Sokolovo

Země původu

Československo, Svaz sovětských socialistických republik

Copyright

1974

Rok výroby

1973—1974

Premiéra

9. 5. 1975

Minutáž

129 min

Kategorie

film

Žánr

drama, historický, válečný

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Sokolovo

Český název

Sokolovo

Anglický název

Sokolovo

Souběžný název

Sokolovo

Anotace

Válečný velkofilm je prostřední částí ambiciózní historické trilogie režiséra Otakara Vávry (dvoudílné Dny zrady /1973/, Osvobození Prahy /1975/). Drama, které vzniklo v roce 1974 v koprodukci se sovětským Mosfilmem, líčí historii vzniku prvního československého praporu pod vedením Ludvíka Svobody a její účast v bojích na východní frontě. Bojovou akci scenáristé Miloslav Fábera, Nikolaj Figurovskij a Otakar Vávra zasadili do širších historických souvislostí (heydrichiáda, spor mezi londýnským exilem a komunisty v Moskvě). Výpravný snímek se natáčel také v autentických ukrajinských lokacích, s velkým komparsem a známými československými a sovětskými herci (mj. Ladislav Chudík, Vladimir Samojlov, Jurij Solomin). V roce 1981, po emigraci představitele hrdinného kapitána Jaroše, Martina Štěpánka, se film přestal v kinech uvádět.

Obsah

I. V roce 1942 se změnil vývoj války v Evropě. Rudá armáda porazila německá vojska u Moskvy a zatlačila je sto kilometrů zpět. Nacistická vojska ale měla ještě stále dost sil. Na úpatí Uralu ve městě Buzuluk se začal formovat pod velením podplukovníka Svobody první československý prapor z Čechů a Slováků, kteří v Sovětském svazu žili nebo tam uprchli před německou okupací. Z žen se staly vesměs zdravotnice a spojařky, muži nacvičovali bojové situace. Za rodící se jednotkou přijel poslanec Klement Gottwald a další členové KSČ. V Praze zatím zastupující říšský protektor Heydrich prozradil svůj plán na zničení českého národa. 27. května na něj byl spáchán atentát a následky byly strašné. Nacisté 10. června vyhladili Lidice, muže postříleli a ženy a děti odvlekli. Vojáci v Buzuluku toužili zasáhnout do bojů, ale dříve než k tomu došlo probíhaly ostré politické diskuse mezi zástupci londýnského exilu a československých komunistů v Moskvě. Konečně byla jednotka v mrazivém únoru 1943 poslána na frontu.

II. Nejprve bránila Charkov, opěrným bodem se stala vesnice Sokolovo. Vojáci, vedení nadporučíkem Jarošem, vykopali zákopy a přichystali se k prvnímu boji. Desítky německých tanků narazily na tuhý odpor. Ve krutém boji zahynuli mnozí a nakonec i nadporučík Jaroš. Jednotka ale splnila svůj úkol a přispěla svým dílem k pozdějšímu vítězství nad hitlerovskými vojsky.

Poznámka

Natočeno systémem Panavision.

Film online

Hrají

Ladislav Chudík

podplukovník, později plukovník Ludvík Svoboda, velitel praporu

Vladimir Samojlov

sovětský generálporučík

Jurij Solomin

sovětský generálmajor Pavel Mendělejevič Šafarenko

Bohuš Pastorek

poslanec Klement Gottwald

Martin Štěpánek

nadporučík Otakar Jaroš, velitel první pěší roty

Lev Ivanov

náměstek sovětského lidového komisaře zahraničních věcí Solomon Abramovič Lozovskij

Jiří Pleskot

prezident Edvard Beneš

Hannjo Hasse

zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich

Vladimír Ráž

ministr národní obrany exilové vlády generál Sergěj Ingr

Josef Langmiler

velvyslanec Zdeněk Fierlinger

Vladimír Pavlar

ministr zahraničních věcí exilové vlády Jan Masaryk

Ladislav Hádl

poslanec Václav Kopecký

Ivan Ryžov

sovětský plukovník Kondratij Vasiljevič Biljutin

Jurij Nazarov

sovětský nadporučík Petr Petrovič Filatov

Vladimir Protasenko

sovětský poručík Piotr Nikolajevič Šironin

Semjon Morozov

sovětský staršina dělostřelectva

Raisa Piroženko /ž/

vesničanka ze Sokolova

Žanna Prochorenko /ž/

sestra vesničanky ze Sokolova

Ljubov Sokolova /ž/

učitelka z Buzuluku

Nikolaj Jeremenko

sovětský podplukovník Zagoskin

Ljudmila Gladunko /ž/

buzulucká traktoristka

Štefan Kvietik

svobodník Ignác Spiegel-Špígl

Pavel Pípal

desátník Vendelín Opatrný

Jiří Krampol

desátník Karel Horák

Jan Kanyza

četař Václav Rataj

Rudolf Jelínek

podporučík Antonín Sochor, velitel samopalné čety

Jiří Havel

rotmistr Josef Gabčík

Jiří Klem

rotmistr Josef Valčík

Miroslav Rataj

rotmistr Jan Kubiš

Petr Skarke

nadporučík Jaroslav Lohrer-Lom, velitel kulometné roty

František Vicena

strojvůdce Rudolf Čapek, odbojář

Lída Plachá

uklízečka Marie Rašnerová

Gennadij Juchtin

raněný sovětský poručík

Alexandr Lebeděv

raněný sovětský voják

Ladislav Lakomý

svobodník Hugo Rediš

Emil Horváth ml.

svobodník Jozef Daniš

Renáta Doleželová

vojínka Anka Kadlecová

Elena Kucháriková

svobodnice Betka Prekopová

Jaroslav Rozsíval

nástrojář z Českomoravské Antonín Horák, Karlův otec

Jaroslava Tichá

Božena Horáková, Karlova matka

Vítězslav Jandák

Standa Horák, mladší syn Horákových

Günther Zschieschow

státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank

Stanislav Koreňev

funkcionář v Buzuluku

Pjotr Ljubeškin

předseda traktorové stanice v Buzuluku

Alexej Černov

mechanik traktorové stanice v Buzuluku

Boris Rudněv

sovětský poručík Smirnov

Stanislav Žitarev

sovětský dělostřelec

Karel Šebesta

kapitán Jaroslav Procházka

Zdena Burdová

zdravotnice

Adolf Filip

podporučík Boris Hübner, zbrojní důstojník, Svobodův pobočník

Karel Hábl

nadporučík Jaroslav Zhor, zástupce náčelníka štábu

Zdeněk Hodr

hodinář Josef Novotný

Jiří Holý

plukovník Fiala

Jiří Zahajský

rotmistr Antonín Korima

Václav Mareš

nadporučík Otakar Rytíř, náčelník štábu

Jan Krafka

vojín Josef Černý

Vladimír Matějček

Jarošův telefonista

Alois Švehlík

rotmistr Hynek Voráč

Miroslav Moravec

nadporučík Bohumír Lomský, zástupce velitele praporu

Gustav Nezval

major MUDr. Bohuslav Vrbenský

Jan Pohan

major Jaroslav Kašpar-Pátý

Karel Sekera

nadporučík Vladimír Janko, velitel třetí pěší roty

Zdeněk Mlčoch

podporučík MUDr. Armín Scheer-Široký

Jiří Adamec

vojenský kuchař

Jan Bartoš

poslanec Josef Krosnář

Stanislav Benda

lidický muž

Arnošt Böhm

lidický muž

Karel Engel

lidický muž

František Faust

lidický muž

Jiří Plachý

lidický muž

Otakar Rademacher

lidický muž

Jindřich Sejk

lidický muž

Jiří Sládek

lidický muž

Jaroslav Šanda

lidický muž

Oldřich Semerák

lidický muž

Jan Váňa

lidický muž

Karel Vítek

lidický muž

Jaroslav Vlk

lidický muž

Miroslav Jíra

lidický muž

Jiří Kasík

lidický muž

Jaroslav Klenot

lidický muž

Jiří Klenot

lidický muž

Zbyněk Krákora

lidický muž

Jiří Kraus

lidický muž

Jaroslav Tomsa

lidický muž/dělostřelec

Jiří Kalenský

muž odsouzený k zastřelení/gestapák

Josef Fiala

důstojník SS

Jiří Hein

důstojník SS

Petr Herrmann

důstojník SS

Petr Lányi

důstojník SS

Milan Novotný

důstojník SS

Antonín Žemlička

důstojník SS

Antonín Hardt

podporučík Konstantin Hübner, chemický důstojník

Milan Livora

podporučík Arnošt Steiner

Vladimír Navrátil

poručík MUDr. František Engel, šéflékař

Jiří Flíček

nadporučík František Sedláček

Zdeněk Novotný

nadporučík Adolf Opálka

Miloslav Homola

vojín Jan Boháček

Petr Pelzer

rotmistr Vojtěch Ekstein-Erban, zpravodajský důstojnk

Ludvík Pozník

plukovník Hans-Ulrich Geschke, šéf řídící úřadovny gestapa

Raoul Schránil

plukovník Heliodor Píka, velitel vojenské mise

Bert Schneider

četař Jaroslav Žůr

Aleš Širc

důstojník Schuppo

Miloslav Šindler

rotmistr Karel Novotný, velitel zákopnické čety

Václav Fišer

kolemjdoucí při atentátu

Renate Heymer /ž/

Němka při atentátu

Zdeněk Hess

nadporučík Rudolf Kellner-Rosický, vozatajský důstojník

Zdeněk Hübner

voják

J. Kunovac

zdravotník

Vít Pešina

nenápadný voják

Boris Švec

gestapák

Oldřich Vlček

četař Arnošt Brodavka

Petr Voštiar

poručík Václav Drnek, velitel minometné roty

Ludvík Wolf

šikovatel Johannes Klein, Heydrichův řidič/gestapák v civilu

Zora Jiráková

žena ve vile při atentátu

Pavel Jiras

rotmistr Jan Mareš, osvětový důstojník

Milena Kaplická

zdravotnice

Rudolf Kalina

gestapák

Dalimil Klapka

nadporučík Miroslav Šmoldas, spojovací důstojník, velitel spojovací čety

Ivo Kubečka

nadporučík Jan Kudlič, velitel druhé pěší roty

Augustin Kubán

člen popravčí čety

Hugo Kaminský

člen popravčí čety

Věra Ševčíková

plačící žena

Komentář

Mluví

Vladimír Fišer

hlas českého hlasatele moskevského rozhlasu

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Štěpán Skalský, Vladimír Zelenka, Igor Biťukov

Asistent režie

Miroslav Voštiar, Emma Dukelská, Jekatěrina Ožogova

Původní filmový námět

Miloslav Fábera, Otakar Vávra

Asistent kamery

Václav Zajíček

Assistent architekta

Libuše Jahodová, Gennadij Šumylin

Výprava

Josef Pavlík, Ladislav Rada, Miroslav Fára, Jaroslav Lehman, Semjon Masalov

Asistent střihu

Eliška Willigová

Triky

Grigorij Ajzenberg, Eduard Malikov, Trikový ateliér FSB

Zástupce vedoucího výroby

Martin Baroch, Vladimíra Kopecká, Jaroslav Vlk, Věra Lukášová, Jiří Ulrich, Eduard Volkov, Anatolij Oloncev, Valentina Vdovina

Asistent vedoucího výroby

Vladimír Kubík, Jan Milič

Odborný poradce

genplk. K. V. Krajňukov, genpor. V. G. Voskresenskij, plk. dr. František Herfurt, CSc., pplk. dr. Karel Richter, plk. Alois Bíca, Vladimír Ježek

Produkční údaje

Originální název

Sokolovo

Český název

Sokolovo

Anglický název

Sokolovo

Souběžný název

Sokolovo

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, historický, válečný

Země původu

Československo, Svaz sovětských socialistických republik

Copyright

1974

Rok výroby

1973—1974

Produkční data

schválení technického scénáře 27. 7. 1973
začátek natáčení 25. 10. 1973
konec natáčení 19. 9. 1974
promítání povoleno 19. 9. 1974

Premiéra

festivalová premiéra 20. 2. 1975 (13. festival českých a slovenských filmů Praha /kino Světozor, Praha/)
předpremiéra 5. 3. 1975 (Sokolovo u Charkova, Sovětský svaz)
premiéra 9. 5. 1975 /přístupný mládeži/ (celostátní)
slavnostní premiéra 14. 5. 1975 (kino Alfa, Praha)
premiéra 15. 5. 1975 /přístupný mládeži/ (Sportovní hala Parku kultury a oddechu Julia Fučíka, Praha)
zahraniční premiéra 11. 6. 1975 (Moskva, Sovětský svaz)

Distribuční slogan

Film natočený v koprodukci ČSSR–SSSR. Umělecký dokument Otakara Vávry. Odpověď našeho lidu na mnichovskou zradu. Filmová epopej z boje za osvobození.

Nositelé copyrightu

Státní fond kinematografie

Ateliéry

Barrandov

Výrobní skupina

vyrobeno mimo dramaturgické skupiny, Výrobní skupina Věry Kadlecové, Věra Kadlecová (vedoucí výrobní skupiny), Třetí tvůrčí skupina (Mosfilm)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

129 min

Původní metráž

3 624 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm , 70mm

Poměr stran

1:1,66, 1:2,35

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky, německy, slovensky, rusky

Podtitulky

české

Mezititulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Kniha cti Svazu československo-sovětského přátelství

1980
Praha / Československo
Zápis do Knihy cti Svazu československo-sovětského přátelství
Otakar Vávra
za filmy Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy

Vítěz

Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda

1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Otakar Vávra
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil k 1. 5. 1977 prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky

Vítěz

Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda

1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Miloslav Fábera
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil k 1. 5. 1977 prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky

Vítěz

Festival: 26. filmový festival pracujících – léto ´75

1975
49 měst / Československo
Cena Filmového festivalu pracujících
udělena 5. 7. 1975 v Ústí nad Labem

Vítěz

Festival: 13. festival českých a slovenských filmů Praha

1975
Praha / Československo
Cena Československého filmu udělená městem Prahou

Vítěz

Přehlídka: 16. přehlídka avantgardních a neorealistických filmů Avellino

1975
Avellino / Itálie
Hlavní cena Laceno d´oro – Zlatý štít

Vítěz

Festival: Mezinárodní festival antifašistických filmů Volgograd

1975
Volgograd / Rusko
Diplom za účast

Revue