Otakar Vávra

scenárista, pedagog, organizační pracovník, režisér

Datum narození

28.02.1911

Místo narození

Hradec Králové, Rakousko – Uhersko

Datum úmrtí

15.09.2011

Místo úmrtí

Praha, Česká republika

Alternativní jména

Otokar Alois Vávra

Životopis

OTAKAR VÁVRA (nar. 28.2.1911, Hradec Králové – zemřel 15. září 2011, Praha, na komplikace po operaci zlomeniny krčku) byl synem bankovního úředníka, který zemřel, když mu bylo sedm let. Od roku 1913 žila rodina v Brně, kde odmaturoval na reálce (1929) a kde začal studovat architekturu a pozemní stavitelství na ČVUT. Zajímal se o literaturu, avantgardní divadlo a především o film. Během studií se zapojil do činnosti brněnské pobočky Levé fronty jako aktivista její Filmové a fotografické skupiny (organizoval projekce sovětských filmů a publikoval filmové kritiky a úvahy). Po absolvování třetího ročníku a první státnici odešel v roce 1932 na výzvu E.F. Buriana do Prahy, kde vedl filmovou skupinu v jeho kabaretu Červené eso a pak psal scénáře. Ještě rok studoval na pražské ČVUT, ale studia nedokončil. K režii hraného filmu se propracoval krátkými experimentálními a dokumentárními snímky (Světlo proniká tmou, Žijeme v Praze, Listopad) a uměleckou spoluprací na realizaci vlastních scénářů. Jako pragmaticky a konformně uvažující a eklekticky tvořící režisér natočil díky cílevědomému úsilí během své dlouhé kariéry v různých režimech téměř padesát celovečerních hraných i dokumentárních filmů různých žánrů a také několik snímků krátkých, středometrážních a reklamních. Výrazně ovlivnil formování moderního výrazu českého filmu zejména tím, že čerpal podněty ze světové kinematografie. Vždy přistupoval k realizaci s propracovanou koncepcí a s náročnými produkčními podmínkami, dbal na precizní dramaturgii, obrazovou kompozici, přesnou montáž. K charakteristikám jeho stylu náleží využívání paralelních dějů a souběžné vedení řady postav. Projevoval mimořádný cit pro prostředí, krajinu, zvukovou složku, pro výběr představitelů a jemně odstíněný herecký projev. Základ pro český film nacházel od počátku především v domácí literatuře. Na četných adaptacích spolupracoval i s autory předloh, jako byli Marie Majerová (Panenství), Jan Drda (Němá barikáda), Miloš V. Kratochvíl (Jan Hus, Putování Jana Amose, Komediant, Veronika, Evropa tančila valčík), Jan Otčenášek (Občan Brych), František Hrubín (Srpnová neděle, Zlatá reneta, Oldřich a Božena), Ludvík Aškenazy (Noční host), Vladimír Neff (Třináctá komnata). Obracel pozornost také k historickým a životopisným látkám. Zejména v politicky exponovaných titulech se neubránil schematičnosti a tendenčnímu zkreslování v duchu dobové ideologie. Platí to hlavně o výpravných trilogiích, oslavujících husitské hnutí (Jan Hus, Jan Žižka, Proti všem) a hrdinství Rudé armády a českých komunistů za nacistické okupace (Dny zrady, Sokolovo, Osvobození Prahy). Natáčel ovšem i komornější látky s tématem hlubokých citů a vášnivých hnutí, v nichž projevoval zájem o emocionální život moderního člověka a o mezilidské vztahy ve vypjatých situacích dospívání či morálních krizí. Tyto tendence nalezneme už v jeho předválečných a okupačních filmech (Panenství, Humoreska, Kouzelný dům, Pacientka doktora Hegla, Pohádka máje, Turbina, Šťastnou cestu), ale mimořádně emotivního a lyrického vyznění dosáhl až v hrubínovské básnické úvaze o lásce, životě a smrti Romance pro křídlovku. V jeho filmografii nechybějí ani komedie, jimž se však věnoval ojediněle a jen do komunistického převratu (Velbloud uchem jehly, Cech panen kutnohorských, Dívka v modrém, Přijdu hned, Nezbedný bakalář). K vrcholům Vávrovy tvorby patří kromě zmíněné Romance pro křídlovku rekonstrukce průběhu jednoho z čarodějnických procesů na panství ve Velkých Losinách koncem 17. století podle románu Václava Kaplického Kladivo na čarodějnice, pojatá jako alegorie na politické procesy 50. let. Naposledy stál za kamerou v roce 2006, když točil videoklip k písni Hlava kance z alba Michala Horáčka a Petra Hapky Strážce plamene. Aktivně se podílel na poválečném znárodnění čs. kinematografie, vedl jednu z tvůrčích skupin FSB (1947-51 a 1954-56), byl členem jeho kolektivního vedení (1951-54). Velmi významná byla jeho pedagogická činnost na FAMU, kde vedl katedru filmové a televizní režie (1957-71), pro niž koncipoval učební osnovy a na níž vychoval řadu tvůrců nové vlny (mj. Jiří Menzel, Věra Chytilová, Evald Schorm, Miloš Forman, Jan Schmidt). V letech 1968-70 byl prorektorem AMU a své působení na FAMU ukončil v roce 2008. Napsal memoáry Zamyšlení režiséra (Panorama, Praha 1982), Podivný život režiséra (Prostor, Praha 1996) a Paměti aneb Moje filmové 100letí (BVD, Praha 2011). K jeho jubileu byla vydána monografie Otakar Vávra – 100 let (Millennium Publishing, Novela bohemica, Statenice, Praha 2011). Jako žijící klasik se stal objektem několika TV medailonů: Národní umělec Otakar Vávra (1971, r. Vladimír Kabelík), Život režiséra Otakara Vávry v pohledu Jitky Němcové (1995) z cyklu GENUS, Otakar Vávra (2008; r. Martin Šulík) z cyklu Zlatá šedesátá, Stovku má člověk jednou za život (2011, r. Alena Činčerová, Jitka Němcová, Adéla Sirotková). Z pozice pamětníka vystoupil v řadě dokumentů, mj. Na další štaci? (TV-1999, r. Věra Knappová), Cenzurované sny (TV-1999, r. Bernard Šafařík), Pátrání po Ester (2005; r. Věra Chytilová), Naška, slečna z dobré rodiny (TV-2007; r. Jaroslav Rásocha) z cyklu Příběhy slavných, Martin Frič, klasik českého filmu (TV-2008, r. Zdeněk Zelenka), Andula – Besuch in einem anderen Leben (2008, Anna Letenská: Komička a nacisté; Fred Breinersdorfer, Anne Worstová – KTV). Kromě ocenění za konkrétní tvůrčí počiny byl za komunistické éry jmenován zasloužilým (1955) a národním umělcem (1968). Prezident Václav Klaus mu udělil Medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění (2004). Při příležitosti svých jubileí obdržel Cenu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii na MFF v Karlových Varech (2001), Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu (2002), čestnou cenu Grand Prix za celoživotní přínos světové kinematografii na Film Festivalu Zlín (2011) a Zvláštní cenu LFŠ (2011). Jeho starším bratrem byl spisovatel Jaroslav Raimund Vávra (1902–1990), rovněž spoluautor několika scénářů. Po prvním manželství (1946-96), z nějž pochází dokumentarista Jiří Vávra (nar. 1946), se v roce 1997 oženil po dlouholeté známosti se svou někdejší žačkou, režisérkou Jitkou Němcovou (nar. 1950). – Filmografie: (scénář nebo podíl na něm) Ze světa lesních samot (1933; r. Miroslav J. Krňanský), Svítání (1933; r. Václav Kubásek), Jedenácté přikázání (1935; r. Martin Frič), Bezdětná (1935; r. M. J. Krňanský), Maryša (1935; r. Josef Rovenský), Vdavky Nanynky Kulichovy (1935; r. Vladimír Slavínský), Tři muži ve sněhu (1936; r. V. Slavínský), Ulička v ráji/Dobrodinec chudých psů (1936; r. M. Frič; + spol. nám.), Uličnice (1936; r. V. Slavínský), Mravnost nade vše (1937; r. Martin Frič), Hlídač č. 47 (1937; r. Josef Rovenský, Jan Sviták), Její pastorkyně (1938; r. Miroslav Cikán), Hostinec „U kamenného stolu“ (1948; r. Josef Gruss), Revoluční rok 1848 (1949; r. Václav Krška), Botostroj (1954; r. K. M. Walló); (režie a scénář či podíl na něm, není-li uvedeno jinak) kr. experimentální f. Světlo proniká tmou (1930; spol. r. František Pilát, + střih), kr. dok. filmy Zájezd baťovců do Jugoslávie (1930), Výroba moderní obuvi (1931) a Žijeme v Praze (1934; + nám., spol. střih), kr. f. Listopad (1935; + střih), Velbloud uchem jehly (1936; spol. r. Hugo Haas), Panenství (1937), Filosofská historie (1937; Cena ministra průmyslu, obchodu a živností za nejlepší režii), Cech panen kutnohorských (1938; Zlatý pohár LUCE na MFF v Benátkách 1938), kr. f. Na sto procent (1938), Humoreska (1939; Svatováclavská cena ministra průmyslu, obchodu a živností za scénář), Kouzelný dům (1939), Dívka v modrém (1939; Cena Filmového studia na Filmových žních ve Zlíně 1940), Pacientka dr. Hegla (1940), Maskovaná milenka (1940), Pohádka máje (1940; Národní cena za scénář), kr. f. Podvod s Rubensem (1940), kr. dok. f. Pohřeb Joži Úprky (1940), Turbina (1941; Národní cena za scénář), Okouzlená (1942), Přijdu hned (1942), Šťastnou cestu (1943), kr. dok. f. Návrat presidenta dr. Edvarda Beneše do Prahy (1945), dok. f. Vlast vítá (1945; spol. r. J.A. Holman), Rozina sebranec (1945), dok. f. Cesta k barikádám/Pravda vítězí (1946; + nám.), Nezbedný bakalář (1946), Předtucha (1947; Cena země České), Krakatit (1948; Cena země České), Němá barikáda (1948; Státní cena), kr. střihový dok. f. Láska (1949), Nástup (1952), Jan Hus (1954; + nám.), Jan Žižka (1955; + spol. nám.), Proti všem (1956), Občan Brych (1958), První parta (1959), střm. dok. f. Národní umělec Zdeněk Štěpánek (1960; + nám.), Policejní hodina (1960), Srpnová neděle (1960), Noční host (1961), Horoucí srdce (1962; + spol. nám.), Zlatá reneta (1965; Zlatá mušle ex aequo, Cena FIPRESCI a Cena CIDALC na MFF v San Sebastiánu 1965), Romance pro křídlovku (1966; Zvláštní cena poroty Stříbrná medaile na MFF v Moskvě 1967, Trilobit 1966, Státní cena Klementa Gottwalda), Třináctá komnata (1968), Kladivo na čarodějnice (1969), trilogie Dny zrady I, II (1973; + spol. nám.), Sokolovo (1974) a Osvobození Prahy (1975; Státní cena Klementa Gottwalda za trilogii), Příběh lásky a cti (1977), Temné slunce (1980), Putování Jana Amose (1983), Komediant (1984), Oldřich a Božena (1984), Veronika (1985), Evropa tančila valčík (1989), kr. dok. f. Život herečky Lídy Baarové (1995; + nám.) z TV cyklu GENUS, střm. dok. f. Moje Praha (2002; + nám.) z TV cyklu 21 pohledů na Prahu 21. století. -fik-

Filmografie

Pátrání po Ester

2005
Účinkují
režisér

Vzlety a pády – I. díl

2000
Účinkují

Evropa tančila valčík

1989
Režie, Scénář

Velká filmová loupež

1986
Hrají
Role: muž potkávající husity

Veronika

1985
Režie, Scénář, Technický scénář

Oldřich a Božena

1984
Režie, Scénář, Technický scénář

Komediant

1984
Režie, Scénář, Technický scénář

Putování Jana Amose

1983
Režie, Námět, Scénář

Temné slunce

1980
Režie, Scénář, Technický scénář

Příběh lásky a cti

1977
Režie, Scénář, Technický scénář

Osvobození Prahy

1976
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář

Sokolovo

1974
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář

Všechno nejlepší

1974
Pedagogické vedení
režie

Dny zrady

1973
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář

Poslední rozhovor

1973
Pedagogické vedení
režie

Inženýr

1973
Pedagogické vedení
režie

Ďábel

1972
Pedagogické vedení
režie

Soud

1971
Pedagogické vedení
režie

Kladivo na čarodějnice

1969
Režie, Scénář, Technický scénář

Eduard a Bůh

1969
Pedagogické vedení
režie

Třináctá komnata

1968
Režie, Scénář, Technický scénář

Změny a proměny

1967
Pedagogické vedení
režie

Romance pro křídlovku

1966
Režie, Scénář, Technický scénář

Zlatá reneta

1965
Režie, Scénář, Technický scénář

Tátova škola

1963
Pedagogické vedení
režie

Umřel nám pan Foerster

1963
Pedagogické vedení
režie

Horoucí srdce

1962
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář

Večer

1962
Pedagogické vedení
režie

Noční host

1961
Režie, Scénář, Technický scénář

Černobílá Sylva

1961
Pedagogické vedení
režie

Lék

1961
Pedagogické vedení
režie

Strop

1961
Pedagogické vedení
režie

Turista

1961
Pedagogické vedení
režie

Srpnová neděle

1960
Režie, Scénář, Technický scénář

Policejní hodina

1960
Režie, Scénář

Cesta domů

1960
Pedagogické vedení
režie

Kočičina

1960
Pedagogické vedení
režie

Zbytečný motiv

1960
Pedagogické vedení
režie

První parta

1959
Režie, Scénář

Občan Brych

1958
Režie, Scénář

Proti všem

1956
Režie, Scénář

Jan Žižka

1955
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář, Výrobní skupina

Jan Hus

1954
Režie, Námět, Scénář, Technický scénář

Botostroj

1954
Scénář

Nástup

1952
Režie, Scénář

Racek má zpoždění

1950
Výrobní skupina

Posel úsvitu

1950
Výrobní skupina

Revoluční rok 1848

1949
Námět, Scénář, Výrobní skupina

Vzbouření na vsi

1949
Výrobní skupina

Dva ohně

1949
Výrobní skupina

Krakatit

1948
Režie, Scénář, Technický scénář, Výrobní skupina

Němá barikáda

1948
Režie, Scénář, Výrobní skupina

Hostinec „U kamenného stolu“

1948
Scénář, Výrobní skupina

Bílá tma

1948
Výrobní skupina

Na dobré stopě

1948
Výrobní skupina

Dravci

1948
Výrobní skupina

Předtucha

1947
Režie, Scénář, Výrobní skupina

Muzikant

1947
Výrobní skupina

Až se vrátíš...

1947
Výrobní skupina

Nezbedný bakalář

1946
Režie, Scénář

Rozina sebranec

1945
Režie, Scénář

Šťastnou cestu

1943
Režie, Scénář

Přijdu hned

1942
Režie, Scénář

Okouzlená

1942
Režie, Scénář

Turbina

1941
Režie, Scénář

Podvod s Rubensem

1940
Režie

Pohádka máje

1940
Režie, Scénář

Pacientka dr. Hegla

1940
Režie, Scénář

Maskovaná milenka

1940
Režie, Scénář

Kouzelný dům

1939
Režie, Scénář

Humoreska

1939
Režie, Scénář

Dívka v modrém

1939
Režie, Scénář

Cech panen kutnohorských

1938
Režie, Scénář

Na sto procent

1938
Režie

Její pastorkyně

1938
Scénář

Panenství

1937
Režie, Scénář

Filosofská historie

1937
Režie, Scénář

Hlídač č. 47

1937
Scénář

Mravnost nade vše

1937
Scénář

Velbloud uchem jehly

1936
Režie, Scénář

Ulička v ráji

1936
Námět, Scénář

Tři muži ve sněhu

1936
Scénář

Uličnice

1936
Scénář

Listopad

1935
Režie, Scénář, Střih

Maryša

1935
Scénář

Vdavky Nanynky Kulichovy

1935
Scénář

Bezdětná

1935
Scénář

Ze světa lesních samot

1933
Scénář

Svítání

1933
Scénář

Ocenění

Vítěz

Festival: 23. festival českých a slovenských filmů Praha

1985
Praha / Československo
Zvláštní cena
Oldřich a Božena
ex aequo za filmy Komediant a Oldřich a Božena

Vítěz

Festival: 36. filmový festival pracujících – léto ´85

1985
70 měst / Československo
Cena Vladislava Vančury
Oldřich a Božena
udělena 27. 6. 1985 v Chomutově

Vítěz

Festival: 23. festival českých a slovenských filmů Praha

1985
Praha / Československo
Zvláštní cena
Komediant
ex aequo za filmy Komediant a Oldřich a Božena

Vítěz

Akce: Kniha cti Svazu československo-sovětského přátelství

1980
Praha / Československo
Zápis do Knihy cti Svazu československo-sovětského přátelství
Osvobození Prahy
za filmy Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy

Vítěz

Akce: Kniha cti Svazu československo-sovětského přátelství

1980
Praha / Československo
Zápis do Knihy cti Svazu československo-sovětského přátelství
Dny zrady
za filmy Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy

Vítěz

Akce: Kniha cti Svazu československo-sovětského přátelství

1980
Praha / Československo
Zápis do Knihy cti Svazu československo-sovětského přátelství
Sokolovo
za filmy Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy

Vítěz

Akce: Ceny hlavního města Prahy

1979
Praha / Československo
Cena hlavního města Prahy
Osvobození Prahy

Vítěz

Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda

1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Dny zrady
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky

Vítěz

Festival: 11. mezinárodní filmový festival HEMISFILM ´77 San Antonio

1977
San Antonio / Spojené státy americké
Bronzová medaile
Dny zrady

Vítěz

Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda

1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Osvobození Prahy
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky

Vítěz

Akce: Státní ceny Klementa Gottwalda

1977
Praha / Československo
Státní cena Klementa Gottwalda za filmovou trilogii
Sokolovo
za filmovou trilogii Dny zrady, Sokolovo a Osvobození Prahy s čestným titulem Laureát státní ceny Klementa Gottwalda udělil prezident republiky na návrh vlády Československé socialistické republiky

Vítěz

Festival: 28. filmový festival pracujících – léto ´77

1977
52 měst / Československo
Cena ústředního ředitele Československého filmu
Osvobození Prahy
udělena 2. 7. 1977 v Boskovicích a předána 9. 2. 1978 ředitelem Filmového studia Barrandov Františkem Marvanem režiséru při příležitosti slavnostní premiéry filmu Příběh lásky a cti

Vítěz

Akce: Cena Antonína Zápotockého

1973
Praha / Československo
Cena Antonína Zápotockého za film
Dny zrady
udělena při příležitosti 25. výročí Února

Vítěz

Festival: 10. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1970
Mar de Plata / Argentina
I. cena poroty argentinského filmového klubu NÚCLEO
Kladivo na čarodějnice

Vítěz

Festival: 10. mezinárodní filmový festival Mar del Plata

1970
Mar de Plata / Argentina
Zvláštní cena za vysokou uměleckou hodnotu
Kladivo na čarodějnice

Vítěz

Přehlídka: Přehlídka českých a slovenských filmů 69 Sorrento

1969
Sorrento / Itálie
Stříbrná Siréna
Romance pro křídlovku
udělena režiséru za film

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1967

1968
Praha / Československo
Státní cena
Romance pro křídlovku
s čestným titulem laureát státní ceny Klementa Gottwalda

Vítěz

Akce: Múzy pražských diváků

1968
Praha / Československo
Múza Kalliopé za vynikající filmový přepis básně
Romance pro křídlovku
uděleno jako Cena ředitele filmového podniku a rady Národního výboru hlavního města Prahy

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1966

1967
Praha / Československo
Trilobit za film
Romance pro křídlovku

Vítěz

Akce: Odměna vedení Československého filmu za nejúspěšnější film roku 1966

1967
Praha / Československo
Odměna vedení Československého filmu
Romance pro křídlovku
mezi 9 filmy

Vítěz

Akce: Umělecké prémie

1953
Praha / Československo
Umělecká prémie
Nástup

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1949 v oboru filmu, rozhlasu a grafického vypravení knihy

1949
Praha / Československo
Státní cena
Němá barikáda
udělena k 28. 10. 1949 ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu režiséru pro tématickou a ideovou závažnost a uměleckou úroveň, v níž jsou v rovnováze všechny ideové, tvůrčí i technické složky díla

Vítěz

Akce: Cena země České za rok 1947

1948
Praha / Československo
Cena země České
Krakatit
udělena za myšlenkové dotvoření Krakatitu Karla Čapka (společně s filmem Předtucha )

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie za filmovou režii
Krakatit
v hodnotě 90 000 korun

Vítěz

Akce: Cena země České za rok 1947

1948
Praha / Československo
Cena země České
Předtucha
udělena za nový slohový přínos (společně s filmem Krakatit)

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie za filmový scénář
Předtucha
v hodnotě 20 000 korun udělena 6. 1. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1948
Praha / Československo
I. prémie s uznáním za filmovou režii
Předtucha
v hodnotě 40 000 korun udělena 6. 1. 1948

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1946
Praha / Československo
II. prémie za filmový scénář
Nezbedný bakalář
v hodnotě 10 000 korun udělena 2. 12. 1946 spolu se Zdeňkem Štěpánkem

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1946
Praha / Československo
I. prémie za filmovou režii
Nezbedný bakalář
v hodnotě 40 000 korun udělena 2. 12. 1946

Vítěz

Akce: Národní ceny za umění filmové

1941
Praha / Československo
Národní cena za scénář
Pohádka máje
udělena k 28. 9. 1941 ministrem Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty v peněžité výši 5 000 korun za filmy Pohádka máje a Turbina, které jsou opravdu filmovými přepisy literárních předloh a s přihlédnutím k celé scénáristické práci

Vítěz

Akce: Národní ceny za umění filmové

1941
Praha / Československo
Národní cena za scénář
Turbina
udělena k 28. 9. 1941 ministrem Jaroslavem Kratochvílem na návrh zvláštní poroty v peněžité výši 5 000 korun za filmy Pohádka máje a Turbina, které jsou opravdu filmovými přepisy literárních předloh a s přihlédnutím k celé scénáristické práci

Vítěz

Akce: Ceny ministra průmyslu, obchodu a živností

1939
Praha / Československo
Svatováclavská čestná filmová cena za scénář
Humoreska
udělena k 28. 9. 1939 ministrem Vlastimilem Šádkem na návrh odborné poroty v peněžité výši 5 000 korun

Vítěz

Festival: 6. mezinárodní filmový festival Benátky

1938
Benátky / Itálie
Zlatý pohár LUCE L´Unione di Cinematografia Educativa
Cech panen kutnohorských

Vítěz

Akce: Ceny ministra průmyslu, obchodu a živností

1937
Praha / Československo
Čestná filmová cena za nejlepší filmovou režii
Filosofská historie
udělena k 28. 10. 1937 ministrem J. V. Najmanem na návrh Filmového poradního sboru v peněžité výši 5 000 korun

Revue

Krakatit

V září tohoto roku se do kin v digitálně restaurované podobě vrací dvojice čapkovských adaptací – Krakatit (1948) a Bílá...

Nezbedný bakalář – pozadí vzniku a uvedení filmu

Renesanční komedie Otakara Vávry Nezbedný bakalář podle povídek Zikmunda Wintera je jedním z mála komediálních filmů, kt...

Rozina sebranec

O historickém velkofilmu Otakara Vávry Rozina sebranec se v minulosti vždy psalo jako o mezníku v dějinách české kinemat...

Upozornění

Český film

Databáze obsahuje hrané filmy 1898–1993 v rozsahu publikace Český hraný film.

Animované filmy 1898–1945 jsou v databázi v rozsahu publikace Český animovaný film I.
Animované filmy 1946–1993 a dokumentární filmy 1898–1993 se budou doplňovat postupně na základě informací z interních zdrojů NFA.

V rozmezí 1993–2015 probíhá doplnění informací o českých hraných, animovaných a dokumentárních distribučních filmech z původního časopisu Filmový přehled a původní Filmové ročenky.

České distribuční filmy z období od roku 2016 až do současnosti zpracováváme postupně na základě ověřování údajů od producentů, distributorů, z filmových titulků a k filmům vznikají původní autorské anotace a obsahy.

Zahraniční filmy českých tvůrců se prozatím v databázi nenachází. Tyto údaje budeme také postupně doplňovat.

Televizní tvorba se v databázi nenachází.

Filmografie tvůrců v databázi, z výše uvedených důvodů, nemusí být v tuto chvíli kompletní.

 

Zahraniční distribuční film

Zahraniční distribuční filmy z období od roku 2014 až do současnosti zpracováváme a zpracováváme a postupně zveřejňujeme.

Zahraniční distribuční filmy do roku 2014 máme v plánu v budoucnu postupně přidávat na základě informací z původního časopisu Filmový přehled.