Siréna

drama

Typologie filmu

hraný

Anglický název

The Strike

Minutáž

80

Země původu

Československo

Copyright

1947

Rok výroby

1947

Premiéra

11.04.1947

Jazyková verze

česká

Režie

Karel Steklý

Scénář

Karel Steklý, Jan Weiss

Anotace

Jedním z československých filmů, které se významně zviditelnily na mezinárodním fóru, se v roce 1947 stalo sociální drama režiséra Karla Steklého. Příběh inspirovaný dvěma kapitolami ze stejnojmenného románu Marie Majerové (poprvé vyšel v roce 1935) získal ocenění na MFF v Benátkách. Atmosféra průmyslového Kladna na sklonku 19. století posloužila Steklému jako základ pohnutého sociálního dramatu, které se odpichuje od osudů rodiny Hudcových. Havíři začnou stávkovat kvůli nízkým výdělkům. Zpupný ředitel dolu však proti stávkujícím použije četnictvo a když se k nim připojí i hutníci, postará se o brutální potlačení vzpoury. Symbolem utrpení dělnické třídy v boji proti kapitalismu se stává dcera hlavních hrdinů – mladičká Emča Hudcová –, která je omylem zastřelena při drancování ředitelovy vily.

Obsah

Jekot sirény určuje životní rytmus Kladna. Rodina hutníka Hudce žije jako ostatní dělnické rodiny. Výdělky jsou malé a otec Hudec ještě nechává část výplaty v hospodě. Rodinu drží pevnou rukou matka Hudcová, která bdí nad synem Rudolfem a dcerami Růženou a Emčou. Neutěšená situace přinutí havíře k akci - vyhlašují stávku. Impulzem k dalšímu odporu je sebevražda Černého, který v dopise obvinil ze své smrti ředitele dolu Bachera. Rozhořčení havíři chtějí s Bacherem hovořit, ale ten je dá zahnat četnictvem, které platí z havířských peněz, určených na podpory v nemoci. Horníky tato skutečnost ještě víc pobouří a Hudec, který přestal pít, vyzve hutníky k solidaritě s havíři. Je za to ihned propuštěn. Jak stávka pokračuje, roste v dělnických rodinách bída a hlad, stoupá napětí. Pak už stačí jen malý impulz a nenávist přivede lidi do Bacherovy vily, kde všechno rozbijí. Přivolané vojsko rozežene dělníky střelbou, při níž je nešťastnou náhodou smrtelně zasažena Emča Hudcová. Odpor dělníků je potlačen, při rozsáhlém zatýkání se ve vězení ocitne i Hudec se synem. Růžena se svým milým odjíždí do Ameriky. Zdrcená matka zůstává sama, ale vzchopí se, aby důstojně vyprovodila dceru na cestu. Při návratu odpovídá ječící siréně: Jen řvi, nás neumlčíš!

Hrají

Ladislav Boháč

tavič Hudec

Marie Vášová

Hudcová

Oleg Reif

Rudolf, syn Hudcových

Naděžda Mauerová

Růžena, starší dcera Hudcových

Pavla Suchá

Emča, dcera Hudcových

Josef Bek

horník Karel Hampl, Růženin milý

Bedřich Karen

generální ředitel dolů Bacher

Bohumil Machník

ředitel dolu Roth

Anna Houdková

Zeithamelová

Jaroslav Zrotal

tavič Hroník

Věra Kalendová

svačinářka Černá

Josef Dekoj

Černý

Miloš Nedbal

důlní Bílek

Josef Benátský

starosta Hrabě

Stanislav Neumann

strážník Trojan

Bedřich Kubala

Bosňák

Josef Hořánek

měšťan

Karel Svoboda

kliďas

Marie Štichová

Loučilová

Jaroslav Kapr

Sršeň

Věra Warenová

Bacherová

Felix le Breux

ředitel hutí Pásek

Stanislav Vyskočil

předák z Prahy

Vladimír Hlavatý

redaktor z Prahy

Karel Jelínek

četník

Jarka Pižla

číšník

Kamil Blahovec

Plaček

Antonín Jirsa

host v krčmě

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Václav Gajer

Předloha

Marie Majerová (Siréna – román)

Druhá kamera

Jaroslav Kníže

Asistent kamery

Oldřich Payer

Návrhy kostýmů

Josef Gabriel

Vedoucí výroby

Miloš Mastník

Zástupce vedoucího výroby

Josef Holomý, Karel Oliva

Odborný poradce

Jaroslav Váchal (vojenský poradce), vrchní inspektor Jar. Špatenka (dráhy), Zdeněk Vašata (církevní hudba), V. Hadinec (šerm)

Hudba

Nahrál

FISYO

Dirigent

Otakar Pařík (FISYO)

Písně

Já jsem krev živých

Zpívá

ženský sbor (Já jsem krev živých)

Produkční údaje

Původní název

Siréna

Anglický název

The Strike

Copyright

1947

Rok výroby

1947

Premiéra

11.04.1947

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Výrobní skupina

Zdeněk Reimann

Technické údaje

Verze

česká

Ocenění

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
II. prémie za filmový scénář
Karel Steklý
v hodnotě 10 000 korun

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
Jaroslav Tuzar
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za fotografii

Vítěz

Festival: 8. mezinárodní filmový festival Benátky

1947
Benátky / Itálie
Cena za filmovou hudbu

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
Prémie za filmovou architekturu
Štěpán Kopecký
v hodnotě 10 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou režii
Karel Steklý
v hodnotě 40 000 korun

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
Karel Steklý
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za režii

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou fotografii
Jaroslav Tuzar
v hodnotě 35 000 korun

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
Marie Vášová
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za herecký výkon

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
Marie Majerová
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za námět

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou hudbu
E. F. Burian
v hodnotě 30 000 korun

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
E. F. Burian
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za hudbu

Vítěz

Festival: 8. mezinárodní filmový festival Benátky

1947
Benátky / Itálie
Velká cena Biennale