Andrea Sedláčková

scenáristka, střihačka, režisérka

Datum narození

22.02.1967

Místo narození

Praha, Československo

Životopis

ANDREA SEDLÁČKOVÁ (nar. 22.2.1967, Praha) začínala už jako školačka v menších rolích ve filmech o dětech a pro děti a v televizním seriálu Třetí patro (1988). V hereckém vzdělávání pokračovala během gymnaziálních studií ve večerních kurzech Ivana Vyskočila na Lidové škole umění pro pracující. Stala se však studentkou katedry scenáristiky a dramaturgie na FAMU (1986–89), kde mimo jiné připravovala s Martinem Mejstříkem studentský časopis Kavárna. V létě 1989 se rozhodla pro emigraci a shodou okolností získala ve Francii politický azyl přesně 17. listopadu 1989. Při studiu jazyka se živila jako au pair, uklízečka či zpěvačka v metru. Pak vystudovala střih a režii na pařížském filmové škole FEMIS (dříve IDHEC; 1990–93). Žije a pracuje střídavě v Praze a v Paříži. Zatímco ve Francii se pod jménem Andréa Sedlackova věnuje výhradně střihu (za střih dramatu Welcome byla nominována na Césara), v Čechách natáčí politické dokumenty a autorské, osobně laděné hrané filmy s tematikou problematických citových vztahů, morálních dilemat a rodinných traumat z minulosti v komplikovaném dobovém kontextu. Autobiografické rysy lze vysledovat zejména v postavě hlavní hrdinky Renáty Soukupové ve volné televizní pentalogii (Ze života pubescentky, Můj otec a ostatní muži, Krásný čas, Opravdová láska, Dívka za zrcadlem). Od roku 2010 se věnuje hlavně projektu zfilmování Škvoreckého Zbabělců, o němž mluvila s jeho autorem a jenž zatím zůstává ve fázi dokončeného scénáře. Vydala beletristické knihy Moje pařížská revoluce (2014) a Každý něco tají (2017). Vznikl o ní jeden díl z televizního cyklu 13. komnata Andrey Sedláčkové (2015; r. Rozálie Kohoutová). – Filmografie: (herečka) Jen si tak trochu písknout (1980; r. Karel Smyczek), Muž přes palubu (1980; r. Jaromír Borek), Skleněný dům (1981; r. Vít Olmer), povídka Na brigádě z filmu Pražská 5 (1988; r. Tomáš Vorel), Divoká svině (1989; r. Jan Kubišta); (střih) kr. dok. filmy Mère et fille (1992, Matka a dcera; r. Isabelle Brouéová), Question de lumières: Henri Alekan rencontre (1993, Otázka světla: Setkání s Henrim Alekanem; r. Franck Saunier) a Question de lumières: Robert Doisneau rencontre (1993, Otázka světla: Setkání s Robertem Doisneauem; r. Franck Saunier), kr. filmy Presse-citron (1994, Vymačkat citrón; r. Isabelle Brouéová) a Entre ciel et terre (1995, Mezi nebem a zemí; r. Jacques Maillot), střm. f. Corps inflammables (1995, Roztoužená těla; r. Jacques Maillot), Ni d'Ève ni d'Adam (1996, Ani o Evě, ani o Adamovi; r. Jean-Paul Civeyrac), kr. dok. Printemps de Monica (1997, Moničino jaro; r. Patrice Chagnard), dok. Mémoires d'un chien-frontière (1998, Vzpomínky pohraničního psa; r. Karel Prokop), Nos vies heureuses (1999, Naše šťastné životy; r. Jacques Maillot), La maladie de Sachs (1999, Sachsova nemoc; r. Michel Deville), Un jeu d'enfants (2000, Dětská hra; r. Laurent Tuel), Une hirondelle à fait le printemps (2001, Jedna vlaštovka jaro udělá; r. Christian Carion – TV), Le doux amour des hommes (2001, Něžná láska mužů; r. Jean-Paul Civeyrac), Un monde presque paisible (2002, Téměř mírumilovný svět; r. Michel Deville), Froid comme lété (TV–2002, Chladná jako léto; r. Jacqout Maillot), Vadí nevadí (2003, Jeux d'enfants; r. Yann Samuell), Malabar Princess (2003, Princezna z Malabaru; r. Gilles Legrand – TV), Tout le plaisir est pour moi (2003, Vše o orgasmu; r. Isabelle Brouéová – V), Un fil à la patte (2005, Taková ženská na krku; r. Michel Deville), Šťastné a veselé (2005, Joyeux Noël; r. Christian Carion), Je vais bien, ne t'en fais (2005, Neboj, jsem v pořádku; r. Philippe Lioret – TV), Contre-enquête (2006, Falešná identita; r. Franck Mancuso – TV), Les liens du sang (2008, Krevní pouta; r. Jacques Maillot – TV), La jeune fille et les loups (2007, Dívka a vlci; r. Gilles Legrand), Welcome (2008; r. Philippe Lioret), L'affaire Farewell (2009, Krycí jméno: Farewell; r. Christian Carion – TV), L'âge de raison (2009, Věk rozumu; r. Yann Samuell), Légitime défense (2010, Oprávněná obrana; r. Pierre Lacan), Tu seras mon fils (2010, Můžeš být můj syn; r. Gilles Legrand), Toutes nos envies (2010, Všechny naše touhy; r. Philippe Lioret), Maman (2011, Maminka; r. Alexandra Leclèreová), La mer à boire (2011, Vypít moře; r. Jacques Maillot), Demi-soeur (2012, Nevlastní sestra; r. Josiane Balaskoová), Le fils de Jean (2016, Janův syn; r. Philippe Lioret), Garde alternée (2017, Střídavá péče; r. Alexandra Leclèreová); (režie a scénář, není–li uvedeno jinak) střm. f. Bráškové (TV–1991; r. Jan Prokop; sc.), kr. dok. filmy Squat (1991), Petites histoires du réalisme socialiste (1992, Malé historky ze socialistického realismu), Pays de l'exile (1993, Země exilu) a La nuit des drapeaux (1993, Noc vlajek), střm. dok. filmy Co jste dělali v listopadu (TV–1994), Po schodech paměti (TV–1995), Lidé, kteří nás také soudí (TV–1996) a Poslanecké tance (TV–1997), povídky Polobotky (TV–1997; režie) a Intuice (TV–1997; režie) z cyklu Bakaláři, střm. dok. Rychlé starty (TV–1998), kr. dok. Kdo je Václav Malý? (TV–1998), hraný film o složitostech dívčího dospívání v malém bytě s rozvedenými rodiči uprostřed 80. let Ze života pubescentky (TV–1999), psychologická studie incestního sourozeneckého vztahu Oběti a vrazi (2000), hořká komedie, inspirovaná článkem z francouzských novin o komplotu manžela a jeho přítele proti vysoce postavené političce, Musím tě svést (2002), komorní příběh studentky žurnalistiky Renáty Soukupové, která se na sklonku normalizace vyrovnává se svým otcem, nešťastnou láskou a emigrací, Můj otec a ostatní muži (TV–2002), volná pokračování osudů mladé hrdinky Renáty, hledající své místo v životě mezi Prahou a Paříží, Krásný čas (TV–2006) a Opravdová láska (TV–2007), hudební retrodrama o partě mladých lidí kolem jazzové kapely počátkem 50. let podle předlohy Josefa Škvoreckého Rytmus v patách (TV–2009), intimní příběh životní krize mladé vrcholové atletky, která se v normalizačním Československu dostane do státem řízeného dopingového programu, Fair Play (2014), celovečerní osobně laděný dokument Život podle Václava Havla (2014; + nám., hlas), pokračování osudů Renáty Soukupové Dívka za zrcadlem (TV–2018), slovensko-český taneční film o skupině street dance z malého slovenského města Backstage (2018; režie, spol. sc.). -fik- (6/2018)

Filmografie

Backstage

2018
Režie, Scénář, Překlad české verze, Dialogy české verze, Režie české verze

Fair Play

2014
Režie, Scénář

Život podle Václava Havla

2014
Režie, Námět, Scénář, Komentář

Musím tě svést

2002
Režie, Námět, Scénář

Oběti a vrazi

2000
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář

Rychlé starty

1998
Režie, Námět

Divoká svině

1989
Hrají
Role: smějící se dívka

Na brigádě!

1988
Hrají
Role: brigádnice

Skleněný dům

1981
Hrají
Role: Růžena

Muž přes palubu

1980
Hrají
Role: Zuzka

Jen si tak trochu písknout

1980
Hrají
Role: Soňa

Ocenění

Nominace

Akce: 22. výroční ceny Český lev 2015 za filmovou tvorbu roku 2014

2015
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Fair Play

Nominace

Akce: 22. výroční ceny Český lev 2015 za filmovou tvorbu roku 2014

2015
Praha / Česká republika
Nejlepší dokumentární film
Život podle Václava Havla

Nominace

Akce: 22. výroční ceny Český lev 2015 za filmovou tvorbu roku 2014

2015
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Fair Play

Nominace

Akce: 22. výroční ceny Český lev 2015 za filmovou tvorbu roku 2014

2015
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Fair Play

Vítěz

Festival: 28. Festival českých filmů FINÁLE PLZEŇ 2015

2015
Plzeň / Česká republika
Výroční ceny AČFK za český film za rok 2014
Fair Play
(hraný film)

Vítěz

Akce: 22. výroční ceny Český lev 2015 za filmovou tvorbu roku 2014

2015
Praha / Česká republika
Cena filmových fanoušků
Fair Play
NESTATUTÁRNÍ CENY

Vítěz

Festival: 46. dětský filmový a televizní festival Oty Hofmana

2014
Ostrov / Česká republika
Cena Oty Hofmana
Fair Play
(kategorie filmů 13-18 let)

Vítěz

Festival: Fort Film 2001

2001
Terezín / Česká republika
Hlavní cena poroty – skleněná Terezínská cihla v kategorii nejlepší dlouhý hraný film
Oběti a vrazi