Siréna

Země původu

Československo

Copyright

1947

Rok výroby

1946

Premiéra

11. 4. 1947

Minutáž

79 min

Kategorie

film

Žánr

drama, sociální

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Siréna

Český název

Siréna

Anglický název

The Strike

Anotace

Jedním z československých filmů, které se významně zviditelnily na mezinárodním fóru, se v roce 1947 stalo sociální drama režiséra Karla Steklého. Příběh inspirovaný dvěma kapitolami ze stejnojmenného románu Marie Majerové (poprvé vyšel v roce 1935) získal ocenění na MFF v Benátkách. Atmosféra průmyslového Kladna na sklonku 19. století posloužila Steklému jako základ pohnutého sociálního dramatu, které se odpichuje od osudů rodiny Hudcových. Havíři začnou stávkovat kvůli nízkým výdělkům. Zpupný ředitel dolu však proti stávkujícím použije četnictvo a když se k nim připojí i hutníci, postará se o brutální potlačení vzpoury. Symbolem utrpení dělnické třídy v boji proti kapitalismu se stává dcera hlavních hrdinů – mladičká Emča Hudcová –, která je omylem zastřelena při drancování ředitelovy vily. -ap-

Obsah

Jekot sirény určuje životní rytmus Kladna. Rodina hutníka Hudce žije jako ostatní dělnické rodiny. Výdělky jsou malé a otec Hudec ještě nechává část výplaty v hospodě. Rodinu drží pevnou rukou matka Hudcová, která bdí nad synem Rudolfem a dcerami Růženou a Emčou. Neutěšená situace přinutí havíře k akci - vyhlašují stávku. Impulzem k dalšímu odporu je sebevražda Černého, který v dopise obvinil ze své smrti ředitele dolu Bachera. Rozhořčení havíři chtějí s Bacherem hovořit, ale ten je dá zahnat četnictvem, které platí z havířských peněz, určených na podpory v nemoci. Horníky tato skutečnost ještě víc pobouří a Hudec, který přestal pít, vyzve hutníky k solidaritě s havíři. Je za to ihned propuštěn. Jak stávka pokračuje, roste v dělnických rodinách bída a hlad, stoupá napětí. Pak už stačí jen malý impulz a nenávist přivede lidi do Bacherovy vily, kde všechno rozbijí. Přivolané vojsko rozežene dělníky střelbou, při níž je nešťastnou náhodou smrtelně zasažena Emča Hudcová. Odpor dělníků je potlačen, při rozsáhlém zatýkání se ve vězení ocitne i Hudec se synem. Růžena se svým milým odjíždí do Ameriky. Zdrcená matka zůstává sama, ale vzchopí se, aby důstojně vyprovodila dceru na cestu. Při návratu odpovídá ječící siréně: Jen řvi, nás neumlčíš!

Poznámka

Román Marie Majerové i jeho filmové spracování je inspirováno skutečnými událostmi, které se odehrály na Kladně v roce 1889. Tam také proběhlo první uvedení filmu 10. dubna 1947.

Film byl v roce 2021 digitálně restaurován za spolupráce Národního filmového archivu a Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary ve studiích Universal Production Partners a Soundsquare v Praze.

Hrají

Ladislav Boháč

tavič Josef Hudec

Marie Vášová

Marie zvaná Hudcovka, Hudcova žena

Oleg Reif

havíř Rudolf, syn Hudcových

Naděžda Mauerová

Růžena, starší dcera Hudcových

Pavla Suchá

Emča, mladší dcera Hudcových

Josef Bek

havíř Karel Hampl, Růženin milý

Bedřich Karen

Gottfried Bacher, generální ředitel dolů

Bohumil Machník

Roth, ředitel dolu

Lída Matoušková

havířská žena Kazdová

Anna Houdková

havířská žena Zeithamlová

Jaroslav Zrotal

tavič Hroník

Věra Kalendová

nosička piva Kateřina Černá

Josef Dekoj

pomocný dělník Jan Černý, nosiččin muž

Miloš Nedbal

důlní Bílek

Josef Benátský

stavitel Josef Hrabě, starosta Kladna

Stanislav Neumann

strážník Stanislav Trojan

Bedřich Kubala

Bosňák, podomní prodavač

Jaroslav Mareš

havíř Jindra Klen

Marie Štichová

havířská žena Loučilová

Růžena Gottliebová

havířská žena Zimová

Magda Kopřivová

havířská žena Skleničková

Jaroslav Kapr

havíř Sršeň

Věra Warenová

Bacherova žena

Felix le Breux

Pásek, ředitel hutí

Stanislav Vyskočil

předák z Prahy

Vladimír Hlavatý

redaktor z Prahy

Kamil Blahovec

havíř Plaček

Jarka Pižla

číšník v krčmě

Antonín Jirsa

host v krčmě

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Václav Gajer (asistent scény)

Původní filmový námět

Jan Morávek

Předloha

Marie Majerová (Siréna – román)

Scénář

Karel Steklý

Druhá kamera

Jaroslav Kníže

Asistent kamery

Oldřich Payer

Assistent architekta

Vladimír Syrovátka

Návrhy kostýmů

Josef Gabriel

Asistent střihu

Jarmila Müllerová

Vedoucí výroby

Miloš Mastník

Zástupce vedoucího výroby

Josef Holomý, Karel Oliva

Odborný poradce

Jaroslav Váchal (vojenství), vrchní inspektor Jar. Špatenka (dráhy), Zdeněk Vašata (církevní hudba), V. Hadinec (šerm)

Spolupráce

Jan Weiss (umělecká spolupráce), Marie Majerová (umělecká spolupráce), Jaroslav Krampera (vrchní osvětlovač), Antonín Frič (fotograf)

Hudba

Nahrál

FISYO (Dirigent Otakar Pařík)

Písně

Já jsem krev živých

Zpívá ženský sbor

Produkční údaje

Originální název

Siréna

Český název

Siréna

Anglický název

The Strike

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, sociální

Země původu

Československo

Copyright

1947

Rok výroby

1946

Produkční data

začátek natáčení 09/1946
konec natáčení 9. 12. 1946
datum cenzury 24. 3. 1947 (konec povolení k promítání 24. 3. 1952)
vyřazení z distribuce 31. 12. 1991

Premiéra

předpremiéra 10. 4. 1947 (Kladno)
premiéra 11. 4. 1947 /přístupný mládeži/ (kina Letka /2 týdny/, Metro /2 týdny/ a Světozor /2 týdny/, Praha)
obnovená premiéra 23. 2. 1968 /přístupný mládeži/
obnovená premiéra 17. 3. 2022 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Revoluční legenda o kladenských hornících. – Mohutné filmové drama podle stejnojmenného románu Marie Majerové. – Český film o spravedlivém boji horníků za jejich práva. – Události pohnutého roku 1889 zfilmovány. – Režie: Karel Steklý. Hrají: Marie Vášová, Pavla Suchá, Lída Matoušková. (1947) / Film podle románu Marie Majerové, vyznamenaný Velkou cenou v Benátkách 1947. (1968) / Film Karla Steklého. Digitálně restaurovaný a zpět v kinech. (2022)

Nositelé copyrightu

Národní filmový archiv

Ateliéry

Hostivař

Distribuce

Státní půjčovna filmů (původní 1947), Ústřední půjčovna filmů (obnovená 1968), Národní filmový archiv (obnovená 2022)

Výrobní skupina

Výrobní skupina Zdeňka Reimanna, Zdeněk Reimann (vedoucí výrobní skupiny)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

79 min

Původní metráž

2 271 metrů

Distribuční nosič

16mm, 35mm , DCP 2-D, BRD

Poměr stran

1:1,37

Barva

černobílý

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
Marie Majerová
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za námět

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
Marie Vášová
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za herecký výkon

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
Prémie za filmovou architekturu
Štěpán Kopecký
v hodnotě 10 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou režii
Karel Steklý
v hodnotě 40 000 korun

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
E. F. Burian
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za hudbu

Vítěz

Festival: 8. mezinárodní filmový festival Benátky

1947
Benátky / Itálie
Velká cena Biennale
Karel Steklý

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou fotografii
Jaroslav Tuzar
v hodnotě 35 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
Predikát „film národního významu“

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
Uznání za velmi dobrý herecký výkon
Marie Vášová

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
Jaroslav Tuzar
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za fotografii

Vítěz

Festival: 8. mezinárodní filmový festival Benátky

1947
Benátky / Itálie
Mezinárodní cena za filmovou hudbu
E. F. Burian

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
I. prémie s uznáním za filmovou hudbu
E. F. Burian
v hodnotě 30 000 korun

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
Čestné uznání za filmový námět
Marie Majerová

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
Karel Steklý
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za režii

Vítěz

Akce: Anketa Filmových novin o nejlepší český a zahraniční film

1947
Praha / Československo
I. místo za nejlepší český film
výsledky zveřejněny 20. 12. 1947 v anketě, v níž byly dotázány osobnosti z oblasti kultury v počtu 33 hlasů

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
II. prémie za filmový scénář
Karel Steklý
v hodnotě 10 000 korun

Revue