Stanislav Milota

kameraman

Datum narození

09.03.1933

Místo narození

Praha, Československo

Datum úmrtí

18.02.2019

Místo úmrtí

Praha, Česká republika

Životopis

STANISLAV MILOTA (nar. 9.3.1933, Praha – zem. 18.2.2019, Praha, na zápal plic) pocházel ze žižkovské dělnické rodiny. Po nepřijetí na střední uměleckoprůmyslovou školu se v letech 1948–51 vyučil laborantem ve Filmových laboratořích Barrandov a zároveň absolvoval grafickou školu. Během učení pracoval jako ostřič kameramana Ferdinanda Pečenky (Posel úsvitu, Mikoláš Aleš, Plavecký mariáš, Měsíc nad řekou a Cirkus bude). Základní vojenskou službu strávil v Československém armádním filmu. Od roku 1954 byl druhým kameramanem Jaromíra Holpucha (Dědeček automobil, V šest ráno na letišti, Malí medvědáři, Brankář bydlí v naší ulici, První a poslední, Přátelé na moři), Jaroslava Kučery (Ztracená stopa) a Josefa Vaniše (Akce Kalimantan, Závrať). Samostatně debutoval díky Janu Procházkovi v roce 1963 ve filmu Iva Nováka Na laně. Snímal jen pět celovečerních filmů a přibližně patnáct krátkých cestopisných či hudebních filmů mimo jiné pro Československou televizi a německou ZDF (hudební portréty Vladimíra Síse). Jeho poslední oficiální prací byl v Izraeli natáčený německý televizní film Všichni se odvrátili (1970). Nejoceňovanější je jeho práce na Spalovači mrtvol, za niž získal Cenu Trilobit 1968 a Stříbrnou medaili na MFF v Sitges 1972. V srpnu 1968 nasnímal asi 3 500 metrů materiálu z okupované Prahy, využitého později mimo jiné v dokumentu Zmatek, a počátkem roku 1969 natáčel (na 2 000 metrů) události kolem smrti Jana Palacha (záběry zpracoval s producentem Jaromírem Kallistou do osmiminutové eseje Jan 69, uvedeného až v letech 2002 a 2003). Kvůli této činnosti byl jako jediný kameraman k 30. září 1971 vyhozen z Filmového studia Barrandov. Nějaký čas ještě pracoval jako kameraman pod cizím jménem, například s Drahomírou Vihanovou na instruktážních filmech. V roce 1977 podepsal s manželkou, herečkou Vlastou Chramostovou (nar. 1926; sňatek 1971), Chartu 77 a až do roku 1984 ilegálně snímal různé situace a prohlášení chartistů (Jiří Hájek, Václav Havel, Ladislav Hejdánek a jiní), jež se tajně posílala do ciziny. Natočil též záznamy z Bytového divadla Vlasty Chramostové Hra na Makbetha (1978; odvysílala ORF pod názvem Play Macbeth) a Zpráva o pohřbívání v Čechách (1979; odvysílala ORF v roce 1983). S manželkou si přivydělávali domáckou výrobou lamp pod značkou MICHR. Kvůli mozkovým příhodám a částečné ztrátě zraku se k práci kameramana už nevrátil a od roku 1984 byl v invalidním důchodu. Aktivně se jako organizátor zapojil do dění okamžitě po 17. listopadu 1989. Nejprve koordinoval činnost Václava Havla, s nímž se dlouhá léta přátelil, a poté se stal prvním šéfem jeho prezidentského sekretariátu (z postu odešel na vlastní žádost v červnu 1990). Později si zahrál epizodní roli ošuntělého bulvárního fotografa Boba v Havlově pozdním filmovém debutu Odcházení. Byl zakladatelem a členem výboru Masarykova demokratického hnutí (1990), v letech 1994–97 členem Státního fondu České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie a v letech 1997–2001 členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (v lednu 2001 abdikoval na protest „proti politickému a účelovému zmanipulování Rady“). S manželkou si zahrál i v hudebním videoklipu Plán kapely Kryštof a svůj svérázný smysl pro humor oba dosvědčili na různých veřejných akcích a v televizních pořadech (Uvolněte se, prosím, Český lev a další). Byl jim věnován sborník plzeňského festivalu Finále S firmou MICHR Licht ist sicher! Vlasta Chramostová a Stanislav Milota (2011). Jeho vzpomínky jsou zachyceny v jedné z části televizního cyklu Zlatá šedesátá (2009) a vystoupil v dalších televizních cyklech Tváře českého filmu (2002), Příběhy slavných (2006), Rozmarná léta českého filmu (2010), Těžká léta československého filmu (2011) a Československý filmový zázrak (2014). Byl držitelem Ceny Františka Kriegla (2001), Čestné medaile TGM, Ceny Asociace českých kameramanů za celoživotní tvorbu a Českého lva za mimořádný přínos české kinematografii (2016). – Upozorňujeme, že kameraman Lukáš Milota (nar. 1981) s ním není v žádném příbuzenském vztahu. – Filmografie: (kamera, není-li uvedeno jinak) kr. dokumenty Čekání na Darong Bawana (1962; r. Pavel Hobl), Dvanáct minut pod rovníkem (1962; r. Vladimír Sís), Tropický koktail (1962; r. Vladimír Sís), kr. záznamy pantomimických etud Ladislava Fialky Malé hry (1963; r. Vladimír Sís), Koncert Ladislava Fialky (1963; r. Vladimír Sís) a Studie (1963; r. Vladimír Sís), Na laně (1963; r. Ivo Novák), Konečná stanica rytmus (TV–1964; r. Georgis Skalenakis), Bubny (1965; r. Ivo Novák), střm. Recitál (TV–1965; r. Ján Roháč), kr. f. Judita. Das Portrait der Sängerin (TV–1966, Judita. Portrét zpěvačky; r. Vladimír Sís), Anděl blažené smrti (1966; r. Štěpán Skalský), kr. f. Judita und die Melodie der Zigeuner (TV–1968, Judita a cikánské melodie; r. Vladimír Sís), Piknik (1967; r. Vladimír Sís), kr. dok. Jiný malý princ... (1967; r. Vladimír Sís), kr. f. Hana Hegerová. Sängerin in Prag (TV–1968, Hana Hegerová. Zpěvačka v Praze; r. Vladimír Sís), Spalovač mrtvol (1968; r. Juraj Herz), střm. dok. Zmatek (1968–69, 1989; r. Evald Schorm; spol. kam. Jaromír Kallista), kr. dok. z pohřbu Jana Palacha s názvem Jan 69 (1969; + spol. r. Jaromír Kallista), kr. f. Die Wundersamen Träume des Mr. Acker Bilk (TV–1069, Zázračné sny pana Ackera Bilka; r. Vladimír Sís), střm. f. Šest uprchlíků (TV–1970; r. Pavel Hobl, Boris Moravec), Alle hatten sich abgewandt (TV–1970, Všichni se odvrátili; r. Thomas Fantl); (účinkující, není-li uvedeno jinak) dokumenty Nový Hyperion aneb Volnost, rovnost, bratrství (1992; r. Karel Vachek), Co dělat? [Cesta z Prahy do Českého Krumlova aneb Jak jsem sestavoval novou vládu] (1996; r. Karel Vachek), Tenkrát (TV–1999; r. Robert Sedláček), Sametová kocovina (TV–2000; r. Robert Buchar), Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k Chaloupce strýčka Toma (2002; r. Karel Vachek), Paralelní portrét (TV–2005; r. Jaroslav Brabec), Občan Havel přikuluje (2009; r. Jan Novák, Adam Novák), Má Vlast(a) (2009; r. Marek Škarpa), 25 ze šedesátých aneb Československá nová vlna (2010; r. Martin Šulík), Odcházení (2010; r. Václav Havel; herec), Divadlo vzdoru (TV–2017; r. Jaroslav Brabec), střm. Mistr objektivu – Ivan Kyncl (TV – 2018; r. Ivan Biel). -fik- (2004) / -tbk- (2019)

Filmografie

Odcházení

2011
Hrají
Role: Bob

Občan Havel přikuluje

2009
Účinkují

Jan 69

1969
Režie, Kamera

Spalovač mrtvol

1968
Technický scénář, Kamera

Piknik

1967
Kamera

Bubny

1964
Kamera

Na laně

1963
Kamera

Akce Kalimantan

1962
Druhá kamera

Závrať

1962
Druhá kamera

Bílá oblaka

1962
Druhá kamera

Poslední etapa

1962
Druhá kamera

Spadla s měsíce

1961
Druhá kamera

Pochodně

1960
Asistent kamery

Přátelé na moři

1959
Asistent kamery

První a poslední

1959
Asistent kamery

V šest ráno na letišti

1958
Asistent kamery

Malí medvědáři

1957
Asistent kamery

Brankář bydlí v naší ulici

1957
Asistent kamery

Dědeček automobil

1956
Asistent kamery

Ztracená stopa

1955
Asistent kamery

Mikoláš Aleš

1951
Asistent kamery

Ocenění

Vítěz

Přehlídka: 5. mezinárodní týden fantastických filmů a hororů Sitges

1972
Sitges / Španělsko
Stříbrná medaile za nejlepší kameru
Spalovač mrtvol

Vítěz

Akce: Ceny Trilobit 1968

1969
Praha / Československo
Trilobit za kameru
Spalovač mrtvol

Vítěz

Akce: Čestný diplom ministerstva vnitra Československé socialistické republiky

1966
Praha / Československo
Čestný diplom ministra vnitra s oceněním ideového vyznění filmu
Anděl blažené smrti