Jméno kódu Rubín

drama

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Code Name Ruby

Minutáž

80

Země původu

Česká republika

Copyright

1996

Rok výroby

1996

Premiéra

04.12.1996

Jazyková verze

česká

Režie

Jan Němec

Scénář

Jan Němec, Iva Ruszeláková (spolupráce)

Námět

Jan Němec

Anotace

Mystifikační „alchymistické“ podobenství Jméno kódu Rubín je druhým filmem režiséra Jana Němce po jeho návratu z exilu. Podobně jako svérázná adaptace knihy Ladislava Klímy, nazvaná V žáru královské lásky (1990), je i Jméno kódu Rubín provokativním gestem, jež je v souladu s režisérovou koncepcí soukromých filmů-básní, ale jež na rozdíl od ní nemá velkou naději na vstřícné přijetí u diváků (a ani u kritiky). Formálně složitý snímek, který vznikl ve společnosti Jan Němec Film v koprodukci s Českou televizí a s výraznou finanční podporou českého filmového fondu, je svrchovaným autorským dílem, jehož součástí je i osobitá Němcova vizuální koncepce. Příběh je v jedné rovině „nedefinovanou a nenaplněnou“ love story dívky Rubínky – Ruby (neherečka Lucie Rejchrtová) a letového dispečera Michala (tělesně handicapovaný Jan Potměšil, snímaný ovšem tak, jako by normálně chodil). Setkání mladých lidí je dáno „vyšším záměrem“. Veškeré dění je koncipováno ve smyslu základních esoterických tezí: vyprávění má podobu kruhu („drak, zakusující se do vlastního ocasu“), a ve známé kabalistické jednotě mikrokosmu (lidské tělo) a makrokosmu (vesmír) podává soukromý příběh ústřední dvojice jako vyvrcholení staletého usilování alchymistů o naplnění Plánu, čili o vytvoření Kamene mudrců, a stejně dlouhého boje „světských“ mocností o získání tajných alchymistických materiálů a tím i možnosti vládnout světu. V „magické“ Praze se odehrává poslední dějství tohoto letitého boje, jenž probíhal také za II. světové války (potřebné přísady se pokoušeli získat Němci, Britové, Američané a později i Rusové). Klíčovou ingrediencí a finálním produktem – v intencích některých výkladů alchymie – jsou však zřejmě sami milenci a jejich pomíjivě křehký vztah. – Dvojice se potuluje „magickými“ místy (Praha či Šporkův Kuks), studuje alchymistické dějiny i spisy a uniká čtveřici „žvejkounů“, kteří představují primitivní Zlo; procházejí dějinami a mluví německy (vypadají však jako ruští gastarbajtři a snad jsou také jednou z „ingrediencí“). – Jan Němec koncipuje svůj film, věnovaný nedávno zemřelé Ester Krumbachové, jako svébytnou koláž, v níž má kromě tříště poeticko-informačních obrazů (alchymistické spisy, ilustrace apod.) hlavní místo komplikovaná historická mystifikace: prostřednictvím paradokumentů i archivních snímků „objasňuje“ autor českou historii v kontextu boje o alchymistický Plán, v němž však skrytě dominuje tajně vědoucí americký Smithsonian Institution (proto se některé sekvence odehrávají ve Washingtonu v okolí Bílého domu a dalších důležitých institucí). Mezi indiciemi se tak vedle dopisu Milana Kundery, který měl kdysi na projektu (zamýšleném už od osmdesátých let) také spolupracovat, objevuje „vysvětlení“ atentátů na Heydricha a Kennedyho, záhady „štěchovického pokladu“ či objasnění bombardování Emauz (jež je Němcovým osobním dětským zážitkem). – Almychie, která se skutečně v různých fázích moderních dějin stala objektem seriozního výzkumu, je v Němcově sporném experimentu (jehož atributem je patrně i dráždivé pokoušení divákovy schopnosti tolerance) součástí specifické obsahově-formalistické hry v intencích slavného románu Umberta Eca Foucaultovo kyvadlo: autorská koncepce funguje jako svébytný „alchymistický“ plán na uspořádání světa a výsledné dílo je zároveň otevřenou diskusí o vlastní poetice. -ap-

Obsah

Tříšť obrazů z pozemského dění i z expanzí do vesmíru vysvětluje komentátor: posádka raketoplánu oznamuje do letového centra nevysvětlitelný úkaz. Bílý dům – jímž skrytě vládne organizace Smithsonian Institution – dává pokyn k zahájení akce: stvoření Kamene mudrců. Finálními ingrediencemi disponují nic netušící letový dispečer ruzyňského letiště Michal a pražská dívka Ruby, rozvážející korespondenci; dějištěm zůstává po věky „magická“ Praha. – Ruby přiveze na kole Michalovi pozvánku na vernisáž výstavy o alchymii, která bude otevřena v Národním muzeu. Mladý muž, pozorující z ruzyňské terasy startující letadla, se diví magickým formulím na pozvánce; považuje alchymii za hloupost. Zajímavá dívka a adresát se do sebe zakoukají. – Podivní „gastarbajtři“ (žvejkouni) nechají práce ve výkopu a vydají se po stopě právě vzniklé dvojice. – V roce 1995 se slavilo padesáté výročí osvobození Prahy: česká metropole je místem, kam v rudolfinské době britští alchymisté Edward Kelly a John Dee ukryli ukradené alchymistické spisy, směřující k završení Velkého plánu: vytvoření Kamene mudrců. O tajné spisy, po věky skryté v emauzském klášteře, měli zájem nacisté (proto s věcí obeznámený Goebbels poslal do Prahy Heydricha), nakonec je však díky iniciativě Eisenhowera a generála Pattona získali Američané. Tajné komando, jež o mnoho let později vyznamenal prezident Havel, vyzvedlo s vědomím prezidenta Beneše „poklad“ ze skrýše ve štěchovickém lese a odvezlo jej do Washingtonu. Důležitější než „vládce“ Bílého domu je ovšem všudypřítomný sekretář tajemné organizace Smithsonian Institution. – Michal a Ruby se sbližují: mladík má sice znalosti o alchymii, ale nevěří, že by měly nějaký smysl. Mladí lidé netuší, že z jejich vztahu má vzniknout poslední ingredience ke stvoření Kamene mudrců. Vydají se na výlet: Ruby vypočítává jednotlivé zastávky, jež mají úzce souviset s konkrétními místy i s postupně završovanými devíti stupni poznání. Vše se však odehrává tak trochu v rovině mileneckého škádlení. Podle Michala po válce očitá svědkyně potvrdila, že Američané bombardovali Emauzy jako mstu „zloději“ Kellymu. – Ruby a Michal přijedou na Kuks, jehož stavitel, hrabě Špork, se zajímal o alchymii. V archivu se seznamují s dějinami a smyslem esoterických věd. Ve šporkovské lékárně se pustí do experimentů. Ruby sebere ve zdejší kryptě lahvičku, obsahující důležitou přísadu. – V idylické chatě u jezírka dvojice pokračuje v bádání. Produktem noci, strávené v podivných společných snech, je hrudka čistého zlata, již souvěrci výhodně prodají v klenotnictví. Za peníze si pořídí drahé auto a oddají se sladkému životu. Proradní žvejkouni jsou jim však stále v patách. Ruby svým lhaním a vykrucováním ohledně pozdního příchodu na večeři vyjeví před zklamaným Michalem svou nevypočitatelnost. – Dvojice spěchá do emauzského kostela. Tady ji dostihnou žvejkouni a zbijí ji. V mystickém okamžiku, v němž splývá čas minulý a současný, dívka uroní „slzu lásky“, finální ingredienci pro Kámen mudrců. Odvěký Plán se naplňuje v dívce Ruby. Ta zároveň ztrácí své rodiče, kteří sice odjeli „kamsi do dalekých krajin“, možná jsou však mrtvi. Dívka je marně volá zpátky. Nakonec je nechá být. – Ruby odveze sanitkou do nemocnice zbitého Michala. Mladík umírá a ona v zoufalství použije své nové síly, aby ho zachránila. Kámen mudrců je ztracen, ale Michal může žít dál, i když nemůže chodit. – Scéna se setkáním na terase se vrací: prvopočátkem všeho je pohled muže a ženy. Tentokrát však k němu nedojde a Ruby, která předala pozvánku, odejde pryč. – Michal v ruzyňském letovém středisku skládá promluvu – hlášení neznámému „řediteli“, jež se v něm rodila během celého příběhu: hlásí se do služby, protože cosi objevil. Vyprávění se vrací ke svému počátku: milenci jsou spolu šťastni v emauzském kostele; posádka raketoplánu, vybavená magickou lahvičkou, ohlašuje nevysvětlitelný úkaz, hlásící se kódem Rubín... -ap-

Hrají

Lucie Rejchrtová

Ruby

Čestmír Řanda ml.

Žvejkoun 1.

Josef Miřácký

Žvejkoun 2.

Václav Tomšovský

Žvejkoun 3.

Jaromír Typlt

Žvejkoun 4.

Miloš Stehlík

sekretář Smithsonian Institution

Lubor Mádr

zlatník

František Macháček

heligonkář

Helena Čepková

hradní dáma

MUDr. Josefa Sobotková

matka

Ing. Ladislav Němec

otec

Komentář

David Nykl

velitel Space Shuttle Discovery

Mluví

M. Učík

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Radka Vávrová, Ladislav Pavlík, Robert Ptáček

Původní filmový námět

Jan Němec

Scénář

Jan Němec, Iva Ruszeláková (spolupráce)

Autor komentáře

Jan Němec

Technický scénář

Jan Němec, Iva Ruszeláková

Kamera

F. A. Brabec, Jan Němec (dodatečné záběry), Jiří Zeiner (dodatečné záběry), Zdeněk Neužil (dodatečné záběry), Ladislav Pavlík (dodatečné záběry)

Druhá kamera

Jan Němec, Jiří Zeiner, Ladislav Pavlík, Zdeněk Neužil, NASA "Posádka DISCOVERY ST 26"

Asistent kamery

Jan Carda

Výtvarník

Jitka Vobořilová (výtvarná spolupráce, koláže, alchymistická kniha)

Výprava

Jitka Vobořilová

Návrhy kostýmů

Jaroslava Pecharová

Masky

Ivana Langhamerová

Zvuk

Karel M. Martínek, Ivo Špalj

Triky

Studio JANFABIVA, Ltd.

Zvláštní efekty

Studio JANFABIVA, Ltd.

Koordinátor kaskadérů

Jaroslav Tomsa (odborná spolupráce)

Kaskadéři

FILMKA

Producent

Jan Němec

Vedoucí výroby

Iva Ruszeláková, Martin Kopřiva (ČT)

Odborný poradce

Michal Lánský (speciální poradce)

Hudba

Nahrál

Jan Hammer (ve studiu: RED GATE FARM, HOLMES N.Y. /USA/)

Produkční údaje

Původní název

Jméno kódu Rubín

Anglický název

Code Name Ruby

Copyright

1996

Rok výroby

1996

Premiéra

04.12.1996

Distribuční slogan

Tajemství a intriky alchymie platí i dnes... ingredience lásky v dramatickém příběhu mezi Washingtonem, D.C. a Prahou – s Janem Potměšilem v hlavní roli.

Výrobce

Jan Němec Film, Česká televize, TS Čestmíra Kopeckého (Česká televize), Rada Státního fondu ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie (s přispěním)

Partner

NISSAN ČR, OLYMPUS C&C

Nositelé copyrightu

JAN NĚMEC FILM, Česká televize

Distribuce

Five Stars Entertainment (programování), Jan Němec Film

Technické údaje

Barva

colour

Verze

česká