Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Ikarie XB 1

dobrodružný, drama, psychologický, sci-fi

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Ikarie XB 1 / Icarus XB 1

Minutáž

83

Žánr

dobrodružný, drama, psychologický, sci-fi

Země původu

Československo

Copyright

1963

Rok výroby

1962, 1963

Premiéra

26.07.1963

Jazyková verze

česká

Režie

Jindřich Polák

Scénář

Pavel Juráček, Jindřich Polák

Námět

Pavel Juráček, Jindřich Polák

Video

Doporučujeme

Digitálně restaurovaný film.

Národní filmový archiv vrátil v červnu roku 2016 v obnovené premiéře do kin legendární českou sci–fi Ikarie XB 1 z roku 1963. Příběh podle námětu a scénáře Pavla Juráčka a režiséra Jindřicha Poláka se odehrává ve XXII. století, kdy čtyřicetičlenná posádka složená z různých národů (velitelem je samozřejmě sovětský občan) vyrazí ve vesmírné lodi Ikarie XB 1 ke hvězdě Alfa Centauri. Lidé doufají, že na některé z planet této hvězdy, ležící nejblíže Galaxii a podobající se Slunci, naleznou život. Během dlouhé cesty se musí posádka vypořádat nejen s „ponorkovou“ nemocí, ale i se smrtelným nebezpečím, jež přináší nalezená opuštěná raketa z XX. století s atomovými zbraněmi nebo záření Tmavé hvězdy. Přesto se Ikarie XB 1 stane první lodí, která naváže kontakt s mimozemskou civilizací... – Snímek (natočený celý v ateliéru) byl ve své době výjimečný nejen v československé, ale i v mezinárodní produkci a zaujme kvalitními trikovými efekty, výpravou i kostýmy. Jako průkopnické dílo v kontextu světové kinematografie ovlivnilo další tvůrce, např. Ridleyho Scotta, Stanleyho Kubricka, Andreje Tarkovského nebo George Lucase. Ve Spojených státech byl film distribuován pod názvem Voyage to the End of the Universe s anglickým dabingem a s mírně pozměněným koncem (před zraky posádky se na obrazovce objeví New York a Socha svobody). Nejen herci z nejstarší generace Zdeněk Štěpánek a František Smolík zde vytvořili atypické role své filmové kariéry. Ve stejných dekoracích natočil režisér Polák dětský film Klaun Ferdinand a raketa (1962). – Titul byl roku 2016 digitalizován z originálního negativu a negativu zvuku a restaurován v budapešťské laboratoři Magyar Filmlabor za finanční podpory z Islandu, Lichtenštejnska a Norska, Ministerstva kultury ČR a za partnerství Norské národní knihovny a sdružení CESNET. Nová verze snímku byla představena 15. května 2016 v sekci Cannes Classics na MFF v Cannes. –jl–

Jindřich Polák si do své filmografie připsal v roce 1963 i sci-fi Ikarie XB 1, která svým tématem představuje v rámci domácí kinematografie unikát. Jako předloha snímku, na jehož scénáři se podílel Pavel Juráček, posloužil román Stanisława Lema K mrakům Magellanovým. Příběh s humanistickým podtextem je situovaný do roku 2163, kdy se titulní kosmický koráb s mezinárodní posádkou vydává hledat život na planety v soustavě Alfa Centauri… Snímek získal ocenění na MFF vědecko-fantastických filmů v Terstu a byl prodán do řady zemí včetně USA. Tam ho společnost American International Pictures přetvořila v americké „béčko“ pod názvem Voyage to the End of the Universe, s anglickým dabingem a „poangličtěnými“ jmény herců a členů štábu v úvodních titulcích. Film byl současně přestříhán (vypadla ideologizovaná sekvence setkání s vrakem kosmické lodi z éry kapitalismu a přibylo nové finále). -ap-

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Chodbou vesmírné lodi Ikarie XB 1 pobíhá pološílený koordinátor Michal s popálenou tváří. Pomocí interkomu a kamer jej v navigačním sále s ostatními sleduje velitel lodi Vladimír Abajev. Michal ohrožuje celou posádku i loď a přeruší spojení se sálem. Zástupce velitele Mac Donald se rozhodne k němu dostat větrací šachtou. Abajev vzpomíná na dosavadní let Ikarie. – Čtyřicetičlenná posádka vědců a astronautů se v červnu 2163 vydá prozkoumat planety hvězdy Alfa Centauri. Po náročném startu se Mac Donald rozloučí ve videohovorně s manželkou Renou, která kvůli těhotenství musela zůstat na Zemi. Místo ní letí mladá historička Eva, do níž se zamiluje koordinátor Lorenc. Astrobiolog Kubeš na jeho žádost vypěstuje pro Evu květ slunečnice. Ke sblížení Lorence a Evy dopomůže nakonec část posádky, která nesmělého mladíka se slunečnicí sleduje na chodbě pomocí interkomu. Kubešovi a pilotovi Heroldovi se líbí astronautka Brigita. Ta koketuje s oběma. Mac Donald se dozví, že manželský pár z posádky Štefa a Milek čekají dítě. Rena tedy mohla letět také, ale bála se. Po čtyřech měsících je Ikarie na polovině své cesty. Na posádce se začne projevovat únava a omrzelost. Rozptýlení přinese oslava stodesátých narozenin nejstaršího člena posádky matematika Anthonyho Hopkinse. Kubeš s Heroldem si stěžují socioložce Nině, že si z nich Brigita děla legraci. Dozví se od ní, že žena je na Zemi vdaná. Oslavu přeruší poplach. Před lodí se objevilo neznámé těleso. Vyjde najevo, že je to kosmická loď, která nereaguje na pokusy o spojení. K lodi odletí expediční raketa s Kubešem a Heroldem. Ti zjistí, že se jedná o starodávný vrak rakety, která byla v roce 1987 vypuštěna z pozemského Západu. Jsou v ní u stolu s kartami, kostkami a spoustou dolarů mrtví lidé ve večerních oblecích. Když na palubě docházel vzduch, posádka se v čele s kapitánem v americké uniformě navzájem povraždila. V raketě jsou též atomové zbraně. Kubeš omylem jednu z nich uvolní a ta vybuchne. Oba muži zahynou. - Posádka Ikarie, která nukleární bomby zná již jen z muzeí, je šokována. Aby loď mohla pokračovat v cestě, musí pilot Svenson a koordinátor Michal na jejím povrchu provést montáž náhradního motoru. Během další cesty se u nich a pak i u dalších členů posádky projevují příznaky nepřekonatelné únavy a spánku. Vědci zjistí, že mezi lodí a Alfou Centauri leží Tmavá hvězda, jejíž záření způsobuje útlum biochemických pochodů živých organismů. Výprava je ve velkém ohrožení. Abajev nechá odeslat výsledky dosavadních výzkumů pomocnou raketou zpět na Zem. Než se loď dostane z dosahu Tmavé hvězdy, bude záření na posádku působit ještě šedesát hodin. Ta nemá jistotu, že se po uplynutí této doby probudí. Mac Donald chce na poslední chvíli loď obrátit na cestu domů, ale Abajev mu v tom zabrání. Místo spících lidí řídí plavidlo autopiloti. Osazenstvo se probudí po pětadvaceti hodinách (namísto předpokládaných šedesáti). Mezi lodí a hvězdou totiž vzniklo záhadné silové pole, které Ikarii před zářením Temné hvězdy ochránilo. Svenson a Michal byli během montáže motoru vystaveni přímému záření hvězdy a objeví se u nich popáleniny, poruchy krevního oběhu a funkce vyšší nervové soustavy. Zatímco Svensona se palubní lékař snaží na ošetřovně vyléčit, Michal šílí hrůzou ze smrti a z nepřítomnosti Země (viz začátek). Zabarikáduje se na nulté palubě, přeruší spojení s navigačním sálem a vypne centrálu robotů. Navíc má zbraň a nechce k sobě nikoho pustit. Zničí i Hopkinsova starého robota Patrika, který se k němu měl dobýt pomocí autogenu. Posádka je opět v nebezpečí. – Mac Donald se za Michalem vydá větrací šachtou a na poslední chvíli ho přesvědčí a odzbrojí. Lékař Svensona i Michala zachrání. Štefa porodí chlapce, první dítě narozené v kosmu. Brigita a Hopkins určí, že silové pole, jež ochránilo Ikarii, bylo vysláno energetickým vysílačem z Bílé planety. Jsou tam tedy živé bytosti, které loď včas objevily, zachránily a nyní možná čekají na příchod pozemšťanů. Celá posádka v navigačním sále sleduje čelní obrazovku. Na ní se objeví velké fantastické město Bílé planety... –jl–

Film byl v roce 2016 digitálně restaurován.

DVD/Blu-ray Ikarie XB 1

Po loňském uvedení digitálně restaurované verze Ikarie XB 1 do kin následuje nyní její vydání na DVD a Blu-ray nosičích.

Česká sci-fi Ikarie XB 1 se představí na Berlinale 2017

Digitálně zrestaurovaný film Ikarie XB 1 režiséra Jindřicha Poláka, legenda českého sci-fi filmu z roku 1963, se po úspě...

Ikarie XB 1 na Západě

Uvedení v sekci Cannes Classic nebylo pro zahraniční diváky zdaleka první možností zhlédnout obdivovanou československou...

Československá filmová sci-fi

Filmů, které by smysluplně pracovaly s konvencemi sci-fi, u nás před rokem 1989 nevzniklo mnoho a po roce 1989 ještě mén...

Ikarie XB 1

Filozofické sci-fi Jindřicha Poláka a Pavla Juráčka, odehrávající se v roce 2163 na vesmírné lodi mířící k planetám hvěz...

Ikarie XB 1 přijde do kin 16. června

Dříve než Vetřelec, Solaris či snímek 2001: Vesmírná odysea dobyla filmová plátna česká sci-fi režiséra Jindřicha Poláka...

Český restaurovaný film poprvé na festivalu v Cannes

Sekce Cannes Classics promítne legendární Ikarii XB 1. Národním filmovým archivem digitálně restaurovaný film z roku 196...

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Zdeněk Štěpánek

Zdeněk Štěpánek

velitel Vladimír Abajev

Radovan Lukavský

Radovan Lukavský

zástupce velitele Mac Donald

Dana Medřická

Dana Medřická

socioložka Nina Kirová

Miroslav Macháček

Miroslav Macháček

astronaut Marcel Bernard

František Smolík

František Smolík

matematik Anthony Hopkins

Jiří Vršťala

Jiří Vršťala

pilot Erik Svenson

Svatava Hubeňáková

Svatava Hubeňáková

Rena, Mac Donaldova žena

Otto Lackovič

Otto Lackovič

koordinátor Michal

Jaroslav Mareš

Jaroslav Mareš

astronaut Milek Wertbowsky

Marcela Martínková

Marcela Martínková

astronautka Štefa, Milkova žena

Martin Ťapák

Martin Ťapák

astrobiolog Petr Kubeš

Rudolf Deyl ml.

Rudolf Deyl ml.

pilot Ervín Herold

Irena Kačírková

Irena Kačírková

astronautka Brigita

Jozef Adamovič

Jozef Adamovič

koordinátor Zdeněk Lorenc

Růžena Urbanová

Růžena Urbanová

historička Eva

Eva Cedlová

Eva Cedlová

koordinátorka

Václav Irmanov

Václav Irmanov

koordinátor

Zdenka Borovičková

Zdenka Borovičková

koordinátorka

Vladimír Navrátil

Vladimír Navrátil

koordinátor

V. Maláková

V. Maláková

koordinátorka

J. Vicherková

J. Vicherková

koordinátorka

Ladislav Mrkvička

Ladislav Mrkvička

Romeo ve filmu

Hana Pražanová

Hana Pražanová

Julie ve filmu

Jan Cmíral

Jan Cmíral

člen posádky

Jiří Cejnek

Jiří Cejnek

člen posádky

Věra Křesadlová

Věra Křesadlová

členka posádky

Karel Duba

Karel Duba

člen posádky

Gustav Voborník

Gustav Voborník

člen posádky

Olga Navrátilová

Olga Navrátilová

členka posádky

Olga Schoberová

Olga Schoberová

členka posádky

Vladimír Štúr

Vladimír Štúr

člen posádky

Miroslav Abrahám

Miroslav Abrahám

člen posádky

L. Prokůpek

L. Prokůpek

člen posádky

R. Junášková

R. Junášková

členka posádky

Renáta Pospíšilová

Renáta Pospíšilová

členka posádky

Marcela Trsková

Marcela Trsková

členka posádky

V. Urbánek

V. Urbánek

člen posádky

V. Hrabák

V. Hrabák

člen posádky

Naděžda Blažíčková

Naděžda Blažíčková

tanečnice

Alena Martinovská

Alena Martinovská

tanečnice

František Halmazňa

František Halmazňa

tanečník

Bohumil Klika

Bohumil Klika

tanečník

Věra Burešová

Věra Burešová

tanečnice

Jaguše Podešvová

Jaguše Podešvová

tanečnice

L. Stejskalová

L. Stejskalová

tanečnice

J. Januška

J. Januška

navigátor

J. Lacina

J. Lacina

robot

Zdeněk Jelínek

Zdeněk Jelínek

klavírista

Jan S. Kolár

Jan S. Kolár

mrtvý muž

Marie Popelková

Marie Popelková

mrtvá žena

Josef Drbohlav

Josef Drbohlav

mrtvý muž

D. Kalibová

D. Kalibová

mrtvá žena

J. Sluštická

J. Sluštická

mrtvá žena

I. Sigrotová

I. Sigrotová

mrtvá žena

V. Zítko

V. Zítko

mrtvý muž

B. Kocian

B. Kocian

mrtvý muž

V. Smolík

V. Smolík

mrtvý muž

Bohumil Bezouška

Bohumil Bezouška

hlas astrobiologa Petra Kubeše

Ivo Palec

Ivo Palec

hlas koordinátora Zdeňka Lorence

Bohumil Švarc

Bohumil Švarc

hlas palubního počítače

Pomocná režie

Hynek Bočan

Asistent režie

Jiří Růžička st.,

Eva Mičulková

Původní filmový námět

Pavel Juráček,

Jindřich Polák

Druhá kamera

Alexandr Rašilov

Asistent kamery

Oldřich Hubáček

Architekt

Jan Zázvorka

Výprava

Jaroslav Ciboch,

Karel Lukáš,

Karel Smrž

Zvuk

Jaromír Svoboda,

Bohumír Brunclík (zvukové efekty),

Jaromír Svoboda (zvukové efekty)

Triky

Jan Kališ,

Milan Nejedlý,

Jiří Hlupý,

Pavel Nečesal,

Karel Císařovský,

František Žemlička

Vedoucí výroby

Rudolf Wolf

Zástupce vedoucího výroby

František Jaderník,

Ludmila Tikovská

Asistent vedoucího výroby

Eliška Doubková,

Ferdinand Zelenka

Odborný poradce

inž. Milan Ledvina,

prof. dr. inž. Rudolf Pešek,

doc. dr. Vladimír Guth,

Milan Morávek,

pplk. MUDr. Jan Hospodář,

kpt. Milan Kauders

Spolupráce

Ladislava Boudová,

Bohumil Dudař (asistent architekta),

Růžena Hejsková (asistentka střihu),

Helena Lehovcová (asistentka střihu),

Miroslav Pešan (fotograf)

Vítěz

Festival: Mezinárodní festival vědecko-fantastických filmů Terst

1963
Lokalita: Terst / Itálie
Velká cena Zlatá kosmická loď

Použitá hudba

Arthur Honegger (klavírní skladba)

Nahrál

FISYO

Dirigent

František Belfín (FISYO)

Choreografie

František Halmazňa

Původní název

Ikarie XB 1

Anglický název

Ikarie XB 1 / Icarus XB 1

Pracovní název

Stříbrná kometa / Za 200 let koncem června

Copyright

1963

Rok výroby

1962, 1963

Premiéra

26.07.1963

Produkční společnost

Filmové studio Barrandov

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1963),

Národní filmový archiv (obnovená 2016)

Výrobní skupina

Šebor – Bor,

Vladimír Bor,

Jiří Šebor