Občan Havel přikuluje

Václav Havel pobýval v 70. letech na své chalupě na Hrádečku. Aby nebyl obviněn z příživnictví, přikuloval v trutnovském pivovaru sudy. – Tehdejší pracovníci podniku popisují okolnosti disidentova příchodu. S manipulací se sudy mu pomáhal boxer Arnošt Šarkózy. – Sladovník popisuje výrobu piva. – Havel koulel dva tři měsíce, pak obsluhoval filtrační stroje. V pivovaru se naučil pít pivo. Do práce jezdil mercedesem. – Pavel Landovský si pochvaluje tehdejší příjmy ze zahraničí. – Ivan M. Jirous měl z nevinného konfliktu v hospodě s kapitánem StB problémy. – Jiří Gruntorád se z výslechu vrátil až po letech věznění. – Havel nesměl parkovat s mercedesem u pivovaru, aby nedráždil dělnickou třídu. – Šarkózy odmítl donášet na Havla. Zaměstnanci pivovaru objevili odposlouchávací zařízení, jež instaloval snaživý pracovník ve snaze polepšit si. – Podle bývalého místního příslušníka StB měly prý Havla sledovat pražské orgány. U Havlova stavení vyrostla sledovací buňka. Dramatik byl často různě buzerován. – Stanislav Milota vzpomíná, jak estébáci nedokázali skrýt skrytou kameru. – Havel mluví o setkání přátel na Hrádečku v době, kdy napsal Audienci. – Landovský nacvičoval part Sládka s hercem Janem Hartlem. Nahrávku v podání Landovský-Havel pořídil režisér Pistorius v pražském domku hudebníka Vladimíra Merty, který se obával perzekuce a všem nosil pivo z blízkého výčepu. – Režisérův syn Vladimír Pistorius na vojně nepodepsal souhlas s nástupem G. Husáka. – Bývalý člen StB byl poslán na zaškolení do Trutnova. – Jiří Gruntorád projevoval odpor k režimu již na učilišti. – Pracovník pivovaru ukazuje kumbálek, dějiště Havlovy hry. Podle zaměstnanců sládek býval skutečně často opilý. – Jiří Stivín a Petr Hejný předvádějí hudební verzi Audience. – Havel vzpomíná na úklady, kterým v disentu čelil. - Šarkózyho vyhodili za vynášení a zpeněžování piva. – Za drobnou výpomoc se v pivovaře osvěžovali ruští vojáci. Docházelo však ke krádežím. – Havlovi jednou pustil nahrávku Audience stopař, který netušil, kdo ho veze. – John Bok ukazuje, jak měl dveře zajištěné před estébáky. – Landovský popisuje, jak lezl tajně do bytu, kde se hrálo bytové divadlo. U Miloty v domě jednou zasahovalo čtrnáct příslušníků. – Jan Hartl připomíná aféru z roku 1981, kdy byl na hranici zadržen mikrobus s ukrytými tiskovinami včetně výtisků Audience a seznamu lidí, jimž bylo zboží určeno. Byl mezi nimi i Pistorius a Hartl. Herec se dozvěděl až v listopadu 1989, že ho tehdy chtěl obdarovat Pavel Landovský. – Po Jiřině Bohdalové, náhodně zmíněné ve hře, chtělo vedení televize veřejné vyjádření odmítavého stanoviska poté, co hru uvedla západoněmecká televize. Herečka si nechala raději rozříznout ret, než aby to udělala. – J. Gruntorád ukazuje samizdatový výtisk hry. – Magor vzpomíná na podmínky ve vězení ve Valdicích. Seděl tu i Šarkózy. Gruntorád ve věznici absolvoval výprasky. – Bývalý příslušník konstatuje, že se dal k StB kvůli penězům. – Havel radil spoluvězňům, jak na něj psát hlášení. – Bok líčí náhodné polistopadové setkání s estébákem, jedoucím v luxusním voze. – Šarkózy vypráví, jak ho navštívil prezident Havel. – Podle Pistoria měl Havel při natáčení hry problém vyslovit sprosté slovo ve větě „Je to všechno na hovno.“ Slavnému autoru a politikovi to dělá potíže i nyní... -dh-