Lekce Faust

Země původu

Česká republika, Francie, Spolková republika Německo, Velká Británie

Copyright

1994

Rok výroby

1994

Premiéra

29. 9. 1994

Minutáž

93 min

Kategorie

film

Žánr

podobenství

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Lekce Faust

Český název

Lekce Faust

Anglický název

Faust

Souběžný název

Faust

Anotace

Faustovské téma zajímalo Jana Švankmajera odedávna: poprvé je zpracoval jako představení pro semaforské Divadlo masek; v 80. letech napsal nerealizovaný scénář pro celovečerní program Laterny Magiky. Dlouho připravovaný projekt dostal nakonec s přispěním francouzských, německých a britských producentů a s finanční podporou českého ministerstva kultury a francouzského ministerstva kultury a komunikace (CNC) podobu celovečerního kombinovaného filmu. Švankmajer natáčel svůj druhý dlouhometrážní projekt (po filmu Něco z Alenky, 1987) s týmem stálých spolupracovníků dva roky; do hlavní role obsadil výborného Petra Čepka. – Faustovský mýtus považuje autor za klíčový pro naši civilizaci. Jeho vlastní výklad se liší např. od goethovské prezentace Fausta jako romantického titána, symbolu lidské aktivity, nacházejícího své vznešené poslání v tvořivé práci pro společnost. Švankmajerův hrdina je naopak obyčejný člověk z ulice, který je vytržen ze svého všedního života, v němž otázky po smyslu lidské existence nemají místa. Osudovou náhodou je vmanipulován do faustovské vzpoury. Jeho všetečná zvědavost ho strhne do dobrodružství ducha, v němž se rozplyne jeho vlastní nicotná osobnost, ale v němž nabývá na významu odvěký spor mezi Bohem a Ďáblem o lidskou duši. Muž je paradoxně nucen proměnit se v poslušnou loutku rebela; hraje a proti své vůli si postupně osvojuje hrdinskou roli, jejíž jedinečnost je ovšem od základu zpochybněna. – Ve své sarkastické úvaze o manipulaci nevycházel autor z výkladů faustovského mýtu, ale (podobně jako např. ve filmu Don Šajn, FP 1970) přímo ze samotných textů na klasické téma, především z tradiční loutkové hry, z díla Johanna Wolfganga Goetha Faust (1831) a z dramatu anglického renesančního dramatika Christophera Marlowa Tragický příběh doktora Fausta (1601). Samotný film však pouze nabízí divákově imaginaci bohatý materiál pro další úvahy. – Vedle nejrůznějších animačních technik využívá Švankmajer opět kombinace herce s velkými loutkami-maskami (např. Don Šajn); natáčel opět v reálu i v divadelních kulisách (např. Něco z Alenky). Většinu loutek už tvůrce použil ve svých předchozích filmech; v epizodních rolích se mihnou někteří jeho oblíbení interpreti. Po formální stránce je Lekce Faust extraktem dosavadních Švankmajerových uměleckých zkušeností, podřízených ovšem originálnímu tvůrčímu přemítání o moderní podobě faustovského mýtu. – Snímek byl uveden v sekci Un certain regard na 47. MFF v Cannes 1994; na XXIX. MFF v Karlových Varech 1994 byl oceněn Zvláštní cenou poroty ex aequo. -ap-

Obsah

Muž s aktovkou dostane cestou z práce na ulici od dvou ošuntělých mužů jakýsi leták. Stejně jako ostatní chodci ho zahodí, aniž se na něj podívá. – Ze schránky muž vybere poštu. Ze dveří odemykaného bytu vyběhne slepice; muž se dá do úklidu koberce od slepičinců. Potom se pustí do večeře a do prohlížení pošty. Objeví další leták: slepou mapu části města s vyznačeným domem. V bochníku chleba najde vejce; když je rozbije, zjistí, že je prázdné. Náhle zhasne světlo a prudký poryv větru rozrazí okno. V bouřlivém okamžiku předměty ožijí vlastním životem. Ve světle blesku se objeví oba pobudové, kteří rozdávali mapky; jsou slepí. – Muž srovnáním mapky a plánu města zjistí, kde je označený dům. Vydá se tam. Starý polozbořený činžák vypadá opuštěně. V temném průjezdu návštěvníka porazí mladík, zběsile prchající na ulici. Na dvoře ho za zaprášeným oknem sleduje stařena; jakýsi stařec se šourá k popelnici vysypat žhoucí popel z kamen. Muž sestoupí po strmých schodech do temného sklepa. Objeví klíč od zamčených dveří. Za nimi je divadelní šatna. Muž tu najde ohořelý sešit s textem Goethova Fausta. Obleče se do kostýmu a před zrcadlem se nalíčí jako Faust. Ze studia textu ho vyruší zvonek, volající herce na scénu. Cestou zákulisím muž zahlédne na záchodě Kašpara. Škvírou v oponě pozoruje publikum, usazující se v hledišti. Serve ze sebe kostým, prorazí kulisy a unikne zlověstně se přibližujícím kulisákům. – Ze staré chodby vstoupí uprchlík do alchymistické laboratoře. Vzniká zde dítě-homunkulus. Muž vyhledá v starém foliantu příslušnou formuli a oživí je; po chvíli se však dítě změní v netvora s jeho podobou a muž ho zničí. – Na jevišti loutkového divadla se odehrává výjev ze hry o doktoru Faustovi. Anděl přemlouvá alchymistu, aby se vzdal magie, jež vede ke zkáze. Ďábel je ve svém našeptávání úspěšnější. Přihlížející muž zaujímá Faustovo místo. Stále je však jen hercem, kterému vrátný zakáže v zákulisí kouřit. – Kašpar se vkrade do laboratoře a listuje učenými knihami. Nic však nechápe. – Muž si zapálí cigaretu na záchodě. Odtud vejde do hospody, kde jsou mezi hosty i oba muži s mapkami. Sedne si k nim, oni však spěšně dojedí a odejdou; musí za ně zaplatit útratu. Muž si vezme aktovku, kterou nechali na lavici, a přes záchodky spěchá zpátky. – Sluha peskuje Kašpara, který si na knihy sedl, protože tak doufal nabýt učenosti. Potom mu nabídne, aby se dal do alchymistových služeb. – Muž vystoupí na půdu, kde z aktovky vyndá čarodějnické propriety. Uprostřed magického kruhu začne vzývat Mefista. Po překonání rozličných nástrah vyvolá vyslance pekel. Mefisto mu nabídne výměnou za duši své služby po dobu dvaceti čtyř let. Faust si vyžádá čas na rozmyšlenou. – Kašpar považuje magický kruh za čihadlo a omylem vyvolá Mefista. Ďábel vyběhne z domu a děsí pokojné chodce. – Muž-Faust bloudí ulicemi. Zahlédne starce, který krade z popelnice uříznutou lidskou nohu. Následuje ho do zahradní hospody, kde jsou kulisáci i oba muži s mapkami, první jako výčepní, druhý jako slepý harmonikář. Faust najde v meruňkových knedlících klíč, jímž se dostane do zatuchlého krámku; kulisáci ho zde násilím navléknou do kostýmu. Musí se zúčastnit bláznivého představení, v němž sám zpívá operní árii a v němž se křehké baletky účastní polních prací. – Mefisto v nápovědní budce potvrdí smlouvu. Andělé se Faustovi marně snaží zabránit v podpisu; ďáblíci je přemohou. Faust, vedený jako loutka, pronese řeč o své touze po poznání vesmíru. Na konci prvního dějství je pověšen za drát jako loutka, ale osvobodí se. – Mezi diváky, občerstvujícími se v divadelním bufetu, jsou i oba muži s mapkami. – Faust o přestávce marně přemítá o smyslu světa; dosažené vědění mu k ničemu není. Osvěžuje si paměť textem. Zvonek ho volá na jeviště. – Mefisto zanese svého pána na královskou slavnost do Portugalska, kde má proslulý mág předvést své umění. Vyvolá Davida a Goliáše, když však zdejší vladař pozná, že jde o pekelné kouzlo, hosta vyhodí. Faust se mu pomstí tak, že poručí Mefistovi zaplavit dvořany vodou. Na hladině potom hraje kuželky. Náhle však poznává, že má světských radovánek dost. Chce se kát a zříci se magie. Anděl mu slíbí odpuštění. – Zneklidněný Mefisto přestrojí svého kolegu za krásnou Helenu, která Fausta svede. Když muž zjistí, že se miloval s ďáblem, udělá se mu zle. Vyčte Mefistovi jeho podvod. - Ďábel prohlásí, že čas už vypršel. Kašpar Fausta marně prosí, aby utekli. Pán mu poručí najmout dva hlídače a služebník na ulici naverbuje oba muže s mapkami. – Faust se zavře v šatně a pálí text. Siláci zaženou čerty, ale pak si pro doktora přijde celé peklo. Muž se zbaví kostýmu a dá se na útěk. V průjezdu domu srazí k zemi dalšího adepta s mapkou, a na ulici vběhne pod auto; je na místě mrtev. Kolem se shromáždí dav. Stařec ukradne nohu, oddělenou od těla, a uteče. Auto nemá řidiče. -ap-

Hrají

Petr Čepek

Faust/Mefistofeles

Jan Kraus

Cornelius

Antonín Zacpal

starý muž

Štáb a tvůrci

Předloha

Johann Wolfgang Goethe (Faust – citace z dramatické básně), Christian Dietrich Grabbe (Don Juan a Faust /Don Juan und Faust/ – citace z divadelní hry), Christopher Marlowe (Tragická historie o doktoru Faustovi /The Tragical History of the Life and Death of Doctor Faustus/ – citace z divadelní hry), Matěj Kopecký (Doktor Faust – citace z loutkové hry), anonym (Johannes doktor Faust – citace z loutkové hry)

Technický scénář

Jan Švankmajer

Druhá kamera

František Spilka

Výtvarník

Eva Švankmajerová, Jiří Bláha (loutky)

Výprava

Zdeněk Hlaváček, Jaromír Krýže, Milan Kvak, Karel Vaňásek

Návrhy kostýmů

Růžena Bláhová

Producent

Jaromír Kallista, Colin Rosse

Vedoucí výroby

Karl Baumgartner, Keith Griffiths, Michael Havas, Hengameh Panahi

Hudba

Použitá hudba

Charles François Gounod (Faust a Markéta), Johann Sebastian Bach (Fuga)

Lokace

Praha, Staré Město, kostel sv. Anny, Ungelt

Produkční údaje

Originální název

Lekce Faust

Český název

Lekce Faust

Anglický název

Faust

Souběžný název

Faust

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

podobenství

Země původu

Česká republika, Francie, Spolková republika Německo, Velká Británie

Copyright

1994

Rok výroby

1994

Premiéra

premiéra 29. 9. 1994 /doporučená přístupnost od 12 let/

Distribuční slogan

Provokativní etuda na téma MANIPULACE.

Výrobce

Athanor, Lumen Films (koprodukce), Heart of Europe (koprodukce), Konick (koprodukce), BBC Bristol (finanční krytí), CNC (finanční krytí), Pandora Film (finanční krytí)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

93 min

Distribuční nosič

35mm

Animační technika

kombinovaný, hraný, pixilace

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Stereo

Verze

česká, anglická, francouzská

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Anketa českých filmových kritiků o nejlepší český film let 1990 – 2019

2020
Praha / Česká republika
8. místo
výsledky speciální ankety vyhlášeny 1. 2. 2020 na slavnostním ceremoniálu předávání Cen české filmové kritiky 2019

Vítěz

Akce: Anketa amerického časopisu Time Out o sto nejlepších krátkých animovaných filmů všech dob

2014
New York City / Spojené státy americké
79. místo
výsledky zveřejněny 1. 1. 2014

Vítěz

Přehlídka: Febiofest ´95 – 2. přehlídka nekomerční kinematografie a videa

1995
Praha / Česká republika
Cena Kristián za nejpozoruhodnější audiovizuální čin roku 1994 v oblasti animované tvorby

Vítěz

Akce: 2. Český lev za rok 1994

1995
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Petr Čepek
in memoriam

Vítěz

Akce: 2. Český lev za rok 1994

1995
Praha / Česká republika
Nejzajímavější výtvarný počin
Eva Švankmajerová

Vítěz

Akce: 2. Český lev za rok 1994

1995
Praha / Česká republika
Nejzajímavější výtvarný počin
Jan Švankmajer

Vítěz

Akce: Anketa časopisu Kinorevue

1995
Praha / Česká republika
Cena kritiky za nejlepší český film roku 1994
udělena 14. 2. 1995 v Praze v anketě filmových novinářů

Vítěz

Festival: 15. mezinárodní festival fantastických filmů FANTASPORTO

1995
Porto / Portugalsko
Cena za nejlepší vizuální efekty

Vítěz

Akce: 2. Český lev za rok 1994

1995
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Ivo Špalj

Vítěz

Akce: Česká nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1994

1994
Praha / Česká republika
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 67. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1994

Vítěz

Akce: Ceny Českého filmového a televizního svazu Trilobit 1994

1994
Praha / Česká republika
Cena Trilobit 1994 za scénář a režii
Jan Švankmajer
udělena 19. 12. 1994

Vítěz

Akce: Ceny Nadace Český literární fond

1994
Praha / Česká republika
Zvláštní cena za scénář a režii
Jan Švankmajer
udělena 22. 12. 1994 v hodnotě 20 000 korun

Vítěz

Festival: 29. mezinárodní filmový festival – Karlovy Vary

1994
Karlova Vary / Česká republika
Zvláštní cena poroty
ex aequo s filmem Případ Pekosinského /Przypadek Pekosinskiego (Tha Case of Bronek Pekosinski, r. Gregorz Królikiewicz, Polsko 1993)