Šťastnou cestu

Země původu

Československo

Copyright

1943

Rok výroby

1943

Premiéra

25. 12. 1943

Minutáž

92 min

Kategorie

film

Žánr

drama

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Šťastnou cestu

Český název

Šťastnou cestu

Anglický název

Happy Journey

Souběžný protektorátní název

Glücklieche Reise

Anotace

Filmové drama Šťastnou cestu je posledním protektorátním filmem Otakara Vávry (1911–2011) dokončeným ještě před květnem 1945. Snímek o životech pěti prodavaček pracujících v obchodním domě pojednává o kariérismu a prospěchářství, z nichž se v prostředí velkoměsta stává smysl lidského bytí. Otakar Vávra film označil za drama všedního života, které ukazovalo neidealizovaný, skutečný život ve městě. Obdobný styl se po válce proslavil díky italskému neorealismu. – Pět prodavaček pracujících v obchodním domě Zlatý roh je na své životní cestě za štěstím. Bezprostřední Fanynka (Nataša Gollová) se zaměří na kariéru filmové hvězdy, k níž se hodlá dostat pomocí svého šarmu a známostí s režiséry. Obdivuje přitom světáckou Helenu (Adina Mandlová), kterou vydržuje její bohatý partner Viktor. Helena svou práci prodavačky bere jen jako odpočinek od divokých večírků. Na své okolí pohlíží nadřazeně. Své kamarádky, zejména mladou naivní učednici Boženku (Jana Dítětová), si získává dárky a drahým oblečením. Opak kariéristického uvažování předvádějí prodavačky Anna (Jiřina Štěpničková) a Milena (Hana Vítová). Skromné Mileně stačí ke šťastnému životu vidina spokojeného manželství s jejím přítelem Martinem (Vítězslav Vejražka). Ten ale podobně jako Helena podléhá vidině rychlého blahobytu a zaplétá se do ilegálních praktik. Zklamaná Anna trpí traumatem z prvního manželství a společenského pošpinění, kterého se jí dostalo po údajné manželově sebevraždě. Podnikatel s dobrou duší Jan Klement (Otomar Korbelář) je obdivovatelem jak jejích manažerských a podnikatelských schopností, tak i osobních kvalit. Jako první Anně podá pomocnou ruku a nastaví zrcadlo ostatním postavám, když pronese: „Já vám věřím.“ – Barrandovská i ostatní filmová studia za takzvaného protektorátu ovládali němečtí okupanti, obchodní dům byl tak architektem Janem Zázvorkou postaven v menších hostivařských ateliérech. Předlohou byl obchodní dům Bílá labuť, u něhož byly také natočeny úvodní záběry. Interiér byl napodoben tak precizně, že dokonce oklamal tehdejší tisk. Pro scenáristu Viléma Wernera se jednalo o poslední oficiální filmový titul, další spolupráce se podle Otakara Vávry udržovaly v tajnosti z důvodu Wernerových protižidovských výroků.

Obsah

Velký obchodní dům Zlatý roh je plný zákazníků, kteří vybírají, zkoušejí a nakupují a které s úsměvem obsluhují mladé prodavačky. Každá z nich má svůj osud a každá jde vlastní cestou za štěstím. Lehkomyslná Helena vsadí vše na jednu kartu. Doufá, že si ji vezme Viktor, který ji tajně vydržuje. Ten se však bohatě ožení s jinou a Helena, která byla pro nedochvilnost propuštěna z práce, spáchá sebevraždu. Rozvážná Anna, poznamenaná tragédií prvního manželství, najde nový smysl života ve sňatku s ovdovělým Klementem. Milena obtížně šetří spolu se snoubencem, číšníkem Martinem, aby se mohli vzít. Martin je sveden vidinou rychlého zisku a obviněn z defraudace. Milena ho však neopustí a dodá mu odvahu začít znovu. Ztřeštěná Fanynka touží po filmové slávě, ale nakonec se smíří s místem švadleny ve filmových ateliérech. Učednice Boženka má zatím vše před sebou - budoucí zklamání i budoucí radosti. Dívky se loučí a na jejich místa přicházejí nové prodavačky.

Poznámka

Interiéry pražského obchodního domu Bílá labuť (ve filmu Zlatý roh) byly kompletně postaveny v hostivařském ateliéru.

Hrají

Adina Mandlová

prodavačka Helena Truxová

Jiřina Štěpničková

prodavačka Anna Waltrová-Ortová

Hana Vítová

prodavačka Milena

Nataša Gollová

prodavačka Fanynka

Jana Dítětová

učednice Boženka

Otomar Korbelář

průmyslník Jan Klement

Eduard Kohout

komisionář Viktor Zych, přítel Heleny

Vítězslav Vejražka

číšník Martin, snoubenec Mileny

Karel Hradilák

automobilový zástupce Fred Valenta

František Kreuzmann

falešný hráč Pepa Hodek

Nelly Gaierová

milenka Pepy Hodka

Jaroslav Marvan

ředitel obchodního domu

Míla Pačová

ředitelka prodejního oddělení Vacková

Meda Valentová

vedoucí oddělení

Vladimír Řepa

kavárník Fikar

Ladislav Pešek

pomocný režisér Hubáček

Zdeněk Řehoř

zaměstnanec obchodního domu

Otto Kinský

nesmělý zákazník

Marie Vildová

zákaznice

Darja Hajská

zákaznice

Václav Pata

číšník

Vilém Werner

opilý host

Jaroslav Balcar

fotograf

Antonín Kandert

ředitel baru

Julius Baťha

vrchní v Boccacciu

Milada Matasová

host u Zycha

Alois Peterka

Bok, host u Zycha

F. X. Mlejnek

host v Boccacciu

Václav Pecián

hráč v herně

Ferdinand Jarkovský

hráč v herně

Antonín Jirsa

hráč v herně

Vítězslav Boček

donašeč v herně

Vladimír Hlavatý

hráč v herně

Zdeněk Šavrda

hráč v herně

František Klika

hráč v herně

Viktor Socha

číšník

Miloslav Svoboda

druhý pomocný režisér

Bohuš Záhorský

policejní inspektor

Jindřich Láznička

zřízenec v ateliéru

Antonín Dekoj

zřízenec v ateliéru

Ella Nollová

posluhovačka u Zycha

Ladislav Janeček

úředník v bance

Marie Rýdlová

uklízečka v obchodním domě

Vojta Novák

pokladník v bance

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Eduard Šimáček

Původní filmový námět

Olga Horáková

Výprava

Ina Kubová

Vedoucí výroby

Oldřich Papež, Vilém Brož (ředitel výroby)

Zástupce vedoucího výroby

Jaroslav Kulhavý

Odborný poradce

Miroslav Rutte (jazykový poradce)

Spolupráce

Jaroslav Balzar (fotograf), Karel Hájek (fotograf), Jindřich Marco (fotograf)

Hudba

Písně

Šťastnou cestu (pochod)

Hudba k písni Jiří Srnka

Vábí mě dívčí smích (pochod)

Hudba k písni Jiří Srnka

Komu se svěřím (slowfox)

Hudba k písni Jiří Srnka

Sbírám jen kvítí (foxtrot)

Hudba k písni Jiří Srnka

Mou sklenku mi dej (foxtrot)

Hudba k písni Jiří Srnka

Produkční údaje

Originální název

Šťastnou cestu

Český název

Šťastnou cestu

Anglický název

Happy Journey

Souběžný protektorátní název

Glücklieche Reise

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama

Země původu

Československo

Copyright

1943

Rok výroby

1943

Produkční data

začátek natáčení 8. 4. 1943
konec natáčení 05/1943
datum cenzury 8. 10. 1943 (predikát „uznáníhodný film“)
vyřazení z distribuce 18. 5. 1945
vyřazení z distribuce 16. 1. 1967

Premiéra

premiéra 25. 12. 1943 /nepřístupný mládeži/ (kina Adria /3 týdny/, Lucerna /3 týdny/ a Phönix /3 týdny/, Praha)

Distribuční slogan

Příběh čtyř chudých prodavaček, zaměstnankyň obchodního domu, z nichž každá svým způsobem zápasí o lepší zítřek. To je Lucernafilm! Režie: Otakar Vávra. Hrají: Adina Mandlová, Jiřina Štěpničková, Hana Vítová, Nataša Gollová, Jana Dítětová, Otomar Korbelář, Eduard Kohout, Petr Vít-Vejražka, Karel Hradilák a František Kreuzmann.

Výrobce

Lucernafilm

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Laboratoře

Pragfilm

Distribuce

Lucernafilm

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

92 min

Původní metráž

2 620 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Tobis – Klang

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české, německé

Ocenění

Vítěz

Akce: Soutěž Filmového studia a Českomoravského filmového ústředí na filmový námět

1943
Praha / Československo
III. cena
Olga Horáková
udělena 12. 6. 1943 odbornou porotou v hodnotě 5 000 korun za námět Štastnou cestu