Vladimír Michálek

scenárista, režisér

Datum narození

02.11.1956

Místo narození

Mladá Boleslav, Československo

Životopis

VLADIMÍR MICHÁLEK (nar. 2.11.1956, Mladá Boleslav) pochází z matčiny strany ze sudetoněmecké rodiny, rodiče se však rozvedli, když mu ještě nebyly ani tři roky. Do patnácti let vyrůstal v Bystřici v Podkrušnohoří. Po prvním ročníku byl vyloučen z gymnázia a vyučil se elektrikářem v ČKD Praha. Později absolvoval gymnázium na Vinohradech. Pracoval jako dělník v ČKD, kolportér, číšník v pražské restauraci U Tygra, zaměstnanec oddělení časopisů Národního muzea či ošetřovatel v nemocnici Pod Petřínem. V roce 1981 byl osm měsíců ve Spojených státech, kde se „na černo“ živil drátkováním podlah a vytrháváním kořenů na sjezdovkách. V roce 1983 nastoupil na medicínu, kterou však po třech letech opustil. Vybaven vlastními literárními pokusy a zkušenostmi s amatérským divadlem, filmováním a fotografováním se přihlásil na FAMU, kde jako posluchač s individuálním režimem studoval dokumentární tvorbu (1987-92; školu ukončil v roce 1995 magisterskou teoretickou prácí o Leni Riefenstahlové). Souběžně působil jako asistent režie a pomocný režisér ve FSB, kde se díky jazykovým znalostem angličtiny a němčiny podílel hlavně na mnoha zakázkových projektech, např. Rosa Luxemburgová (1985, Rosa Luxemburg; r. Margarethe von Trottaová), The Burning Secret (1988, Palčivé tajemství; r. Andrew Birkin), Spinnenetz (1989, Pavučina; Bernhard Wicki – TV) nebo Blauäugig (1989, Modrooký; r. Reinhard Hauff). Později spolupracoval na koprodukčním thrilleru Střelec (1995, The Shooter; r. Ted Kotcheff). Po sérii samostatně natočených dokumentů debutoval v hrané tvorbě ambiciózní kafkovskou variací Amerika, rozpačitě přijatou zdejší kritikou na rozdíl od následujícího psychologického dramatu na motivy povídky Jakuba Demla Zapomenuté světlo. Pověst formálně brilantního režiséra, zvládajícího různé žánrové a stylové polohy i morálně závažná témata, stvrdil historickým easternem Je třeba zabít Sekala. Existenciálních a morálních otázek se dotýkají i jeho komorní příběhy ze současnosti (Anděl Exit, Babí léto, O rodičích a dětech, Posel). Osudové vztahy tragicky poznamenané komunistickou minulostí zobrazil v TV filmech Pískovna a Lovec a Datel podle scénářů Jiřího Křižana, s nímž spolupracoval i na filmu Je třeba zabít Sekala a na slovenském TV seriálu o členech tatranské Horské služby Záchranáři (2003). Uznání získal za režii TV krimiseriálu HBO Mamon (2015). Většinu hrdinů z jeho filmů spojuje motiv osamělého mravního boje nebo konfliktu s okolím; výjimkou je nepodařená letní komedie Prázdniny v Provence. Z množství cen, které jeho filmy posbíraly v různých kategoriích, získal některé i samotný Michálek: nejvíce za snímek Je třeba zabít Sekala (Český lev za nejlepší film a režii, Cena filmových kritiků; Cena Kristián). Úspěšně se věnuje též režii reklamních spotů (Apetito, Spermobanka aj.), hudebních videoklipů (např. pro skupinu Lucie píseň Černí andělé) a divadelních her (komedie Davida Harea Pokoj v modrém v Divadle Minor, premiéra 2002; agenturní představení komedie Jeffa Barona Návštěvy u pana Greena, premiéra 2011). V roce 2013 natočil dva TV spoty pro kampaň Karla Schwarzenberga před druhým kolem prezidentských voleb. Je spolumajitelem produkční společnosti Open Field Pictures (zal. 2004), ale často spolupracoval s producentem Jaroslavem Boučkem. Mezi jeho stabilní spolupracovníky patří kameraman Martin Štrba, zvukař Radim Hladík Jr. A střihačka Olina Kaufmanová. – Filmografie: (režie, není-li uvedeno jinak) kr. dok. o soudobém prostředí Teplicka, kde kdysi tvořil Beethoven (s hudbou z jeho 7. symfonie), V chrámu přírody (1987; + sc.), kr. dok. o likvidaci jihočeské barokní vesnice s hudbou Smetanovy Mé vlasti Pohoda (1988; + sc.), kr. dok. o mladých amerických narkomanech na pokraji života a smrti The Junkies (1989, Feťáci; + sc.), kr. dok. portrét sochaře Petra Kavana Ticho, které bolí (1990; + sc.), střm. dok. záznam monologu anglického filmaře Lindsaye Andersona s ukázkami z jeho deseti nejznámějších filmů O, Mr. Anderson (1993; + sc.), postmoderně stylizovaná vize, volně inspirovaná nedokončeným románem Franze Kafky o osudu nejistého mladíka, který přijde do Nového světa za bohatým strýcem a po setkání s fatální ženou se ocitá na dně společnosti, Amerika (1994; + spol. sc.), melancholicky laděné psychologické drama, vycházející ze skutečného příběhu vesnického faráře, jenž na sklonku normalizace bojuje o záchranu místního kostela, Zapomenuté světlo (1996), symbolické drama, sledující v prostředí hanácké vesnice za nacistické okupace osudy dvou mužů (proradný udavačský statkář a věřící valašský kovář s partyzánskou minulostí), kteří se kvůli nesnášenlivosti okolí stanou aktéry i oběťmi konfliktu a osobní tragédie, Je třeba zabít Sekala (1998), kr. psychothriller ze současnosti Jistota (TV-1999), ironická sonda do novinářského prostředí Karty jsou rozdaný… (+ spol. sc.) z čtyřpovídkového filmu Praha očima... (1999), nízkorozpočtová feťácká balada s mystickými prvky podle novely Jáchyma Topola o ztroskotancích a ztracencích z okolí křižovatky Anděl na pražském Smíchově Anděl Exit (2000; + spol. sc.), poetická smutná komedie o spikleneckém přátelství dvou vitálních důchodců, kteří odmítají smířit se s údělem stáří, Babí léto (2001), střm. filmy o skrytém zlu z komunistické éry, jež je ve společnosti stále přítomné, Pískovna (TV-2004) a Lovec a Datel (TV-2004), hořká komedie podle stejnojmenné novely Emila Hakla, zachycující konverzaci otce (sedmdesátníka) se synem (čtyřicátníkem) během odpolední procházky, O rodičích a dětech (2008; + spol. sc.), cyklus třinácti půlhodinových tajemných příběhů volně inspirovaných povídkami Miloslava Švandrlíka Okno do hřbitova (TV-2010), dok. portrét dvou nekonvenčních umělců a přátel z Litvínova, nekonformního básníka a alkoholika Em Rudenka a performera, hudebníka a básníka Xaviera Baumaxy, EM a ON (2011; + spol. sc.), komorní psychologický příběh vyznavače adrenalinového způsobu života, který se po přítelově tragédii projeví jako sobecký zbabělec, Posel (2012; + kostýmy), kr. dok. o nastudování náročné skladby špičkovou klarinetistkou Ludmila Peterková versus Clarinettino Ondřeje Kukala (TV-2014; + sc.) z TV cyklu Můj pokus o mistrovský opus, volná adaptace stejnojmenného ženského románu Barbory Nesvadbové, kombinující kriminální drama s trojúhelníkovou lovestory, Pohádkář (2014), letní komedie o výletu tří členů rockové kapely Prázdniny v Provence (2015; + spol. sc.). -fik- (9/2016)

Filmografie

Prázdniny v Provence

2016
Režie, Scénář

Pohádkář

2014
Režie

Posel

2012
Režie, Návrhy kostýmů

EM a ON

2011
Režie, Námět, Scénář, Druhá kamera, Producent

O rodičích a dětech

2008
Režie, Scénář

Babí léto

2001
Režie

Anděl Exit

2000
Režie, Scénář, Technický scénář

Karty jsou rozdaný...

1999
Režie, Scénář

Je třeba zabít Sekala

1998
Režie, Technický scénář

Zapomenuté světlo

1996
Režie, Technický scénář

Střelec

1995
Asistent režie

Amerika

1994
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář

Kouř

1990
Pomocná režie

Vrať se do hrobu

1989
Spolupráce

Ocenění

Vítěz

2002
Cena za režii
Babí léto

Vítěz

Festival: 3. mezinárodní filmový festival, Čondžu

2002
Čondžu / Korejská republika
Hlavní cena Daring Digital Award v kategorii digitální kinematografie
Anděl Exit

Nominace

Akce: 9. výroční ceny Český lev 2001 – Nominace

2002
... / Česká republika
nejlepší režie
Babí léto

Nominace

Akce: 8. Výroční ceny Český lev 2000

2001
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Anděl Exit

Vítěz

Akce: 8. Výroční ceny Český lev 2000

2001
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Anděl Exit

Nominace

Akce: Polské filmové ceny

1999
... / Polsko
Nejlepší režie
Je třeba zabít Sekala

Nominace

Akce: Polské filmové ceny

1999
... / Polsko
Nejlepší film
Je třeba zabít Sekala

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Je třeba zabít Sekala

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků
Je třeba zabít Sekala

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Los Angeles 1998

1998
Los Angeles / Spojené státy americké
Critic Choice – prestižní doporučení filmové kritiky
Je třeba zabít Sekala

Vítěz

Festival: 28. Lubušské filmové léto – Festival kritiků, Lagów, 1998

1998
Lagów / Polsko
Stříbrné rouno
Zapomenuté světlo

Vítěz

Festival: 33. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

1998
Karlovy Vary / Česká republika
Zvláštní uznání Ekumenické poroty
Je třeba zabít Sekala

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Los Angeles 1998

1998
Los Angeles / Spojené státy americké
širší nominace na výroční cenu Zlatý glóbus v kategorii nejlepší zahraniční film roku 1998
Je třeba zabít Sekala
cena vyhlášena 29.10.1998

Nominace

Festival: 33. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

1998
Karlovy Vary / Česká republika
Křišťálový glóbus
Je třeba zabít Sekala

Vítěz

Festival: 32. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

1997
Karlovy Vary / Česká republika
Křišťálový glóbus – hlavní cena
Zapomenuté světlo

Nominace

Akce: 4. výroční ceny Český lev 1996

1997
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Zapomenuté světlo

Revue

Prázdniny v Provence

Oddechovou komedií odehrávající se na francouzském jihu vrací Vladimír Michálek diváky do bezstarostného léta.