Nejkrásnější věk

Země původu

Československo

Copyright

1968

Rok výroby

1968

Premiéra

14. 2. 1969

Minutáž

76 min

Kategorie

film

Žánr

komedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Nejkrásnější věk

Český název

Nejkrásnější věk

Anglický název

The Most Beautiful Age

Anotace

Jaroslav Papoušek obohatil československou novou vlnu především jako scenárista, který se spolu s Ivanem Passerem podílel na filmech Miloše Formana. Napsal také námět a scénář k Passerovu pozoruhodnému režijnímu debutu Intimní osvětlení (1965). Sám pak v roce 1968 režíroval svou prvotinu Nejkrásnější věk, která se k divákům dostala v únoru 1969. Ve zjitřené atmosféře po sebeupálení Jana Palacha ovšem Papouškova apolitická tragikomedie zapadla – a dodnes zůstává ve stínu jiných děl zmíněné trojice i dalších režisérových filmů, zvláště pak populární trilogie o neobyčejně obyčejné rodině Homolkových z let 1969–1972. Nejkrásnější věk Papouškovo oblíbené téma – křehkou všednodennost posunutou těsně k hranici podobenství – posunuje na „vznešenou“ akademickou půdu. Jednoduchý, epizodický děj se odehrává v sochařském ateliéru Akademie výtvarného umění, kde se pod vedením starého profesora (zkušený Vladimír Šmeral) studentky a studenti učí pracovat s modely. „Sochaříci“ nejprve dostanou za úkol zpodobnit penzistu Hanzlíka, který ovšem hned usne, pak půvabnou paní Vránovou, jejíž žárlivý manžel však nemá pro tvorbu aktu pochopení, a bodrého uhlíře Voštu, který má posloužit jako ideální model pro raněného, řvoucího bojovníka… Jaroslav Papoušek v Nejkrásnějším věku využil své vlastní zážitky, v roce 1957 totiž absolvoval sochařinu na AVU. V Nejkrásnějším věku ovšem nelze přehlédnout stylovou i formální podobnost s Formanovými ranými snímky (zvláště Černým Petrem /1963/, který ostatně vznikl na základě Papouškovy novely). Debutant, který s Formanem spolupracoval také jako pomocný režisér, navíc od slavnějšího kolegy převzal i některé neherce, například Josefa Šebánka, Miladu Ježkovou, Jana Stöckla. V rolích studentů se objeví i „Černý Petr“ Ladislav Jakim či Věra Křesadlová (Formanův Konkurs /1963/, Passerovo Intimní osvětlení /1965/). Krásnou amatérskou modelku Vránovou ztvárnila formanovská „plavovláska“ Hana Brejchová.

Obsah

Na chodbě Akademie výtvarných umění čeká skupinka penzistů na pana profesora, zda si je vybere jako model pro studenty. Profesorova volba padne na úhledného staříka s knírkem a brýlemi. Ostatní na pana Hanzlíka, jak se stařík jmenuje, žárlí. Hanzlík usedne do židle na točnu a za chvíli usne s hlasitým chrápáním. Jiným modelem pro studentské umělecké pokusy je paní Vránová, hezká mladá žena, která přišla do ateliéru se synkem v kočárku. S ní se studenti učí zobrazení nahého ženského těla. Její manžel však pro takové umění pochopení nemá, a proto po jeho vpádu do učebny zůstanou jen zdemolované sochy. Uhlíř Vošta má zase ideální hlavu pro raněného, leč vítězícího bojovníka. Podle vybraných modelů studenti tvarují z hlíny více či méně povedené figury a bysty, které profesor chválí či ironicky glosuje. Shovívavě také přehlíží různé studentské legrácky. Podnikavý Vošta by rád věděl, co se děje za dveřmi ateliéru večer. Po řádném posilnění pivem se on a kamarádi vydají ke škole, ale z modelky vidí jen hlavu a potom postavu zezadu. Jsou objeveni a musí prchnout. Při útěku se poškrabou a potlučou, ale se svou výpravou jsou přesto spokojeni.

Hrají

Hana Brejchová

modelka Vránová

Jan Stöckl

děda-model Hanzlík

Josef Šebánek

uhlíř Jindra Vošta

Milada Ježková

Voštova žena

Jiří Sýkora

Láďa Vrána, manžel modelky

Ladislav Jakim

student Láďa Řehka

Věra Křesadlová

studentka Zuzana

Milan Kříž

student Jirka Nový

Otakar Marcin

student Honza Čech

Bohumil Zemánek

student Karel Huleš

Jiří Hálek

uhlíř Franta

Ladislav Adam (2)

uhlíř Áda

Slavoj Banzet

asistent

Helena Růžičková

sousedka Pospíšilová

Josef Vošalík

děda-model s páskou na oku

Antonín Soukup

děda-model s dýmkou

Josef Kolb

děda-model plný energie z vajíček

Josef Bartůněk

děda-model s berlemi

Alois Hudec

děda dělající stojku

Joža Mrázek Hořický

děda-model s duší

Bohuslav Kupšovský

vysoký děda-model

Karel Manžel

děda-model

F. Lavička

děda-model

Anna Písaříková

Kulhánková, Hanzlíkova známá

Martin Otava

holčička Alenka

Alena Pencová

malířka

J. Doubrava

Doubrava, muž připravující hlínu

E. Galatinovová

dvojče Voštových

O. Galatinovová

dvojče Voštových

Julie Kučerová-Nezavdalová

stařenka na ulici

Vítězslav Černý

pivař Franta

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Milan Kadlec

Asistent režie

Milan Muchna

Původní filmový námět

Jaroslav Papoušek

Technický scénář

Jaroslav Papoušek

Druhá kamera

Ivan Vojnár

Asistent kamery

Vladimír Smutný

Architekt

Karel Černý

Assistent architekta

Bohumil Dudař

Výprava

Josef Calta, Miloš Sršeň, Jiří Štípek

Asistent střihu

Helena Lehovcová

Vedoucí výroby

Jaroslav Solnička

Zástupce vedoucího výroby

František Jaderník, Ludmila Tikovská

Asistent vedoucího výroby

Milan Štěch

Spolupráce

Irena Hrušková (klapka), Jaromír Komárek (fotograf), Miroslav Pešan (fotograf)

Hudba

Použitá hudba

Antonín Dvořák (Rusalka – opera), Bedřich Smetana (Hubička – opera)

Písně

Kalinka

Hudba k písni Ivan Petrovič Larionov

Letěla bělounká holubička

Hudba k písni Bedřich Smetana

Hospůdko, hospůdko malá

Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá mužský sbor

Produkční údaje

Originální název

Nejkrásnější věk

Český název

Nejkrásnější věk

Anglický název

The Most Beautiful Age

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

komedie

Země původu

Československo

Copyright

1968

Rok výroby

1968

Produkční data

schválení literárního scénáře 6. 3. 1968
schválení technického scénáře 22. 4. 1968
začátek natáčení 19. 6. 1968
konec natáčení 30. 8. 1968
schválení první kopie 20. 11. 1968
promítání povoleno 28. 11. 1968

Premiéra

premiéra 14. 2. 1969 /nepřístupný mládeži/ (celostátní)
premiéra 20. 3. 1969 /nepřístupný mládeži/ (kino Paříž /3 týdny/, Praha)

Distribuční slogan

Nejkrásnější věk... anebo ne? Český film Jaroslava Papouška.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Hostivař

Výrobní skupina

Tvůrčí skupina Šebor – Bor, Vladimír Bor (vedoucí dramaturg tvůrčí skupiny), Jiří Šebor (vedoucí výroby tvůrčí skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

76 min

Původní metráž

2 150 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Cena Svazu československých spisovatelů

1969
Praha / Československo
Cena Svazu československých spisovatelů v oboru filmového scénáře
Jaroslav Papoušek
za scénář k filmu s přihlédnutím k předchozí scenáristické práci

Vítěz

Přehlídka: Přehlídka českých a slovenských filmů 69 Sorrento

1969
Sorrento / Itálie
Stříbrná Siréna
Jaroslav Papoušek
udělena režiséru za film