Jedním z československých filmů, které se významně zviditelnily na mezinárodním fóru, se v roce 1947 stalo sociální drama režiséra Karla Steklého. Příběh inspirovaný dvěma kapitolami ze stejnojmenného románu Marie Majerové (poprvé vyšel v roce 1935) získal ocenění na MFF v Benátkách. Atmosféra průmyslového Kladna na sklonku 19. století posloužila Steklému jako základ pohnutého sociálního dramatu, které se odpichuje od osudů rodiny Hudcových. Havíři začnou stávkovat kvůli nízkým výdělkům. Zpupný ředitel dolu však proti stávkujícím použije četnictvo a když se k nim připojí i hutníci, postará se o brutální potlačení vzpoury. Symbolem utrpení dělnické třídy v boji proti kapitalismu se stává dcera hlavních hrdinů – mladičká Emča Hudcová –, která je omylem zastřelena při drancování ředitelovy vily. -ap-
Jekot sirény určuje životní rytmus Kladna. Rodina hutníka Hudce žije jako ostatní dělnické rodiny. Výdělky jsou malé a otec Hudec ještě nechává část výplaty v hospodě. Rodinu drží pevnou rukou matka Hudcová, která bdí nad synem Rudolfem a dcerami Růženou a Emčou. Neutěšená situace přinutí havíře k akci - vyhlašují stávku. Impulzem k dalšímu odporu je sebevražda Černého, který v dopise obvinil ze své smrti ředitele dolu Bachera. Rozhořčení havíři chtějí s Bacherem hovořit, ale ten je dá zahnat četnictvem, které platí z havířských peněz, určených na podpory v nemoci. Horníky tato skutečnost ještě víc pobouří a Hudec, který přestal pít, vyzve hutníky k solidaritě s havíři. Je za to ihned propuštěn. Jak stávka pokračuje, roste v dělnických rodinách bída a hlad, stoupá napětí. Pak už stačí jen malý impulz a nenávist přivede lidi do Bacherovy vily, kde všechno rozbijí. Přivolané vojsko rozežene dělníky střelbou, při níž je nešťastnou náhodou smrtelně zasažena Emča Hudcová. Odpor dělníků je potlačen, při rozsáhlém zatýkání se ve vězení ocitne i Hudec se synem. Růžena se svým milým odjíždí do Ameriky. Zdrcená matka zůstává sama, ale vzchopí se, aby důstojně vyprovodila dceru na cestu. Při návratu odpovídá ječící siréně: Jen řvi, nás neumlčíš!
Román Marie Majerové i jeho filmové spracování je inspirováno skutečnými událostmi, které se odehrály na Kladně v roce 1889. Tam také proběhlo první uvedení filmu 10. dubna 1947.
Film byl v roce 2021 digitálně restaurován za spolupráce Národního filmového archivu a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.
tavič Josef Hudec
Marie zvaná Hudcovka, Hudcova žena
havíř Rudolf, syn Hudcových
Růžena, starší dcera Hudcových
Emča, mladší dcera Hudcových
havíř Karel Hampl, Růženin milý
Gottfried Bacher, generální ředitel dolů
Roth, ředitel dolu
havířská žena Kazdová
havířská žena Zeithamlová
tavič Hroník
nosička piva Kateřina Černá
pomocný dělník Jan Černý, nosiččin muž
důlní Bílek
stavitel Josef Hrabě, starosta Kladna
strážník Stanislav Trojan
Bosňák, podomní prodavač
havíř Jindra Klen
měšťan
kliďas
havířská žena Loučilová
havířská žena Zimová
havířská žena Skleničková
havíř Sršeň
Bacherova žena
Pásek, ředitel hutí
předák z Prahy
redaktor z Prahy
četník
četník
lokaj
lokaj
havíř Plaček
havíř
číšník v krčmě
host v krčmě
Václav Gajer (asistent scény)
Marie Majerová (Siréna – román)
Jaroslav Kníže
Jaroslav Váchal (vojenství), vrchní inspektor Jar. Špatenka (dráhy), Zdeněk Vašata (církevní hudba), V. Hadinec (šerm)
Jan Weiss (umělecká spolupráce), Marie Majerová (umělecká spolupráce), Jaroslav Krampera (vrchní osvětlovač), Antonín Frič (fotograf)
FISYO (Dirigent Otakar Pařík)
Zpívá ženský sbor
Siréna
Siréna
The Strike
film
hranýdistribuční
drama, sociální
Československo
1947
1946
začátek natáčení 09/1946
konec natáčení 9. 12. 1946
datum cenzury 24. 3. 1947 (konec povolení k promítání 24. 3. 1952)
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991
předpremiéra 10. 4. 1947 (Kladno)
premiéra 11. 4. 1947 /přístupný mládeži/ (kina Letka /2 týdny/, Metro /2 týdny/ a Světozor /2 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 23. 2. 1968 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 17. 3. 2022 /přístupné bez omezení/
Revoluční legenda o kladenských hornících. – Mohutné filmové drama podle stejnojmenného románu Marie Majerové. – Český film o spravedlivém boji horníků za jejich práva. – Události pohnutého roku 1889 zfilmovány. – Režie: Karel Steklý. Hrají: Marie Vášová, Pavla Suchá, Lída Matoušková. (1947) / Film podle románu Marie Majerové, vyznamenaný Velkou cenou v Benátkách 1947. (1968) / Film Karla Steklého. Digitálně restaurovaný a zpět v kinech. (2022)
Státní půjčovna filmů (původní 1947), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1968), Národní filmový archiv (obnovená 2022)
Výrobní skupina Zdeňka Reimanna, Zdeněk Reimann (vedoucí výrobní skupiny)
dlouhometrážní
79 min
2 271 metrů
16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu
1947
Praha / Československo
Státní cena
Marie Majerová
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za námět
Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu
1947
Praha / Československo
Státní cena
Marie Vášová
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za herecký výkon
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Prémie za filmovou architekturu
Štěpán Kopecký
v hodnotě 10 000 korun
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou režii
Karel Steklý
v hodnotě 40 000 korun
Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu
1947
Praha / Československo
Státní cena
E. F. Burian
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za hudbu
Festival: 8. mezinárodní filmový festival Benátky
1947
Benátky / Itálie
Velká cena Biennale
Karel Steklý
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou fotografii
Jaroslav Tuzar
v hodnotě 35 000 korun
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Predikát „film národního významu“
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Uznání za velmi dobrý herecký výkon
Marie Vášová
Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu
1947
Praha / Československo
Státní cena
Jaroslav Tuzar
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za fotografii
Festival: 8. mezinárodní filmový festival Benátky
1947
Benátky / Itálie
Mezinárodní cena za filmovou hudbu
E. F. Burian
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
I. prémie s uznáním za filmovou hudbu
E. F. Burian
v hodnotě 30 000 korun
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
Čestné uznání za filmový námět
Marie Majerová
Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu
1947
Praha / Československo
Státní cena
Karel Steklý
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za režii
Akce: Anketa Filmových novin o nejlepší český a zahraniční film
1947
Praha / Československo
I. místo za nejlepší český film
výsledky zveřejněny 20. 12. 1947 v anketě, v níž byly dotázány osobnosti z oblasti kultury v počtu 33 hlasů
Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů
1947
Praha / Československo
II. prémie za filmový scénář
Karel Steklý
v hodnotě 10 000 korun