Doporučujeme
Webový portál Národního filmového archivu o české audiovizi

Lásky jedné plavovlásky

komedie

Typologie filmu

hraný

Anglický název

Loves of a Blonde

Minutáž

77

Žánr

komedie

Země původu

Československo

Copyright

1965

Rok výroby

1965

Premiéra

12.11.1965

Jazyková verze

česká

Režie

Miloš Forman

Scénář

Jaroslav Papoušek, Ivan Passer, Miloš Forman

Námět

Jaroslav Papoušek, Ivan Passer, Miloš Forman
Doporučujeme

K československé nové vlně režisér Miloš Forman zásadně přispěl třemi celovečerními tituly – Černým Petrem (1963), Láskami jedné plavovlásky a tragikomedií Hoří, má panenko (1967). V roce 1965 díky scenáristickému přispění svých osvědčených spolupracovníků – Ivana Passera a Jaroslava Papouška – dofabuloval vlastní náhodné setkání s dívkou z Varnsdorfu, která v Praze na falešné adrese sháněla svého milence. Protagonistka vyprávění, mladá dělnice Andula, ovšem pracuje ve velké továrně na obuv ve Zruči nad Sázavou a její známost na jednu noc – mladý klavírista Milda Vašata – se ji nepokouší oklamat. Nepočítá ovšem s tím, že naivní dívka, kterou pustil z hlavy, se za ním vypraví do Prahy s velkým kufrem. Ortel nad Anduliným „nemožným“ nápadem vyřknou už rodiče lehkomyslného mladíka. Andula se pak chtě nechtě vrací domů, respektive do svého starého života, kterému se chtěla vymknout… Lásky jedné plavovlásky jsou hořkým příběhem o jedné životní deziluzi, přesto si však udržují statut komedie díky cizelované poetice trapnosti. Důležitou roli ve filmu hrají dialogy plné odposlechnutých klišé, kterými ubíjí konverzaci starší generace zosobněná Mildovými rodiči – nelítostně starostlivou matkou a uťápnutým otcem. Obraz odcizeného světa dotváří citlivá kamera Miroslava Ondříčka i hudební složka využívající duchaprázdně furiantské dechovky, melodií z televize i státní hymny. Formanův civilní pohled na československou realitu je nesentimentální, ale chápavý, a na základě reálné situace – nedostatku mužů v městečku zabydleném dvěma tisíci mladých dělnic – buduje jímavý individuální příběh. Titulní roli přesvědčivě ztvárnila mladší sestra populární herečky Jany Brejchové – Hana. Hlavní mužské role se ujal Vladimír Pucholt a v partu vojáka-záložáka, který se o Andulu uchází, se objevuje zkušený Vladimír Menšík. Coby Mildovi rodiče debutují neherci Josef Šebánek a Milada Ježková. Lásky jedné plavovlásky se dočkaly ocenění i v zahraničí, kde uspěly zřetelněji než jiné Formanovy české snímky díky čitelné milostné zápletce. Novovlnný filmový klenot zahajoval v roce 1966 filmový festival v New Yorku a získal nominace na Oscara a Zlatý glóbus v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film. V roce 2000 ho britský filmový časopis Empire zařadil mezi sto nejlepších cizojazyčných snímků všech dob.

Upozornění, následující text obsahuje spoiler! Zobrazit >

Plavovlasá Andula, stejně jako její přítelkyně z dívčího internátu, touží po lásce. Její Tonda, i když jí koupil prstýnek, má však daleko do ideálu dívčího srdce. Dívky pracují ve velkém průmyslovém závodě, který zaměstnává na dva tisíce žen. Proto je v městečku Zruč nad Sázavou, kde podnik stojí, naprostý nedostatek mužů. Situaci nevyřeší ani zřízení vojenské posádky. Místo mladých mužů byli totiž odveleni do Zruče postarší záložníci. I tito „tatíci“ se na taneční zábavě snaží navázat s mladými ženami kontakt, ale většinou dochází jen k trapným situacím. Andula má však štěstí. Seznámí se s mladým klavíristou Mildou z hrající kapely a stráví s ním noc. Chlapec se vrátí do Prahy a jednu sobotu se Andula za ním rozjede. Milda není doma a jeho rodiče přijmou neznámé děvče s nevlídnými rozpaky, ale nechají ji přespat v kuchyni. Po návratu Mildy pak nevybíravými slovy odsuzují Andulino i Mildovo chování. Andula slyší hádku a tiše pláče. V internátu však vypráví kamarádce Jarušce, jak to bylo v Praze krásné a jak ji Mildovi rodiče hezky přijali.

NFA archivuje také 9. díl NO, NZ 190,7 m, upravený pro distribuci v USA.

Knihy
Scénáře
Články
Statě ze sborníků
Všechny dokumenty

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.

Doporučujeme
Vladimír Pucholt

Vladimír Pucholt

klavírista Milda Vašata

Vladimír Menšík

Vladimír Menšík

záložák Vacovský

Ivan Kheil

Ivan Kheil

záložák Maňas

Jiří Hrubý

Jiří Hrubý

záložák Burda

Milada Ježková

Milada Ježková

Mildova matka

Josef Šebánek

Josef Šebánek

Mildův otec

Marie Salačová

Marie Salačová

Marie

Jana Nováková (3)

Jana Nováková (3)

Jana

Jarka Crkalová

Jarka Crkalová

Jaruška

Táňa Zelinková

Táňa Zelinková

dívka s kytarou

Josef Kolb

Josef Kolb

mistr Pokorný

Antonín Blažejovský

Antonín Blažejovský

Tonda

M. Zedníčková

M. Zedníčková

vychovatelka

Slavoj Banzet

Slavoj Banzet

záložák

Ota Heinitz

Ota Heinitz

záložák

Čáslavský

Čáslavský

záložák

Navrátil

Navrátil

záložák

dr. Sviták

dr. Sviták

záložák

Otto Sattler

Otto Sattler

houslista

Antonín Keyř

Antonín Keyř

účetní

Jindřich Heidelberg

Jindřich Heidelberg

ředitel

Dana Valtová

Dana Valtová

Bohunka

V. Víšková

V. Víšková

slečna

Bezzemková

Bezzemková

slečna

Arnošt Vrána

Arnošt Vrána

hudebník

Pomocná režie

Ivan Passer

Asistent režie

Lilian Havlíčková

Původní filmový námět

Jaroslav Papoušek,

Ivan Passer,

Miloš Forman

Technický scénář

Miloš Forman

Dramaturgie

Václav Šašek

Druhá kamera

Ladislav Chroust

Asistent kamery

Rudolf Blaháček

Architekt

Karel Černý

Výprava

Rudolf Beneš,

Vladimír Mácha

Vedoucí výroby

Rudolf Hájek

Zástupce vedoucího výroby

Otakar Jiříček,

Jaroslav Solnička

Asistent vedoucího výroby

Jaroslav Vlk

Spolupráce

Pavla Marková,

Jitka Šulcová,

Miloš Červinka

Vítěz

Akce: Cena Československé federace filmových klubů

1969
Lokalita: Praha / Československo
Granátové jablíčko
Miloš Forman
za filmy Černý Petr, Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko

Nominace

Akce: 39. ročník Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1966

1967
Lokalita: Hollywood, Los Angeles / Spojené státy americké
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
nominace mezi pěti filmy

Vítěz

Akce: Anketa periodika New York Post

1967
Lokalita: New York City / Spojené státy americké
Umístění na 4. místě z 10 nejlepších filmů roku 1966

Vítěz

Akce: Anketa periodika The New York Times

1967
Lokalita: New York City / Spojené státy americké
Umístění mezi 10 nejlepšími filmy roku 1966

Vítěz

Akce: Nejlepší filmy promítané v belgických kinech 1966

1967
Lokalita: ... / Belgie
2. místo mezi nejlepšími filmy promítanými v belgických kinech 1966

Vítěz

Akce: Cena Bambi 1966

1967
Lokalita: ... / Spolková republika Německo
Cena Bambi 1966
Západní Německo

Vítěz

Festival: 15. mezinárodní filmový festival Melbourne

1966
Lokalita: Melbourne / Austrálie
Diplom za účast

Vítěz

Akce: Velká mezinárodní cena Francouzské filmové akademie

1966
Lokalita: Paříž / Francie
Diplom výrobcům filmu
udělen tvůrčí skupině Jiří Šebor – Vladimír Bor Filmového studia Barrandov

Nominace

Akce: Československá nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1966

1966
Lokalita: Praha / Československo
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 39. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1966

Vítěz

Akce: Velká mezinárodní cena Francouzské filmové akademie

1966
Lokalita: Paříž / Francie
Křišťálová hvězda filmu

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Sydney

1966
Lokalita: Sydney / Austrálie
Diplom za účast

Vítěz

Festival: 26. mezinárodní filmový festival Benátky

1965
Lokalita: Benátky / Itálie
Cena Mezinárodního výboru pro šíření umění a písemnictví filmem

Nahrál

Orchestr Karla Vlacha,

Orchestr Ferdinanda Havlíka,

Orchestr Karla Vacka ml.,

Dechová hudba Supraphon,

Taneční orchestr Československého rozhlasu,

Orchestr ZK Sázavan Zruč nad Sázavou

Dirigent

Karel Vlach (Orchestr Karla Vlacha),

Ferdinand Havlík (Orchestr Ferdinanda Havlíka),

Karel Vacek ml. (Orchestr Karla Vacka ml.),

Jindřich Bauer (Dechová hudba Supraphon),

Josef Votruba (Taneční orchestr Československého rozhlasu)

Písně

Muži z Ria,

Smích /Chi Chi/,

Hej, panímámo,

To, co bylo včera, není každý den,

Směr Praha /Přes spáleniště, přes krvavé řeky/,

Kde domov můj,

Večery pod Moskvou

Hudba k písni

lidová americká píseň (Muži z Ria),

Barry De Vorzon (Smích /Chi Chi/),

Karel Vacek (hudebník) (Hej, panímámo),

Ervín Toman (Směr Praha /Přes spáleniště, přes krvavé řeky/),

František Škroup (Kde domov můj),

Vasilij Solovjev-Sedoj (Večery pod Moskvou)

Text písně

Jindřich Brabec (Muži z Ria),

Karel Vacek (hudebník) (Hej, panímámo),

Jan Mareš (Směr Praha /Přes spáleniště, přes krvavé řeky/)

Zpívá

Hana Pazeltová (Muži z Ria),

Vokální soubor Lubomíra Pánka (Muži z Ria),

Stanislav Procházka (Hej, panímámo),

Táňa Zelinková (To, co bylo včera, není každý den),

sbor (Směr Praha /Přes spáleniště, přes krvavé řeky/)

Původní název

Lásky jedné plavovlásky

Anglický název

Loves of a Blonde

Pracovní název

Přihořívá / Láska jako prám

Copyright

1965

Rok výroby

1965

Premiéra

12.11.1965

Produkční společnost

Filmové studio Barrandov

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

Šebor – Bor,

Vladimír Bor,

Jiří Šebor