Alena Munková

scenáristka, dramaturgyně, novinářka

Datum narození

24.09.1929

Místo narození

Praha, Československo

Datum úmrtí

14.04.2008

Místo úmrtí

Praha, Česká republika

Alternativní jména

Alena Synková (rodné jméno), Alena Tillová (1. provdaná), Alena Munková (2. provdaná)

Životopis

ALENA MUNKOVÁ (nar. 24.9.1926, Praha – zemřela 14. dubna 2008, Praha) strávila dívčí léta v terezínském ghettu (1942-45); její juvenilní básně z té doby byly několikrát zhudebněny. Vystudovala novinářskou fakultu na Vysoké škole politické a sociální v Praze (1949) a rok působila v kinolektorátu Filmového studia Barrandov. Z kádrových důvodů přišla o místo. Krátce působila jako redaktorka v nakladatelství Naše vojsko (1953) a v letech 1954-1963 v dokumentaci Ústřední půjčovny filmů, mj. i jako vedoucí redaktorka Filmových informací. Pak pracovala jako dramaturgyně animované tvorby v Krátkém filmu Praha. V posledních letech se podílela na činnosti oddělení orální historie v Národním filmovém archivu. Vedle významné dramaturgické činnosti, spjaté s díly renomovaných českých výtvarníků a režisérů animovaných filmů se věnovala i vlastní scenáristické tvorbě animovaných i dokumentárních snímků a zejména večerníčků (často ve spolupráci s druhým manželem Jiřím Munkem, nar. 1932). Nejznámější jsou večerníčky Štaflík a Špagetka (26 dílů), z nichž některé se hrály i v kinech. Z dalších večerníčků připomínáme Anička skřítek a Slaměný Hubert, Viki a Tiki (13 dílů), Pozor, bonbón! (13 dílů), Pučálkovic Amina (11 dílů) a Z deníku žáka III. B aneb Edudant a Francimor (13 dílů). Dále se autorsky podílela na anim. filmech Říkáme si říkadla (1974; r. Zdeněk Smetana), O neposedném knoflíčku (1975; r. Garik Seko), Dorotka a hodiny (1975; r. Božena Možíšová; námět), Čarovná rybí kostička (1980; r. Marie Satrapová), Dokonalý úklid (1987; r. Milan Klikar), na TV dokumentech Setkání v podivném městě (1991; r. Jaromír Herskovič), Nevyúčtován zůstává život (1996; r. Martin Skyba) a Příběh posledního bobra (1996; r. Martin Skyba) z cyklu Lapidárium. Publikovala ve filmových časopisech včetně Filmového přehledu, s mužem vydala dětské knihy Štaflík a Špagetka (2000) a Nová dobrodružství Štaflíka a Špagetky (2004), její verše byly otištěny v knize Motýla jsem tu neviděl (1993). Spolupracovala s Českou televizí. Objevila se mj. v dokumentu Ivana Vojnára Proroci a básníci. Kapitoly z kalendáře (2000) a také v televizním pořadu Ještě jsem tady (1997). Byla vnučkou nakladatele Adolfa Synka a mladší sestrou spisovatele Františka Listopada, žijícího od roku 1948 v emigraci. -tbk-

Filmografie