Karel Steklý

scenárista, inspicient, režisér

Datum narození

09.10.1903

Místo narození

Praha, Rakousko-Uhersko

Datum úmrtí

05.07.1987

Místo úmrtí

Praha, Československo

Alternativní jména

Formen (pseudonym)

Životopis

KAREL STEKLÝ (nar. 9.10.1903, Praha – 5.7.1987, Praha) vyrůstal na Žižkově, kde se již od dětství setkával s rozličnými svéráznými osobnostmi, jako byli Jaroslav Hašek nebo Franta Sauer. Po středoškolských studiích působil u několika divadelních společností (mj. Lidové divadlo Deklarace, Komedia, Lucerna bar). Díky svým známostem se do filmových ateliérů poprvé dostal jako statista v roli muže u krále v dramatu Koryatovič. Později si přivydělával psaním mezititulků k zahraničním filmům pro společnost Ocean–Film a anonymně spolupracoval se scenáristou Václavem Wassermanem, mj. na filmech Saxofon Suzi (1928; r. Karel Lamač) nebo Revizor (1933; r. Martin Frič). Určující byla pro něho funkce inspicienta v pražském Osvobozeném divadle (1928–1938). Toho si ostatně také zahrál v komedii Pudr a benzin, u které byl i jako klapka. V letech 1933–45 souběžně pracoval jako scenárista; podílel se asi na třiceti filmech, mj. i na satiře Svět patří nám (pod jménem Formen na scénáři pracovali kromě něj Martin Frič, Jiří Voskovec a Jan Werich) nebo na titulech Harmonika, Druhá směna, Muzikantská Liduška, Barbora Hlavsová, Městečko na dlani, Valentin Dobrotivý a Počestné paní pardubické. Posléze pod uměleckým vedením Martina Friče debutoval v roce 1946 jako režisér prvním filmem vyrobeným zestátněnou výrobou Průlom. Následně začal podle vlastních scénářů režírovat snímky rozličné úrovně i žánrů. Mezinárodního úspěchu dosáhl přepisem románu Marie Majerové Siréna, který je dodnes jediným českým snímkem oceněným Velkou cenou na MFF v Benátkách. Krátce byl s Ladislavem Hanušem vedoucím jedné z barrandovských výrobních skupin (1947–48), která vyrobila filmy Kariéra, Případ Z–8 (1948; r. Miroslav Cikán), Soudný den a Železný dědek. V 50. letech zasedal ve filmové Umělecké radě. Natáčel politicky angažované snímky (např. Anna proletářka) i přepisy hodnotných literárních děl (Temno, Strakonický dudák, Dobrý voják Švejk, Mstitel). V 60. letech se s příchodem nové vlny v kinematografii odmlčel a vrátil se na konci dekády úspěšnými historickými komediemi, napsanými s Janem Procházkou, Slasti Otce vlasti a Svatby pana Voka. Jako člen KSČ se přihlásil k nastupující normalizaci a s neskrývanou servilitou vytvořil během let 1971–85 několik pokleslých politických filmových pamfletů a podprůměrných snímků. Za své filmy Siréna a Anna proletářka obdržel dvakrát Státní cenu (1947 a 1953). Dále mu byly uděleny tituly Zasloužilého (1967) a Národního umělce (1973), Řád práce (1972), Řád Vítězného února (1975) a Řád Republiky (1978). Oleg Reif o něm natočil TV medailon Sršatec (1976). Od roku 1972 byla jeho ženou a spolupracovnicí filmová architektka Věra Líznerová (nar. 1927), která financovala též soukromé vydání manželových nedokončených pamětí Život v inkognitu (1999). – Filmografie: (scénář či podíl na něm, není–li uvedeno jinak) Koryatovič (1922; r. Jan Just–Rozvoda), Pudr a benzin (1931; r. Jindřich Honzl; herec, klapka), U svatého Antoníčka (1933; r. Svatopluk Innemann), Z bláta do louže (1934; r. Svatopluk Innemann; + nám.), Děti veliké lásky (1936; r. Václav Kubásek), Harmonika (1937; r. Ladislav Brom), Kariéra matky Lízalky (1937; r. Ladislav Brom), Svět patří nám (1937; r. Martin Frič), Cestou křížovou (1938; r. Jiří Slavíček), Hrdinové hranic (1938; r. Jaroslav Blažek), Klapzubova XI. (1938; r. Ladislav Brom), Soud boží (1938; r. Jiří Slavíček), Umlčené rty (1938; r. Karel Špelina), V pokušení (1938; r. Miroslav Cikán), Vzhůru nohama (1938; r. Jiří Slavíček), Hvězda z poslední štace (1939; r. Jiří Slavíček; + nám., texty písní), Osmnáctiletá (1939; r. Miroslav Cikán), Paní Kačka zasahuje… (1939; r. Karel Špelina), Druhá směna (1940; r. Martin Frič), Muzikantská Liduška (1940; r. Martin Frič), Peřeje (1940; r. Karel Špelina), Směry života (1940; r. Jiří Slavíček), Život je krásný (1940; r. Ladislav Brom), Pantáta Bezoušek (1941; r. Jiří Slavíček), Roztomilý člověk (1941; r. Martin Frič), Těžký život dobrodruha (1941; r. Martin Frič), Barbora Hlavsová (1942; r. Martin Frič), Městečko na dlani (1942; r. Václav Binovec), Valentin Dobrotivý (1942; r. Martin Frič), Experiment (1943; r. Martin Frič), Počestné paní pardubické (1944; r. Martin Frič), Skalní plemeno (1944; r. Ladislav Brom), 13. revír (1945; r. Martin Frič), kr. f. Vláda lidu (1946; r. Karel Baroch), Železný dědek (1948; r. Václav Kubásek); (režie a scénář či podíl na něm, není–li uvedeno jinak) kr. f. Prosťáček (1945; + nám.), drama o odvodnění dolu Průlom (1946), sociální drama Siréna (1947), hanopis na tiskové magnáty z první republiky Kariéra (1948), komedie z éry Rakousko–Uherska Soudný den (1948), kr. f. Internacionála (1949), dramatický přepis historického románu Aloise Jiráska Temno (1950), adaptace Olbrachtova agitačního románu Anna proletářka (1952), Tylova báchorka Strakonický dudák (1955), přepisy slavného Haškova díla Dobrý voják Švejk (1956; + nám.) a Poslušně hlásím (1957; + nám.), psychologické drama Mstitel (1959), dětský snímek Objev na Střapaté hůrce (1962; + spol. nám.), drama z hornického prostředí Lucie (1963), střm. f. Zkáza Jeruzaléma (1964; + nám., herec), historická komedie Slasti Otce vlasti (1969), renesanční komedie o jihočeském šlechtici Svatby pana Voka (1970; + nám.), drama z dob krize 30. let Svět otevřený náhodám (1971), drama o rakousko–uherském anarchistovi Lupič Legenda (1972; + nám.), satirický pamflet na tzv. Pražské jaro a Alexandera Dubčeka Hroch (1973; + nám.), dehonestace obrodného procesu ze 60. let Za volantem nepřítel (1974), politické drama o dvou krizových obdobích na české vesnici 50. a 60. let Tam kde hnízdí čápi (1975), satira na konzumní společnost Všichni proti všem (1977; + nám.), drama o „špinavých praktikách“ za první republiky Skandál v Gri–Gri baru (1978; + nám.), pokračování příhod jihočeského šlechtice Pan Vok odchází (1979; + nám.), historické drama o vztahu královny Kunhuty ke šlechtici Závišovi z Falkenštejna Hra o královnu (1980; + spol. nám.), drama o tragických osudech herečky Xeny Longenové Každému jeho nebe (1981; + spol. nám., texty písní), bizarní komedie o ukrývání starožitného děla za druhé světové války Příhody pana Příhody (1982; + nám.), adaptace románu Ivana Olbrachta z hereckého prostředí Podivná přátelství herce Jesenia (1985). –jl– (4/2016)

Filmografie

Podivná přátelství herce Jesenia

1985

ScénářRežieTechnický scénář

Příhody pana Příhody

1982

NámětRežieTechnický scénářScénář

Každému jeho nebe

1981

ScénářRežieTechnický scénářNámětText písně

Hra o královnu

1980

Technický scénářNámětScénářRežie

Pan Vok odchází

1979

Technický scénářScénářNámětRežie

Skandál v Gri-Gri baru

1978

NámětRežieScénářTechnický scénář

Všichni proti všem

1977

NámětRežieScénářTechnický scénář

Tam kde hnízdí čápi

1975

ScénářTechnický scénářRežie

Za volantem nepřítel

1974

RežieTechnický scénářScénář

Hroch

1973

ScénářTechnický scénářNámětRežie

Lupič Legenda

1972

Technický scénářNámětRežieScénář

Svět otevřený náhodám

1971

ScénářTechnický scénářRežie

Svatby pana Voka

1970

NámětRežieTechnický scénářScénář

Slasti Otce vlasti

1969

RežieTechnický scénářScénář

Zkáza Jeruzaléma

1964

PředlohaNámětRežieScénářHrají

Role: režisér na Barrandově

Lucie

1963

RežieScénář

Objev na Střapaté hůrce

1962

Technický scénářRežieNámětScénář

Mstitel

1959

ScénářRežie

Poslušně hlásím

1957

NámětScénářRežie

Dobrý voják Švejk

1956

RežieScénářNámět

Strakonický dudák

1955

RežieScénář

Anna proletářka

1952

ScénářTechnický scénářRežie

Temno

1950

RežieScénář

Soudný den

1948

RežieScénářVýrobní skupina

umělecký šéf IV. výrobní skupiny

Kariéra

1948

RežieScénářVýrobní skupina

umělecký šéf IV. výrobní skupiny

Železný dědek

1948

ScénářVýrobní skupina

umělecký šéf IV. výrobní skupiny

Případ Z-8

1948

Výrobní skupina

umělecký šéf IV. výrobní skupiny

Siréna

1947

RežieScénář

Průlom

1946

RežieScénář

13. revír

1946

Scénář

Prosťáček

1944

RežieScénářNámět

Bludná pouť

1944

Námět

Černí myslivci

1944

Námět

Experiment

1943

NámětScénář

Skalní plemeno

1943

Scénář

Valentin Dobrotivý

1942

Scénář

Barbora Hlavsová

1942

Scénář

Městečko na dlani

1942

Scénář

Roztomilý člověk

1941

Scénář

Pantáta Bezoušek

1941

Scénář

Peřeje

1940

Scénář

Směry života

1940

Scénář

Muzikantská Liduška

1940

ScénářText písně

Druhá směna

1940

Scénář

Život je krásný

1940

Scénář

Osmnáctiletá

1939

Scénář

Hvězda z poslední štace

1939

Text písněNámětScénář

Soud boží

1938

Scénář

Vzhůru nohama

1938

Scénář

V pokušení

1938

Scénář

Umlčené rty

1938

Scénář

Klapzubova XI.

1938

Scénář

Cestou křížovou

1938

Scénář

Hrdinové hranic

1938

Scénář

Harmonika

1937

Scénář

Svět patří nám

1937

Scénář

Děti veliké lásky

1936

Scénář

Z bláta do louže

1934

NámětScénář

U svatého Antoníčka

1933

Scénář

Pudr a benzin

1931

SpolupráceHrají

Role: inspicient

klapka

Ocenění

Vítěz

Akce: Čestné diplomy Za záslužnou práci pro rozvoj československé socialistické kinematografie

1980
Praha / Československo
Čestný diplom Za záslužnou práci pro rozvoj československé socialistické kinematografie
předán 23. 12. 1980 ústředním ředitelem Československého filmu Jiřím Puršem v pražském Klubu pracovníků kultury a školství u příležitosti 35. výročí zestátnění československé kinematografie

Vítěz

Festival: 17. festival českých a slovenských filmů Hradec Králové

1979
Hradec Králové / Československo
Cena za scénář
Skandál v Gri-Gri baru

Vítěz

Akce: Řád Republiky

1978
Praha / Československo
Řád Republiky
propůjčen 26. 6. 1978

Vítěz

Akce: Prémie Českého literárního fondu za rok 1974

1975
Praha / Československo
Prémie Českého literárního fondu za režii filmu
Hroch

Vítěz

Akce: Řád Vítězného února

1975
Praha / Československo
Řád Vítězného února
propůjčen 1. 9. 1975

Vítěz

Festival: 12. festival českých a slovenských filmů Nitra

1974
Nitra / Československo
Cena za scénář filmu
Hroch

Vítěz

Akce: Čestný titul Národní umělec

1973
Praha / Československo
Národní umělec
propůjčen 27. 9. 1973

Vítěz

Akce: Čestný titul Zasloužilý umělec

1967
Praha / Československo
Zasloužilý umělec

Vítěz

Akce: Pamětní medaile k 20. výročí zestátnění Československého filmu

1965
Praha / Československo
Pamětní medaile k 20. výročí zestátnění Československého filmu
udělena na slavnostním zasedání k 20. výročí zestátnění československé kinematografie 30. 8. 1965 na Barrandově Československým filmem a Svazem československých divadelních a filmových umělců

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1952

1953
Praha / Československo
Státní cena I. stupně
Anna proletářka
udělena 9. 5. 1953 v hodnotě 100 000 korun s čestným titulem laureát státní ceny v oboru umělecké kinematografie za vynikající způsob vystihnutí atmosféry dvacátých let, boje dělnické třídy za lepší život v nové republice a zrod Komunistické strany Československa

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
I. prémie za filmovou režii
Siréna
v hodnotě 40 000 korun

Vítěz

Akce: Státní ceny za rok 1947 v oboru tisku, rozhlasu a filmu

1947
Praha / Československo
Státní cena
Siréna
udělena k 28. 10. 1947 v hodnotě 20 000 korun ministrem informací a osvěty Václavem Kopeckým v oboru filmu za režii

Vítěz

Festival: 8. mezinárodní filmový festival Benátky

1947
Benátky / Itálie
Velká cena Biennale
Siréna

Vítěz

Akce: Aprobační komise pro schvalování českých filmů

1947
Praha / Československo
II. prémie za filmový scénář
Siréna
v hodnotě 10 000 korun

Vítěz

Akce: Soutěž Filmového studia a Českomoravského filmového ústředí na filmový námět

1943
Praha / Československo
Upozornění filmové výrobě
vybrán 12. 6. 1943 odbornou porotou námět Casanova na rozcestí, jenž se může stát po určitých úpravách podkladem pro dobrý film

Revue

Průlom

Před sedmdesáti lety, 4. června 1946 v pražských kinech Blaník, Metro a Máj, bylo na deset týdnů uvedeno filmové histori...

Poslušně hlásím

Populární komedie s Rudolfem Hrušínským nebyla v době svého uvedení filmovými kritiky přijata s velkým nadšením. Jejich ...

Dobrý voják Švejk

Asi nejznámější filmová podoba Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války vznikla před šedesáti lety. Dvojdílnou adapt...