Ikarie XB 1

Země původu

Československo

Copyright

1963

Rok výroby

1962

Premiéra

26. 7. 1963

Minutáž

83 min

Kategorie

film

Žánr

dobrodružný, drama, psychologický, sci-fi

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Ikarie XB 1

Český název

Ikarie XB 1

Anglický název

Ikarie XB 1

Souběžný anglický název

Icarus XB 1

Pracovní název

Stříbrná kometa / Za 200 let koncem června

Anotace

Národní filmový archiv vrátil v červnu roku 2016 v obnovené premiéře do kin legendární českou sci–fi Ikarie XB 1 z roku 1963. Příběh podle námětu a scénáře Pavla Juráčka a režiséra Jindřicha Poláka se odehrává ve XXII. století, kdy čtyřicetičlenná posádka složená z různých národů (velitelem je samozřejmě sovětský občan) vyrazí ve vesmírné lodi Ikarie XB 1 ke hvězdě Alfa Centauri. Lidé doufají, že na některé z planet této hvězdy, ležící nejblíže Galaxii a podobající se Slunci, naleznou život. Během dlouhé cesty se musí posádka vypořádat nejen s „ponorkovou“ nemocí, ale i se smrtelným nebezpečím, jež přináší nalezená opuštěná raketa z XX. století s atomovými zbraněmi nebo záření Tmavé hvězdy. Přesto se Ikarie XB 1 stane první lodí, která naváže kontakt s mimozemskou civilizací... – Snímek (natočený celý v ateliéru) byl ve své době výjimečný nejen v československé, ale i v mezinárodní produkci a zaujme kvalitními trikovými efekty, výpravou i kostýmy. Jako průkopnické dílo v kontextu světové kinematografie ovlivnilo další tvůrce, např. Ridleyho Scotta, Stanleyho Kubricka, Andreje Tarkovského nebo George Lucase. Ve Spojených státech byl film distribuován pod názvem Voyage to the End of the Universe s anglickým dabingem a s mírně pozměněným koncem (před zraky posádky se na obrazovce objeví New York a Socha svobody). Nejen herci z nejstarší generace Zdeněk Štěpánek a František Smolík zde vytvořili atypické role své filmové kariéry. Ve stejných dekoracích natočil režisér Polák dětský film Klaun Ferdinand a raketa (1962). – Titul byl roku 2016 digitalizován z originálního negativu a negativu zvuku a restaurován v budapešťské laboratoři Magyar Filmlabor za finanční podpory z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, Ministerstva kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET. Nová verze snímku byla představena 15. května 2016 v sekci Cannes Classics na MFF v Cannes. –jl–

Jindřich Polák si do své filmografie připsal v roce 1963 i sci-fi Ikarie XB 1, která svým tématem představuje v rámci domácí kinematografie unikát. Jako předloha snímku, na jehož scénáři se podílel Pavel Juráček, posloužil román Stanisława Lema K mrakům Magellanovým. Příběh s humanistickým podtextem je situovaný do roku 2163, kdy se titulní kosmický koráb s mezinárodní posádkou vydává hledat život na planety v soustavě Alfa Centauri... Snímek získal ocenění na Mezinárodním filmovém festivalu vědecko-fantastických filmů v Terstu a byl prodán do řady zemí včetně USA. Tam ho společnost American International Pictures přetvořila v americké „béčko“ pod názvem Voyage to the End of the Universe, s anglickým dabingem a „poangličtěnými“ jmény herců a členů štábu v úvodních titulcích. Film byl současně přestříhán (vypadla ideologizovaná sekvence setkání s vrakem kosmické lodi z éry kapitalismu a přibylo nové finále). -ap-

Obsah

Chodbou vesmírné lodi Ikarie XB 1 pobíhá pološílený koordinátor Michal s popálenou tváří. Pomocí interkomu a kamer jej v navigačním sále s ostatními sleduje velitel lodi Vladimír Abajev. Michal ohrožuje celou posádku i loď a přeruší spojení se sálem. Zástupce velitele Mac Donald se rozhodne k němu dostat větrací šachtou. Abajev vzpomíná na dosavadní let Ikarie. – Čtyřicetičlenná posádka vědců a astronautů se v červnu 2163 vydá prozkoumat planety hvězdy Alfa Centauri. Po náročném startu se Mac Donald rozloučí ve videohovorně s manželkou Renou, která kvůli těhotenství musela zůstat na Zemi. Místo ní letí mladá historička Eva, do níž se zamiluje koordinátor Lorenc. Astrobiolog Kubeš na jeho žádost vypěstuje pro Evu květ slunečnice. Ke sblížení Lorence a Evy dopomůže nakonec část posádky, která nesmělého mladíka se slunečnicí sleduje na chodbě pomocí interkomu. Kubešovi a pilotovi Heroldovi se líbí astronautka Brigita. Ta koketuje s oběma. Mac Donald se dozví, že manželský pár z posádky Štefa a Milek čekají dítě. Rena tedy mohla letět také, ale bála se. Po čtyřech měsících je Ikarie na polovině své cesty. Na posádce se začne projevovat únava a omrzelost. Rozptýlení přinese oslava stodesátých narozenin nejstaršího člena posádky matematika Anthonyho Hopkinse. Kubeš s Heroldem si stěžují socioložce Nině, že si z nich Brigita děla legraci. Dozví se od ní, že žena je na Zemi vdaná. Oslavu přeruší poplach. Před lodí se objevilo neznámé těleso. Vyjde najevo, že je to kosmická loď, která nereaguje na pokusy o spojení. K lodi odletí expediční raketa s Kubešem a Heroldem. Ti zjistí, že se jedná o starodávný vrak rakety, která byla v roce 1987 vypuštěna z pozemského Západu. Jsou v ní u stolu s kartami, kostkami a spoustou dolarů mrtví lidé ve večerních oblecích. Když na palubě docházel vzduch, posádka se v čele s kapitánem v americké uniformě navzájem povraždila. V raketě jsou též atomové zbraně. Kubeš omylem jednu z nich uvolní a ta vybuchne. Oba muži zahynou. - Posádka Ikarie, která nukleární bomby zná již jen z muzeí, je šokována. Aby loď mohla pokračovat v cestě, musí pilot Svenson a koordinátor Michal na jejím povrchu provést montáž náhradního motoru. Během další cesty se u nich a pak i u dalších členů posádky projevují příznaky nepřekonatelné únavy a spánku. Vědci zjistí, že mezi lodí a Alfou Centauri leží Tmavá hvězda, jejíž záření způsobuje útlum biochemických pochodů živých organismů. Výprava je ve velkém ohrožení. Abajev nechá odeslat výsledky dosavadních výzkumů pomocnou raketou zpět na Zem. Než se loď dostane z dosahu Tmavé hvězdy, bude záření na posádku působit ještě šedesát hodin. Ta nemá jistotu, že se po uplynutí této doby probudí. Mac Donald chce na poslední chvíli loď obrátit na cestu domů, ale Abajev mu v tom zabrání. Místo spících lidí řídí plavidlo autopiloti. Osazenstvo se probudí po pětadvaceti hodinách (namísto předpokládaných šedesáti). Mezi lodí a hvězdou totiž vzniklo záhadné silové pole, které Ikarii před zářením Temné hvězdy ochránilo. Svenson a Michal byli během montáže motoru vystaveni přímému záření hvězdy a objeví se u nich popáleniny, poruchy krevního oběhu a funkce vyšší nervové soustavy. Zatímco Svensona se palubní lékař snaží na ošetřovně vyléčit, Michal šílí hrůzou ze smrti a z nepřítomnosti Země (viz začátek). Zabarikáduje se na nulté palubě, přeruší spojení s navigačním sálem a vypne centrálu robotů. Navíc má zbraň a nechce k sobě nikoho pustit. Zničí i Hopkinsova starého robota Patrika, který se k němu měl dobýt pomocí autogenu. Posádka je opět v nebezpečí. – Mac Donald se za Michalem vydá větrací šachtou a na poslední chvíli ho přesvědčí a odzbrojí. Lékař Svensona i Michala zachrání. Štefa porodí chlapce, první dítě narozené v kosmu. Brigita a Hopkins určí, že silové pole, jež ochránilo Ikarii, bylo vysláno energetickým vysílačem z Bílé planety. Jsou tam tedy živé bytosti, které loď včas objevily, zachránily a nyní možná čekají na příchod pozemšťanů. Celá posádka v navigačním sále sleduje čelní obrazovku. Na ní se objeví velké fantastické město Bílé planety... –jl–

Poznámka

Film byl v roce 2016 digitálně restaurován.

Hrají

Zdeněk Štěpánek

velitel Vladimír Abajev

Radovan Lukavský

zástupce velitele Mac Donald

Dana Medřická

socioložka Nina Kirová

Miroslav Macháček

astronaut Marcel Bernard

František Smolík

matematik Anthony Hopkins

Jiří Vršťala

pilot Erik Svenson

Svatava Hubeňáková

Rena, Mac Donaldova žena

Otto Lackovič

koordinátor Michal

Jaroslav Mareš

astronaut Milek Wertbowsky

Marcela Martínková

astronautka Štefa, Milkova žena

Martin Ťapák

Mluví Bohumil Bezouška
astrobiolog Petr Kubeš

Rudolf Deyl ml.

pilot Ervín Herold

Irena Kačírková

astronautka Brigita Wagnerová

Jozef Adamovič

Mluví Ivo Palec
koordinátor Zdeněk Lorenc

Růžena Urbanová

historička Eva

Eva Cedlová

koordinátorka

Václav Irmanov

koordinátor

Zdenka Borovičková

koordinátorka

V. Maláková

koordinátorka

J. Vicherková

koordinátorka

Ladislav Mrkvička

Romeo ve filmu

Hana Pražanová

Julie ve filmu

Jan Cmíral

člen posádky

Jiří Cejnek

člen posádky

Věra Křesadlová

členka posádky

Karel Duba

člen posádky

Gustav Voborník

člen posádky

Olga Navrátilová

členka posádky

Olga Schoberová

členka posádky

Vladimír Štúr

člen posádky

Miroslav Abrahám

člen posádky

L. Prokůpek

člen posádky

R. Junášková

členka posádky

Renáta Pospíšilová

členka posádky

Marcela Trsková

členka posádky

V. Urbánek

člen posádky

V. Hrabák

člen posádky

František Halmazňa

tanečník

Bohumil Klika

tanečník

Jaguše Podešvová

tanečnice

L. Stejskalová

tanečnice

J. Januška

navigátor

J. Lacina

robot

Zdeněk Jelínek

klavírista

Jan S. Kolár

mrtvý muž

Marie Popelková

mrtvá žena

Josef Drbohlav

mrtvý muž

D. Kalibová

mrtvá žena

J. Sluštická

mrtvá žena

I. Sigrotová

mrtvá žena

V. Zítko

mrtvý muž

B. Kocian

mrtvý muž

V. Smolík

mrtvý muž

Komentář

Mluví

Bohumil Švarc

hlas palubního počítače

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Hynek Bočan

Asistent režie

Jiří Růžička st.

Původní filmový námět

Pavel Juráček, Jindřich Polák

Druhá kamera

Alexandr Rašilov

Asistent kamery

Oldřich Hubáček

Architekt

Jan Zázvorka

Assistent architekta

Bohumil Dudař

Výprava

Jaroslav Ciboch, Karel Lukáš, Karel Smrž

Zvuk

Jaromír Svoboda, Bohumír Brunclík (zvukové efekty), Jaromír Svoboda (zvukové efekty)

Vedoucí výroby

Rudolf Wolf

Zástupce vedoucího výroby

František Jaderník, Ludmila Tikovská

Asistent vedoucího výroby

Eliška Doubková, Ferdinand Zelenka

Odborný poradce

inž. Milan Ledvina, prof. dr. inž. Rudolf Pešek, doc. dr. Vladimír Guth, Milan Morávek, pplk. MUDr. Jan Hospodář, kpt. Milan Kauders

Spolupráce

Ladislava Boudová (klapka), Miroslav Pešan (fotograf)

Hudba

Použitá hudba

Arthur Honegger (klavírní skladba)

Nahrál

FISYO (Dirigent František Belfín)

Choreografie

František Halmazňa

Produkční údaje

Originální název

Ikarie XB 1

Český název

Ikarie XB 1

Anglický název

Ikarie XB 1

Souběžný anglický název

Icarus XB 1

Pracovní název

Stříbrná kometa / Za 200 let koncem června

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

dobrodružný, drama, psychologický, sci-fi

Země původu

Československo

Copyright

1963

Rok výroby

1962

Produkční data

schválení literárního scénáře 8. 3. 1961
schválení technického scénáře 16. 1. 1962
začátek natáčení 13. 2. 1962
konec natáčení 20. 12. 1962
promítání povoleno 1. 4. 1963

Premiéra

premiéra 26. 7. 1963 /přístupný mládeži/ (kino Blaník /3 týdny/, Praha)
premiéra 26. 7. 1963 /přístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 1. 4. 1986 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 16. 6. 2016 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Drama kosmické lodi. (1963) / Drama kosmické lodi. (1986) / Digitálně restaurovaný film. (2016)

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Ateliéry

Barrandov

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1963 a obnovená 1986), Národní filmový archiv (obnovená 2016)

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Šebor – Bor, Vladimír Bor (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jiří Šebor (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

83 min

Původní metráž

2 359 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD

Poměr stran

1:1,66, 1:2,35

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 1. mezinárodní festival vědecko-fantastických filmů Terst

1963
Terst / Itálie
Velká cena Zlatá kosmická loď

Revue

DVD/Blu-ray Ikarie XB 1

Po loňském uvedení digitálně restaurované verze Ikarie XB 1 do kin následuje nyní její vydání na DVD a Blu-ray nosičích.

Česká sci-fi Ikarie XB 1 se představí na Berlinale 2017

Digitálně zrestaurovaný film Ikarie XB 1 režiséra Jindřicha Poláka, legenda českého sci-fi filmu z roku 1963, se po úspě...

Ikarie XB 1 na Západě

Uvedení v sekci Cannes Classic nebylo pro zahraniční diváky zdaleka první možností zhlédnout obdivovanou československou...

Československá filmová sci-fi

Filmů, které by smysluplně pracovaly s konvencemi sci-fi, u nás před rokem 1989 nevzniklo mnoho a po roce 1989 ještě mén...

Ikarie XB 1

Filozofické sci-fi Jindřicha Poláka a Pavla Juráčka, odehrávající se v roce 2163 na vesmírné lodi mířící k planetám hvěz...

Ikarie XB 1 přijde do kin 16. června

Dříve než Vetřelec, Solaris či snímek 2001: Vesmírná odysea dobyla filmová plátna česká sci-fi režiséra Jindřicha Poláka...

Český restaurovaný film poprvé na festivalu v Cannes

Sekce Cannes Classics promítne legendární Ikarii XB 1. Národním filmovým archivem digitálně restaurovaný film z roku 196...