Siréna

Země původu

Československo

Copyright

1947

Rok výroby

1946

Premiéra

11. 4. 1947

Minutáž

80 min

Kategorie

film

Žánr

drama, sociální

Typologie

hranýdlouhometrážní

Originální název

Siréna

Český název

Siréna

Anglický název

The Strike

Anotace

Jedním z československých filmů, které se významně zviditelnily na mezinárodním fóru, se v roce 1947 stalo sociální drama režiséra Karla Steklého. Příběh inspirovaný dvěma kapitolami ze stejnojmenného románu Marie Majerové (poprvé vyšel v roce 1935) získal ocenění na MFF v Benátkách. Atmosféra průmyslového Kladna na sklonku 19. století posloužila Steklému jako základ pohnutého sociálního dramatu, které se odpichuje od osudů rodiny Hudcových. Havíři začnou stávkovat kvůli nízkým výdělkům. Zpupný ředitel dolu však proti stávkujícím použije četnictvo a když se k nim připojí i hutníci, postará se o brutální potlačení vzpoury. Symbolem utrpení dělnické třídy v boji proti kapitalismu se stává dcera hlavních hrdinů – mladičká Emča Hudcová –, která je omylem zastřelena při drancování ředitelovy vily.

Obsah

Jekot sirény určuje životní rytmus Kladna. Rodina hutníka Hudce žije jako ostatní dělnické rodiny. Výdělky jsou malé a otec Hudec ještě nechává část výplaty v hospodě. Rodinu drží pevnou rukou matka Hudcová, která bdí nad synem Rudolfem a dcerami Růženou a Emčou. Neutěšená situace přinutí havíře k akci - vyhlašují stávku. Impulzem k dalšímu odporu je sebevražda Černého, který v dopise obvinil ze své smrti ředitele dolu Bachera. Rozhořčení havíři chtějí s Bacherem hovořit, ale ten je dá zahnat četnictvem, které platí z havířských peněz, určených na podpory v nemoci. Horníky tato skutečnost ještě víc pobouří a Hudec, který přestal pít, vyzve hutníky k solidaritě s havíři. Je za to ihned propuštěn. Jak stávka pokračuje, roste v dělnických rodinách bída a hlad, stoupá napětí. Pak už stačí jen malý impulz a nenávist přivede lidi do Bacherovy vily, kde všechno rozbijí. Přivolané vojsko rozežene dělníky střelbou, při níž je nešťastnou náhodou smrtelně zasažena Emča Hudcová. Odpor dělníků je potlačen, při rozsáhlém zatýkání se ve vězení ocitne i Hudec se synem. Růžena se svým milým odjíždí do Ameriky. Zdrcená matka zůstává sama, ale vzchopí se, aby důstojně vyprovodila dceru na cestu. Při návratu odpovídá ječící siréně: Jen řvi, nás neumlčíš!

Poznámka

Román Marie Majerové i jeho filmové spracování je inspirováno skutečnými událostmi, které se odehrály na Kladně v roce 1889. Tam také proběhlo první uvedení filmu 10. dubna 1947.

Film byl v roce 2021 digitálně restaurován Národním filmovým archivem ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.

Hrají

Ladislav Boháč

tavič Josef Hudec

Marie Vášová

Marie zvaná Hudcovka, Hudcova žena

Oleg Reif

havíř Rudolf, syn Hudcových

Naděžda Mauerová

Růžena, starší dcera Hudcových

Pavla Suchá

Emča, mladší dcera Hudcových

Josef Bek

havíř Karel Hampl, Růženin milý

Bedřich Karen

generální ředitel dolů Gottfried Bacher

Bohumil Machník

ředitel dolu Roth

Lída Matoušková

havířská žena Kazdová

Anna Houdková

havířská žena Zeithamlová

Jaroslav Zrotal

tavič Hroník

Věra Kalendová

nosička piva Kateřina Černá

Josef Dekoj

pomocný dělník Jan Černý, nosiččin muž

Miloš Nedbal

důlní Bílek

Josef Benátský

stavitel Josef Hrabě, starosta Kladna

Stanislav Neumann

strážník Stanislav Trojan

Bedřich Kubala

Bosňák, podomní prodavač

Jaroslav Mareš

havíř Jindra Klen

Josef Hořánek

měšťan

Karel Svoboda

kliďas

Marie Štichová

havířská žena Loučilová

Růžena Gottliebová

havířská žena Zimová

Magda Kopřivová

havířská žena Skleničková

Jaroslav Kapr

havíř Sršeň

Věra Warenová

Bacherova žena

Felix le Breux

ředitel hutí Pásek

Stanislav Vyskočil

předák z Prahy

Vladimír Hlavatý

redaktor z Prahy

Karel Jelínek

četník

Kamil Blahovec

havíř Plaček

Jarka Pižla

číšník v krčmě

Antonín Jirsa

host v krčmě

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Václav Gajer (asistent scény)

Skript

Anna Holá

Původní filmový námět

Jan Morávek

Předloha

Marie Majerová (Siréna – román)

Scénář

Karel Steklý

Druhá kamera

Jaroslav Kníže

Asistent kamery

Oldřich Payer

Assistent architekta

Vladimír Syrovátka

Návrhy kostýmů

Josef Gabriel

Asistent střihu

Jarmila Müllerová

Vedoucí výroby

Miloš Mastník

Zástupce vedoucího výroby

Josef Holomý, Karel Oliva

Odborný poradce

Jaroslav Váchal (vojenství), vrchní inspektor Jar. Špatenka (dráhy), Zdeněk Vašata (církevní hudba), V. Hadinec (šerm)

Spolupráce

Jan Weiss (umělecká spolupráce)

Hudba

Nahrál

FISYO

Dirigent

Otakar Pařík (FISYO)

Písně

Já jsem krev živých

Zpívá

ženský sbor (Já jsem krev živých)

Produkční údaje

Originální název

Siréna

Anglický název

The Strike

Kategorie

film

Typologie

hraný

Žánr

drama, sociální

Země původu

Československo

Copyright

1947

Rok výroby

1946

Premiéra

11. 4. 1947

Distribuční slogan

Revoluční legenda o kladenských hornících. Mohutné filmové drama podle stejnojmenného románu Marie Majerové. Český film o spravedlivém boji horníků za jejich práva. Událosit pohnutého roku 1889 zfilmovány. (1947) / Film podle románu Marie Majerové, vyznamenaný Velkou cenou v Benátkách 1947. (1968).

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Distribuce

Státní půjčovna filmů (původní 1947), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1968), Národní filmový archiv (obnovená 2021)

Výrobní skupina

Výrobní skupina Zdeňka Reimanna, Zdeněk Reimann (vedoucí výrobní skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

80 min

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
Marie Vášová
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za herecký výkon

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
Marie Majerová
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za námět

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou fotografii
Jaroslav Tuzar
v hodnotě 35 000 korun

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
E. F. Burian
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za hudbu

Vítěz

Festival: 8. mezinárodní filmový festival Benátky

1947
Benátky / Itálie
Mezinárodní cena za filmovou hudbu
E. F. Burian

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou hudbu
E. F. Burian
v hodnotě 30 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
II. prémie za filmový scénář
Karel Steklý
v hodnotě 10 000 korun

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
Jaroslav Tuzar
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za fotografii

Vítěz

Festival: 8. mezinárodní filmový festival Benátky

1947
Benátky / Itálie
Velká cena Biennale
Karel Steklý

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou režii
Karel Steklý
v hodnotě 40 000 korun

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
Karel Steklý
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za režii

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
Prémie za filmovou architekturu
Štěpán Kopecký
v hodnotě 10 000 korun