Všichni dobří rodáci

Země původu

Československo

Copyright

1968

Rok výroby

1968

Premiéra

4. 7. 1969

Minutáž

115 min

Kategorie

film

Žánr

historický, psychologický, poetický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Všichni dobří rodáci

Český název

Všichni dobří rodáci

Anglický název

All Good Countrymen

Souběžný anglický název

All My Good Countrymen

Anotace

Vesnická kronika Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci (1968) vstoupila roku 2013 do českých kin již potřetí. Poté, co po začátku normalizace skončila v trezoru, se v obnovené premiéře vrátila do kin v lednu 1990. Byla uvedena v rámci Projektu 100-2013 v digitálně restaurované verzi, uvedené v předpremiéře na MFF v Karlových Varech 2013. – Autor sbíral materiál pro své nejzásadnější dílo už od roku 1946. V symbolických a poetických obrazech rekapituluje tragické důsledky násilné kolektivizace, jež v jedné moravské vesnici během několika let nenávratně zpřetrhá vazby mezi lidmi, vytvářené po staletí z generace na generaci, a pokřiví jejich charaktery. Ve fragmentárně strukturovaném příběhu, vyklenutém v časovém oblouku dvou poválečných desetiletí, režisér zaznamenává mezní okamžiky v životech zhruba dvacítky postav. Nejvýrazněji do popředí vystupují nezdolný sedlák František, přesvědčený komunista Očenáš, nenapravitelný „kradák“ Jořka Pyřk, sedlácký flamendr Zášinek a osudová rusovláska Veselá vdova, jejíž milování přináší mužům smrt. – Osudy většiny postav byly inspirovány životy obyvatel Jasného rodné vesnice Kelč a mnohá fakta odpovídají skutečnosti. Režisér dobu všeobecného zmaru i zhroucených snů líčí kriticky, avšak samozřejmě v mezích dobových možností. V příběhu, jenž je frázován koloběhem ročních období, se prolíná humor se smutkem a nostalgie s bujarostí. Panoramatické záběry lidskou zlovůlí nedotknuté krajiny se střídají s výjevy z tancovaček či masopustních rejů, kde se mezi plejádu výtečných herců přirozeně začlenili i ochotníci z městečka Bystré, v němž se film natáčel. Elegické epopeji dodává místy až „surreálný“ nádech její formální stránka, kterou zásadně ovlivnily výtvarné návrhy a kostýmy Ester Krumbachové a barevná kamera Jaroslava Kučery. – Autorovo hluboce niterné a posmutněle lyrické vyznání lásky k rodnému kraji a k rodákům zůstává jednou z nejsilnějších filmových výpovědí o komplikované poválečné historii české země a o lidech, kteří se „dostali mezi veliká kola, a ta se točí a drtí“. – V roce 1999 režisér na film volně navázal poetickým snímkem Návrat ztraceného ráje. – Při příležitosti restaurované verze vydal Národní filmový archiv stejnojmennou dokumentární knihu. -tse-

Všichni dobří rodáci scenáristy a režiséra Vojtěcha Jasného patří mezi nejoceňovanější tituly domácí kinematografie. Legendární snímek se ovšem brzy po své premiéře v červenci 1969 ocitl na seznamu zakázaných děl. Jeho autor v roce 1970 emigroval a své další filmy realizoval v zahraničí. Do vlasti se Vojtěch Jasný coby filmař vrátil Návratem ztraceného ráje (1999), jež je volným pokračováním Rodáků. Ti zůstávají středobodem autorovy tvorby: vynesli Jasnému Cenu za režii ex aequo na MFF v Cannes. Prestižní festival tehdy přiřkl i Cenu nejvyšší technické komise nádherné barevné kameře Jaroslava Kučery. Právě ta je prakticky další postavou ve vyprávění o sousedech z jedné moravské vísky, jejíž radostnou pospolitost v padesátých letech těžce naruší kolektivizace. V poetické kronice, ke které Jasného inspirovaly osudy obyvatel jeho rodné Kelče, hrají důležitou roli i kostýmy výtvarnice Ester Krumbachové. Práce s barevnými kontrasty a přirozeným světlem vdechuje Rodákům neopakovatelnou atmosféru: jde o typický „vstřícně krásný“ film, který se svým vizuálním půvabem pokouší vyvážit (či dokonce zastřít) bolestnou vážnost zobrazovaných událostí. Vypjatě poetický duch, stupňovaný do až surrealistických momentů, v Jasného filmu ladí s nadčasovými motivy lásky a smrti. Ty osudově zasahují většinu hlavních postav. Zatímco milostná vášeň vtahuje místního pošťáka a sličnou vdovu do navenek bezstarostného víru přítomnosti, kradácký soused Pyřek (Vladimír Menšík) se v příliš důsledné snaze přechytračit budoucnost připraví o život. A bonvivánského kulaka Zášinka (Waldemar Matuška) skolí býk jako oživlá výčitka za hřích z války – opuštění židovské manželky. Pozornost na sebe však nevyhnutelně strhuje sedlák František (Radoslav Brzobohatý), mlčenlivý a tvrdohlavě čestný muž, který zosobňuje až sebeničivou lásku k rodné hroudě. Právě on se pro vesničany stává ztělesněným morálním imperativem – a právě on se proto stává obětí nového, komunistického režimu, který vesničany surově odtíná od jejich půdy. Přirozená harmonie mezi zemí a těmi, kteří ji obdělávají, nabývá v Jasného pojetí patosu v duchu vlastenecké mytologie. -ap-

Obsah

V životě každého člověka je jeden nejvíce rozhodující okamžik.Máj 1945. V malebné moravské vesnici žije sedm kamarádů. Světsky založený kostelní varhaník Očenáš, známý kradák Jořka Pyřk, nezlomný sedlák František, krejčí Franta zvaný Lampa, zedník Joza Trňa, domkář Janek Fafka a mladý pošťák Bertin, jenž chodí s půvabnou Veselou vdovou, matkou dvou zrzavých uličníků. - Parta kamarádů odpálí v písečném lomu nevybuchlou minu. Nalezl ji František při přeorávání pole. – Večer se všichni pravidelně scházejí v hospodě U vola, kde při muzice až do ranních hodin udává prim zábavě ovdovělý sedlák Zášinek. – Předjaří 1948. Bezstarostné časy rodáků skončí, když vesnici zasáhne „revoluční kvas“. Pošťák Bertin se stane tajemníkem akčního výboru, Očenáš předsedou KSČ, domkář Zejvala předsedou menšinového družstva a polír Máčala tajemníkem na obci. Komunisté převezmou moc a vesnice se rozdělí na dvě půlky. - Největší místní sedlák Kurfiřt musí po vyhlášení kolektivizace opustit grunt i ves. Komunisté mu všechno vezmou a v jeho statku bude zemědělské družstvo. - Lampa si za zčásti vydělané, zčásti vyšmelené peníze koupí dům; zamýšlí tam otevřít krejčovský salón. Řezník Rabona a obchodník Juchta ho varují, aby se přestal spolčovat s komunistou Očenášem. Lampa v obavách, že přijde o dům, naopak podlehne nátlaku varhaníka a především kariéristického komunisty, fotografa Plecmery, a stane se vedoucím krejčovského družstva Vzor. - Červen 1949. Očenáše vyhledá knírkatý muž v uniformě SNB a vyzve ho, aby ve staré vápence vypátral jakousi tajnou vysílačku. Do lomu však řízením osudu odjede místo něj Bertin, který má před svatbou s Veselou vdovou. S požehnáním Juchty a Rabony tam čeká v záloze střelec. Smrtelnou obětí provokace se tak stane pošťák. – Rabona i Juchta jsou zatčeni. Po vrahovi i po muži s knírkem se pátrá. Místo nich však tajní zatknou nevinného pana faráře. – Po nedělní mši se vesničané pod Františkovým vedením shromáždí pod okny radnice a žádají knězovo propuštění. Nakonec lidé vzdor Františkovým protestům z obce vyštvou jen domnělého původce této křivdy, Očenáše. – Červenec 1951. Místní příslušník VB přijde připomenout Pyřkovi, že má za tři dny nastoupit trest do kriminálu. – Jako každou noc marně čeká ve své komůrce na opilého Zášinka jeho hospodyně Anděla. Sedlák se opíjí kvůli špatnému svědomí: ze strachu z Němců se za války rozvedl se svou krásnou židovskou manželkou a ona zahynula v Osvětimi. – Pyřk přijde na tancovačku v doprovodu Veselé vdovy, která podle ženských každému chlapovi přináší jen neštěstí. Zášinkovi se opět zjeví přelud jeho manželky. Společně si zatančí. – Pyřk si polije nohu žíravinou v domnění, že se tak vyhne vězení. Ale dostane otravu krve a později v krutých bolestech zemře doma na dvorku. – Podzim 1951. K údivu sousedek přijde hříšník Zášinek ke zpovědi. Velebný pán je z jeho slov zhrozen. - Zášinek se dá dohromady s Veselou vdovou. Když se jednoho rána v silně podroušeném stavu vrací domů, nabere ho na rohy odvázaný býk. – Červen 1952. Agitátoři z akčního výboru se na schůzi snaží přesvědčit rolníky, aby vstoupili do zadluženého družstva. František to rezolutně odmítne za sebe i za všechny přítomné. Funkcionářům je jasné, že pokud tady bude on, nikdo do družstva nepůjde. - Krátce nato je sedlák zatčen při kosení. Po jeho uvěznění komunisté zvyšují nátlak na dvanáct největších sedláků. Ti pod výhrůžkami vstup do družstva nakonec podepíší. Potom však všichni do jednoho z vesnice utečou. – Vánoce 1954. Těžce nemocný František zběhne z tábora nucených prací, kde byl internován. Má vysoké horečky a vodu na plicích. Dokonce i některým straníkům, kteří na MNV právě řeší zlodějny tajemníka Máčaly, je jasné, že by František převoz zpět do kriminálu nepřežil. - Jaro 1955. František se uzdraví a komunisté ho nechají na pokoji. A přestože o všechno přišel, půjčí si peníze, koupí si koníka a začne znovu hospodařit na kousku půdy. – Léto 1957. Františkovi se narodí dcera Hanička. - Agitátoři i přímo na poli nahánějí další rolníky do družstva. Když ke slovu přijdou výhrůžky, někteří se nechají zastrašit a přihlášku podepíší. Ale většina odmítá do družstva vstoupit, dokud to neudělá i František. Komunisté ho proto opět nechají zatknout a držet na policejní stanici tak dlouho, až zastrašené lidi zlomí. Jen udřený sedlák jako jediný zase nepodepíše. - Zima 1958. Bývalí hospodáři přesvědčují Františka, aby zachránil zplundrované družstvo. Navzdory manželčiným obavám muž podlehne jejich naléhání a za potlesku funkcionářů se stane předsedou JZD. Zhrzený Zejvala se opije, protože „politika je sviňa“. – Epilog. Varhaník Očenáš po mnoha letech přijíždí do vesnice za Františkem. Ten je však už po smrti. Setká se s osleplým Plecmerou a s Františkovými dcerami Marií a Haničkou. Od dospělé Marie se dozví, že její otec před smrtí litoval, že funkci předsedy JZD vzal: jako vždy zůstal na všechno sám. – Očenáš odjíždí na kole z vesnice a se smířlivou vyrovnaností se v duchu loučí se všemi dobrými rodáky. -tse-

Poznámka

Výroba masopustních masek – akademické malířky Štěpánka Bernášková a Věra Kamarádová.

Film byl v roce 2013 digitálně restaurován.

Hrají

Radoslav Brzobohatý

sedlák František

Věra Galatíková

Františkova žena

Vlastimil Brodský

varhaník Očenáš, předseda místní organizace KSČ

Eva Blažková

Očenášova žena

Waldemar Matuška

sedlák Zášinek

Marie Málková

Zdena, Zášinkova žena

Vladimír Menšík

Jořka Pyřk zvaný Kradák

Pavel Pavlovský

listonoš Bertin, tajemník akčního výboru

Drahomíra Hofmanová

vdova Machačová zvaná Veselá vdova

Václav Babka

krejčí Franta zvaný Lampa

Růžena Merunková

Lampova žena

Jiří Tomek

polír Máčala, tajemník národního výboru

Václav Lohniský

domkář Zejvala, předseda menšinového družstva

Ilja Prachař

fotograf Josef Plécmera, nový předseda místní organizace KSČ

Jaroslava Vysloužilová

Fana, Plécmerova žena

Karel Augusta

zedník Joza Trňa

Helena Růžičková

hostinská Božka

Zdeněk Kutil

knihař Arnošt

Jaroslava Tichá

Anděla, Zášinkova hospodyně

Alexandra Korytová

Marie, Františkova dcera jako dítě

Michaela Černá

Marie, Františkova dcera jako dívka

Josef Hlinomaz

malíř Frajz

Svatopluk Skládal

obchodník Juchta

Karel Vochoč

Peton, nový předseda národního výboru

Vladimír Ptáček

řezník Rabona

Milan Sandhaus

sedlák Jindřich Kurfiřt

Ivana Bílková

Kurfiřtova žena

Oldřich Velen

příslušník VB

Lubomír Kostelka

Véna, Kradákův kamarád

Jiří Kodet

příslušník SNB s knírkem

Jaromír Hons

hudebník

Otakar Horký

hudebník-klarinetista

Adolf Peterka

sedlák Šprk

František Kašpar

ladič varhan

Zdeněk Novák

zapisovatel Peroutka

Jan Báča

strýc Josef Vigoň

Leopold Fric

hostinský v Hrubé hospodě

Milada Burešová

Lampova milenka

Jiří Němec

sedlák Tyčka

Jan Mauer

sedlák

Jan Štafa

sedlák

František Unčovský

muž prodávající Lampovi dům

Töglová

sousedka

Jiří Vrzal

tanečník v maškarní masce

Pavel Veselý

tanečník v maškarní masce

bratři Kubáskové

chlapci v maskách tří králů

obyvatelé města Bystrého u Poličky

sousedé

Komentář

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Jaromír Dvořáček

Původní filmový námět

Vojtěch Jasný

Technický scénář

Vojtěch Jasný

Druhá kamera

Karel Ludvík

Asistent kamery

Jiří Pospíšil

Architekt

Karel Lier

Assistent architekta

Josef Kraus, Věra Líznerová

Výprava

Jiří Rulík, Ivo Černý, Miloš Osvald

Návrhy kostýmů

Ester Krumbachová

Střih

Miroslav Hájek, Jan Kučera (zkrácení)

Asistent střihu

Vilemína Binterová

Vedoucí výroby

Jaroslav Jílovec

Zástupce vedoucího výroby

Jana Koubová, Jaroslav Koucký

Asistent vedoucího výroby

Jan Milič

Odborný poradce

František Unčovský

Spolupráce

Jaromír Komárek (fotograf)

Hudba

Použitá hudba

Ruggiero Leoncavallo (Komedianti – opera), Fryderyk Chopin (Preludium Des dur Dešťové kapky)

Nahrál

FISYO (Dirigent Štěpán Koníček)

Choreografie

Karel Vrtiška, Olga Ferebauerová

Písně

Sólo v sále

Hudba k písni Svatopluk Havelka
Text písně Pavel Kopta
Zpívá Radoslav BrzobohatýWaldemar MatuškaVladimír Menšíksbor

Vrť se, dievča

Zpívá Václav Babka

Ej, svítilo slunéčko

Zpívá Drahomíra Hofmanová

Kladno, ty černé Kladno

Hudba k písni Josef Šustr
Text písně Jindřich Tydrych
Zpívá Vladimír MenšíkLubomír Kostelka

Bábinčin maršovský valčík

Hudba k písni Jaroslav Křička
Text písně Petr Křička
Zpívá Vladimír Menšík

Na osice listí vadne

Zpívá Waldemar Matuška

Čerešničky, čerešničky, čerešně

Zpívá Waldemar MatuškaRadoslav BrzobohatýHelena Růžičkovásbor

Padá, padá rosenka

Zpívá Waldemar Matuška

Směj se, paňáco

Hudba k písni Ruggiero Leoncavallo
Zpívá Karel AugustaVáclav Babka

My tři králové jdeme k vám

Zpívá bratři Kubáskové

Budujeme /Teď když máme co jsme chtěli/

Hudba k písni Václav Dobiáš

Kupředu, zpátky ni krok

Hudba k písni Jan Seidel

Byla noc krásná

Holka neznámá, dej mi dráma, bych si zakouřit moh'

Produkční údaje

Originální název

Všichni dobří rodáci

Český název

Všichni dobří rodáci

Anglický název

All Good Countrymen

Souběžný anglický název

All My Good Countrymen

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

historický, psychologický, poetický

Země původu

Československo

Copyright

1968

Rok výroby

1968

Produkční data

schválení literárního scénáře 3. 5. 1967
schválení technického scénáře 13. 12. 1967
začátek natáčení 9. 2. 1968
konec natáčení 4. 8. 1968
promítání povoleno 27. 12. 1968
schválení první kopie 27. 12. 1968

Premiéra

slavnostní premiéra 24. 4. 1969 (kino Sevastopol, Praha)
předpremiéra 30. 4. 1969 (Bystré u Poličky)
premiéra 8. 5. 1969 /přístupný mládeži/ (kina Sevastopol /9 týdnů/ a Kotva /4 týdny/, Praha)
premiéra 4. 7. 1969 /přístupný mládeži/ (celostátní)
obnovená premiéra 1. 1. 1990 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 1. 8. 2013 /nevhodné pro děti do 12 let/

Distribuční slogan

Český film. Bylo jednou sedm kamarádů a Veselá vdova. (1969) / Bylo jednou sedm kamarádů a Veselá vdova. Český film Vojtěcha Jasného z roku 1968. (1990) / Nejpoetičtější obraz zkázy českého venkova. (2013)

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Barrandov

Distribuce

Ústřední půjčovna filmů (původní 1969 a obnovená 1990), Asociace českých filmových klubů, o.s. (obnovená 2013 /Projekt 100 – 2013/; monopol do 31. 12. 2013)

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Šmída – Fikar, Ladislav Fikar (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Bohumil Šmída (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

115 min

Původní metráž

3 273 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm , DCP 2-D, DVD

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Anketa Českého rozhlasu – Kánon100 (nejoblíbenější umělecká díla posledních 100 let)

2018
Praha / Česká republika
8. místo v anketě odborníků
výsledky vyhlášeny v září 2018 v kategorii Film ankety patnácti filmových odborníků

Vítěz

Akce: Anketa filmových kritiků o nejlepší česko-slovenský hraný film století

1998
Praha / Česká republika
3. místo
udělené 19. 1. 1998 po hlasování českých a slovenských filmových kritiků se ziskem 222 bodů

Vítěz

Přehlídka: 22. mezinárodní týden Verona

1991
Verona / Itálie
Čestná cena

Vítěz

Festival: 20. filmový festival pracujících – léto ´69

1969
39 měst / Československo
Výroční cena Karel 69 časopisu Kino za nejlepší herecký výkon
Vladimír Menšík
předána na festivalu 30. 6. 1969 v Ústí nad Labem

Vítěz

Festival: 22. mezinárodní filmový festival Cannes

1969
Cannes / Francie
Cena za režii
Vojtěch Jasný
ex aequo Glauberu Rochovi za brazilský film Antoniõ das mortes

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1968

1969
Praha / Československo
Trilobit za režii
Vojtěch Jasný

Vítěz

Akce: Setkání s krátkým filmem v Ligně

1969
Praha / Československo
Cena Filmového klubu Ligna za rok 1968

Vítěz

Akce: Cena české filmové kritiky za rok 1968

1969
Praha / Československo
Cena české filmové kritiky

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1968

1969
Praha / Československo
Trilobit za herecký výkon
Vladimír Menšík

Vítěz

Festival: 7. filmový festival mladých Trutnov

1969
Trutnov / Československo
Malé zlaté slunce za herecký výkon
Vladimír Menšík

Vítěz

Festival: 2. Finále Plzeň

1969
Plzeň / Československo
Hlavní cena Ledňáček za kameru
Jaroslav Kučera
udělena v částce 100 000 korun ex aequo Vojtěchu Jasnému (40 000 korun) a Jaroslavu Kučerovi (20 000 korun) za film Všichni dobří rodáci a Juraji Jakubiskovi (40 000 korun) za slovenský film Zbehovia a pútníci

Vítěz

Festival: 20. filmový festival pracujících – léto ´69

1969
39 měst / Československo
Zlaté paraplíčko – Cena festivalových diváků
předána na festivalu 30. 6. 1969 v Ústí nad Labem

Vítěz

Festival: 22. mezinárodní filmový festival Cannes

1969
Cannes / Francie
Cena Nejvyšší technické komise za fotografii filmu
Jaroslav Kučera

Vítěz

Festival: 2. Finále Plzeň

1969
Plzeň / Československo
Hlavní cena Ledňáček za scénář a režii
Vojtěch Jasný
udělena v částce 100 000 korun ex aequo Vojtěchu Jasnému (40 000 korun) a Jaroslavu Kučerovi (20 000 korun) za film Všichni dobří rodáci a Juraji Jakubiskovi (40 000 korun) za slovenský film Zbehovia a pútníci

Vítěz

Akce: Umělecká soutěž k 50. výročí vzniku Československa a 70. výročí československé kinematografie o nejlepší scénář

1968
Praha / Československo
I. cena za scénář
Vojtěch Jasný
vyhlásilo vedení Československého filmu v oboru hraného filmu 20. 12. 1968 ex aequo Mileně Honzíkové a Antonínu Mášovi za scénář k filmu Ohlédnutí