Je třeba zabít Sekala

Země původu

Česká republika, Polsko, Slovensko, Francie

Copyright

1998

Rok výroby

1997

Premiéra

3. 9. 1998

Minutáž

110 min

Kategorie

film

Žánr

drama

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Je třeba zabít Sekala

Český název

Je třeba zabít Sekala

Anglický název

Sekal Has to Die

Souběžný název

Zabić Sekala / Il faut tuer Sekal / Je treba zabiť Sekala

Anotace

Koprodukční snímek scenáristy Jiřího Křižana a režiséra Vladimíra Michálka Je třeba zabít Sekala se originálním způsobem vrací do doby německé okupace. V prostředí fiktivní hanácké vesnice se odehrává příběh dvou mužů, kteří nemají zhola nic společného, avšak kteří se částečně bez vlastního přičinění dostanou do neodvratného konfliktu. – Mladý valašský kovář a partyzán Jura Baran najde před Němci útočiště v hanácké vesničce, kde je kvůli svému protestantskému vyznání považován bezmála za vetřelce. Hospodáři žijí ve strachu před podlým udavačem Ivanem Sekalem, který od Němců za odměnu získává zabavené grunty zatčených sedláků a který tak téměř neomezeně zvyšuje a patřičně zneužívá svou moc. Jedinou možností záchrany je donutit morálně založeného Juru k vraždě. Jak se mezitím ukáže, Sekal má zrůdnou povahu především kvůli „bezúhonným“ vesničanům, kteří jej v dětství krutě ponižovali pro jeho nemanželský původ... – Na snímku je patrný historizující odstup, jaký dnes získávají tvůrci od zvoleného dobového rámce (například v převlekové komedii Stůj, nebo se netrefím). Jiří Křižan zasadil do roků okupace příběh s dominujícím dramatickým akcentem (připomínajícím antické tragédie) a s westernovými prvky. Nechybí zde „tajemný cizinec“ či závěrečný souboj mužů na život a na smrt, k němuž směřuje veškeré dění. Důležitou složku vyprávění však tvoří také Křižanovo osobní téma nesmazatelné viny „obyčejných“ lidí. Proto se ve filmu o okupantech pouze mluví. Vladimír Michálek a kameraman Martin Štrba natočili snímek v teplých, sytě zlatavých barvách (určujícím prvkem barevných kompozic je zpravidla zralé obilí), které svou idyličností tvoří kontrapunkt skrytému, o to však působivějšímu napětí. Podstatnou vlastností příběhu je ovšem jeho univerzální platnost. Drama o nesnášenlivosti, jdoucí za jistých okolností na ostří nože, by se mohlo odehrávat v kterékoli době a v kterékoli zemi. -zk-

Obsah

Léto 1943. Mladý kovář Jura Baran přijede vlakem k hanácké obci Lakotice. Starosta mu zařídí práci; ovšem jen díky písemnému doporučení svého bratra, který je mezi partyzány. – Starosta se sejde s jedenácti dalšími sedláky u hospodáře Obervy na poradě proti udavači Sekalovi, který od Němců dostává za odměnu grunty zatčených hospodářů. – Snacha sedláka Obervy Anežka je terčem posměchu sedláků, protože je vdaná, ale nemá dítě. Její tchán, starý Oberva, byl na rozdíl od syna známým proutníkem. Je také nemanželským otcem Ivana Sekala. – Muži rozhodnou, že Sekala je třeba zabít. Ale nikdo ze starců si na vraždu netroufá. – Sebevědomý Sekal hodlá rozšířit své pozemky. Vyhrožuje sedlákovi Včelnému, že i proti jeho vůli koupí jeho pole. – V neděli se sedláci sejdou na katolické mši. Sekal v kostele pokukuje po Anežce Obervové. – Jura, který je evangelík a kterého si místní ani trochu neoblíbili, v prázdné hospodě usedne ke stolu, který patří Sekalovi. – U božích muk obtěžuje Sekal Anežku, kterou vždy miloval, ale jako „parchant“ s ní nikdy nemohl ani tancovat. Mladá žena prohlásí, že ji Sekal nikdy nedostane. – Po mši se plná hospoda stane svědkem rvačky Sekala a Jury. Sekal srazí přiopilého protivníka k zemi. Pak odejde i se svým poskokem, liliputánským holičem Záprdkem. – Za mladým kovářem přijde farářova hospodyně a fanatická katolička Marie, aby v kostele změřil okno kvůli mříži do sakristie. Jura se tak seznámí s páterem Florou, který ho před Sekalem varuje. Kněz rychle pochopí, že Jura se v jejich obci ukrývá před Němci. – Sekal překvapí Anežku ve chlévě, když je starý Oberva se synem pryč. Ona odmítne darovaný zlatý řetízek s perlou a krutě ho urazí. I pro ni je parchantem a vrahem. – V Záprdkově holičství Sekal donutí Včelného, aby podepsal nevýhodnou smlouvu o prodeji pole. Získávání pozemků chce mít legálně podchycené. – Jura se při ošetřování štěnětě, jež přejel Sekal, dozví od vnuka sedláka Koukola, že nemanželským „parchantem“ je i Záprdek. – Holič v noci špehuje v Obervově stavení svlékající se Anežku. Je svědkem, jak se žena odmítne milovat s neplodným mladým Obervou, kterého si vzala jen z vůle rodičů, kvůli spojení gruntů. – Sedláky napadne využít proti Sekalovi kováře. Ale vědí, že Baran takovou práci nepřijme. – Osamělý kovář navštíví večer vlídného faráře. Páter Flora mu nabídne slivovici z Valašska. Muži se spolu baví o smyslu zpovědi a pokání. Jura přizná, že Sekala nenávidí. – Ivan Sekal předloží starostovi smlouvu o koupi pole od Včelného. Ví o spojení starostova bratra s partyzány. Donutí muže podepsat, že byl spolu se Záprdkem svědkem řádného uzavření dohody. Zároveň nadhodí, že by si vzal starostovu dceru. – Záprdek na poli vzkáže starému Obervovi, že Sekal si jako prvorozený syn činí nárok na jeho grunt. Vzdá se ho však, když mu Anežka bude přes noc po vůli. – Starý Koukol zaplatí kováři za ošetření psa, aby mu nebyl nic dlužen. Pak donutí zmateného vnuka prohlásit, že luteránský kovář přijde do pekla. Muž hodí bankovku do ohně. – Anežku večer odveze k Sekalovi mladý Oberva. Opilý udavač se nešťastné ženy málem zmocní. Když však pochopí, že Anežka se považuje za mučednici, pošle na ni Záprdka. Krutě potupená žena uteče nahá ze stavení. – V neděli ráno najdou vesničané v rybníku na návsi tělo utonulé Anežky. – Na další poradu pozvou sedláci Juru. Oznámí mu, že do úplňku musí Sekala zabít. Muž nemá na výběr: všichni vědí od starosty, že na jeho hlavu je kvůli spolupráci s partyzány vypsána odměna. Starosta také ví, kde se skrývá Jurova žena s dítětem. Jeden ze sousedů, pantáta Sehnálek, znechuceně odejde. – Farář u zpovědi nedovede přimět Sekala, aby přemýšlel o pokání. – U Anežčina hrobu se Sekal setká s Marií. Krutě ji urazí. – V hospodě Jura vynadá sedlákům. Jsou stejní jako „ten parchant“. Sekal později přede všemi v hospodě prohlásí, že se ožení se starostovou dcerou. Ta je sice „škaredá jak žaba“, zato starostův grunt je pěkný. V opilosti Sekal slíbí odkázat všechno svému jedinému příteli, Záprdkovi. – Farář večer nabídne Jurovi, aby se i s rodinou ukryl u jeho bratra na jižní Moravě. Kovář však nemůže utíkat. Synovi nejsou ani dva roky, a nemocná žena je v osmém měsíci. – Baran se faráři svěří se svým strachem. Je donucen spáchat smrtelný hřích. Podle kněze neudělal Sekala parchantem Bůh, nýbrž lidé. Ivanův poskok Záprdek je zase Koukolovým levobočkem. Páter vypráví, že Sekal byl dlouho ve světě; vrátil se až s Němci a začal se mstít sedlákům za to, jak ho v dětství ponižovali. Oberva starší kdysi jeho matku znásilnil. – Jura touží, aby Sekal chtěl zabít jeho. Usnadnilo by mu to úkol. Farář prozradí Jurovi, že udavač má slabé místo. Bojoval kdysi ve Španělsku proti Němcům, kterým teď donáší. – Na zpustlém gruntě, který původně patřil Pavlicovi, ten zemřel po Sekalově udání v koncentračním táboře, navštíví kněz Ivana. Schválně mu řekne, že Jura Baran zná jeho španělskou minulost. – Marie na kolenou prosí Juru, aby nechal Sekala žít. Udavač je jejím synem. Ona sama měla jako parchantova matka zničený život. – Záprdek v holičství vyhrožuje mladému Obervovi: brzy ho budou všichni oslovovat jeho pravým jménem: pan Josef Lžičař. – Zoufalá Marie řekne synovi, že sedláci si na něj najali Juru Barana. Ivan ji však opět sprostě urazí. – Sekal si dá u Jury nabrousit nůž. Přitom si všimne, že ho Záprdek špehuje. Surově ho vyhodí ze dvora kovárny. Potom s Jurou mluví o jejich nadcházejícím souboji. Vypráví mu o španělské válce. Jednou vyhnali s republikány z vesnice falangisty, kteří brutálně povraždili své protivníky. Ti vesničané, co přežili, byli frankisté. Sekal jim se svými druhy udělal totéž, co fašisté nepřátelům. Muže vykastrovali a varlata házeli psům. Pak znásilňovali a vraždili jeptišky. Sekal se k nacistům přidal až doma. Stará se vždy jen o sebe. Dobře ví, že je parchant. – Soupeři si dají schůzku o půlnoci u božích muk. – Jura přinese objednanou mříž do sakristie. Dá faráři peníze pro svou ženu. Kněz mu požehná. Ale Jura se zbavil výčitek svědomí poté, co slyšel o Sekalově minulosti. – Sekal si u božích muk ukryje nabitý revolver. Netuší, že ho sleduje Záprdek. – Farář zruší ranní mši a odjede nočním vlakem do Olomouce ke zpovědi. – O půlnoci se soupeři střetnou na nože u božích muk. Vzájemně se krutě zraní. Odzbrojený Sekal pak vytáhne revolver. Ale ukáže se, že díky Záprdkovi není nabitý. Jura v sebeobraně zabije Sekala vrženým nožem. – Netrpěliví sedláci čekají u Obervy. Těžce zraněný Jura s ránou v břiše je uklidní zprávou, že Sekal je mrtvý. – Za starostou přijde Záprdek se Sekalovým testamentem, v němž mu zavražděný odkázal všechen svůj majetek. Začne vyhrožovat... – Sedláci naloží Juru na žebřiňák. Aby muž neprozradil Němcům, proč zabil jejich udavače, místo k lékaři ho odvezou zpět na místo rvačky, proti vůli hospodáře Sehnálka, který jediný se jejich skutku štítí, sám však je také zbabělý. – Ráno u božích muk zemře Jura Baran vedle zabitého protivníka. -zk-

Hrají

Bogusław Linda

Mluví Miloslav Mejzlík
sedlák Ivan Sekal

Olaf Lubaszenko

Mluví Jan Šťastný
kovář Jura Baran

Jiří Bartoška

páter Flora

Agnieszka Sitek /ž/

Mluví Dana Černá
Anežka

Vlasta Chramostová

farská kuchařka Marie, Sekalova matka

Milan Riehs

starosta

Jiří Holý

sedlák Oberva, Sekalův otec

Anton Šulík

sedlák Včelný

Ľudovít Cittel

holič Lžičař zvaný Záprdek

Martin Sitta

mladý Oberva, Anežčin manžel

Josef Bulík

sedlák Koukol

Bohuslav Ličman

sedlák Sehnálek

Gustav Nezval

starý sedlák Štverák

Gustav Vondráček

sedlák Otáhal

Zdeněk Kozák

sedlák Sušil

Petra Lustigová

děvečka Blažka

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Martina Pálková

Původní filmový námět

Jiří Křižan

Technický scénář

Vladimír Michálek

Druhá kamera

David Ployhar

Asistent kamery

David Ployhar

Výtvarník

Jiří Sternwald

Návrhy kostýmů

Mona Hafsahl /ž/

Koordinátor kaskadérů

Jiří Kuba

Vedoucí výroby

Jaroslav Bouček

Spolupráce

Zdeněk Vávra (fotograf), Miroslav Kunst, Josef Kurka

Lokace

Varvažov

Produkční údaje

Originální název

Je třeba zabít Sekala

Český název

Je třeba zabít Sekala

Anglický název

Sekal Has to Die

Souběžný název

Zabić Sekala / Il faut tuer Sekal / Je treba zabiť Sekala

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama

Země původu

Česká republika, Polsko, Slovensko, Francie

Copyright

1998

Rok výroby

1997

Produkční data

začátek natáčení 07/1997
konec natáčení 08/1997

Premiéra

premiéra 3. 9. 1998 /přístupný/ (kino Lucerna, Praha)

Distribuční slogan

Strhující příběh o muži, který se stane proti své vůli najatým vrahem. Film s hvězdným obsazením v režii Vladimíra Michálka natočený podle scénáře Jiřího Křižana.

Výrobce

BUC-FILM, s.r.o., ČESKÁ TELEVIZE (koprodukce), TS Pavel Borovan (ČESKÁ TELEVIZE), Apple Film Production (koprodukce), ProArt Production Slovakia (koprodukce), CDP (koprodukce), Barrandov Biografia a. s. (koprodukce), Agencija Produkcji Filmowej (koprodukce), Telewizija Polska S.A. (koprodukce), Canal Plus Polska (koprodukce)

Distribuce

FALCON a. s.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

110 min

Původní metráž

3 100 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Stereo

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Anketa českých filmových kritiků o nejlepší český film let 1990 – 2019

2020
Praha / Česká republika
10. místo
výsledky speciální ankety vyhlášeny 1. 2. 2020 na slavnostním ceremoniálu předávání Cen české filmové kritiky 2019

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Olaf Lubaszenko

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Jaroslav Bouček

Nominace

Akce: Polské filmové ceny

1999
... / Polsko
Nejlepší herečka
Agnieszka Sitek

Vítěz

Akce: Polské filmové ceny

1999
... / Polsko
Nejlepší scénář
Jiří Křižan

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Martin Štrba

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků
Vladimír Michálek

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Jiří Brožek

Nominace

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Bogusław Linda

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Jiří Křižan

Nominace

Akce: Polské filmové ceny

1999
... / Polsko
Nejlepší režie
Vladimír Michálek

Vítěz

Akce: Polské filmové ceny

1999
... / Polsko
Nejlepší herec
Olaf Lubaszenko

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků
Pavel Borovan

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Jiří Sternwald

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Agnieszka Sitek

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Vladimír Michálek

Nominace

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Jiří Bartoška

Nominace

Akce: Polské filmové ceny

1999
... / Polsko
Nejlepší střih
Jiří Brožek

Vítěz

Akce: Polské filmové ceny

1999
... / Polsko
Nejlepší producent
Dariusz Jabłoński

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků
Jaroslav Bouček

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Michał Lorenc

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Dariusz Jabłoński

Nominace

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Vlasta Chramostová

Nominace

Akce: Polské filmové ceny

1999
... / Polsko
Nejlepší kamera
Martin Štrba

Nominace

Akce: Polské filmové ceny

1999
... / Polsko
Nejlepší film
Vladimír Michálek

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků
Dariusz Jabłoński

Vítěz

Akce: 6. výroční ceny Český lev 1998

1999
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Radim Hladík ml.

Nominace

Festival: 33. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

1998
Karlovy Vary / Česká republika
Křišťálový glóbus
Vladimír Michálek

Vítěz

Festival: 33. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

1998
Karlovy Vary / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon
Olaf Lubaszenko

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Los Angeles 1998

1998
Los Angeles / Spojené státy americké
širší nominace na výroční cenu Zlatý glóbus v kategorii nejlepší zahraniční film roku 1998
Vladimír Michálek
cena vyhlášena 29.10.1998

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Los Angeles 1998

1998
Los Angeles / Spojené státy americké
Critic Choice – prestižní doporučení filmové kritiky
Vladimír Michálek

Vítěz

Akce: Česká nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1998

1998
Praha / Česká republika
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu podle návrhu České filmové a televizní akademie vyhlášeném na slavnostním večeru v pražském kině Blaník 20. 10. 1998 v 71. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1998

Vítěz

Festival: 33. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

1998
Karlovy Vary / Česká republika
Zvláštní uznání Ekumenické poroty
Vladimír Michálek