Spalovač mrtvol

tragikomedie

Typologie filmu

hraný

Anglický název

The Cremator

Minutáž

97

Země původu

Československo

Copyright

1968

Rok výroby

1968

Premiéra

14.03.1969

Jazyková verze

česká

Režie

Juraj Herz

Scénář

Ladislav Fuks, Juraj Herz

Anotace

Jedním z nejvýraznějších titulů ve filmografii režiséra Juraje Herze se stala adaptace stejnojmenné novely Ladislava Fukse z roku 1967. Temně absurdní příběh patří k těm spisovatelovým dílům, která v šedesátých letech reflektovala téma židovství a obecněji odcizení v násilnické realitě na bázi psychologické grotesky (Pan Theodor Mundstock, Variace pro temnou strunu, Myši Natálie Mooshabrové). Hlavní postavou vyprávění je zaměstnanec krematoria Karel Kopfrkingl, jenž miluje svou práci i svou rodinu – dokonce natolik, že mu obojí splyne a rozhodne se manželku a obě děti láskyplně a profesionálně zlikvidovat. Kopfrkinglova tchyně je totiž neárijského původu a „ubohá“ rodina nemá podle nové ideologie právo na existenci. Kopfrkingl udává i své známé a kolegy gestapu a účastní se štvanice na Židy. Vliv na proměnu laskavého, svědomitého muže v psychopatického vraha má ideologie nastupujícího nacismu – a paradoxně i bytostně mírumilovná, ale zcela chybně pochopená buddhistická filozofie... Lví podíl na kvalitách snímku má obsazení titulní role: Kopfrkingl patří k vůbec nejlepším rolím Rudolfa Hrušínského, který brilantně zvládl nenápadný přechod obyčejného muže v psychopatickou zrůdu. V roli Karlovy manželky Marie zaujala Vlasta Chramostová, Spalovač mrtvol se však nadlouho stal jedním z posledních filmových titulů v profesionálním portfoliu herečky, která se kvůli svým politickým názorům dostala na černou listinu komunistických cenzorů… Kombinace černé komedie a živé vzpomínky na německý expresionismus proměnila Spalovače mrtvol ve významný titul československé nové vlny. Důležitý podíl na kvalitách snímku má i kameraman Stanislav Milota, jenž s tehdy čtyřiatřicetiletým Jurajem Herzem úzce spolupracoval už na technickém scénáři. Obrazově vytříbený černobílý film patří k nejlepším Milotovým pracím. Osudy snímku byly pohnuté: Československo ho navrhlo do oscarové soutěže (do nominačního výběru se však nedostal), okamžitě po premiéře v březnu 1969 však skončil v pomyslném cenzorském trezoru. Do kin byl znovu uveden až v srpnu 1990.

Obsah

Praha, konec třicátých let dvacátého století. Pan Kopfrkingl pracuje v krematoriu, je šťastně ženat a má dvě děti - Zinu a Milivoje. O rodinu se pečlivě stará a svou práci vykonává svědomitě. Ve Spolku přátel žehu má řadu známých, s nimiž se setkává na večírcích. Jedním z nich je fašista Walter Reinke, který se veřejně raduje nad připojením Rakouska k Velkoněmecké říši. Snaží se přesvědčit Kopfrkingla, že i on má jistě v sobě německou krev. Na Kopfrkingla, jehož psychika je poznamenaná stálou přítomností smrti, Walterova nacistická propaganda zapůsobí. Stane se členem nacistické strany, aktivně se zúčastní štvanice na Židy a udává své kolegy a přátele gestapu. Jednoho dne mu Walter připomene, že také jeho tchyně byla neárijského původu a to by Kopfrkinglovi mohlo vadit v budoucí kariéře. Kopfrkingl proto svou ženu se zvrácenou něhou oběsí. Když ho Walter upozorní, že i jeho děti mají židovskou krev, rozhodne se je zabít. Milivoje brutálně zavraždí, jen Zině se podaří uprchnout. Kopfrkingl, takto očištěn, přijme nabídku podílet se na přípravách masových kremací. Věří, že tím přispěje ke spáse světa.

Hrají

Rudolf Hrušínský

Karel Kopfrkingl zvaný Roman

Vlasta Chramostová

Karlova manželka Marie zvaná Lakmé/Dagmar, slečna z masérského salónu

Jana Stehnová

Zina, dcera Kopfrkinglových

Miloš Vognič

Milivoj, syn Kopfrkinglových

Ilja Prachař

inženýr Walter Reinke

Zora Božinová

Erna, Reinkeova žena

Eduard Kohout

MUDr. Richard Bettelheim, židovský lékař

Jiří Lír

agent krematoria Strauss

Dimitrij Rafalský

zaměstnanec krematoria morfinista

Jan Vlček

vrátný Vrána

Václav Halama

zaměstnanec krematoria Pelikán

Jiří Hálek

rámař Holý

Václav Kotva

Josífek Zajíc, zaměstnanec krematoria

Míla Myslíková

hloupá žena

Vladimír Menšík

manžel hloupé ženy

Jiří Menzel

Dvořák, nový zaměstnanec krematoria

Václav Štekl

hudebník/rozhodčí boxu/majitel panoptika

Nataša Gollová

madam v masérském salonu

Jindřich Narenta

nacista ve smokingu

Helena Anýžová

bledá dívka

Jana Šulcová

růžolící dívka

Jan Řeřicha

mládenec růžolící dívky

Oldřich Vízner

Kája, Zinin nápadník

Carmen Mayerová

uklízečka Lišková

Libuše Pešková

uklízečka Podzimková

Růžena Vlčková

Anežka, hospodyně MUDr. Bettelheima

Věra Vlčková

lehká holka

Eva Ulincová

lehká holka

Josef Střecha (2)

Jan, Bettelheimův synovec

B. Mandausová

Bettelheimová

Marie Rosůlková

žena dožadující se rakvičky

František Kubíček

zaměstnanec krematoria Beran

Erich Fichtner

ředitel krematoria/vyvolávač na pouti

J. Hladký

Prachař

Jiřina Bílá

Prachařová

Jan Kraus

Vojtík Prachař

Alfred Růžička

židovský kantor

Felix Černý

číšník

H. Absolonová

blondýna

Alena Balejová

blondýna

M. Baumrukerová

blondýna

S. Brabcová

blondýna

E. Brázdová

blondýna

V. Handlová

blondýna

M. Jílková

blondýna

J. Knollová

blondýna

Yvona Odehnalová

blondýna

J. Pacáková

blondýna

H. Schlechtrová

blondýna

J. Škrabanová

blondýna

M. Šotolová

blondýna

H. Troníčková

blondýna

C. Zeyerová

blondýna

L. Geussová

blondýna v kasinu

I. Kučerová

blondýna v kasinu

J. Seyfertová

blondýna v kasinu

J. Scheybová

blondýna v kasinu

S. Študentová

blondýna v kasinu

Pavla Břínková

členka dámského orchestru

H. Francová

členka dámského orchestru

E. Kamesleimerová

členka dámského orchestru

K. Kučerová

členka dámského orchestru

H. Sládková

členka dámského orchestru

M. Smolová

členka dámského orchestru

I. Svobodová

členka dámského orchestru

Zuzana Rumlová

masérka/zabitá žena v panoptiku

Olga Bušková

masérka

E. Otavová

masérka

A. Řezníčková

masérka

J. Šmídová

masérka

J. Tomšů

masérka

M. Bohatová

stará žena

Jiřina Jandová

průvodkyně staré ženy

Karel Hovorka

starý muž

J. Balík

dorostenec

J. Lebeda

dorostenec

M. Mach

dorostenec

Karel Fiala

civilista

Václav Vodák

civilista

Jaroslav Toms

civilista

J. Krupička

civilista

J. Zeman

civilista

František Häusler

číšník Rybka

Radomír Hubáček

oběšenec

Helena Kotoučová

Lešetínská

Vl. Grygar

ubitý hoch v panoptiku

K. Geipel

dítě hudebník

Vratislav Hurych

vrah Moor

J. Englická

žena v kádi

Jiří Kaftan

mladík u kádě

Theodor Kunst

penzista hudebník

V. Kebrt

zrzavý boxer

František Poláček

vrah pěti žen

Z. Povolná

zabitá žena

M. Janoušková

zabitá žena

A. Mařáková

zabitá žena

V. Koželuhová

akrobatka

V. Malečová

akrobatka

E. Tichá

akrobatka

J. Němec

číšník

Karel Přinesdomů

číšník

E. Šumberová

dvojče Lenka

Z. Šumberová

dvojče Lála

Zdeněk Šmidrkal

trpaslík zvaný Skřítek Vítek

Mluví

Josef Kemr

hlas morfinisty Fenka

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Květa Lehovcová

Předloha

Ladislav Fuks (Spalovač mrtvol – novela)

Technický scénář

Juraj Herz, Stanislav Milota

Dramaturgie

Věra Kalábová

Asistent kamery

Bohumil Rath

Architekt

Zbyněk Hloch

Výprava

Bedřich Čermák, Karel Kytka, František Straka

Návrhy kostýmů

Olga Dimitrovová

Vedoucí výroby

Ladislav Hanuš

Zástupce vedoucího výroby

Anna Proboštová, Jaromír Lukáš

Asistent vedoucího výroby

Radomír Hubáček

Spolupráce

Josef Kraus, Jitka Přibylová, Ladislava Klusáčková

Hudba

Použitá hudba

Antonín Dvořák (Largo ze Symfonie č. 9 e moll Z Nového světa – převzatá)

Nahrál

FISYO

Dirigent

František Belfín (FISYO)

Zpívá

Alfred Růžička

Produkční údaje

Původní název

Spalovač mrtvol

Anglický název

Cremator

Copyright

1968

Rok výroby

1968

Premiéra

14.03.1969

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Výrobní skupina

Šebor – Bor, Vladimír Bor, Jiří Šebor

Technické údaje

Nosič

HD, DVD, Betacam

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Přehlídka: 5. mezinárodní týden fantastických filmů a hororů Sitges

1972
Sitges / Španělsko
Stříbrná medaile za nejlepší kameru
Stanislav Milota

Vítěz

Přehlídka: 5. mezinárodní týden fantastických filmů a hororů Sitges

1972
Sitges / Španělsko
Stříbrná medaile za nejlepší herecký výkon
Rudolf Hrušínský st.

Vítěz

Přehlídka: Přehlídka českých a slovenských filmů 69 Sorrento

1969
Sorrento / Itálie
Stříbrná Siréna
Juraj Herz
udělena režiséru za film

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1968

1969
Praha / Československo
Trilobit za kameru
Stanislav Milota

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1968

1969
Praha / Československo
Trilobit za režii
Juraj Herz

Revue

Hledání českého hororu

Groteskní horor, parodie klasických hororů, kreslený horor, psychologický horor, loutkový horor, pokus o poetický horor,...

Upozornění

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.