLY CINEMA spol. s r. o., Česká televize, TS Petra Kolihy (Česká televize), AB BARRANDOV, a. s.

Ateliéry

Hostivař

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

90 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Stereo

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: 2. Český lev za rok 1994

1995
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Jiří Lábus